Jakub Michálek

Investic ve výši 294 mld. Kč do roku 2020, které v roce 2016 oznámil čínský prezident Si Ťin-Pching při své návštěvě Prahy, se s ohledem na stávající trend pravděpodobně nepodaří dosáhnout a zůstanou nenaplněny. Čínské investice, měřeny jako přímé zahraniční investice (PZI, jedná se o celkovou hodnotu investic v dané zemi ke konci roku včetně podílů na základním kapitálu, reinvestovaných ziscích či půjčkách, definice zde (.pdf, str. 2)), sice opravdu od roku 2015 významně vzrostly, ale jejich výše není dostatečná na to, aby došlo k naplnění slibů a memorand podepsaných mezi Čínou a ČR. Prezident Zeman v roce 2016 při své cestě do Číny oznámil podpis memorand o čínských investicích v ČR v celkovém objemu cca. 95 mld. Kč (.pdf, str. 2) pro rok 2016, celkové PZI v roce 2016 ovšem dosáhly jen úrovně 17 mld. Kč. V roce 2017 dokonce došlo k poklesu celkové hodnoty čínských investic v Česku na 14,7 mld. Kč, jak je zřejmé z následující tabulky včetně srovnání s Německem a Koreou.

Zdroj: Česká národní banka, roky 2014–2017 dostupné ve webové aplikaci (sekce 3.1.), roky 2013, 2012, 2011, 2010 a 2009 jako .xls (PZI_3.1. Země_T_20xx, list CZK).

Pro lepší ilustraci vývoje toků zahraničních investic přikládáme i tabulku meziročního srovnání, ze které je zřejmé, že v letech 2015 a 2016 opravdu docházelo k toku PZI směrem do České republiky, od roku 2017 se ale trend obrátil a v roce 2018 je hodnota již výrazně záporná. Dle Lidových novin je propad o 15 miliard v roce 2018 způsoben především splacením rozsáhlého úvěru ve výši 17 miliard.

Zdroj: Česká národní banka, dostupné ve webové aplikaci (sekce 4.3.)

Významnou firmou investující v České republice byla společnost CEFC (celým jménem CEFC Group (Europe) Company a.s., dnes CITIC Europe Holdings a.s.).

Mezi její nejznámější akvizice patří klub SK Slavia Praha a fotbalový stadion v Edenu. V roce 2015 nabyla necelých 60 % v SK Slavia Praha – fotbal, a.s. O rok později odkoupila podíl od společnosti ovládané Jiřím Šimáněm a jejich podíl ve Slavii dosáhl 99,96 %, zbytek drží malí akcionáři z řad fanoušků. V roce 2017 pak koupila i stadion v Edenu (firmu Eden Aréna a.s.), nicméně je třeba zmínit, že pozemky pod stadionem patří spolku SPORTOVNÍ KLUB SLAVIA PRAHA, kterého je fotbalová SK Slavia Praha členem (.pdf, str 5–6).

Mezi další investice firmy CEFC v České republice patří firmy ŽĎAS (100 %), Travel Service (necelých 50 %) či Pivovary Lobkowicz (100 %).

Z nemovitostí pak firma investovala např. do budovy Mandarin Oriental hotelu v Praze (přes firmu Karmelitská Hotel s.r.o.), budovy hotelu Le Palais v Praze (přes firmu Le Palais - Praha s.r.o.), budovy bývalé Živnostenské banky Na příkopě v Praze (přes firmu Příkopy Property Development, a.s.) nebo administrativní budovy Florentinum v Praze (přes firmu Florentinum ASSET, a.s.).

Společnost CEFC se však v roce 2018 dostala do problémů s financováním a její zakladatel Jie-Ťien Ming byl v Číně zatčen. Aktivity společnosti CEFC posléze převzala státní společnost CITIC Group, po které se dnes jmenuje česká firma CITIC Europe Holdings, a.s.

Společnost CEFC tedy investovala především do nákupů nemovitostí či sportovního klubu, tak jak tvrdí poslanec Michálek. Další čínské společnosti však investovali do rozvoje výroby a pracovních míst, mezi ně patří např. Lemtech Precision Material na Vysočině (245 mil. Kč), Saar Gummi v Královéhradeckém kraji (864 mil. Kč) nebo BWI (str. 2) v Karlovarském kraji (742 mil. Kč). Čínské investice se tak soustředí převážně do průmyslu a nemovitostí. V letech 2015–2017 pak došlo těmito investicemi, zprostředkovanými agenturou CzechInvest, k vytvoření zhruba 1900 pracovních míst. Dle této agentury pak mají tyto investice, provedené mezi roky 2015 a 2017, hodnotu cca 5 miliard korun. Pro srovnání, mezi lety 2005 a 2015 zprostředkoval CzechInvest investice za pouhou 1,5 miliardu.

Čeští ústavní činitelé byli kritizováni za svůj servilní postoj vůči Číně po „Společném prohlášení ústavních činitelů“, které bylo reakcí na přijetí dalajlámy ministrem kultury Hermanem a jinými politiky a které potvrzovalo čínskou svrchovanost nad územím Tibetu.

V celkovém vyznění hodnotíme výrok jako zavádějící vzhledem k tomu, že poslanec Michálek správně uvádí, že realizované investice zdaleka nedosahují výše slibovaných investic (tedy že tu „v podstatě žádné nejsou"), kdy nejvyšší stav PZI byl v roce 2016, a to 17 miliard. To má ke slibovaným stovkám miliard skutečně značně daleko. Nicméně uvedením konečného výčtu pouze několika čínských akvizic v ČR Jakub Michálek naznačuje, že jiné čínské investice v Česku nebyly realizovány, přičemž opomíjí zejména investice do výrobní infrastruktury.

Čína zrušila od června do září koncerty čtyřem českým hudebním tělesům, které měly na jejím území koncertovat. Jako první odložily čínské úřady na neurčito turné PKF – Prague Philharmonia. V srpnu pak následovalo zrušení koncertu SOČR – Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražákova kvarteta. V září přišlo zamítnutí koncertování souboru Guarneri Trio Prague.

Důvodem pro rušení vystoupení českých hudebníků v Číně jsou podle vyjádření čínské strany postoje primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba, týkající se čínské suverenity a otázek ohledně Tchaj-wanu a Tibetu. Hřib totiž usiluje o vyjmutí té části partnerské smlouvy (.pdf, str. 3) mezi Prahou a Pekingem, která uznává tzv. politiku jedné Číny. Primátor Prahy zdůvodňuje tuto svoji snahu tak, že „vyjmutí nadbytečné politické deklarace ze smlouvy o partnerských městech mezi Pekingem a Prahou nevnímám jako narušování česko-čínských vztahů. Chceme mít apolitická partnerství založená na kulturní výměně, která budou oboustranně výhodná.“

Hlavní město Praha ve snaze kompenzovat PKF ztráty za neuskutečněné turné nabídlo tomuto souboru slevu na pronájem Obecního domu, ve kterém je 11. září uskutečnilo zahájení sezony. Pražský primátor v červenci po zrušeném turné zároveň uvedl, že by chtěl PKF pomoci k výjezdu do jiné země: „Jednáme s ostatními partnerskými městy o tom, že by filharmonie vyjela jinam. Ta jednání s tchajwanskou stranou stále pokračují a myslím si, že je to na dobré cestě.“

Z veřejně dostupných zdrojů není možné ověřit, zda byla poskytnuta podpora i dalším uvedeným souborům. Proto se Demagog.cz rozhodl je kontaktovat. Na náš dotaz, zda byla souboru poskytnuta nějaká podpora jakéhokoli druhu mimo slovní proklamace, nám jako jediný doposud odpověděl Symfonický orchestr Českého rozhlasu: „K vašemu dotazu mohu sdělit, že v této věci SOČR s žádnými politiky v kontaktu není.“

Michálek dále ve výroku tvrdí, že za zrušené koncerty proběhly náhradou koncerty solidarity. Tato slova uvádí v kontextu podpory Prahy uvedeným hudebním souborům. Náhradní koncert skutečně proběhl v případě PKF – Prague Philharmonia. Koncert však byl uspořádán ambasádou USA v Praze, nikoli samotným městem Prahou.

Souhrnně tedy můžeme říci, že koncerty v Číně byly zrušeny čtyřem souborům. Michálkovo tvrzení, že jim byla poskytnuta Prahou podpora, se podařilo potvrdit pouze u PKF – Prague Philharmonia. Symfonický orchestr Českého rozhlasu nám sdělil, že neprobíhají jakákoli jednání s Prahou v tomto směru. Michálek hovoří v souvislosti s podporou Prahy o pořádání náhradních koncertů solidarity. Aktivní v tomto směru však byla ambasáda USA v Praze, z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Současná vláda Andreje Babiše se zasloužila o zavedení projektu Výstavba, který prostřednictvím Státního fondu pro rozvoj bydlení poskytuje dotace a úvěry pro podporu dostupného a sociálního bydlení. Program byl zahájen v květnu 2019 v gesci Ministerstva pro místní rozvoj s vymezeným rozpočtem ve výši 1 miliardy korun pro rok 2019. V následujících letech má ambici vyjednávat až trojnásobek ročně pro řešení dostupnosti bydlení v ČR.

Současně však výše zmíněný program pouze nahrazuje slíbený zákon o sociálním bydlení a dle některých kritiků nepředstavuje ideální řešení tuzemské bytové situace. Kriticky se k projektu Výstavba vyjadřuje i ve svém sdělení Evropská komise, viz (.pdf) str. 34:

„Vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví mezi nízkopříjmovými domácnosti roste, související politiky však nejsou prováděny. Návrh zákona o sociálním bydlení, který měl stanovit kritéria způsobilosti a kvality pro přístup k sociálnímu nájemnímu bydlení, nebyl v roce 2018 přijat. Stávající právní předpisy neřeší uspokojivě nedostatek cenově dostupného a kvalitního sociálního bydlení ani jeho negativní sociální dopad a do roku 2023 není plánovaná žádná revize. Namísto toho vláda plánuje nahradit je programem zvýhodněných úvěrů s názvem Výstavba. Z tohoto programu by bylo financováno nejen sociální bydlení pro lidi ohrožené vyloučením, ale především dostupné bydlení ve veřejném zájmu, např. s cílem přilákat do obcí nedostatkové profese veřejného sektoru. Navzdory prokázanému úspěchu projektů realizovaných ESF, jako např. Rychlé zabydlení, však návrh postrádá integrovaný přístup kombinující sociální služby s bydlením. Rovněž se předpokládalo, že regionální sociální rozdíly budou řešeny koordinovaným přístupem v rámci strategie RESTART. Avšak provádění sociálních aspektů bylo v důsledku chybějící politické podpory omezené. Pro sociálně-ekonomickou integraci sociálně vyloučených osob jsou potřebné rovněž další investice, včetně investic do potravinové a základní materiální pomoci.“

Projekt Výstavba hodnotí jako nedostatečný i dokument (.pdf) platformy pro sociální bydlení LUMOS či Platforma pro sociální bydlení. Jak vysvětluje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení: „Stavět je třeba, ale nestačí to. Těch 20 tis. dětí v bytové nouzi nemůže čekat na důstojné bydlení 40 let. Je zřejmé, že se Česká republika neobejde bez zákona, který legislativně ukotví povinnosti obcí, jasně vymezí kompetence orgánů státní správy a zároveň zajistí stabilní financování široké škály nástrojů pro prevenci a řešení bytové nouze.”

(Zdroj: LUMOS str. 16 a 17)

Co se týče otázky bydlení seniorů, tak k červnu 2019 existuje úvěrový program Nájemní domy vymezený i pro skupinu obyvatel 65 let a více. Do programu se nicméně nelze přihlásit, neboť vymezených 380 milionů pro rok 2019 již bylo patrně přislíbeno.

Jednotlivci se současně mohou účastnit ještě iniciativy Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Program Podpora bydlení pro rok 2019. V rámci Podprogramu Podporované byty tak lze zažádat o poskytnutí sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav.

Jak v případě programu Výstavba či Nájemní domy i Podpora bydlení se jedná o vládní projekty, aktivní v roce 2019, které poslanec Michálek může považovat za nedostačující, nicméně je nelze toliko označit za ignorování problému dostupného bydlení.

Skupina poslanců (18 za Piráty, 5 za SPD a 3 za ČSSD) rozeslala poslancům novelu (.pdf) exekučního řádu v říjnu 2018. Následně k návrhu zaslala vláda nesouhlasné stanovisko, přičemž poukázala na tyto důvody:

• poslanecká novela by mohla vést k nadměrnému navýšení administrativní zátěže soudů;
• v novele obsažený princip teritoriality může vést ke zvýšeným administrativním nákladům, zejména pro větší věřitele spočívající v nutnosti komunikovat s různými exekutory;
• novela trpí terminologickými nedostatky a nekonzistentností;
• „Ministerstvo spravedlnosti dopracovává a ještě v tomto čtvrtletí (tedy do konce roku 2018, pozn. Demagog.cz) předloží vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.“

Poslanecký návrh novely exekučního řádu byl na plénu Sněmovny projednáván 28. května 2019. Bylo však hlasováno o procedurálním návrhu poslance Feriho na přerušení projednávání bodu do doby, než ministerstvo spravedlnosti předloží vlastní návrh. Pro přerušení projednávání hlasovali poslanci z klubů ANO, ODS, ČSSD, KSČM a TOP 09 a návrh schválili (.pdf).

Pro přijetí návrhu Dominika Feriho bylo potřeba 84 poslaneckých hlasů. Pro návrh hlasovalo 60 poslanců hnutí ANO a 4 poslanci ČSSD (7 se zdrželo). Hlasy koalice by tak pro přerušení projednávání návrhu novely nestačily. Nebylo by jich dost ani v případě, že bychom mezi koaliční hlasy připočítali hlasy poslanců KSČM (která vládu podporuje a bez níž by vláda nezískala důvěru). kteří hlasovali pro návrh. I se 7 poslanci KSČM scházelo rozšířené „koalici“ 13 hlasů pro.

Chybějící hlasy dodaly poslanecké kluby ODS (18 hlasů), TOP 09 (4 hlasy) a dva nezařazení poslanci. Pirátský návrh novely exekučního řádu tak nepřehlasovala pouze koalice, ale koaliční poslanci společně s některými opozičními. Pokud by poslanci TOP 09 a ODS nehlasovali společně s koalicí, návrh na přerušení projednávání by nebyl přijat.

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo svůj návrh novely exekučního řádu (po připomínkách legislativní rady vlády) až v červnu 2019. Jeho projednání bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019. Vláda na něm návrh schválila. Tento návrh však zatím nebyl rozeslán poslancům, termín jeho projednání Poslaneckou sněmovnou tak není znám.

Agrofert publikuje výše získaných dotací ve svých výročních zprávách. Za rok 2017 získal (.pdf, str. 58) holding Agrofert z dotací celkem 1,95 miliardy korun, což je více než v předchozích letech. V roce 2016 (.pdf, str. 53) mu bylo z dotací uděleno celkem 1,5 miliardy korun, v roce 2015 (.pdf, str. 53) 1,6 miliardy a v roce 2014 (.pdf, str. 50) 1,6 miliardy korun. Od vstupu Andreje Babiše do politiky tedy Agrofert získal dotace v celkové výši zhruba 7 miliard korun. Z evropských dotací čerpal každoročně zhruba miliardu korun. Agrofert také čerpá nejvíce zemědělských dotací, v roce 2017 až miliardu korun.

Pravidla pro udělování dotací se řídí v první řadě evropskými pravidly. Tato pravidla určují, které oblasti budou z evropských fondů podporovány apod. Jednotlivé státy pak následně zavedou jednotlivé operační programy. V těch jsou konkrétně popsány cíle, kterých chce stát pomocí evropských prostředků dosáhnout a další pravidla pro čerpání dotací. V případě České republiky určuje podobu operačních programů vláda a následně jsou v gesci jednotlivých ministerstev. Koordinaci příprav mezi ministerstvy má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro programové období 2014–2020 vláda svým usnesením schválila celkem deset takových programů již v roce 2014. Na závěr je však nutné podotknout, že jednotlivé operační programy musí schválit Evropská komise. Je tedy pravda, že konkrétní pravidla pro čerpání dotací přijímá přímo Česká republika, resp. vláda. Je však zavádějící tvrdit, že tato pravidla nastavuje vláda sama, protože s přijatými pravidly musí souhlasit i Evropská unie.

Obdobný postup pak platí i pro tzv. nárokové dotace, kdy jsou konkrétní podmínky jejich udělení stanoveny nařízením vlády č. 50/2015 Sb.

Česká vláda má také možnost ovlivňovat i podobu evropských pravidel. Evropská komise např. navrhuje, aby se v novém rozpočtovém období zastropovaly dotace jednotlivým zemědělcům tak, že jeden subjekt by mohl dostat maximálně 100 tisíc eur, zkoumat by se mělo také propojení zemědělských subjektů. České ministerstvo zemědělství s tím však nesouhlasí a zastropování dotací brání.