Jakub Michálek
Piráti

Jakub Michálek

Bez tématu69 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Právní stát1 výrok
Zrušit filtry

Jakub Michálek

(Ministryně Benešová, pozn. Demagog.cz) neprosadila slibovaný zákon o státních zástupcích ani o ochraně oznamovatelů korupce.
X (dříve Twitter), 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Vládní novela zákona o státním zastupitelství nebyla předložena Poslanecké sněmovně. Zákon o ochraně oznamovatelů korupce zatím nepostoupil do prvního čtení. Ani jeden ze zákonů tedy nebyl prosazen.

Zákon o státním zastupitelství byl naposledy novelizován návrhem (.pdf), který vláda, zastoupená tehdejším ministrem spravedlnosti Kněžínkem, předložila Poslanecké sněmovně 20. listopadu 2018. Návrh byl schválen Sněmovnou i Senátem. Prezident poté zákon podepsal a novela nabyla účinnosti 1. prosince 2019. Nejzásadnějším bodem této novely bylo připojení nových ustanovení o úřadu evropského veřejného žalobce do zákona.

Záměr prosadit novelu zákona o státním zastupitelství pak ministryně spravedlnosti Benešová představila v polovině roku 2019. Součástí návrhu (.docx) byla i novela zákona č. 7/2002 Sb. (zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Dle původního plánu měla novela nabýt účinnosti 1. ledna 2022. Po sporech, které se o podobě novely rozhořely ve vládní koalici, však zákon Poslanecké sněmovně vůbec nebyl předložen.

Pro kontext dodejme, že v Poslanecké sněmovně momentálně na projednání čekají dva opoziční návrhy novely (tisk 476 a 524) zákona o státním zastupitelství. Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko jak ke sněmovnímu tisku 476 (.pdf), tak k tisku 524 (.pdf).

Co se týče zákona o ochraně oznamovatelů korupce, návrh zákona o ochraně oznamovatelů (.pdf) byl vládou schválen 1. února 2021. Marie Benešová na tiskové konferenci uvedla: „Pokud jde o moji agendu, tak dnes vláda schválila (…) protikorupční zákon, a to o ochraně oznamovatelů.“

Prosazení tohoto zákona je součástí programového prohlášení vlády (.pdf, str. 24). Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 9. února 2021. Zpravodajem návrhu se stal poslanec Grospič a garančním výborem výbor Ústavně právní. Návrh však zatím k 6. květnu 2021 nepostoupil do prvního čtení. Zákon tedy pochopitelně dosud nebyl prosazen.

Jakub Michálek

Teď jste to vlastně četl, že to byla celé od počátku účelovka, že to bylo vlastně ta firma byla účelově vyvedena z toho holdingu.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
V usnesení Městského státního zastupitelství v Praze v kauze Čapí hnízdo se píše, že obvinění jednali vědomě účelově, aby získali dotace v rámci Regionálního operační ho programu NUTS 2 Střední Čechy.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch v usnesení Městského státního zastupitelství v Praze v kauze Čapí hnízdo (.pdf, str. 90) uvedl, že „obvinění jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH“. V usnesení se také píše, že faktický vlastník a ovládající osoba podniku dali pokyn představenstvu společnosti, aby účelově vyvedlo podnik z holdingu (.pdf, str. 1–2). Tímto jednáním se snažili zakrýt svou totožnost, jakožto ovládající osoby. Jména osob, firem a další osobní údaje v usnesení jsou z důvodu ochrany osobních údajů začerněny.

Dále se v dokumentu (.pdf, str. 90) uvádí: „přestože existovalo spojení mezi společnostmi XXX a XXX, případně dalšími společnostmi ze skupiny XXX, prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost XXX nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době (...) do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností XXX a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici MSP.“

Jakub Michálek

Ta situace toho nejvyššího státního zástupce je paradoxní v tom, že vláda pořád má tu možnost ho kdykoliv bez udání důvodu odvolat.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Současná podoba zákona o státním zastupitelství dovoluje vládě odvolat nejvyššího státního zástupce pouze na základě návrhu ministra spravedlnosti, a to i bez uvedení důvodu.

Podle § 9 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, může vláda odvolat nejvyššího státního zástupce z funkce na návrh ministra spravedlnosti. Zákon dále nespecifikuje jakýkoliv důvod, proto jej může odvolat prakticky bez odůvodnění.

Podobná praxe je v okolních státech neobvyklá. Dle studie Parlamentního institutu (.pdf) je v několika zemích nejvyšší státní zástupce (tj. generální prokurátor) odvolatelný v rámci disciplinárního řízení (Franci, Itálie, Rakousko, Německo). Na Slovensku ho může odvolat prezident na návrh parlamentu ze stanovených důvodů, naopak v Maďarku je odvolatelný parlamentem na návrh prezidenta na základě příčin, za které je přímo odpovědný.

Jakub Michálek

My jsme k tomu (k novele zákona o státním zastupitelství, pozn. Demagog.cz) měli kulatý stůl, tam byli ústavní experti.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Kulatý stůl na téma nezávislosti státního zastupitelství proběhl 23. května 2019 za účasti ministryně spravedlnosti Benešové, zástupců poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, ústavního právníka Jana Wintra a dalších.

Novela zákona o státním zastupitelství se začala řešit v květnu 2019, kdy skupina poslanců předložila návrh k projednání Poslanecké sněmovně. Od té doby se o tomto návrhu diskutuje, přičemž jedním z nejčastějších témat je pravomoc odvolání nejvyššího státního zástupce. V současnosti může být nejvyšší státní zástupce odvolán rozhodnutím vlády bez udání důvodu, a právě to by měla novela změnit.

K tomuto tématu se konal kulatý stůl s názvem Záruky nezávislosti státního zastupitelství, pořádaný Jakubem Michálkem. Proběhl 23. května 2019 a zúčastnila se ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová, zástupci rozličných poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, prezident Unie státních zástupců Jan Lata, náměstek legislativní sekce ministerstva spravedlnosti Michal Franěk či ústavní právník Jan Wintr.

Jakub Michálek

A my jsme proto navrhli v Poslanecké sněmovně, a bude se o tom příští týden hlasovat, aby se zrušilo to, že vláda může odvolat nejvyššího státního zástupce, a aby o tom rozhodoval kárný soud.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Jakub Michálek v pozměňovacích návrzích novely zákona o státním zastupitelství skutečně navrhl zrušení odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce vládou, nově by měl být odvolatelný pouze rozhodnutím kárného soudu. Další projednávání by mělo probíhat od 27. září 2019.

Z kontextu výroku vyplývá, že se jedná o novelu zákona o státním zastupitelství. Zákon o státním zastupitelství stanovuje, že „vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat“. Proti tomuto článku zákona se staví Piráti, ODS, TOP 09 i KDU-ČSL.

V rámci novely zákona o státním zastupitelství podali poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Jakub Michálek (Piráti) pozměňovací návrhy. V rámci pozměňovacího návrhu (.pdf, str. 5) poslance Michálka stojí, že „vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení“. Původní článek zákona má být zrušen (.pdf, str. 4).

Vedoucími státními zástupci jsou přitom míněni všichni státní zástupci, kteří stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství. O jejich odvolání podle současné úpravy spolurozhoduje vláda či ministr spravedlnosti.

Další projednávání novely zákona o státním zastupitelství by mělo pokračovat nejdříve od 27. září. Ústavně právní výbor vydal usnesení (.pdf) garančního výboru, ve kterém k pozměňovacím návrhům poslance Michálka nebylo přijato stanovisko (.pdf, str. 2).

Jakub Michálek

To, co tady dělá vláda Andreje Babiše a paní Benešové, (...) a to že připravují v podstatě velmi brzkou eliminaci toho vedení státního zastupitelství, kdy zmizí šéfové Nejvyššího státního zastupitelství pan Zeman, zmizí paní Bradáčová, která v podstatě je, bych řekl, tak jakoby jedním ze státních zástupců, pod kterým se konečně začaly stíhat i trestné činy politiků, v případě Davida Ratha, což se předtím v podstatě vůbec nedělalo.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Vzhledem k tomu, že Jakub Michálek považuje rok 2023 za brzké období, pak je jeho výrok o eliminaci Pavla Zemana a dalších předních státních zástupců novelou ministryně Benešové pravdivý.

Předně uveďme, že poslanec Michálek ve svém vyjádření pokračuje slovy: „No, a to, co se tady připravuje za paní Benešové, že chce zeliminovat toto vedení státního zastupitelství, byť v příštím volebním období, tak to je pro nás nepřijatelné." Z tohoto lze vyčíst, jaké období je pro něj „velmi brzké“ - tedy příští volební období.

Na konci června 2019 představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová novelu zákona o státním zastupitelství, která má vejít v platnost v roce 2022. A to přestože ministryně Benešová uvedla, že datum, kdy novela vejde v platnost, zajistí, že současná vláda již nebude zasahovat do soustavy státního zastupitelství. Dle přechodných ustanovení (.doc, str. 9-10) má funkční období stávajícímu nejvyššímu státnímu zástupci skončit ke konci roku 2023, tedy dva roky po nabytí účinnosti zákona. U dalších vedoucích státních zástupců je pak navrhováno několik možných variant data konce jejich funkce.

Účinnost novely od roku 2022 kritizuje například Transparency International (ředitel české pobočky David Ondráčka). Především jim vadí, že současná legislativa (§ 9) umožňuje vládě na návrh ministra odvolat státního zástupce (novela by měla umožnit odvolání státního zástupce pouze rozhodnutím kárného soudu).

Kauza okolo státního zastupitelství byla dále přiostřena výroky Pavla Zemana, který naznačil, že cílem ministerstva je zbavit se co nejdříve některých předních představitelů státního zastupitelství:

„Ministerstvo spravedlnosti také úplně mimo systém stanovilo ukončení funkčního období oběma vrchním státním zástupcům. Nelze se tak zbavit dojmu, že účelem toho zákona je zejména přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců tak, aby Zeman, (Ivo) Ištvan, (Lenka) Bradáčová skončili co nejdříve po účinnosti zákona.“

Pavel Zeman posléze své tvrzení mírnil tím, že novela nevyhovuje především proto, že je systémově vadná a nejde pouze o konkrétní osoby. Pravdou však stále zůstává, že má k návrhu zákona výtky.

Trojice opozičních poslanců z ODS, KDU-ČSL a Pirátské strany pak připravila vlastní návrh novely, který by mohl vejít v platnost ještě letos. Tato novela zavádí (.pdf, str. 4) funkční období pro vedoucí státní zástupce, u nejvyššího státního zástupce je to 10 let, u vrchních, krajských a okresních jen 7. Bod 2 v sekci „Přechodná ustanovení“, by pak znamenal, že Pavel Zeman by ve své funkci zůstal dalších sedm let (.pdf, str. 6):

„Nejvyššímu státnímu zástupci, který tuto funkci vykonává ke dni účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Mezi hlavní rozdíly mezi návrhem ministerstva a změnami předloženými opozicí patří především délka mandátu nejvyššího státního zástupce. Ministerský návrh počítá se sedmi lety, přičemž opozice navrhuje období desetileté (shodné s délkou funkčního období předsedů nejvyšších soudů).

Další tvrzení Jakuba Michálka, že Lenka Bradáčová je jedním ze státních zástupců, kteří jako první začali stíhat přední politiky, je pravdivé. Její případ s Davidem Rathem je například dle Respektu milník v historii české spravedlnosti, kdy se státnímu zastupitelství podařilo dostat předního politika za mříže. Nějaký čas také dozorovala kauzu Mostecké uhelné či mediálně sledovanou kauzu vraha Miroslava Ritticha.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Novela, na kterou Jakub Michálek naráží, má totiž vejít v účinnost v roce 2022, tedy v příštím volebním období. Pro současné vedoucí státní zástupce jsou pak ponechány relativně krátké doby do konce jejich období. Pravdou je také, že státní zástupkyně začala vyšetřovat kauzu Davida Ratha, dozorovala také jiné významné kauzy, například kauzu Mostecké uhelné.

Jakub Michálek

Vláda Andreje Babiše a paní Benešové, která nemá úplně velkou důvěru veřejnosti, jsem to viděl, je nějakých 23 %.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Podle průzkumu veřejného mínění z května 2019 projevilo ministryni spravedlnosti Benešové důvěru 23 % dotázaných.

Názory české veřejnosti dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle květnové zprávy (.pdf, str. 1), která se týká provedení průzkumu důvěry vůči vrcholným ústavním činitelům, vyjádřilo ministryni Benešové důvěru 23 % dotázaných. Nedůvěru projevilo 47 %. Zbylí respondenti si buď nebyli svou (ne)důvěrou v ministryni jisti, a nebo uvedli, že ji neznají. Podle tabulky (.pdf, str. 3) zobrazující vývoj veřejného mínění byl tento výzkum prvním (a ke dni 23. září 2019 jediným), ve kterém byly posuzovány preference Marie Benešové.

Zmiňovaného průzkumu se zúčastnilo 1026 dotázaných, kteří byli vybráni na základě metodiky vypracované CVVM (tj. za zohlednění regionální příslušnosti, věku, pohlaví, apod.).


Jakub Michálek

Proto my navrhujeme, ať Pavel Zeman má nějakou možnost pokračovat v té funkci po dobu sedmi let.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Pirátská strana v červnu 2019 navrhla novelu zákona o státním zastupitelství, jejímž účelem je, aby nejvyšší státní zástupce mohl zůstat ve své funkci po dobu 7 let od nabytí platnosti této novely. Návrh zároveň zavádí funkční období pro vedoucí státní zástupce.

Pirátská strana (společně s poslanci z ODS a KDU-ČSL) dne 21. června 2019 navrhla novelu zákona (.pdf), kterou se mění zákon o státním zastupitelství. Tato novela zavádí (.pdf, str. 4) funkční období pro vedoucí státní zástupce, u nejvyššího státního zástupce je to 10 let, u vrchních, krajských a okresních jen 7. Bod 2 v sekci „Přechodná ustanovení“, by pak znamenal, že Pavel Zeman by ve své funkci zůstal dalších sedm let (.pdf, str. 6):

„Nejvyššímu státnímu zástupci, který tuto funkci vykonává ke dni účinnosti tohoto zákona, končí funkční období uplynutím 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

O budoucnosti opozičního návrhu se bude rozhodovat v Poslanecké sněmovně, už teď je však zřejmé, že vláda bude prosazovat původní návrh ministryně Benešové, jak uvádí ve svém nesouhlasném stanovisku k pirátskému návrhu.

Jakub Michálek

Když se podíváme, co se děje v Polsku, co se děje v Maďarsku, Evropská unie tvrdě kritizuje, že tam dochází k obrovské politizaci justice.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Evropská unie skutečně v posledních letech kritizuje Polsko i Maďarsko za údajné porušování zásad právního státu. Zahájena byla i řízení pro porušení základních hodnot Evropské unie, která mohou vést až k pozastavení některých práv, včetně práv hlasovacích.

O stavu právního státu se Evropská unie s Polskem pře již od konce roku 2015, kdy se do vlády dostala strana Právo a spravedlnost (PiS). Stěžejními důvody kritiky jsou reformy ústavního soudu nebo změny fungování obecných soudů. V roce 2016 o justiční reformě v Evropském parlamentu proběhla debata, v rámci níž europoslanci podpořili rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Polsku proceduru, která může skončit odebráním některých hlasovacích práv. Toto řízení bylo zahájeno 1. června 2016. Evropská komise pak v témže roce svou kritiku stupňovala a vydala také doporučení polské vládě k vyřešení sporu. V květnu 2017 se o stavu právního státu v Polsku jednalo i mezi zástupci unijních zemí.

V červenci 2017 polský parlament schválil návrh soudní reformy. Ta se skládá ze tří zákonů - o soudcovské radě, o obecných soudech a o nejvyšším soudu. Zákon o soudcovské radě už v prosinci 2017 podepsal prezident a v březnu 2018 podle něj polský parlament poprvé zvolil patnáct členů soudcovské rady.

Zákon o nejvyšším soudu stejně jako zákon o soudcovské radě prezident v červenci 2017 vetoval. Nakonec však prošel kompromis, který ale podle právních expertů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska. Prezident zákon podepsal v prosinci 2017.

Zákon o obecných soudech umožní poslancům a ministru spravedlnosti jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy. Prezident Andrzej Duda zákon podepsal v červenci 2017. Evropská komise poté zahájila s Varšavou řízení kvůli možnému porušení unijní legislativy. Evropská komise v září 2017 posunula řízení do druhé fáze. Polský zákon není podle Komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a u soudců, kde je to 65 let. Diskriminuje tedy osoby na základě pohlaví. Dále Komisi vadilo např. snížení nezávislosti soudů.

Vzhledem k tomu, že v rámci postupu pro posílení právního státu nebylo dosaženo dostatečného pokroku, Evropská komise 20. prosince 2017 poprvé aktivovala postup podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii a předložila odůvodněný návrh (.pdf) na rozhodnutí Rady. V něm jsou uvedeny hlavní důkazy o zjištění zřejmého nebezpečí, které se týká závažného porušení zásady právního státu.

V dubnu 2018 schválil polský parlament po kritice ze strany Evropské komise úpravy soudní reformy. Komise také uvítala, že podle nových předpisů by věk odchodu soudců a soudkyň do důchodu měl být sjednocen na 65 let. Představitele Evropské unie změny ale neuspokojily a kvůli změnám na nejvyšším soudu s Polskem zahájila další řízení. Komise kritizuje snížení věku odchodu do důchodu pro soudce nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Tváří protestů se stala předsedkyně nejvyššího soudu, která přesto, že měla odejít kvůli sporném zákonu do penze, přišla do práce.

Soudní dvůr EU pak v červnu 2019 rozhodl, že snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu je v rozporu s unijním právem. Zákon prosadila současná polská vláda údajně s cílem zefektivnit tamní justici. Podle opozice byla ale jeho skutečným záměrem údajná personální čistka více než dvou desítek soudců.

Evropská komise tak proti Polsku vede několik řízení. Prvním je řízení kvůli zákonu o obecných soudech, druhým je řízení o novele nejvyššího soudu a třetím jednáním je zahájení řízení dle čl. 7 Smlouvy o EU (.pdf, str. 19-20, dále jen „SEU") pro porušování základních hodnot Evropské unie. Důsledkem tohoto řízení může být pozastavení práv provinivšího se členského státu, včetně práv hlasovacích. Je však nutné uvést, že k tomuto kroku je zapotřebí souhlas všech států Unie (kromě samotného viníka).

Situaci v Maďarsku Evropská unie kritizuje také. V červenci 2018 podobně jako v případu Polska Evropský parlament doporučil zahájit řízení kvůli ohrožení hodnot dle článku 7 SEU. Vedle několika problematických bodů, které EU kritizuje, se jedná také o kroky v ústavním a volebním systému (např. ústavní reforma) a v systému soudů, kde se Maďarsku vytýká nedostatečná nezávislost soudnictví a dalších institucí. Komise dále kritizuje i korupci a střet zájmů.

Podrobnější přehled o situaci v Polsku i Maďarsku nabízí portál Euroskop.cz ve své detailní analýze.

Jakub Michálek

Že nějaká instituce součástí moci výkonné, tak to ještě neznamená, že musí být podřízena vládě, že vláda jmenuje a odvolává součástí moci výkonné jsou i nezávislé úřady. Máme tady například Úřad pro ochranu osobních údajů. Máme tady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který tedy funguje, tak jak funguje, bohužel. Nicméně součástí moci výkonné jsou i instituce, u kterých je nějaký, řekněme, složitější vztah. Není to tak, že bych vláda mohla odvolat šéfa těchto úřadů, ale je tam potřeba nějaká součinnost více institucích,
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
Součástí moci výkonné jsou kromě prezidenta a vlády i další ústřední orgány státní správy. Jejich závislost na vládě se liší. Mezi nezávislé úřady patří ÚOOÚ, jehož předsedu jmenuje a odvolává prezident na návrh Senátu. Dále Antimonopolní úřad, Národní bezpečnostní úřad a další.

Ústava České republiky řadí svým členěním pod moc výkonnou prezidenta a vládu. Vládu vymezuje článek 67 odst. 1: „(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.“ Dále pod moc výkonnou podle čl. 79 spadají ministerstva a jiné správní úřady, jejichž zřízení a působnost se stanovuje zákonem. Ústava také jako součást exekutivy zmiňuje článkem 80 státní zastupitelství.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je vymezen v zákoně č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a jeho působnost vychází (.pdf, str. 65–70) také z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR).

Paragraf 51 odst. 1 Zákona o zpracování osobních údajů definuje nezávislost ÚOOÚ:

Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

V § 52 odst. 1 se uvádí: „Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu.“ Podle § 53 ÚOOÚ také 2 místopředsedy, které na návrh předsedy Úřadu volí a odvolává Senát.

Činnost ÚOOÚ je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu (§ 51 odst. 2) a předseda předkládá Parlamentu a vládě do 3 měsíců od skončení rozpočtového roku výroční zprávu (§ 57).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS, Antimonopolní úřad) vymezuje zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad má být nezávislý a nestranný.

Podle § 1 platí:

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(10) Předsedu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda, přičemž určí pořadí jejich zastupování. Místopředsedové dále plní úkoly podle rozhodnutí předsedy.

Kromě dvou výše zmíněných úřadů existují ještě další orgány státní správy. Zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, v § 1 zřizuje ministerstva jako ústřední orgány státní správy. V § 2 zřizuje další ústřední orgány státní správy. Jedná se o tyto úřady:

  • Český statistický úřad
  • Český úřad zeměměřický a katastrální
  • Český báňský úřad
  • Úřad průmyslového vlastnictví
  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
  • Správa státních hmotných rezerv
  • Státní úřad pro jadernou bezpečnost
  • Národní bezpečnostní úřad
  • Energetický regulační úřad
  • Úřad vlády České republiky
  • Český telekomunikační úřad
  • Úřad pro ochranu osobních údajů
  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
  • Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
  • Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
  • Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
  • Národní sportovní agentura

Jde o úřady, které nespadají pod jednotlivá ministerstva, ale přímo pod vládu jakožto pod vrcholný orgán výkonné moci. Míra jejich nezávislosti se liší.

Podobné postavení jako Antimonopolní úřad má například Český statistický úřad, jehož působnost vymezuje zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Podle § 3 tohoto zákona platí:

(2) V čele Českého statistického úřadu stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje a odvolává prezident republiky.

(3) Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu. Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování.

Nestrannost a nezávislost státní statistické služby pak zaručuje § 5 zmiňovaného zákona.

Působnost Národního bezpečnostního úřadu upravuje zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Podle § 136 odst. 2 tohoto zákona stojí v čele úřadu „ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

Zákon § 145 k tomuto úřadu uvádí:

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

Dalším nezávislým ústředním orgánem státní správy je Energetický regulační úřad, jehož působnost vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Paragraf 17b tohoto zákona uvádí:

„(1) V čele Energetického regulačního úřadu je Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“), která má pět členů. Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady.“

„(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.“

Paragraf 17 odst. 3 vymezuje nezávislost tohoto úřadu:

Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

V případě dalších ústředních orgánů státní správy je většinou závislost na vládě větší. Předsedy těchto úřadů totiž jmenuje a odvolává přímo vláda. Mezi takové úřady patří například Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad a další.

Součástí moci výkonné jsou tedy vedle prezidenta a vlády i další ústřední orgány státní správy. Jedná se o úřady, které nespadají pod jednotlivá ministerstva, ale přímo pod vládu. Míra jejich závislosti na vládě je různá.

Úřad pro ochranu osobních údajů je nezávislým úřadem, jehož předsedu jmenuje a odvolává prezident na návrh Senátu. V případě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je taktéž nezávislý, jmenuje a odvolává předsedu prezident na návrh vlády. Dalšími na vládě (alespoň částečně) nezávislými úřady jsou například Národní bezpečnostní úřad nebo Energetický regulační úřad. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.