Ministr Zůna přímo řekl, napsal to do toho komentáře k rozpočtu, že s tímto rozpočtem není schopen vlastně zajistit plnění aliančních závazků. Ani těch z roku 2025 od minulé vlády, ani těch z roku 2021, to znamená z doby, kdy byl Andrej Babiš poprvé premiérem.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru uvedl, že financování české obrany podle jeho názoru není dostatečné. Dodává, že takový postoj má i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který podle něj ke státnímu rozpočtu napsal, že výše prostředků vyčleněná na obranu není dostatečná na splnění závazků Severoatlantické aliance.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku, kdy se spojenci na summitu v Haagu dohodli navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Vedle tohoto závazku musí státy plnit tzv. Capability Targets (CT neboli cíle výstavby schopností), které určují, jaké konkrétní schopnosti armády mají státy budovat. Tyto cíle NATO určuje svým členským státům v rámci procesu obranného plánování, jež má zajistit, aby obranná plánování jednotlivých států byla v souladu s tím aliančním (.pdf, str. 20). Nejnovější CT byly schváleny v roce 2025 a nahradily verzi z roku 2021. Ministerstvo obrany k tomu uvedlo, že „předpokládané výdaje na naplnění CT25 dosáhnou v příštích deseti letech řádově několik stovek miliard korun nad rámec obranných výdajů na úrovni dvou procent HDP“.

Vyjádření Ministerstva obrany

Podle České televize (ČT) či serveru Aktuálně.cz předložil ministr obrany Jaromír Zůna členům výboru pro obranu podrobnější rozpočet resortu obrany, ve kterém ministerstvo upozorňovalo, že „Česká republika nebude schopná naplnit závazky výstavby schopností v rámci NATO z roku 2025, ale ani plně nezíská schopnosti, ke kterým se zavázala v roce 2021“. Toto vyjádření se tedy zjevně týká zmiňovaných Capability Targets, a to jak těch z doby vlády Petra Fialy, tak z období předchozí Babišovy vlády.

Co se týče vyjádření ke dvouprocentnímu závazku, ministr Zůna podle veřejně dostupných zdrojů neřekl, že Česko letos nesplní svůj závazek v podobě alokování 2 % HDP na obranu. Ve svém komentáři ke státnímu rozpočtu popisoval nominální výdaje na obranu a Zprávu generálního tajemníka NATO a např. v rozhovoru pro Novinky.cz nereagoval jednoznačně na poznámky redaktorů, že ČR letos pravděpodobně nesplní dvouprocentní závazek. Z jeho červnového požadavku zvýšit výdaje resortu obrany na 2 % HDP vyplývá, že obranné výdaje této hranice v letošním roce podle něj nedosahují. Později v ČT se Zůna odvolal na slova Andreje Babiše o pravděpodobném nesplnění závazku, ale zároveň naznačil, že by k jeho splnění mohlo ještě dojít, „protože s rozpočtem se pracuje do posledního dne“ (video, čas 28:15).

Jak jsme výrok ověřili?

Nejnovější cíle výstavby schopností, tzv. Capability Targets, NATO schválilo v roce 2025, kdy nahradily starší závazky z roku 2021. Ministerstvo obrany podle serveru Aktuálně.cz k návrhu státního rozpočtu uvedlo, že Česko nebude schopné naplnit tzv. Capability Targets z roku 2025 a že nezíská ani schopnosti, ke kterým se zavázalo o čtyři roky dříve. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.