Kdo pojede na summit NATO?

illustration
Poslanci Libor Vondráček (Svobodní) a Marek Výborný (KDU-ČSL) se potkali v pořadu Události, komentáře, kde diskutovali o červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. Tématem jejich diskuze byl především spor mezi vládou a prezidentem o to, kdo se celé akce zúčastní. V naší nové analýze najdete ověřené faktické výroky o Ústavě, o účasti prezidentů na minulých summitech nebo o výdajích na obranu.

OVĚŘENO

Události, komentáře, 8. dubna 2026

Libor Vondráček

Poslanec, předseda Svobodných

0

Marek Výborný

Poslanec

0
0
Zavádějící
Vláda je skutečně vrcholný orgán výkonné moci v ČR a rozhoduje kolektivně. Ve výkonu pravomoci zastupovat zemi navenek, např. na zahraniční cestě, však prezidentovi nemůže bránit ani ministr, ani vláda, jelikož nejde o rozhodnutí podléhající kontrasignaci.
Zavádějící
V roce 2022 se dvou summitů NATO po dohodě s Milošem Zemanem účastnil tehdejší premiér Petr Fiala. Zemanovi lékaři zakázali cestovat, a na akce tak nejel ze zdravotních důvodů, nikoliv kvůli neshodám s novou vládou.
Pravda
Schůzka nejvyšších ústavních činitelů měla proběhnout 26. ledna 2026 na Pražském hradě. Když ani po posunutí začátku schůzky o hodinu nedorazili Andrej Babiš ani Petr Macinka z jednání vlády, prezident schůzku skutečně zrušil.
Pravda
Čl. 63 Ústavy České republiky vymezuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta a říká, že prezident zastupuje stát navenek.
Pravda
Petr Pavel se opravdu účastnil všech summitů NATO, které se konaly během jeho mandátu. Od roku 1999 byli prezidenti na summitech přítomni vždy, s výjimkou roku 2022, kdy Miloš Zeman na summit dvakrát nepřijel, protože mu cestu zakázali, případně nedoporučili lékaři.
Zavádějící
Uvedené pravomoci prezidenta skutečně vyžadují kontrasignaci předsedy vlády, ovšem pouze jsou-li realizovány skrze rozhodnutí měnící právní stav. Reprezentace státu na zahraniční cestě, o které je ve výroku řeč, není takovým rozhodnutím, a kontrasignaci tedy nevyžaduje.
Pravda
Článek 63 Ústavy stanovuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta. Odstavec 3 čl. 63 pak říká, že rozhodnutí vydaná podle odst. 1 a 2 vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis celé vlády tak vyžadován není.
Zavádějící
Výborný dle dostupných zdrojů na demonstracích na podporu Pavla nebyl a videa ani fotografie na své sociální sítě z těchto akcí nenahrával. Demonstrací se ale jiní opoziční politici zúčastnili a sám Výborný poděkoval lidem za účast a Pavla hájil ve sporu o účast na summitu NATO.
Pravda
Petr Macinka v pořadu Otázky Václava Moravce na začátku února uvedl, že se prezident situuje do role lídra opozice. Za lídra či představitele opozice jej označil i v pozdějším rozhovoru pro iROZHLAS.cz nebo ve vysílání XTV.
Pravda
Meziroční inflace v lednu 2026 činila 1,6 % a v únoru 1,4 %. Lednová hodnota byla podle dat ČSÚ nejnižší od listopadu 2016 a únorová od října 2016, tedy přibližně za devět let. Inflaci dle expertů ovlivnilo zejména převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát.
Pravda
Petr Pavel byl v letech 2015–2018 předsedou Vojenského výboru NATO, který je nejvyšším vojenským orgánem Aliance.
Pravda
Fialova vláda plánovala pro rok 2026 obranné výdaje ve výši 206,5 mld. Kč, což by dle makroekonomické predikce z ledna 2026 představovalo 2,3 % HDP. Babišův kabinet v upraveném rozpočtu na tyto výdaje vyčlenil 184,7 mld. Kč, což odpovídá 2,15 % HDP.
Pravda
Z nejnovější výroční zprávy Severoatlantické aliance vyplývá, že Česká republika na obranu vydala více než Itálie a Belgie. ČR dle výpočtu vycházejícího z dat NATO vyčlenila na obranu 2,0136 % HDP, zatímco Itálie 2,0082 % a Belgie 1,9952 %.
Nepravda
Zeman sice Jana Lipavského ministrem nakonec jmenoval, Pavlovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka však v české ústavní praxi bezprecedentní není. Zeman během prezidentství zablokoval jmenování 3 navržených ministerských kandidátů (Pocheho, Šmardy a Hladíka) a z postoje neustoupil.
Pravda
Petr Pavel v podcastu StandaShow v roce 2022 skutečně řekl, že na něj Donald Trump působil jako odpudivá lidská bytost.