Jakub Michálek
Piráti

Jakub Michálek

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 69 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Pravda 52 výroků
Nepravda 7 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 5 výroků
Rok 2021 2 výroky
Rok 2019 55 výroků
Rok 2018 4 výroky
Rok 2017 7 výroků
Rok 2014 3 výroky

Jakub Michálek

Těch návrhů, které nám tam (v pražském zastupitelstvu, pozn. Demagog.cz) prošly z opozice, bylo velmi málo, velmi málo.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Dle zápisů ze zasedání zastupitelstva hlavního města Praha byli Piráti v rámci opozice ve volebním období 2014–2018 většinou přehlasováni. Nedařilo se jim například prosazovat zařazení svých návrhů na body jednání. Úspěšnější byli při prosazování návrhů na oddělení hlasování.

Ve volebním období 2014–2018 měli Piráti v pražském zastupitelstvu čtyři křesla (Jakub Michálek, Mikuláš Ferjenčík, Ondřej Profant a Adam Zábranský). Zastupitelstvo ovládala koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN).

Piráti tedy prosazovali návrhy z opozice. Je pravda, že při hlasování v zastupitelstvu jejich návrhy většinou neprošly. Týkalo se to jak návrhů na zařazení bodů, tak pozměňovacích návrhů či protinávrhů. Větší úspěšnost prokazovali Piráti u návrhů na oddělení hlasování, jak můžeme vidět například při 21. zasedání (.pdf, str. 3-5; str. 7-8).

Problémy s prosazením svých návrhů měli Piráti již zpočátku. Na 4. zasedání zastupitelstva byly zamítnuty (.pdf, str. 3; str. 7-8) jejich návrhy na zařazení bodů na pořad jednání či pozměňovací návrhy. Naopak při 10. zasedání pražského zastupitelstva byl schválen (.pdf, str. 4) návrh na zařazení bodu od zastupitele Zábranského. Bod byl projednán a také přijat jako usnesení K problematice nominací osob do městských společností (.pdf). Při projednávání návrhu usnesení ale již nebyly přijaty další návrhy na změny (.pdf, str. 3-4) v textu ustanovení, které Piráti předložili.

Situace se nezměnila ani ke konci volebního období. Na jednom z posledních zasedání pražského zastupitelstva se Pirátům nepodařilo (.pdf, str. 3-4) dostat na bod jednání ani jeden z jejich návrhů. Nepodařilo se jim prosadit ani vyřazení některých bodů z jednání zastupitelstva.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 postupně opustili zastupitelská místa Michálek, Ferjenčík a Profant. Nahradili je Ondřej Kallasch, Ivan Mikoláš a Viktor Mahrik.

Jakub Michálek

Ty dvě miliardy korun ročně Agrofertu z výročních zpráv, to nejsou jenom nárokové dotace, to jsou všechny dotace dohromady.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Celkové dotace přijaté koncernem Agrofert za rok 2017 odpovídají částce 1,95 miliardy Kč.

Výroční zpráva (.pdf str. 58) Agrofertu za rok 2017 (poslední dostupná) ukazuje, že Agrofert přijal v roce 2017 dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace o celkové hodnotě 1 954 489 000 Kč (cca 2 miliardy Kč). Podle údajů uvedených ve výroční zprávě (str. 58) jsou zde zahrnuty jak dotace provozní, tak dotace investiční. Je tedy pravda, že výroční zpráva obsahuje všechny druhy dotací, včetně dotací nárokových.

Jakub Michálek

Máme devět poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
V současné době je v Poslanecké sněmovně 9 poslaneckých klubů. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. Poslanci, kteří nejsou součástí žádného klubu, jsou klasifikováni jako tzv. nezařazení.

Poslanecké kluby patří k základním jednotkám sdružování poslanců. Umožňují skupinám poslanců sdružovat se na základě politické příslušnosti či společného zájmu a organizovat tak společný postup. Podmínky pro jejich vznik a fungování jsou popsány v deváté části jednacího řádu (zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

V současné době operuje na půdě Sněmovny 9 poslaneckých klubů, které nesou název devíti politických subjektů zvolených do Sněmovny ve volbách v roce 2017. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. 5 poslanců není zařazeno do žádného klubu (tzv. nezařazení). Nejvíce poslanců sdružuje klub ANO 2011 (celkem 78 poslanců). Dalšími kluby jsou klub Občanské demokratické strany (23 poslanců), klub České pirátské strany (22 poslanců), klub hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (19 poslanců), klub České strany sociálně demokratické (15 poslanců), klub Komunistické strany Čech a Moravy (15 poslanců), klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové (10 poslanců), klub TOP 09 (7 poslanců) a klub Starostové a nezávislí (6 poslanců).

