Vláda si vzala tři měsíce čas na to, aby rozpočet přepracovala, takže to je jejich rozpočet, to není rozpočet minulé vlády. (...) na tři měsíce musela být celá země kvůli nim v rozpočtovém provizoriu.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na poznámku moderátorky ohledně tvrzení premiéra Andreje Babiše, podle něhož je Česká republika nejhorším státem v plnění rozpočtových závazků vůči NATO (video, čas 0:45). Moderátorka dodává, že Babiš z této situace viní minulou vládu Petra Fialy. Hřib uvádí, že se jeho předchozí vyjádření v rozhovoru týkala plnění závazků v tomto roce. Podotýká, že státní rozpočet na letošek přepracoval současný Babišův kabinet a že jej připravoval tři měsíce, během kterých nastalo rozpočtové provizorium. Hřib v kontextu výroku přisuzuje zodpovědnost za provizorium výhradně Babišově vládě.

Rozpočtové provizorium

Rozpočtové provizorium nastává v případě, kdy zákon o státním rozpočtu není schválen k 1. lednu nového roku. Stát potom hospodaří v nouzovém režimu podle posledního schváleného rozpočtu. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kapitoly závazné měsíční limity a platí pravidlo, že v každém měsíci se může čerpat nejvýše jedna dvanáctina celkových ročních výdajů předchozího státního rozpočtu. Cílem provizoria je udržet plynulý chod státu do doby, než bude schválen nový rozpočet (.pdf, str. 17).

Předchozí vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun v září 2025. Tento návrh předložila Poslanecké sněmovně a ta jej vzhledem ke končícímu volebnímu období již neprojednala. Identický návrh poté v listopadu 2025 znovu předložila nové Sněmovně. Ta jej hlasy nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrátila k přepracování. Fialův kabinet ovšem odmítl rozpočet přepracovat, což zdůvodnil tím, že před vypršením lhůty stanovené Sněmovnou (.pdf, str. 2) nastoupí nová vláda a bude si moct rozpočet upravit podle svých představ. Petr Pavel jmenoval nový Babišův kabinet 15. prosince 2025.

Babišova vláda tedy odmítla návrh z dílny Fialovy vlády a Česko k 1. lednu 2026 vstoupilo do rozpočtového provizoria. Vlastní přepracovaný návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun Babišův kabinet schválil 26. ledna 2026 a 3. února jej předložil Poslanecké sněmovně. Někteří členové vlády, např. premiér Babiš nebo ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, během legislativního procesu a začátku března předložili pozměňovací návrhy a poslanci je schválili. Dolní komora návrh ve třetím čtení přijala 11. března. Po podpisu prezidenta vyšel státní rozpočet ve sbírce zákonů a účinnosti nabyl 21. března. Provizorium tak po necelých třech měsících skončilo.

Rozdíly v návrzích rozpočtu

Přepracovaný návrh státního rozpočtu zvýšil schodek o 24 miliard korun. Celkové příjmy oproti původnímu návrhu klesly o 5,2 miliardy korun a výdaje naopak vzrostly, a to o 18,8 miliardy korun. Změny nastaly i v některých dílčích oblastech. Vláda přidala 17 mld. Kč na sociální mandatorní výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí (tj. například na dávky důchodového a nemocenského pojištění) nebo zvýšila výdaje na odvody do EU o 7,7 mld. Kč. Snížila naopak výdaje na obranu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyčleněná částka pro Ministerstvo obrany poklesla o 21 miliard korun. O dalších 0,8 miliardy klesly výdaje v jiných kapitolách týkajících se obrany.

V čem je výrok zavádějící?

Minulá vláda Petra Fialy návrh státního rozpočtu na letošní rok původně předložila, nová Poslanecká sněmovna vzešlá z voleb jej ale nepřijala. Dosluhující Fialova vláda poté odmítla rozpočet přepracovat, a 1. ledna 2026 tak začalo rozpočtové provizorium. Nová Babišova vláda připravila vlastní návrh státního rozpočtu a schválila jej 26. ledna. Sněmovna ho přijala v březnu, načež provizorium po necelých třech měsících skončilo.

Vláda tedy přímo samotný návrh nepřipravovala tři měsíce, nýbrž přibližně šest týdnů. Během projednávání návrhu v dolní komoře na něm ale i zastupitelé vlády dále pracovali a předkládali pozměňovací návrhy. Rozpočtové provizorium tak skutečně trvalo zhruba tři měsíce, během kterých vláda pracovala na návrhu rozpočtu. Zdeněk Hřib však pomíjí fakt, že na provizoriu měla podíl i Fialova vláda, protože odmítla přepracovat původní návrh rozpočtu, a ponechala tak nové vládě na přípravu rozpočtu a jeho prosazení ve Sněmovně minimální čas. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako zavádějící.