Marek Výborný
Poslanec, předseda KDU-ČSL
Vy jste to neřekl přesně (k Liboru Vondráčkovi a čl. 63 Ústavy, pozn. Demagog.cz). Ne kontrasignace vlády, kontrasignace premiéra, předsedy vlády, odstavec 3.
Článek 63 Ústavy stanovuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta. Odstavec 3 čl. 63 pak říká, že rozhodnutí vydaná podle odst. 1 a 2 vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis celé vlády tak vyžadován není.
Libor Vondráček (Svobodní) s Markem Výborným (KDU-ČSL) diskutují o účasti prezidenta Petra Pavla na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře. Marek Výborný reaguje na Vondráčkovo tvrzení, že pravomoci prezidenta uvedené v odst. 1 a 2 čl. 63 Ústavy, jako je zastupování ČR navenek, mají podle odst. 3 čl. 63 vyžadovat kontrasignace vlády. Podle Výborného tyto pravomoci vyžadují kontrasignaci premiéra, nikoliv vlády jako celku. Libor Vondráček následně své vyjádření opravil (video, čas 41:09).
S případnou přítomností prezidenta na summitu dlouhodobě nesouhlasí Petr Macinka. Petr Pavel na Macinkův postoj reagoval vyjádřením, že ministr zahraničí nemá pravomoci v této věci rozhodovat. Dne 8. dubna 2026 zveřejnil Pražský hrad dopis adresovaný Andreji Babišovi, ve kterém prezident znovu vyjádřil svůj zájem o účast na summitu NATO a odvolával se na čl. 63 Ústavy, který upravuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta.
Pravomoci prezidenta podle čl. 63 Ústavy
Odstavec 1 čl. 63 zmiňuje jednotlivé kontrasignované pravomoci prezidenta. Podle čl. 63 tak prezident např. zastupuje stát navenek, vyhlašuje volby do obou komor Parlamentu, jmenuje soudce či má právo udělovat amnestii. Odstavec 3 čl. 63 následně stanoví, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci, pozn. Demagog.cz) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády“. Odstavec 4 následně doplňuje, že „za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda“. Aby tedy bylo rozhodnutí prezidenta ohledně pravomocí stanovených čl. 63 platné, je třeba souhlasu předsedy vlády, ne celé vlády.
K problematice kontrasignace a rozhodnutí prezidenta se vyjádřil i Ústavní soud (ÚS). Ve svém nálezu ÚS zdůraznil, že povinnost kontrasignace se vztahuje pouze na případy, kdy prezident realizuje výkon svých pravomocí pomocí rozhodnutí. Podle ÚS je rozhodnutí prezidenta výkonem, „kterým se mění nebo potvrzuje právní stav (byť i jednotlivých osob)“. Pouhé „rozhodnutí se“ k učinění nějakého kroku nelze tudíž chápat jako rozhodnutí prezidenta ve smyslu právního aktu.
Jak jsme výrok ověřili?
Aby byla rozhodnutí prezidenta na základě jeho pravomocí v odstavci 1 a 2 článku 63 Ústavy platná, je potřeba podle odstavce 3 tohoto článku spolupodpis premiéra, případně jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis celé vlády však není vyžadován. Výrok Marka Výborného tak hodnotíme jako pravdivý.