Jakub Michálek

Já jsem teď byl v Rakousku, tam mají v parlamentu 5 politických stran.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Poslanec Michálek na konci června podnikl služební cestu do Rakouska. V rakouském parlamentu má zastoupení 5 politických stran.

O služební návštěvě rakouské Vídně ve dnech 24. a 25. června 2019 informoval poslanec Michálek na svém facebookovém účtu statusem a fotografiemi. Cesty se podle všeho účastnil jakožto člen delegace Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.

Rakouská republika má dvoukomorový parlament. V jeho dolní komoře parlamentu je aktuálně zformováno pět poslaneckých klubů na půdorysu politických stran. Těmi jsou: ÖVP – Rakouská lidová strana (61 poslanců), SPÖ – Sociálně demokratická strana Rakouska (52 posl.), FPÖ – Svobodná strana Rakouska (51 posl.), NEOS – Nové Rakousko a Liberální fórum (10 posl.), JETZT – Nyní (7 posl.). Další 3 členové dolní komory jsou bez poslaneckého klubu.

V horní komoře parlamentu, Spolkové radě, se nacházejí zástupci pouze tří politických formací: ÖVP (22 mandátů), SPÖ (21 mandátů) a FPÖ (15 mandátů). Všechny tyto 3 strany mají zároveň zastoupení i v dolní komoře. 3 členové horní komory jsou nezařazeni.

V rakouském parlamentu tak skutečně nalezneme 5 politických stran.



Jakub Michálek

Paní Benešová je ex poslankyně ČSSD, která byla poradkyně prezidenta Miloše Zemana.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Marie Benešová je bývalou poslankyní za ČSSD. Byla také poradkyní prezidenta Zemana.

Marie Benešová kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 na kandidátce ČSSD bez politické příslušnosti. Byla zvolena a v období od 26. 10. 2013 do 26. 10. 2017 patřila v Poslanecké sněmovně pod Poslanecký klub ČSSD. Od roku 2013 byla poradkyní Miloše Zemana pro justici.

Jakub Michálek

(Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) tady vlastní v podstatě třetinu na mediálním trhu tištěných, tištěných novin, že vlastní mediální dům Mafra.
Pro a proti, 27. června 2019
Nepravda
Po akvizici společnosti Bauer v roce 2018 se skupina Mafra stala nejsilnější skupinou na tiskovém trhu, její podíl na trhu tištěných novin je však pouze 24%.

Z informací pro rok 2018 dle projektu Media Projekt Unie vydavatelů plyne, že je skupina Mafra nejsilnějším hráčem, který ovládá 28 % trhu tiskovin (včetně magazínů, časopisů apod.). Tato pozice vznikla koupí společnosti Bauer, která byla dokončena v prosinci 2018 poté, co byla schválena antimonopolním úřadem.

Zdroj: Unie vydavatelů (.pdf, str. 37)

Skupina Mafra je součástí holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš, dle svých slov a informací z holdingu, převedl svoje vlastnictví firmy Agrofert na dva svěřenské fondy v únoru 2017, aby splnil požadavky nového zákona o střetu zájmů. I přes oficiální naplnění zákona stále zaznívají rozporné názory na to, zda se premiér Andrej Babiš vzdal kontroly své firmy i de facto.

Pokud se však zaměříme pouze na trh tištěných deníků (novin), je podíl vydavatelství MAFRA nižší. V roce 2017 byl jeho podíl pouze 24,3 % trhu, v roce 2018 tento podíl klesl na 23,8 %. Nejsilnějším vydavatelstvím je v obou případech Czech News Center, vydávající např. deník Blesk či Sport.

Pokud jde o média, je otázka, zda je možné posuzovat jejich vliv na odchod ministrů. Stejně tak se lze ptát, do jaké míry se může projevovat vliv majitele na témata a zaměření jejich článků. Vliv médií na svůj odchod v době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly pouze bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčála (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.

