Jakub Michálek
Piráti

Jakub Michálek

Jakub Michálek

(Ministryně Benešová, pozn. Demagog.cz) neprosadila slibovaný zákon o státních zástupcích ani o ochraně oznamovatelů korupce.
X (dříve Twitter), 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Vládní novela zákona o státním zastupitelství nebyla předložena Poslanecké sněmovně. Zákon o ochraně oznamovatelů korupce zatím nepostoupil do prvního čtení. Ani jeden ze zákonů tedy nebyl prosazen.

Zákon o státním zastupitelství byl naposledy novelizován návrhem (.pdf), který vláda, zastoupená tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem, předložila Poslanecké sněmovně 20. listopadu 2018. Návrh byl schválen Sněmovnou i Senátem. Prezident poté zákon podepsal a novela nabyla účinnosti 1. prosince 2019. Nejzásadnějším bodem této novely bylo připojení nových ustanovení o úřadu evropského veřejného žalobce do zákona.

Záměr prosadit novelu zákona o státním zastupitelství pak ministryně spravedlnosti Benešová představila v polovině roku 2019. Součástí návrhu (.docx) byla i novela zákona č. 7/2002 Sb. (zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Dle původního plánu měla novela nabýt účinnosti 1. ledna 2022. Po sporech, které se o podobě novely rozhořely ve vládní koalici, však zákon Poslanecké sněmovně vůbec nebyl předložen.

Pro kontext dodejme, že v Poslanecké sněmovně momentálně na projednání čekají dva opoziční návrhy novely (tisk 476 a 524) zákona o státním zastupitelství. Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko jak ke sněmovnímu tisku 476 (.pdf), tak k tisku 524 (.pdf).

Co se týče zákona o ochraně oznamovatelů korupce, návrh zákona o ochraně oznamovatelů (.pdf) byl vládou schválen 1. února 2021. Marie Benešová na tiskové konferenci uvedla: „Pokud jde o moji agendu, tak dnes vláda schválila (…) protikorupční zákon, a to o ochraně oznamovatelů.“

Prosazení tohoto zákona je součástí programového prohlášení vlády (.pdf, str. 24). Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 9. února 2021. Zpravodajem návrhu se stal poslanec Grospič a garančním výborem výbor Ústavně právní. Návrh však zatím k 6. květnu 2021 nepostoupil do prvního čtení. Zákon tedy pochopitelně dosud nebyl prosazen.

Jakub Michálek

A slibované elektronické náramky pro vězně? Máme jich asi 150.
X (dříve Twitter), 6. května 2021
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
V současnosti je v České republice evidováno 102 osob, které nosí elektronický monitorovací náramek. V říjnu 2019, tedy po zatím poslední dodávce funkčních náramků Elektronického monitorovacího systému, měla Česká republika k dispozici 280 těchto zařízení.

Elektronický monitorovací systém (.pdf) sloužící k dálkovému monitoringu osob ve výkonu trestu začala Česká republika poprvé využívat již v září 2018. Jedná se o zařízení v podobě pásku s krabičkou, která monitorují pohyb sledovaných osob. Využívají se především při trestu domácího vězení či soudním zákazu přiblížení. Jejich konkrétní zákonná využití upravuje například § 334b nebo § 360a trestního řádu.

K 2. květnu 2021 je v České republice evidováno 102 osob monitorovaných systémem elektronických náramků. Z toho 52 osob je kontrolováno z důvodu nahrazení vazby dohledem, 47 osob je ve výkonu trestu domácího vězení, zbývající 3 osoby jsou monitorovány kvůli podmíněnému propuštění s dohledem. Od začátku roku 2020 celkový počet monitorovaných osob klesá.

Podle Probační a mediační služby bylo v říjnu 2019 v České republice k dispozici 280 těchto zařízení. Dalších 120 měla do České republiky dopravit izraelská firma SuperCom ještě tentýž měsíc. Dodávka se však zpozdila o více než 6 měsíců, některé z doručených přístrojů byly navíc nefunkční. V květnu 2020 tak ministryně spravedlnosti Marie Benešová avizovala, že plánuje ukončit spolupráci s touto firmou a vypsat nové výběrové řízení.

