Tento výrok byl ověřen jako

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na slova moderátora, který popisoval, jak vláda dříve odůvodňovala původní plán na 14% navýšení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Zástupci vlády se konkrétně odvolávali na to, že k této změně (.docx) musí dojít kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z května 2024. Jak ale moderátor zmiňuje, proti takové argumentaci se Ústavní soud ohradil a zdůraznil, že ve svém rozhodnutí za protiústavní označil jen loni prosazené snížení platů soudců, nikoli výpočet platů poslanců. Vít Rakušan vládní argumentaci obhajuje a říká, že výklad byl vždy takový, že se platy poslanců a senátorů odvozují od platů soudců.

Přímé navázání platů platí od roku 2024

V rámci konsolidačního balíčku navrhla Fialova vláda v roce 2023 zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů. Počítala přitom s tím, že se platová základna, ze které se platy vypočítávají, sníží o 6 %.

V roce 2023, před prosazením této změny, zákon stanovoval, že platová základna pro soudce odpovídá vždy 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů, včetně poslanců, senátorů, členů vlády atd., platová základna činila 2,5násobek průměrné mzdy za předminulý rok. V přepočtu tak dosahovala 83,3 % platové základny soudců, obě dvě základny ale byly v zákoně stanoveny odděleně.

Na podzim 2023 Fialův kabinet konsolidační balíček prosadil a zavedl tak již zmíněné snížení platové základny o 6 %. Zároveň přímo navázal výpočet platu poslanců na výpočet platu soudců. Od ledna 2024 se tak pro soudce základna snížila na 2,822násobek průměrné mzdy (.pdf, str. 61–62, 433 z 1312). U ostatních ústavních činitelů je to nově „83,3 % platové základny“ soudců.

Rozhodnutí Ústavního soudu a reakce vlády

Kvůli této změně byla nakonec platová základna soudců nižší, než by měla být podle dřívějších pravidel z roku 2023, konkrétně zůstala pod hranicí 114 tisíc korun. Ústavní soud ale v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci dostatečně nevysvětlili nutnost snížení „platové základny soudcovských platů“ a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, že se od ledna 2025 musí ze zákona vyškrtnout zmínka o „2,822 násobku“ průměrné mzdy (.pdf, str. 1).

Poslanecká sněmovna tak na základě tohoto rozhodnutí musí jednat o novém způsobu výpočtu, aby bylo možné určit platy ústavních činitelů pro příští rok. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v této souvislosti v září představil návrh novely (.docx), podle kterého měla od ledna 2025 platová základna soudců opět odpovídat 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů návrh počítal se zachováním platové základny ve výši 83,3 % základny soudců (.docx, str. 4). To by přitom znamenalo, že by se platy poslanců a senátorů zvýšily v příštím roce téměř o 14 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto úpravu skutečně označovalo za jediné možné řešení (.docx, str. 4) vzhledem k tomu, že Ústavní soud nařídil zrušit dosavadní výpočet platů soudců. Na to vzápětí reagovala řada ústavních právníků, kteří uváděli, že rozhodnutí soudu nesouvisí se zvyšováním platů politiků. To potvrdila i mluvčí Ústavního soudu, podle níž soud rozhodoval pouze o platech soudců, a ústavností snížení platů u politiků se nijak nezabýval. Po této kritice i po kritice opozice a odborů následně ministr Jurečka přišel s návrhem, že se platy ústavních činitelů zvýší „jen“ o 6,9 %.

Proměnlivý poměr platů v minulosti

Přestože konsolidační balíček z roku 2023 zavedl doslovné provázání platů poslanců s platy soudců (.pdf, str. 172 z 502), v minulosti platové základny provázané nebyly a jejich poměr se navíc různě měnil. Příkladem je zejména novela z roku 2014. Ta platovou základnu soudců stanovila na 3násobek průměrné mzdy (tehdy ještě mzdy v nepodnikatelské sféře), základnu ostatních ústavních činitelů ale v letech 2015 až 2018 postupně zvyšovala z 2,25násobku až na 2,5násobek průměrné mzdy.

V roce 2015 tak například platová základna poslanců v přepočtu odpovídala 75 % platové základny soudců, o rok později 78 %. Na 83,3 % se dostala až v roce 2018.

Ústavní soud již v minulosti zrušil některá ustanovení, která se v zákoně snažila snížit platy soudců (.pdf, .pdf, str. 3 z 22). V roce 2010 například zrušil snížení u platů soudců, ale v platnosti jej nechal u ostatních ústavních činitelů, čímž se také ve výsledku změnil poměr mezi platy těchto dvou skupin. Dostupné nálezy Ústavního soudu týkající se zákona o platech ústavních činitelů neukazují, že by se soud někdy zabýval tím, jestli jsou na sebe platy soudců a poslanců navázané.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2023 prosadila snížení platové základny soudců na 2,822násobek průměrné mzdy za rok 2022. Spolu s tím od ledna 2024 platí ustanovení, podle kterého se nově od soudcovské platové základny odvozuje základna ostatních ústavních činitelů, např. poslanců, senátorů, členů vlády atp. Do té doby zákon obě základny stanovoval samostatně, poměr mezi nimi se navíc v minulosti různě měnil.

Ústavní soud již dříve zrušil některá ustanovení, kterými se minulé vlády snažily snížit platy soudců. V roce 2010 například zrušil snížení platů soudců, ale v platnosti nechal stejné snížení platů poslanců. Ani tehdy tak nerozhodl, že by se platy poslanců musely odvíjet od platů soudců a zachovávat stejný poměr. Letos v květnu Ústavní soud s platností od roku 2025 zrušil i současné nastavení platové základny soudců. Podle jeho pozdějšího vyjádření ale toto rozhodnutí neznamená, že se při zvýšení platů soudců musí zvyšovat platy poslanců. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako nepravdivý.