Jakub Michálek

(...) samozřejmě se to (vlastnictví mediálního domu MAFRA pozn. Demagog.cz) potom promítá i do toho způsobu, jak tam, jaké tam vycházejí titulky a pak kvůli tomu někteří ministři rezignují a zneužívá se toho.
Pro a proti, 27. června 2019
Pravda
Dvě ministryně otevřeně obvinily jedno médium – Lidové noviny – z kampaně proti jejich osobě. Jan Kněžínek pak rezignoval i kvůli mediálnímu tlaku nespecifikovaných médií.

Předesíláme, že nehodnotíme, jak se vlastnictví mediálního domu MAFRA může projevovat na novinových titulcích. Za faktický obsah výroku považujeme Michálkův poukaz na odůvodnění ministerských rezignací.

V době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly vliv médií na svůj odchod bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčala (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.

Jakub Michálek

My jsme řekli voličům, že nevstoupíme do vlády, kde bude kdokoliv, kdo je spjatý s korupcí a opravdu protikorupční vláda Andreje Babiše, který je trestně stíhaný a Mirka Pocheho, což je pražský kmotr...
Události, komentáře, 26. června 2018
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Jakub Michálek

My jsme měli povolební strategii, kterou jsme měli schválenou už před volbama, s ní jsme šli do voleb, voliči ji znali, a tam jsme jednoznačně řekli, že nepodpoříme vládu, ve které bude sedět člověk, který je spojený s korupcí nebo kde bude mít ANO dominantní postavení. Oni tam mají většinu teď.
Události, komentáře, 26. června 2018
Pravda

Pirátská strana schválila povolební strategii v srpnu 2017, tedy ještě před parlamentními volbami. Ve strategii je mimo jiné uvedeno:

„Podpora vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Pokud jde o účast hnutí ANO, strategie hovoří takto: „V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018 a z patnácti postů (včetně ministerského předsedy) obsadili nominanti hnutí ANO deset. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek

Já myslím, že pan prezident republiky nemá kompetenci odmítnout jmenovat ministry, které mu předloží předseda vlády.
Události, komentáře, 26. června 2018
Nepravda

Předseda Michálek se ve svém vidění problematiky neshoduje s ústavněprávními kapacitami či zavedenou praxí. Proto jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Ústava České republiky vyjadřuje jmenování ministra prezidentem republiky v článku 68 odst. 2: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Z pohledu čistě gramatického výkladu ústava jinou možnost pro prezidenta než jmenování navrženého ministra nepřipouští. Praxe, ústavní právníci či logický výklad ústavy však hovoří jinak.

Jak uvádí ve svém komentáři k problematice Zdeněk Koudelka: ... z ústavy totiž neplyne, že by prezident republiky, byť posléze vázán návrhem předsedy vlády, nemohl odmítat některé osoby navržené na funkci ministra jako nevhodné nebo nepřijatelné.“ Stejně tak Jan Wintr, který je Koudelkou citován, připouští, aby prezident nehrál pouze ceremoniální roli, ale byl druhým párem očí, které dohlížejí, aby nebyl jmenován nějaký podezřelý, nedůvěryhodný, nebezpečný kandidát.

Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz dokonce jmenuje konkrétní příklady, kdy by prezident republiky dle jeho názoru nemusel navrženého kandidáta na ministra jmenovat.

Kdyby kandidát představený předsedou vlády nesplňoval nějaké zákonné podmínky, například ty v zákoně o střetu zájmů a ten střet zájmů by byl neodstranitelný v dohledném čase, nebo kdyby kandidát představoval bezpečnostní riziko na základě informací rozvědky nebo kontrarozvědky, protože je to agent cizí moci, nebo protože by nastaly nějaké krajní případy - typově jako že člověk je analfabet nebo něco takového -, tak mám pocit, že takovým návrhům prezident vyhovět nemusí.

Pokud jde o konkrétní případy nejmenování kandidáta ministrem v minulosti, lze se pozastavit například u Davida Ratha, kterého tehdejší prezident Klaus odmítl v roce 2005 jmenovat ministrem zdravotnictví, jelikož působil zároveň jako prezident České lékařské komory. Jmenován byl až po čtrnácti dnech, protože své působení v čele komory ukončil.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů