Jakub Michálek
Piráti

Jakub Michálek

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 69 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Pravda 52 výroků
Nepravda 7 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 5 výroků
Rok 2021 2 výroky
Rok 2019 55 výroků
Rok 2018 4 výroky
Rok 2017 7 výroků
Rok 2014 3 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Jakub Michálek

A stejně tak, aby (stát, pozn. Demagog.cz) přispěl na základní infrastrukturu uvnitř města, na vnitřní okruh, stejně tak jako na to přispěl v Brně.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Pro stavbu vládní čtvrti určil primátor Zdeněk Hřib vládě několik podmínek. Mezi ně patřila i podmínka financování vnitřního okruhu města. Stát v současnosti skutečně přispívá na stavbu městského okruhu v Brně.

Jakub Michálek zde hovoří o vyjednávání vlády s Magistrátem hlavního města Prahy. Premiér Andrej Babiš má zájem odkoupit pozemek v Letňanech a postavit zde areál pro více než 10 000 státních zaměstnanců, novou nemocnici a asi 1300 bytů. Už na konci ledna 2019 sdělil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) vládě své podmínky.

Po neúspěšné schůzce konané dne 17. září 2019 Zdeněk Hřib znovu zopakoval podmínky pro stavbu vládní čtvrti. Mezi ty patří požadavek, aby stát dostavěl vnější okruh, přispěl Praze na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Premiér nabízí Praze financování vnitřního okruhu formou PPP projektu (Public Private Partnership). Podle primátora však stát PPP projekty stavět neumí.

Stavbu Velkého městského okruhu Brno (VMO Brno) provádí a z velké části financuje Ředitelství silnic a dálnic ČR. Od prosince roku 2017 začala realizace stavby v úseku Žabovřeská I, která by měla být dokončena v roce 2023. Celý projekt stavby VMO Brno má být podle plánu dokončen v roce 2035 a investice do projektu jsou odhadovány na 38,3 miliard korun.

Jednou z podmínek Prahy pro prodej pozemku v Letňanech je financování vnitřního okruhu a stát skutečně přispívá na stavbu vnitřního okruhu v Brně. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek

Pan primátor vyjednával, a to vyjednávání skončilo tím, že pan premiér odešel od stolu.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
První jednání o vládní čtvrti byla mezi premiérem Babišem a primátorem Hřibem zahájena v lednu 2019. Po sérii několika schůzek však byla jednání po posledním setkání zastavena. Premiér Babiš údajně konstatoval, že je to z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu.

Premiér Andrej Babiš svou vizi vládní čtvrti představil již 27. prosince 2016, ještě jako tehdejší ministr financí. „Myšlenka je postavit obrovský kancelářský komplex v Letňanech, kde by mohlo pracovat 10 až 11 000 lidí,“ uvedl tehdy pro deník Právo. Tento nápad pak připomněl také při jmenování nových ministrů v prosinci 2017, kdy již jako premiér ČR řekl: „Pokud bychom zrealizovali tenhle projekt, tak bychom ušetřili obrovské peníze na stavbě obrovské synergie. Vznikla by vládní čtvrť, kde by se přestěhovala některá ministerstva. A takové historické památky by mohly být pro veřejnost.“ Projekt vládní čtvrti je rovněž zmíněn v programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 7):

"Vláda připraví efektivní a hospodárné řešení rozmístění státních zaměstnanců, které spočívá ve výstavbě nového administrativního komplexu, jenž by nedostatek ploch vyřešil. Výsledkem bude ukončení nájemních vztahů a s tím spojená eliminace nájemného, eliminace vysokých výdajů na provoz a údržbu administrativních budov, stejně tak jako vysokých investic do stávajících energeticky náročných budov."

Se současným vedením Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem si premiér názory ohledně stavby vládní čtvrti vyměnil již v den podpisu koaliční smlouvy, 12. listopadu 2018. Tehdy premiér Babiš uvedl, že by stát mohl věnovat Praze veleslavínský zámek výměnou za pozemky v Praze 7, kde chce premiér nechat postavit novou vládní čtvrť. Primátor Hřib tento nápad odmítl, ačkoliv připustil, že „se můžeme zamyslet“ nad výměnou za některé jiné pozemky.

29. listopadu 2018 Hospodářské noviny zveřejnily zprávu ohledně dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. Oživuje v něm plán na výstavbu úřednického komplexu. Nový vládní areál by podle premiéra Andreje Babiše stál 10 miliard korun a pracovalo by v něm přes 10 tisíc úředníků. Ve stejný den se Babiš k projektu vyjádřil i na svém Twitteru:

Samotné jednání proběhlo až 10. ledna 2019, kdy představitelé Prahy jednali s vládou Andreje Babiše. Tehdy primátor Hřib uvedl: „Není vhodné v Praze stavět úřednické ghetto, (...), vytváření monotematických čtvrtí zvyšuje náklady na dopravu. Chceme stavět multicentrické město, město krátkých vzdáleností, kde jsou mezi sebou vzájemně jednotlivé funkce promísené, a díky tomu jsou kladeny na dopravu nižší nároky.“

Další schůzka proběhla ve středu 30. ledna 2019. Praha poté vyjádřila ochotu přistoupit na vybudování vládní čtvrti v Letňanech, kladla však požadavky, které Babiš shrnul takto: „Za to chce magistrát od vlády, abychom zaplatili za 60 miliard korun pokračování Blanky, tedy vnitřní okruh. A že Praze prodáme karlínské kasárny.“ Součástí vládní čtvrti by měla být na požadavek vedení Prahy i nemocnice a byty. Návrh vládní čtvrti v Letňanech kritizují urbanisté z Institutu plánování a rozvoje, pod nichž by mnohem vhodnějším místem pro vládní čtvrť byly například nevyužité pozemky bývalého nádraží v Bubnech.

Primátor Hřib a další zástupci Prahy se 8. února 2019 v reakci na Babišův plán vládni čtvrti setkali se starosty městských částí na severovýchodě Prahy. „Dnešní schůzku vnímám jako začátek konstruktivní spolupráce zúčastněných městských částí s hlavním městem. Bez toho to prostě nejde,“ uvedl starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

12. února 2019 Deník.cz informoval o dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. V něm hodnotí podmínky, které si Praha pro výstavbu čtvrti klade, jako nesplnitelné. „Pokud by stát v plném rozsahu vyhověl všem Vašim požadavkům, znamenalo by to porušení platné právní úpravy. Jistě pochopíte, že to nemohu akceptovat,“ píše premiér primátorovi. Hřib na dopis reagoval: „K nabídce pana premiéra se budeme schopni vyjádřit teprv poté, co budeme mít tento seznam.“ Zmíněným seznam jsou myšleny informace ohledně konkrétních budov, které chce stát vyklidit, náklady na jejich údržbu i počty úředníků, jichž se stěhování dotkne.

Požadovaný seznam nemovitostí v centru Prahy zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 14. února 2019. Primátor Hřib však tento seznam zkritizoval. „Žádal jsem od počátku o kompletní seznam budov určených k vyklizení. Obdržel jsem nyní pouze torzo seznamu nemovitostí určených k prodeji, nebo k budoucímu kulturnímu využití. V seznamu zcela chybí budovy, kde je stát v nájmu, ačkoliv na úspoře z pronájmů staví pan premiér ekonomickou návratnost celé akce.“

Další schůze mezi premiérem a primátorem proběhla 27. května 2019. Debatovalo se opět o požadavcích Prahy, především o dostavbě vnitřního městského okruhu, který má zaplatit stát.

Poslední jednání se uskutečnilo 17. září 2019, po němž premiér Andrej Babiš sdělil pražskému primátoru Hřibovi, že Praha nedostane od státu vůbec nic. „S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, tak myslím, že je to jednání skutečně uzavřené," dodal Hřib. Podle Babiše vedl Hřib jednání stylem, po němž ho musel premiér ukončit. Nabídku vlády má podle něj Hřib písemně. Předseda vlády dodal, že pokud bude chtít primátor reagovat, určitě tak učiní.

Zdeněk Hřib 19. září 2019 odmítl, že by se při jednání o budoucím využití Letňan choval arogantně, jak si údajně stěžují premiér i pražská opozice. „Myslím, že vyjádření pana premiéra, které po schůzce neustále opakovaně měnil, je součást vyjednávací šarády, stejně jako vstávání od stolu,“ míní Hřib.

Jednání o vládní čtvrti se tak nyní zastavila. O budoucnosti celého záměru rozhodnou až další jednání, která povedou s Babišem patrně zástupci celé pražské koalice. Babiš totiž avizoval, že obešle všechny radní a poskytne jim veškeré informace o svých plánech na stavbu úřednické čtvrti.

Jakub Michálek

Praha téměř za vlády ČSSD a ANO neinvestovala. Ty všechny investice, který (sic) se dělaly v Praze, tak se rozhodovaly za vaší vlády ANO a ČSSD na centrální úrovni.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Investice za vlády ANO, ČSSD a Trojkoalice v Praze byly skutečně násobně nižší než v předchozích letech. Větší investice, například rekonstrukci Národního muzea, Státní opery či Negrelliho viaduktu měl pak na svědomí stát.

Na začátek uveďme, že poslanec Michálek svým tvrzením reaguje na předcházející výroky Lubomíra Zaorálka, který osočil Prahu, že málo investuje do kulturních institucí a infrastruktury, a když už, tak to vypadá „hrůzostrašně“, což ilustroval například na rekonstrukci Státní opery. Michálkovo tvrzení, že „ty všechny investice, který (sic) se dělaly v Praze, tak se rozhodovaly za vaší vlády ANO a ČSSD na centrální úrovni", se tedy nevztahuje k investicím celkově, ale pouze k rozsáhlým investicím a rekonstrukcím, zejména kulturních institucí.

Koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice, pod vedením primátorky Krnáčové, byla skutečně často kritizována, že není schopna započít větší investiční projekty. Za této vlády tak docházelo spíše k menším investičním projektům, například k rekonstrukci ulic Husitská, Keplerova a Vinohradská či k opravám několika výstupů z metra.

Z projektů financovaných státem uveďme například rekonstrukci Národního muzea či Státní opery. Další velkou rekonstrukcí, financovanou státní organizací SŽDC, je rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Kapitálové výdaje, tedy tzv. investice, v průběhu posledních deseti let jsou zachyceny v následujících tabulkách. První zobrazuje rozpočet kapitálových výdajů pro celé hlavní město, včetně rozpočtů městských částí, druhá pak pouze rozpočet magistrátu. Pojmem schválený rozpočet se rozumí rozpočet, který byl schválen na rok dopředu, tento je však v průběhu rozpočtového roku lehce upravován, a tak vzniká rozpočet upravený. Reálně utracené peníze pak zobrazuje sloupec „Reálné investice“. Poslední dva sloupce zobrazují podíl reálných investic na schváleném, respektive upraveném rozpočtu.

Z tabulek je zřejmé, že na investice bylo v letech 2015-2018 (rok 2014 byl rokem volebním, přičemž koalice pod vedením Adriany Krnáčové se ujala funkcí až v listopadu, na investice v tomto roce tedy neměla vliv) skutečně vyčleněno méně peněz než v předchozích volebních obdobích. Ani tyto vyčleněné peníze pak nebyly, často i ze 40 %, vyčerpány. Reálně proinvestované finance se tedy v rámci celkového rozpočtu města (včetně městských částí) pohybovaly okolo 10 miliard ročně (s výjimkou volebního roku 2018). Ve všech předcházejících letech bylo přitom proinvestováno násobně více prostředků (například v roce 2009 téměř 25 miliard, v roce 2011 pak téměř 20 miliard).

I pokud se podíváme na rozpočet samotného magistrátu bez městských částí, vidíme, že investice byly z velké části utlumeny. Reálně proinvestované prostředky se pohybovaly okolo 68-78 % plánovaného rozpočtu. To je v kontrastu s předešlými roky, kdy byl upravený rozpočet naplňován i na více než 90 %. Původní schválený rozpočet pak byl několikrát překonán i o desítky procent. Tudíž zatímco v letech 2015-2018 se každoročně proinvestovalo přibližně 7-8 miliard a ve volebním roce 10,7 miliard, tak v předcházejících letech to bylo i více než dvakrát tolik. Například v roce 2009 19 miliard, v roce 2011 téměř 16 miliard.

Jakub Michálek

Máme devět poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
V současné době je v Poslanecké sněmovně 9 poslaneckých klubů. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. Poslanci, kteří nejsou součástí žádného klubu, jsou klasifikováni jako tzv. nezařazení.

