V roce 2022, když nastupovala nová vláda Petra Fialy, Miloš Zeman nejel na summit NATO v roce 2022.

Předseda Svobodných a poslanec za SPD Libor Vondráček mluví o sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo se zúčastní summitu NATO v turecké Ankaře. Tvrdí, že v roce 2022 po nástupu Fialovy vlády na alianční summit také nejel tehdejší prezident Miloš Zeman. Dodává, že nynější Babišova vláda má lepší vztahy s Donaldem Trumpem a vzhledem k názorovým rozdílům je podle něj lepší, aby se události zúčastnili premiér a ministr zahraničí coby zástupci nové vlády.

Summity NATO a účasti prezidentů

Vláda Petra Fialy se moci ujala v prosinci 2021 a první summity NATO po jejím nástupu se konaly v únoru a březnu 2022. Únorový mimořádný summit proběhl pouze virtuálně a reagoval na zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Videokonferenčního zasedání se tehdejší premiér Petr Fiala a tehdejší prezident Miloš Zeman zúčastnili společně. Také březnový summit v Bruselu byl mimořádný a zástupci členských států Severoatlantické aliance na něm mj. odsoudili ruskou agresi, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických a biologických zbraní. Summitu se za Česko zúčastnil premiér Fiala, a to po vzájemné dohodě s Milošem Zemanem, protože prezidentovi lékaři zakázali cestovat letadlem. Nešlo tak o situaci analogickou se spory mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, jelikož neúčast Miloše Zemana nebyla zapříčiněna spory s vládou.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme navíc nenašli informace o zásadních neshodách v zahraniční politice mezi vládou a Milošem Zemanem v době před summitem v roce 2022. Vláda i prezident odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a Zeman podpořil přísnější sankce vůči Rusku. Tehdejší hlava státu i později ocenila Fialovu cestu do Kyjeva z března 2022 a společně s Fialou se dohodla na beztrestnosti pro české občany bojující v ukrajinské armádě.

Další summit NATO proběhl v červnu 2022 v Madridu, kde představitelé členských zemí schválili novou strategickou koncepci (.pdf). Ta označila Rusko za nejvýraznější a přímou hrozbu pro stabilitu, mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru (str. 4). V čele české delegace byl předseda vlády Petr Fiala, Zemana zastoupil na jeho vlastní žádost. Ani v tomto případě lékaři hlavě státu nedoporučili cestovat a opět jsme nenašli informace o neshodách postojů prezidenta a vlády ohledně zahraniční politiky. Zeman dle Fialy například souhlasil s uzavřením smlouvy s USA o spolupráci v oblasti obrany a také podpořil vládu v pomoci ukrajinským uprchlíkům.

V současné době se vede spor o účast prezidenta Pavla na červnovém summitu NATO v turecké Ankaře. Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu mluvil o tom, že by měl Českou republiku na summitu zastupovat předseda vlády Andrej Babiš, nikoliv prezident. Babiš v březnu řekl, že se akce zúčastní on spolu s Macinkou, což zdůvodnil neshodami ohledně letošních výdajů na obranu. Pavel reagoval tím, že ke změně diplomatických zvyklostí nevidí důvod, a uvedl, že premiér by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO. V dubnu pak Pavel trval na tom, že se summitu zúčastní, a Babišovi poslal dopis (.pdf), ve kterém napsal, že hodlá stát v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením.

V čem je výrok zavádějící?

Kabinet Petra Fialy vládl od prosince 2021 a v prvním roce jeho působení se konaly tři summity NATO. Zatímco první proběhl pouze virtuálně, druhý se konal fyzicky v Bruselu. Na něm Česko po dohodě s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem zastupoval premiér Petr Fiala, protože Zemanovi lékaři zakázali létat. Také na červnovém summitu v Madridu vedl českou delegaci Fiala, který prezidenta zastoupil na jeho žádost. Důvodem neúčasti Miloše Zemana na summitech tedy nebyly neshody s Fialovou vládou ohledně zahraniční politiky, ale zdravotní problémy tehdejšího prezidenta. Libor Vondráček přitom události z roku 2022 srovnává s nynější situací a naznačuje, že šlo o analogické situace. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.