Jakub Michálek

Teď jste to vlastně četl, že to byla celé od počátku účelovka, že to bylo vlastně ta firma byla účelově vyvedena z toho holdingu.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
V usnesení Městského státního zastupitelství v Praze v kauze Čapí hnízdo se píše, že obvinění jednali vědomě účelově, aby získali dotace v rámci Regionálního operační ho programu NUTS 2 Střední Čechy.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch v usnesení Městského státního zastupitelství v Praze v kauze Čapí hnízdo (.pdf, str. 90) uvedl, že „obvinění jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH“. V usnesení se také píše, že faktický vlastník a ovládající osoba podniku dali pokyn představenstvu společnosti, aby účelově vyvedlo podnik z holdingu (.pdf, str. 1–2). Tímto jednáním se snažili zakrýt svou totožnost, jakožto ovládající osoby. Jména osob, firem a další osobní údaje v usnesení jsou z důvodu ochrany osobních údajů začerněny.

Dále se v dokumentu (.pdf, str. 90) uvádí: „přestože existovalo spojení mezi společnostmi XXX a XXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době (...) do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici MSP.“

Jakub Michálek

Ta situace toho nejvyššího státního zástupce je paradoxní v tom, že vláda pořád má tu možnost ho kdykoliv bez udání důvodu odvolat.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Současná podoba zákona o státním zastupitelství dovoluje vládě odvolat nejvyššího státního zástupce pouze na základě návrhu ministra spravedlnosti, a to i bez uvedení důvodu.

Podle § 9 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, může vláda odvolat nejvyššího státního zástupce z funkce na návrh ministra spravedlnosti. Zákon dále nespecifikuje jakýkoliv důvod, proto jej může odvolat prakticky bez odůvodnění.

Podobná praxe je v okolních státech neobvyklá. Dle studie Parlamentního institutu (.pdf) je v několika zemích nejvyšší státní zástupce (tj. generální prokurátor) odvolatelný v rámci disciplinárního řízení (Franci, Itálie, Rakousko, Německo). Na Slovensku ho může odvolat prezident na návrh parlamentu ze stanovených důvodů, naopak v Maďarku je odvolatelný parlamentem na návrh prezidenta na základě příčin, za které je přímo odpovědný.

Jakub Michálek

My jsme k tomu (k novele zákona o státním zastupitelství, pozn. Demagog.cz) měli kulatý stůl, tam byli ústavní experti.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Kulatý stůl na téma nezávislosti státního zastupitelství proběhl 23. května 2019 za účasti ministryně spravedlnosti Benešové, zástupců poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, ústavního právníka Jana Wintra a dalších.

Novela zákona o státním zastupitelství se začala řešit v květnu 2019, kdy skupina poslanců předložila návrh k projednání Poslanecké sněmovně. Od té doby se o tomto návrhu diskutuje, přičemž jedním z nejčastějších témat je pravomoc odvolání nejvyššího státního zástupce. V současnosti může být nejvyšší státní zástupce odvolán rozhodnutím vlády bez udání důvodu, a právě to by měla novela změnit.

K tomuto tématu se konal kulatý stůl s názvem Záruky nezávislosti státního zastupitelství, pořádaný Jakubem Michálkem. Proběhl 23. května 2019 a zúčastnila se ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová, zástupci rozličných poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, prezident Unie státních zástupců Jan Lata, náměstek legislativní sekce ministerstva spravedlnosti Michal Franěk či ústavní právník Jan Wintr.

Jakub Michálek

Opravdu je velmi málo zemí, kde to funguje takovýmto způsobem, že vláda může toho nejvyššího státního zástupce odvolat, kdykoliv se jí to hodí.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Neověřitelné
V evropském kontextu je Česko jednou ze čtyř zemí, kde je nejvyšší státní zástupce odvolatelný bez udání důvodu. Odvolatelný jen za určitých podmínek je např. ve Francii, Maďarsku či Itálii, ale i v Kanadě a Austrálii. Je však velmi obtížné získat informace za větší počet států.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z něj samého ani z kontextu není jasné, jestli Jakub Michálek myslel výrok v měřítku evropských zemí, nebo celého světa. A protože je informace o odvolatelnosti nejvyšších státních zástupců velmi často nedohledatelná nebo neúplná, je tvrzení prakticky neověřitelné.

Výroku předchází jen informace o jednání u kulatého stolu, které proběhlo pod názvem „Záruky nezávislosti státního zastupitelství“ v Poslanecké sněmovně PČR. V rámci debaty pozvaných ústavních expertů docent Wintr uvedl, že nejvyššího státního zástupce může vláda bezdůvodně odvolat jen v několika dalších státech v rámci Evropy, a to v Německu, Polsku a Portugalsku. Nicméně, z ověřovaného výroku Jakuba Michálka toto omezení na evropský kontext zřejmé není.

Připomínku docenta Wintra podporuje i studie Parlamentního institutu (.pdf). Podle ní není nejvyšší státní zástupce (případně jeho ekvivalent) bezdůvodně odvolatelný v mnoha evropských státech, kupříkladu ve Francii, Itálii, Rakousku, Slovensku a Maďarsku. Odvolání nejvyššího státního zástupce je ve vyjmenovaných státech obvykle založeno na výsledku disciplinárního řízení nebo schválení parlamentem.

Ve Francii (str. 4-5) je samotné odvolaní státních zástupců založené na kárném řízení zahájeném Nejvyšší soudcovskou radou, která ministrovi spravedlnosti může doporučit odvolání jakožto jednu z možných disciplinárních sankcí. V Itálii (str. 6) je to podobné, proces se liší jen v tom, že sankci ukládá už soudcovská rada.

V Rakousku (str. 11) může státního zástupce odvolat disciplinární komise při spolkovém ministerstvu spravedlnosti za provinění proti jeho povinnostem. Na Slovensku (str. 12) může být nejvyšší státní zástupce odvolán prezidentem na návrh Národní rady SR. Pro odvolání zákon o prokuratuře stanovuje důvody.

V Maďarsku (str. 7) může být nejvyšší státní zástupce (generální prokurátor) odvolán parlamentem na návrh prezidenta. Ten však musí návrh podložit platnou příčinou. Prezident zde ale může navrhnout parlamentu, aby schválil neslučitelnost funkcí generálního prokurátora, a to i těch, které současně vykonává.

V Austrálii pak může být vedoucí prokuratury odvolán (§ 23) jen pro kárné provinění či mentální nebo fyzickou neschopnost vykonávat úřad. V USA je pak v čele prokuratury Attorney General, který je součástí vlády jako ministr spravedlnosti a může být odvolán prezidentem. V Kanadě je pak hlava prokuratury odvolatelná (§ 5, odst. 1) guvernérem jen se souhlasem dolní komory parlamentu.

Jakub Michálek

A my jsme proto navrhli v Poslanecké sněmovně, a bude se o tom příští týden hlasovat, aby se zrušilo to, že vláda může odvolat nejvyššího státního zástupce, a aby o tom rozhodoval kárný soud.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Jakub Michálek v pozměňovacích návrzích novely zákona o státním zastupitelství skutečně navrhl zrušení odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce vládou, nově by měl být odvolatelný pouze rozhodnutím kárného soudu. Další projednávání by mělo probíhat od 27. září 2019.

Z kontextu výroku vyplývá, že se jedná o novelu zákona o státním zastupitelství. Zákon o státním zastupitelství stanovuje, že „vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat“. Proti tomuto článku zákona se staví Piráti, ODS, TOP 09 i KDU-ČSL.

V rámci novely zákona o státním zastupitelství podali poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Jakub Michálek (Piráti) pozměňovací návrhy. V rámci pozměňovacího návrhu (.pdf, str. 5) poslance Michálka stojí, že „vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení“. Původní článek zákona má být zrušen (.pdf, str. 4).

Vedoucími státními zástupci jsou přitom míněni všichni státní zástupci, kteří stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství. O jejich odvolání podle současné úpravy spolurozhoduje vláda či ministr spravedlnosti.

Další projednávání novely zákona o státním zastupitelství by mělo pokračovat nejdříve od 27. září. Ústavně právní výbor vydal usnesení (.pdf) garančního výboru, ve kterém k pozměňovacím návrhům poslance Michálka nebylo přijato stanovisko (.pdf, str. 2).

Jakub Michálek

To, co tady dělá vláda Andreje Babiše a paní Benešové, (...) a to že připravují v podstatě velmi brzkou eliminaci toho vedení státního zastupitelství, kdy zmizí šéfové Nejvyššího státního zastupitelství pan Zeman, zmizí paní Bradáčová, která v podstatě je, bych řekl, tak jakoby jedním ze státních zástupců, pod kterým se konečně začaly stíhat i trestné činy politiků, v případě Davida Ratha, což se předtím v podstatě vůbec nedělalo.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Vzhledem k tomu, že Jakub Michálek považuje rok 2023 za brzké období, pak je jeho výrok o eliminaci Pavla Zemana a dalších předních státních zástupců novelou ministryně Benešové pravdivý.

Předně uveďme, že poslanec Michálek ve svém vyjádření pokračuje slovy: „No, a to, co se tady připravuje za paní Benešové, že chce zeliminovat toto vedení státního zastupitelství, byť v příštím volebním období, tak to je pro nás nepřijatelné." Z tohoto lze vyčíst, jaké období je pro něj „velmi brzké“ - tedy příští volební období.

Na konci června 2019 představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová novelu zákona o státním zastupitelství, která má vejít v platnost v roce 2022. A to přestože ministryně Benešová uvedla, že datum, kdy novela vejde v platnost, zajistí, že současná vláda již nebude zasahovat do soustavy státního zastupitelství. Dle přechodných ustanovení (.doc, str. 9-10) má funkční období stávajícímu nejvyššímu státnímu zástupci skončit ke konci roku 2023, tedy dva roky po nabytí účinnosti zákona. U dalších vedoucích státních zástupců je pak navrhováno několik možných variant data konce jejich funkce.

Účinnost novely od roku 2022 kritizuje například Transparency International (ředitel české pobočky David Ondráčka). Především jim vadí, že současná legislativa (§ 9) umožňuje vládě na návrh ministra odvolat státního zástupce (novela by měla umožnit odvolání státního zástupce pouze rozhodnutím kárného soudu).

Kauza okolo státního zastupitelství byla dále přiostřena výroky Pavla Zemana, který naznačil, že cílem ministerstva je zbavit se co nejdříve některých předních představitelů státního zastupitelství:

„Ministerstvo spravedlnosti také úplně mimo systém stanovilo ukončení funkčního období oběma vrchním státním zástupcům. Nelze se tak zbavit dojmu, že účelem toho zákona je zejména přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců tak, aby Zeman, (Ivo) Ištvan, (Lenka) Bradáčová skončili co nejdříve po účinnosti zákona.“

Pavel Zeman posléze své tvrzení mírnil tím, že novela nevyhovuje především proto, že je systémově vadná a nejde pouze o konkrétní osoby. Pravdou však stále zůstává, že má k návrhu zákona výtky.

Trojice opozičních poslanců z ODS, KDU-ČSL a Pirátské strany pak připravila vlastní návrh novely, který by mohl vejít v platnost ještě letos. Tato novela zavádí (.pdf, str. 4) funkční období pro vedoucí státní zástupce, u nejvyššího státního zástupce je to 10 let, u vrchních, krajských a okresních jen 7. Bod 2 v sekci „Přechodná ustanovení“, by pak znamenal, že Pavel Zeman by ve své funkci zůstal dalších sedm let (.pdf, str. 6):

„Nejvyššímu státnímu zástupci, který tuto funkci vykonává ke dni účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Mezi hlavní rozdíly mezi návrhem ministerstva a změnami předloženými opozicí patří především délka mandátu nejvyššího státního zástupce. Ministerský návrh počítá se sedmi lety, přičemž opozice navrhuje období desetileté (shodné s délkou funkčního období předsedů nejvyšších soudů).

Další tvrzení Jakuba Michálka, že Lenka Bradáčová je jedním ze státních zástupců, kteří jako první začali stíhat přední politiky, je pravdivé. Její případ s Davidem Rathem je například dle Respektu milník v historii české spravedlnosti, kdy se státnímu zastupitelství podařilo dostat předního politika za mříže. Nějaký čas také dozorovala kauzu Mostecké uhelné či mediálně sledovanou kauzu vraha Miroslava Ritticha.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Novela, na kterou Jakub Michálek naráží, má totiž vejít v účinnost v roce 2022, tedy v příštím volebním období. Pro současné vedoucí státní zástupce jsou pak ponechány relativně krátké doby do konce jejich období. Pravdou je také, že státní zástupkyně začala vyšetřovat kauzu Davida Ratha, dozorovala také jiné významné kauzy, například kauzu Mostecké uhelné.

Jakub Michálek

Vláda Andreje Babiše a paní Benešové, která nemá úplně velkou důvěru veřejnosti, jsem to viděl, je nějakých 23 %.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Podle průzkumu veřejného mínění z května 2019 projevilo ministryni spravedlnosti Benešové důvěru 23 % dotázaných.

Názory české veřejnosti dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle květnové zprávy (.pdf, str. 1), která se týká provedení průzkumu důvěry vůči vrcholným ústavním činitelům, vyjádřilo ministryni Benešové důvěru 23 % dotázaných. Nedůvěru projevilo 47 %. Zbylí respondenti si buď nebyli svou (ne)důvěrou v ministryni jisti, a nebo uvedli, že ji neznají. Podle tabulky (.pdf, str. 3) zobrazující vývoj veřejného mínění byl tento výzkum prvním (a ke dni 23. září 2019 jediným), ve kterém byly posuzovány preference Marie Benešové.

Zmiňovaného průzkumu se zúčastnilo 1026 dotázaných, kteří byli vybráni na základě metodiky vypracované CVVM (tj. za zohlednění regionální příslušnosti, věku, pohlaví, apod.).


Jakub Michálek

Proto my navrhujeme, ať Pavel Zeman má nějakou možnost pokračovat v té funkci po dobu sedmi let.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Pirátská strana v červnu 2019 navrhla novelu zákona o státním zastupitelství, jejímž účelem je, aby nejvyšší státní zástupce mohl zůstat ve své funkci po dobu 7 let od nabytí platnosti této novely. Návrh zároveň zavádí funkční období pro vedoucí státní zástupce.

Pirátská strana (společně s poslanci z ODS a KDU-ČSL) dne 21. června 2019 navrhla novelu zákona (.pdf), kterou se mění zákon o státním zastupitelství. Tato novela zavádí (.pdf, str. 4) funkční období pro vedoucí státní zástupce, u nejvyššího státního zástupce je to 10 let, u vrchních, krajských a okresních jen 7. Bod 2 v sekci „Přechodná ustanovení“, by pak znamenal, že Pavel Zeman by ve své funkci zůstal dalších sedm let (.pdf, str. 6):

„Nejvyššímu státnímu zástupci, který tuto funkci vykonává ke dni účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

O budoucnosti opozičního návrhu se bude rozhodovat v Poslanecké sněmovně, už teď je však zřejmé, že vláda bude prosazovat původní návrh ministryně Benešové, jak uvádí ve svém nesouhlasném stanovisku k pirátskému návrhu.