Poslanecké kluby patří k základním jednotkám sdružování poslanců. Umožňují skupinám poslanců sdružovat se na základě politické příslušnosti či společného zájmu a organizovat tak společný postup. Podmínky pro jejich vznik a fungování jsou popsány v deváté části jednacího řádu (zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

V současné době operuje na půdě Sněmovny 9 poslaneckých klubů, které nesou název devíti politických subjektů zvolených do Sněmovny ve volbách v roce 2017. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. 5 poslanců není zařazeno do žádného klubu (tzv. nezařazení). Nejvíce poslanců sdružuje klub ANO 2011 (celkem 78 poslanců). Dalšími kluby jsou klub Občanské demokratické strany (23 poslanců), klub České pirátské strany (22 poslanců), klub hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (19 poslanců), klub České strany sociálně demokratické (15 poslanců), klub Komunistické strany Čech a Moravy (15 poslanců), klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové (10 poslanců), klub TOP 09 (7 poslanců) a klub Starostové a nezávislí (6 poslanců).

Jakub Michálek

Já jsem teď byl v Rakousku, tam mají v parlamentu 5 politických stran.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Poslanec Michálek na konci června podnikl služební cestu do Rakouska. V rakouském parlamentu má zastoupení 5 politických stran.

O služební návštěvě rakouské Vídně ve dnech 24. a 25. června 2019 informoval poslanec Michálek na svém facebookovém účtu statusem a fotografiemi. Cesty se podle všeho účastnil jakožto člen delegace Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.

Rakouská republika má dvoukomorový parlament. V jeho dolní komoře parlamentu je aktuálně zformováno pět poslaneckých klubů na půdorysu politických stran. Těmi jsou: ÖVP – Rakouská lidová strana (61 poslanců), SPÖ – Sociálně demokratická strana Rakouska (52 posl.), FPÖ – Svobodná strana Rakouska (51 posl.), NEOS – Nové Rakousko a Liberální fórum (10 posl.), JETZT – Nyní (7 posl.). Další 3 členové dolní komory jsou bez poslaneckého klubu.

V horní komoře parlamentu, Spolkové radě, se nacházejí zástupci pouze tří politických formací: ÖVP (22 mandátů), SPÖ (21 mandátů) a FPÖ (15 mandátů). Všechny tyto 3 strany mají zároveň zastoupení i v dolní komoře. 3 členové horní komory jsou nezařazeni.

V rakouském parlamentu tak skutečně nalezneme 5 politických stran.



Jakub Michálek

Paní Benešová je ex poslankyně ČSSD, která byla poradkyně prezidenta Miloše Zemana.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Marie Benešová je bývalou poslankyní za ČSSD. Byla také poradkyní prezidenta Zemana.

Marie Benešová kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 na kandidátce ČSSD bez politické příslušnosti. Byla zvolena a v období od 26. 10. 2013 do 26. 10. 2017 patřila v Poslanecké sněmovně pod Poslanecký klub ČSSD. Od roku 2013 byla poradkyní Miloše Zemana pro justici.

Jakub Michálek

(Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) tady vlastní v podstatě třetinu na mediálním trhu tištěných, tištěných novin, že vlastní mediální dům Mafra.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Po akvizici společnosti Bauer v roce 2018 se skupina Mafra stala nejsilnější skupinou na tiskovém trhu, její podíl na trhu tištěných novin je však pouze 24%.

Z informací pro rok 2018 dle projektu Media Projekt Unie vydavatelů plyne, že je skupina Mafra nejsilnějším hráčem, který ovládá 28 % trhu tiskovin (včetně magazínů, časopisů apod.). Tato pozice vznikla koupí společnosti Bauer, která byla dokončena v prosinci 2018 poté, co byla schválena antimonopolním úřadem.

Zdroj: Unie vydavatelů (.pdf, str. 37)

Skupina Mafra je součástí holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš, dle svých slov a informací z holdingu, převedl svoje vlastnictví firmy Agrofert na dva svěřenské fondy v únoru 2017, aby splnil požadavky nového zákona o střetu zájmů. I přes oficiální naplnění zákona stále zaznívají rozporné názory na to, zda se premiér Andrej Babiš vzdal kontroly své firmy i de facto.

Pokud se však zaměříme pouze na trh tištěných deníků (novin), je podíl vydavatelství MAFRA nižší. V roce 2017 byl jeho podíl pouze 24,3 % trhu, v roce 2018 tento podíl klesl na 23,8 %. Nejsilnějším vydavatelstvím je v obou případech Czech News Center, vydávající např. deník Blesk či Sport.

Pokud jde o média, je otázka, zda je možné posuzovat jejich vliv na odchod ministrů. Stejně tak se lze ptát, do jaké míry se může projevovat vliv majitele na témata a zaměření jejich článků. Vliv médií na svůj odchod v době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly pouze bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčála (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.

Jakub Michálek

(...) samozřejmě se to (vlastnictví mediálního domu MAFRA pozn. Demagog.cz) potom promítá i do toho způsobu, jak tam, jaké tam vycházejí titulky a pak kvůli tomu někteří ministři rezignují a zneužívá se toho.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Dvě ministryně otevřeně obvinily jedno médium – Lidové noviny – z kampaně proti jejich osobě. Jan Kněžínek pak rezignoval i kvůli mediálnímu tlaku nespecifikovaných médií.

Předesíláme, že nehodnotíme, jak se vlastnictví mediálního domu MAFRA může projevovat na novinových titulcích. Za faktický obsah výroku považujeme Michálkův poukaz na odůvodnění ministerských rezignací.

V době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly vliv médií na svůj odchod bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčala (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.

Jakub Michálek

Naše ekonomika v podstatě navazuje na ty trendy, které jsou v Evropské unii. Stačí se podívat na ty grafy vývoje hrubého domácího produktu.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Česká ekonomika je provázána s ekonomikou unijní, přičemž její vývoj do značné míry kopíruje vývoj ekonomiky EU.

Vývoj české ekonomiky skutečně koreluje s trendy, které se vyskytují v celé Evropské unii, jak dokládají data Eurostatu, a to jak v případě procentuálního růstu HDP (první graf), tak v případě vývoje hodnoty HDP na obyvatele (druhý graf).

Zdroj: Eurostat

Zdroj: Eurostat

O propojenosti české a unijní ekonomiky pak mluví i analýza České národní banky, která hovoří o „vysoké míře otevřenosti české ekonomiky a velké obchodní i vlastnické provázanosti s eurozónou.




Jakub Michálek

Tady klesá reinvestovaný zisk o 60 miliard korun.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Reinvestovaný zisk představuje část zisku zahraničních vlastníků z přímé zahraniční investice v ČR, která je reinvestována do provozu podniků. V posledních deseti letech došlo k největšímu poklesu mezi lety 2017 a 2018, konkrétně o 36,52 miliard korun.

Reinvestovaný zisk představuje část zisku zahraničních společností z jejich přímých investic v České republice. Zahraniční vlastníci generují v ČR zisky, ze kterých si vyplácí dividendy a další část znovu investují (reinvestují) do provozu svých podniků.

V roce 2018 představovaly reinvestované zisky téměř 140 miliard korun a na dividendách bylo do zahraničí vyplaceno 303 mld. Kč. Oproti roku 2017 došlo k poklesu reinvestovaných zisků o 36,52 mld. Kč, tedy o 23,48 mld. Kč méně, než uvádí Jakub Michálek. Rok 2017 byl v tomto ohledu rekordní, protože reinvestice dosáhly hodnoty 176 mld. Kč. Na dividendách bylo nejvíce vyplaceno v roce 2016, a to 312 mld. Kč.

Přestože Jakub Michálek neupřesnil, v jakém období mělo dojít k poklesu reinvestovaného zisku o 60 mld. Kč, výše uvedený pokles o 36,52 mld. Kč je za posledních deset let největší, a proto je výrok hodnocen jako nepravda.

Kromě absolutních hodnot reinvestovaných zisků a vyplacených dividend je však nutné vzít v úvahu i relativní hodnoty ve vztahu k celkovým ziskům zahraničních vlastníků z přímých zahraničních investic realizovaných v ČR. Hodnota reinvestovaných zisků je dlouhodobě nižší než hodnota dividend, přičemž reinvestice představují přibližně čtvrtinu až třetinu z celkových zisků. Mezi lety 2017 a 2018 došlo spolu s absolutním poklesem reinvestovaných zisků k relativnímu poklesu z 35,3 % na 27,9 %.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů