Vít  Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra

Starostové a nezávislí (STAN)

Bez tématu 41 výroků
Sněmovní volby 2021 15 výroků
Koronavirus 11 výroků
Právní stát 9 výroků
Ekonomika 7 výroků
Vnitrostranická politika 7 výroků
Evropská unie 3 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 3 výroky
Životní prostředí 3 výroky
Doprava 2 výroky
Regiony 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Pravda 72 výroků
Nepravda 8 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 11 výroků
Rok 2022 7 výroků
Rok 2021 49 výroků
Rok 2020 41 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 7 výroků

Vít Rakušan

V bývalém vedení (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz) byla stále linie otců zakladatelů a stále to bylo vedení, které se příliš neměnilo.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Gazdík stál ve vedení hnutí od jeho vzniku, Polčák se stal místopředsedou roku 2009, kdy se STAN proměnil do dnešní podoby. Kovářová byla v předsednictvu od roku 2011, Farský zase stál u zrodu spolupracujícího hnutí SLK. Michalika pak označil za zakladatele samotný Gazdík.

Nejprve uveďme kontext výroku. V sobotu 23. července se v Hradci Králové konal mimořádný sněm hnutí Starostové a nezávislí, kde si delegáti volili nové vedení. Sjezd hnutí byl mimo jiné reakcí na nedávnou kauzu okolo pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka a neobsazené pozice ve vedení hnutí.

Dosavadní předseda hnutí STAN Rakušan svou funkci obhájil, obsazení pozic místopředsedů se ale výrazně obměnilo. Na minulém sjezdu ze srpna roku 2021 připadly pozice místopředsedů Janu Farskému, Petru Gazdíkovi, Věře Kovářové, Věslavu Michalikovi a Stanislavu Polčákovi. Vedení hnutí se ale postupně rozpadlo. Europoslanec Polčák a bývalý ministr školství Gazdík totiž letos na své funkce v hnutí rezignovali a dlouholetý starosta Dolních Břežan Michalik v červnu nečekaně zemřel. Pouze Jan Farský svou pozici místopředsedy úspěšně obhájil, ačkoliv již není prvním místopředsedou, ale řadovým místopředsedou.

V našem hodnocení se podíváme na to, zda můžeme těchto pět politiků považovat za „otce zakladatele“, jak uvádí Vít Rakušan. Bude nás tedy zajímat, zda stáli při zrodu tohoto hnutí. Zároveň se zaměříme na to, jestli stáli ve vedení hnutí delší dobu.

Počátky hnutí

Historie Starostů a nezávislých se datuje k roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (informace lze po vypsání názvu hnutí dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie hnutí). Místopředsedou byl i tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík.

Hnutí se nejprve soustředilo pouze na regionální politiku, v roce 2009 se ale přetransformovalo na celostátní uskupení, a to pod dnes již známým názvem Starostové a nezávislí. Dosavadního předsedu Josefa Zichu vystřídal téhož roku Petr Gazdík. Místopředsedou se v roce 2009 stal i Stanislav Polčák, kterého například Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo (audio, čas 10:40) či zpravodajský server E15.cz označují za jednoho ze zakladatelů celého hnutí. Stanislav Polčák zastával pozici místopředsedy hnutí až do letošního roku s výjimkou období mezi lety 2017 a 2021.

Celostátní působnost

Hned v roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí společně se stranou ALTERNATIVA do Evropského parlamentu. Ve stejném roce se hnutí dohodlo na úzké spolupráci se stranou TOP 09, která v různých podobách vydržela až do konce roku 2016. Mezitím se v roce 2014 stala místopředsedkyní hnutí i Věra Kovářová. Ve své funkci vydržela nepřetržitě až do nedávného sněmu, přičemž členkou širšího předsednictva hnutí STAN se současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny stala již v roce 2011.

Po ukončení spolupráce s TOP 09 v roce 2017 vyrazili nakonec Starostové a nezávislí do boje o poslanecká křesla jako samostatný subjekt. Do Sněmovny se tehdy těsně dostali. O čtyři roky později kandidovali do sněmovních voleb společně s Piráty.

Vraťme se ještě k Petru Gazdíkovi. Ten vydržel v pozici šéfa hnutí nejprve od roku 2009 do roku 2014, kdy ho nahradil hejtman Libereckého kraje Martin Půta. O dva roky později se nicméně do čela hnutí vrátil Petr Gazdík, a to poté, co Martin Půta na svou funkci kvůli obvinění z přijetí úplatku rezignoval. V roce 2019 předal Petr Gazdík svou předsednickou pozici Vítu Rakušanovi a sám zasedl v místopředsednictvu.

Starostové pro Liberecký kraj

Specifickou roli má při hnutí STAN hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK), ze kterého pochází Jan Farský. Tato hnutí mají mezi sebou uzavřenou specifickou spolupráci.

Hnutí SLK vzniklo v roce 2008 a právě Jan Farský, tehdejší starosta města Semily, byl přibližně rok a půl jeho prvním předsedou. Následně až do roku 2017 působil v místopředsednictvu tohoto hnutí. Předsedou SLK je v současnosti již zmiňovaný Martin Půta.

Když šli v roce 2017 Starostové a nezávislí samostatně do sněmovních voleb, stal se jejich volebním lídrem právě Jan Farský. Ačkoliv v té době nebyl ve vedení hnutí STAN, měl za sebou již sedmiletou zkušenost práce poslance. Do Sněmovny byl totiž zvolen v letech 2010 a 2013, v obou případech na kandidátce TOP 09, se kterou hnutí STAN v té době spolupracovalo. Do vedení hnutí STAN se Jan Farský poprvé dostal až v roce 2019, kdy byl zvolen prvním místopředsedou.

Význam Věslava Michalika

Poslední člen bývalého vedení, kterému jsme se ještě podrobněji nevěnovali, je již zesnulý Věslav Michalik. Pozici místopředsedy zastával od roku 2021, v širším předsednictvu byl ale již od roku 2014.

I přesto, že Věslav Michalik nepůsobil ve vedení hnutí od jeho celostátního vzniku v roce 2009, považují ho za jednoho ze zakladatelů Starostů a nezávislých nejen některá média, ale i samotný Petr Gazdík. „Určitě je jedním z otců zakladatelů hnutí STAN“, uvedl po jeho smrti Gazdík.

Závěr

O všech pěti členech místopředsednictva, které zvolili delegáti na sjezdu v loňském létě, můžeme říci, že zhruba od roku 2009 patřili mezi významné postavy hnutí. Připomeňme, že v roce 2009 se tehdejší Nezávislí starostové pro kraj přetransformovali na Starosty a nezávislé, jak je známe dnes.

Petr Gazdík stál nejen u zrodu předchůdce hnutí STAN, v roce 2009 dokonce na dlouhou dobu usedl jakožto předseda do jeho čela. Ve stejném roce se stal místopředsedou i Stanislav Polčák, kterého navíc některá média označují přímo za jednoho ze zakladatelů celého projektu.

O dva roky později se do širšího předsednictva dostala i Věra Kovářová, roku 2014 pak usedla i do funkce místopředsedkyně hnutí. Poněkud specifickou roli měl Jan Farský. Ten totiž v době zakládání hnutí působil ve vedení hnutí SLK, které s hnutím STAN spolupracuje. Věslav Michalik se pak v širším předsednictvu objevil až v roce 2014, místopředsedou se stal dokonce o dalších sedm let později. Jeho role v hnutí byla ale významná, samotný Petr Gazdík ho označil za „jednoho z otců zakladatelů“.

Bývalé vedení Starostů a nezávislých tedy můžeme označit jako „linii otců zakladatelů“, jak uvádí Vít Rakušan. Za pravdivé lze považovat i to, že se vedení podle Rakušana „příliš neměnilo“. Petr Gazdík působil ve vedení nepřetržitě od prvních počátků, Věra Kovářová a Stanislav Polčák byli místopředsedy více než osm let. Jan Farský je ve vedení relativně krátce, konkrétně od roku 2019, předtím ale působil ve vedení spolupracujícího hnutí SLK. Pouze o Věslavu Michalikovi bychom mohli říci, že byl místopředsedou poměrně krátce.

Vít Rakušan

Přicházíme s rozšířením pravomocí naší dozorčí rady, která, když to velmi zjednoduším, už nebude kontrolovat jenom procesní záležitosti, ale bude se více zabývat i členskými podněty a bude otevřenější pro členskou základnu, aby tam lidé podněty dávali.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Vnitrostranická politika
Neověřitelné
Hnutí STAN opravdu obměnilo své stanovy, ve kterých rozšířilo pravomoci dozorčí rady. Jestli se rada bude více zabývat členskými podněty a bude otevřenější pro členskou základnu, se nám nepodařilo ověřit, protože přesné znění nových stanov není v dostupných zdrojích dohledatelné.

V sobotu 23. července proběhl mimořádný sněm Starostů a nezávislých, na kterém Vít Rakušan obhájil funkci předsedy. Důvodem k uspořádání sněmu byla tzv. kauza Dozimetr, tedy obvinění pražského politika z hnutí STAN Petra Hlubučka kvůli hospodaření Dopravního podniku hl. m. Prahy, a také neobsazené pozice ve vedení hnutí.

Na sněmu došlo k úpravě stanov hnutí, která podle tiskové zprávy STAN posílila pravomoc dozorčí rady a navýšila počet jejích členů ze tří na pět. Úprava by měla dále umožnit lépe dohlížet na dodržování právních i vnitřních předpisů hnutí. Nově bude dozorčí rada kontrolovat přijímané dary a bude moci rozhodovat o jejich případném vrácení.

Přesné znění nových stanov se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. K 28. červenci mělo hnutí STAN na svém webu pouze starší verzi z roku 2021. Uveďme, že podle těchto stanov je dozorčí rada „kontrolním a revizním orgánem Hnutí, dohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni“ (.pdf, str. 18).

Z výše uvedeného vyplývá, že hnutí STAN skutečně rozšířilo pravomoci dozorčí rady. Část výroku ohledně členských podnětů a otevřenosti pro členskou základnu ovšem v dostupných zdrojích nelze ověřit. K této záležitosti se veřejně vyjádřil pouze samotný Vít Rakušan, který řekl: „V rámci úpravy stanov jsme připravili rozšíření pravomocí naší Dozorčí rady, která nově bude moci pracovat přímo se stížnostmi členů a příznivců hnutí (…).“ Obrátili jsme se proto na hnutí STAN, které odpovědělo, že nám stanovy poskytnout nemůže, protože prochází kontrolou Ministerstva vnitra. To dle zákona č. 424/1991 Sb. vede řízení o registraci změny stanov politických stran a hnutí. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Vít Rakušan

Vliv zlínské organizace (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz), když se podíváte na personální obsazení, klesal. Naopak dominantní postavení získávala středočeská organizace.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Zastoupení zlínské organizace v předsednictvu hnutí STAN od roku 2009 kleslo, počet členů ze středočeské organizace se naopak skutečně zvýšil.

Podle stanov hnutí STAN z roku 2021 je statutárním orgánem hnutí (v době mezi konáním stranických sněmů) předsednictvo, „které je plně odpovědné za činnost hnutí“. Předsednictvo se přitom skládá z volených členů, o jejichž počtu rozhoduje celorepublikový stranický sněm, a dále z členů „z titulu funkce“ (jako jsou zástupci parlamentních klubů). Taktéž předseda Starostů pro Liberecký kraj (SLK), což je regionální hnutí zastupující krajskou buňku STAN, má vyhrazené místo v předsednictvu (.pdf, str. 53–54).

Mezi hlavní pravomoci předsednictva například patří schvalování rozpočtu, rozpočtových pravidel a výroční zprávy hnutí; schvalování kandidátních listin nebo také navrhování kandidátů do zastupitelských sborů, do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí.

Abychom mohli posoudit vliv či zastoupení členů krajských organizací v předsednictvu v čase, je potřeba znát i rozložení předsednictva z minulých let. V rámci našeho hodnocení jsme vycházeli z dat Rejstříku politických stran a politických hnutí, který vede Ministerstvo vnitra (dané informace lze nalézt po vypsání názvu hnutí v sekci Historie hnutí). V potaz jsme vzali pouze roky 2009 až 2022, v roce 2009 se totiž hnutí STAN přetransformovalo do současné celorepublikové podoby. Před rokem 2009 působilo hnutí pouze na regionální úrovni (zejména ve Zlínském kraji), a to pod názvem Nezávislí starostové pro kraj. Informace o tom, z jakého krajského sdružení hnutí STAN jednotliví členové předsednictva pocházejí, jsme našli na oficiálním webu hnutí, případně prostřednictvím jeho archivované verze.

V následujícím přehledu uvádíme počet členů předsednictva z jednotlivých krajů vždy ke konci daného roku. Výjimkou je jen letošní rok, kde jsme již zohlednili nové vedení, které si hnutí STAN zvolilo 23. července.

Jak jsme již uvedli výše, Starostové a nezávislí mají ve svém předsednictvu i zástupce obou komor parlamentu a hnutí SLK, se kterým spolupracují. V rejstříku Ministerstva vnitra ale tito členové předsednictva zmíněni nejsou, proto jsme je do naší tabulky nezahrnuli. Z titulu funkce zasedal (.pdf, str. 1) dříve v předsednictvu např. i Miroslav Kalousek. S TOP 09, v níž byl tento bývalý ministr financí 1. místopředsedou a později předsedou, hnutí STAN do roku 2016 úzce spolupracovalo. Ani jeho jméno nefiguruje v rejstříku ministerstva, a tak jsme ani jeho do naší tabulky nezapočítali. Navíc jako zástupce TOP 09 nemohl být součástí žádné krajské organizace Starostů a nezávislých.

Z tabulky lze vyčíst, že nejvíce zastoupenými kraji v čase jsou právě Zlínský a Středočeský kraj. Do konce roku 2013 v předsednictvu dominovali zástupci Zlínského kraje, situace se ale následně vyrovnala a od roku 2016 Středočeský kraj převažuje. Na posledním republikovém sněmu dokonce zlínská krajská buňka nezískala ani jednoho zástupce ve vedení hnutí. Poprvé od vzniku hnutí STAN se do vedení hnutí nedostal ani bývalý předseda a člen zlínské organizace Petr Gazdík. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Pokud se podíváte na úzké vedení, tedy předsedu a místopředsedy, tak tam máme Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, máme tam Plzeňský kraj, Vysočinu.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Vnitrostranická politika
Regiony
Pravda
Členové hnutí STAN si na mimořádném sjezdu zvolili nové vedení. Ze Středočeského kraje je předseda Vít Rakušan, mezi novými místopředsedy jsou pak mj. zástupci Vysočiny, Moravskoslezského a Plzeňského kraje.

Vít Rakušan mluví o výsledcích mimořádného republikového sněmu hnutí STAN, který proběhl v sobotu 23. července. Svým výrokem poukazuje na to, že delegáti volbou nového vedení hnutí dosáhli „širokého regionální rozkročení,“ a STAN podle něj tedy není hnutím s dominantním vlivem určitých krajských organizací (zlínská, liberecká, středočeská).

Staronovým předsedou po sněmu zůstal Vít Rakušan, který obhájil svůj post se 292 hlasy ze 297 hlasujících. Ve své volbě neměl vyzyvatele. Rakušan svou politickou kariéru začal jako starosta Kolína v roce 2010 a od roku 2012 působil jako zastupitel Středočeského kraje. V roce 2017 se pak za tento kraj stal také poslancem. V loňských volbách vedl středočeskou kandidátku. 

Prvním místopředsedou byl zvolen Lukáš Vlček, který obdržel 292 hlasů ze 294 hlasujících. Lukáš Vlček působil od roku 2006 jako starosta města Pacov. Roku 2008 se stal také zastupitelem kraje Vysočina a v roce 2020 poté náměstkem tamního hejtmana. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl zvolen lídrem kandidátky STAN právě na Vysočině.

Místopředsedkyní STAN se stala i Michaela Šebelová. Ta se v roce 2014 stala místostarostkou obce Kunčice pod Ondřejníkem, o čtyři roky později pak starostkou. Zároveň je členkou krajského výboru hnutí STAN v Moravskoslezském kraji.

Řadovým místopředsedou se stal dosavadní 1. místopředseda Jan Farský, který od roku 2006 působil jako starosta města Semily v Libereckém kraji. V roce 2010 se stal také poslancem. Jan Farský byl lídrem liberecké kandidátky v loňských volbách, v únoru 2022 se ale mandátu poslance vzdal kvůli studijní stáži.

Novým místopředsedou se stal Pavel Čížek, který byl už v roce 2000 jedním z členů zastupitelstva v Plzeňském kraji. Od té doby působil například jako starosta města Spálené Poříčí nebo jako náměstek plzeňského hejtmana pro oblast dopravy. Zároveň je předsedou krajského výboru hnutí STAN v Plzeňském kraji.

Posledním místopředsedou se stal Jan Lacina, který už od roku 2014 působil jako místostarosta Prahy 6. V loňských sněmovních volbách byl lídrem pražské kandidátky STAN a stal se poslancem.

Součástí původního vedení hnutí byl Petr Gazdík, který zastupoval Zlínský kraj, ale momentálně je spojován s lidmi okolo kauzy Dozimetr. Předchozími místopředsedy byli také poslankyně Věra Kovářová ze Středočeského kraje a starosta Dolních Břežan a zastupitel Středočeského kraje Věslav Michalik, který zemřel v červnu 2022.

Vít Rakušan

Já když se teď podívám na Ministerstvo vnitra, tak s čím jsme jenom v poslední době přišli: revize zákona 106, to je věc, která se nepovedla předchozí vládní garnituře.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Právní stát
Pravda
Ministerstvo vnitra předložilo Sněmovně návrh na změnu zákona č. 106/1999 Sb., která jej schválila. Minulé vládě Andreje Babiše se komplexní novelu informačního zákona v Poslanecké sněmovně projednat nepodařilo.

Vláda Petra Fialy 18. května 2022 schválila (.pdf) návrh novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou předložilo Ministerstvo vnitra. O den později byl návrh novely předložen Sněmovně a rozeslán poslancům.

Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 20. července 2022 a nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.

Uveďme, že zmíněný informační zákon slouží jako nástroj pro kontrolu státních úřadů ze strany veřejnosti. Každý občan má podle zmíněného zákona právo požadovat od jednotlivých úřadů informace o jejich činnosti.

Na základě novely (.pdf) musí nově vymezené veřejné podniky sdělovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků, členů dozorčích rad apod. Veřejné podniky pak novela vymezuje (.pdf, str. 2) jako podnik, který „vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek“, nebo ve kterém má státní orgán či veřejná instituce dominantní vliv. Podle poslance Jakuba Michálka (Piráti) se nová povinnost bude týkat např. společnosti ČEZ.

Předchozí vláda Andreje Babiše taktéž schválila (.pdf) změnu zákona č. 106/1999 Sb. a návrh této novely předložila Sněmovně 31. března 2021. Jeho projednávání však přerušil konec minulého volebního období ještě předtím, než proběhlo první čtení. Novelu informačního zákona dříve také předložilo někdejší první vládě Andreje Babiše Ministerstvo vnitra, a to v dubnu 2018. Sněmovně ji pak ministerstvo předložilo na podzim 2019, 9. března 2021 k ní poté Jan Hamáček (ČSSD) předložil pozměňovací návrh, který obsahoval některé pasáže (.pdf, str. 7), jež se objevily i ve vládním návrhu z konce letošního března (.pdf, str. 8).

Takto navrhovaná změna zákona vyvolala kontroverzi, jelikož by udělila výjimku Kanceláři prezidenta republiky. Její vedení (konkrétně kancléř Vratislav Mynář) by tak rozhodovalo o stížnostech žadatelů, kteří od ní nedostali dané informace. Uveďme, že pokud některý úřad neposkytne občanovi požadovanou informaci, může se tento žadatel obrátit na nadřízený úřad. Kancelář prezidenta republiky ale žádný nadřízený úřad nemá, a některé žádosti tak v minulosti musel řešit až soud. 

Doplňme, že od začátku roku 2020 rozhoduje v případě Kanceláře prezidenta republiky o stížnostech Úřad pro ochranu osobních údajů. Do zákona se tato změna dostala při schválení novely č. 111/2019 Sb., a to díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 18–20) pirátského poslance Jakuba Michálka. Uveďme, že tuto novelu, která upravila i řadu dalších zákonů v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, předložila Sněmovně ještě první vláda Andreje Babiše. Další tehdejší změny informačního zákona se týkaly především výjimek při poskytování údajů, které by mohly „ohrozit ochranu utajovaných informací“ nebo např. ohrozit účel trestního řízení či činnost zpravodajských služeb.

Pro úplnost uveďme, že za druhé vlády Andreje Babiše došlo ještě ke schválení celkem tří zákonů, které kromě jiných novelizovaly také informační zákon. Ani v jednom případě se nicméně nejednalo o komplexní novelu či „revizi“ zákona č. 106/1999 Sb., ale jen o dílčí úpravy.

Ministerstvo vnitra tedy za předchozí vlády přišlo s revizí zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Vládě Andreje Babiše se revizi informačního zákona nepodařilo projednat v Poslanecké sněmovně, a tedy ani prosadit. Výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Já když se teď podívám na Ministerstvo vnitra, tak s čím jsme jenom v poslední době přišli: (...) znovuobnovení lustračního zákona, novela zákona, který se zabývá dohledem nad politickými stranami a soutěží (...), kterou mimochodem teď chválí i Rekonstrukce státu.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Právní stát
Pravda
Ministerstvo vnitra připravilo novelu lustračního zákona a taktéž novelu, která mění fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. K principům druhé novely se kladně vyjádřila organizace Rekonstrukce státu.

Takzvaný lustrační zákon, tedy zákon č. 451/1991 Sb., zakazuje bývalým agentům či spolupracovníkům Státní bezpečnosti, členům Lidových milicí nebo vysoce postaveným komunistickým úředníkům vykonávat důležité státní funkce, funkce u některých soudů či ve veřejnoprávních médiích. 

Pro úplnost uveďme, že na podzim 2014 politici přijali zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě a související doprovodné normy, které přesněji vymezily, kdo osvědčení předkládat musí a kdo nikoliv. Někdejší vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tehdy prosadila, že se daná povinnost nebude vztahovat na ministry. Před jmenováním Sobotkovy vlády přitom předkládali prezidentovi čisté lustrační osvědčení ministři všech předchozích vlád. Spory o to, zda zákon jasně říká, že ministři musí toto osvědčení mít, se objevily právě v roce 2014, kdy se stal ministrem financí Andrej Babiš vedený ve slovenských archivech jako agent StB. Dodejme, že jeho jmenování tehdy prezident Zeman podmínil tím, že Sněmovna v prvním čtení schválí zmiňovaný zákon o státní službě.

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana 22. července oznámilo, že vypracovalo návrh (.docx) novely lustračního zákona. Podle návrhu by se ministři a jejich náměstci museli před svým jmenováním do funkce prokázat čistým lustračním osvědčením. Nyní je návrh v připomínkovém řízení.

Co se týče novely zákona, který se zabývá dohledem nad politickými stranami, Ministerstvo vnitra 20. července uvedlo, že navrhuje změnu ve fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Zmiňme, že tento úřad vznikl 1. ledna 2017, kdy vešla v účinnost novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách.

Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě píše: „Hlavním principem návrhu je posílení kolektivního prvku ve vedení úřadu vytvořením tzv. Schůze úřadu. Půjde o vrcholný orgán tvořený předsedou a dalšími členy úřadu, který bude mít nově svěřené klíčové kompetence v oblasti koordinace dohledové a metodické činnosti úřadu." Vít Rakušan uvedl, že ministerstvo chce touto novelou reagovat na poznatky z praxe a zjištěné nedostatky. Návrh (.docx) je nyní taktéž v meziresortním připomínkovém řízení.

Jakub Černý z organizace Rekonstrukce státu se 21. července 2022 vyjádřil pro Deník N. Podle něj je systém, kdy je předseda dohledového úřadu jeho „zcela klíčovou postavou“, rizikový. Černý nepřímo podpořil návrh na posílení kolektivního prvku úřadu tím, že řekl: „Když svěříte agendu dohledu nad férovými volbami a nad stranami do rukou jediného člověka, může to být zneužito.“ Později Černý v příspěvku na twitteru napsal, že novela „je opravdu dobrá a nezbytná“ a Víta Rakušana za ni skutečně pochválil.

Dodejme, že Rekonstrukce státu již dříve ve svém jednostránkovém dokumentu (.pdf) psala o předsedovi dohledového úřadu jako o „neomezeném pánovi úřadu" a dále také o nutnosti kolektivizace rozhodování.

Ministerstvo vnitra tedy obě novely připravilo. K novele, která se zabývá dohledem nad politickými stranami, se kladně vyjádřila i organizace Rekonstrukce státu. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Máme jako jedna z mála stran jasně definovaný postoj k euru.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Ekonomika
Nepravda
Většina parlamentních stran má jasný postoj k přijetí eura. ANO i SPD jasně deklarovaly, že euro odmítají, dlouhodobě se proti němu staví i ODS. TOP 09 naopak prezentuje kladný postoj. O něco zdrženlivější postoj pak zastává KDU-ČSL a Piráti, kteří upozorňují i na možná rizika.

Staronový předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan hovořil o postojích svého hnutí na volebním sjezdu 23. července. Ve svém proslovu zmínil mimo jiné to, že hnutí je pro přijetí eura.

Přijetí eura je v České republice tématem, které se probírá již od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zmiňme, že vstupem do EU se Česká republika zavázala společnou měnu přijmout. Společnou měnu však země může přijmout až ve chvíli, kdy plní tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která zahrnují například stabilitu kurzu nebo cen. Česká republika tato kritéria nesplňuje.

Důležitost tématu přijetí eura se často ukazuje v období volebních kampaní převážně při volbách do Poslanecké sněmovny. Proto za výchozí bod porovnávání postojů stran využijeme právě volební programy z posledních sněmovních voleb, tedy těch z podzimu 2021.

Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých měla v roce 2021 ve svém programu zakotveno spuštění přípravy pro přijetí eura a usilování o vstup ČR do tzv. mechanismu ERM II. Ten představuje mechanismus fixování kurzu dané měny na euro a jeho základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Jedná se o jakýsi předstupeň členství v eurozóně. 

Můžeme tedy říci, že Starostové si svůj pozitivní pohled k euru drží. Také druhá ze stran této koalice, tedy Piráti, nahlíží na euro pozitivně. Přitom však také poukazují na možné strukturální problémy eurozóny. Obě strany jsou však obecně pro přijetí eura. Doplňme, že při skládání současné vlády v tomto ohledu koalice PirSTAN ustoupila koalici SPOLU a uznala, že v programovém prohlášení vlády na tyto 4 roky nemá zatím přijetí eura své místo. To převážně z důvodu, že Česká republika neplní kritéria pro přijetí eura.

Druhá z vládních koalic, tedy koalice SPOLU, je v pohledu na přijetí eura rozdělenější. Pokud se podíváme na program (.pdf) této koalice ke sněmovním volbám v loňském roce, přímé kroky k přijetí či jasné odmítnutí eura v něm nenajdeme. Program obsahuje pouze bod, který slibuje, že by firmy mohly mít možnost účtovat v eurech. Koaliční strana TOP 09 však již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně, například ve spojitosti se současnou vysokou inflací nebo oživením ekonomiky. 

Druhá strana koalice SPOLU KDU-ČSL na svém webu v roce 2019 uvedla, že euro považuje „za důležitou součást“ ekonomické stability i bezpečnosti ČR. Zároveň nicméně zdůrazňuje nutnost odborné diskuze a celospolečenské debaty. Dodejme, že přijetí eura podpořila KDU-ČSL v roce 2019 na svém celorepublikovém sjezdu.

Co se týče eura, v koalici SPOLU je problematickou stranou ODS, která se k jeho přijetí dlouhodobě staví odmítavě. Občanská iniciativa Euro v Česku vydala v roce 2020 dokument (.pdf) založený na vyjádřeních sněmovních stran. ODS je v této zprávě označena (.pdf, str. 11) za odpůrce eura, jmenovitě například Alexandr Vondra nebo Jan Zahradil.

ODS byla primárně proti tomu, aby státy měly povinnost euro přijmout. Jediné dva státy, které měly vyjednánu výjimku, byly Dánsko a Velká Británie. Například v programu ODS ve volbách v roce 2017 se tato strana zasazovala o vyjednání takovéto trvalé výjimky také pro Českou republiku. V dnešní době můžeme zmínit také vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ten společně s bývalým ministrem Karlem Havlíčkem (ANO) označil zavedení eura v současné době za nevýhodné a nereálné. 

Mezi strany, které stojí jasně proti euru, patří Svoboda a přímá demokracie (SPD). Podle hnutí by přijetí eura znamenalo „rozvrat“ českého hospodářství a přineslo by povinnost „platit za krachující státy eurozóny“.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu (.pdf, str. 6) k volbám 2021 také vystupovalo proti přijetí eura. Program uvádí: „Nevyměníme českou korunu za euro (…). Nikdy nepřipustíme, abychom ztratili samostatnost v měnové a hospodářské politice a abychom ručili za dluhy států eurozóny.“ Zmiňme také, že v roce 2017 se hnutí vyjádřilo, že závazek k přijetí měny nezpochybňuje, ovšem situace není v danou dobu vhodná.

Závěrem shrňme, že výrok Víta Rakušana hodnotíme jako nepravdivý, jelikož kromě hnutí STAN svůj názor na přijetí eura jasně prezentují i hnutí ANO a SPD, která se k němu staví odmítavě, podobně je tomu i u ODS. Kladný postoj k euru pak kromě hnutí STAN jasně deklaruje i TOP 09. Doplňme, že KDU-ČSL se ke společné evropské měně také staví pozitivně, na jejím webu nicméně nelze dohledat tak jasná aktuální vyjádření, jako je tomu např. u TOP 09. Zároveň lidovci na webu zmiňují nutnost další diskuze ohledně přijetí eura. Piráti pak zavedení eura podporují, zároveň nicméně upozorňují i na možná rizika a strukturální problémy eurozóny.

Vít Rakušan

My jsme měli v programu ten vstup do ERM II, to znamená zafixování kurzu koruny vůči euru. (...) Druhá koalice to neměla. Měli jsme my nějaký závazek ten deficit na příští rok snížit o nějakých 60–70 miliard, (...) druhá koalice měla náročnější nebo řekněme ambicióznější cíl až 100 miliard.
Ptám se já, 25. října 2021
Ekonomika
Pravda
V programech a povolebních vyjádřeních představitelů obou koalic opravdu najdeme tyto odlišnosti.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan zde mluví o některých rozdílných bodech programu koalice PirSTAN a programu koalice Spolu, na kterých se nyní zástupci těchto koalic snaží nalézt shodu.

Jako první příklad Vít Rakušan zmiňuje vstup do ERM II, tedy tzv. mechanismu směnných kurzů II, jehož základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Uveďme, že vstup do ERM II představuje jedno z kritérií, jež by Česká republika musela splnit před vstupem do eurozóny.

Koalice Piráti a Starostové ke směnným kurzům ve svém volebním programu píše„Zajistíme vstup Česka do ERM II, což stabilizuje korunu vůči euru ve fluktuačním pásmu ± 15 procent. Upravíme zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů).“ Vstup do ERM II má podle PirSTAN například zajistit, „aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality“. Česko tím podle této koalice „získá znatelnou výhodu a velké úspory na obsluze státního dluhu“. Výši těchto úspor pak Piráti a Starostové odhadovali na více než 30 miliard korun ročně.

Naopak program koalice Spolu téma vstupu do ERM II vůbec nezmiňuje. Doplňme, že zejména ODS, která dlouhodobě nepodporuje přijetí eura, se k otázce vstupu do ERM II staví odmítavě.

Jako druhý příklad odlišnosti programů koalice PirSTAN a koalice Spolu poté Vít Rakušan uvádí rozdílné představy o výši rozpočtových úspor. Koalice Spolu opakovaně mluvila o snižování deficitu státního rozpočtu o 100 miliard Kč ročně. Petr Fiala například v rozhovoru na serveru iDNES.cz z 6. října 2021 uvedl: „Jsme přesvědčeni, že ten zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu a jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun.“ 

článku serveru iRozhlas ze září také Petr Fiala odpověděl na otázku, jak by jeho koalice snižovala deficit, odpověděl: „Problémem rozpočtu jsou výdaje. Ty mezi roky 2017 a 2020 vzrostly o téměř 50 procent (z 1 219 miliard v roce 2016 na 1 889 miliard letos). Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám a národních dotačních titulů obecně, omezením neinvestičních výdajů, snižováním počtu úředníků či digitalizací státních agend. To přinese 100 miliard korun ročně.“

Co se týče závazku Pirátů a hnutí STAN snížit schodek státního rozpočtu o 60–70 miliard, přímo v programu této koalice se nám konkrétní čísla nalézt nepodařilo. V dokumentu Strategický plán: Budoucnost bez zadlužování (.pdf) koalice PirSTAN například zmiňuje předpokládanou výši úspor v určitých oblastech ve výši desítek miliard korun, uváděná čísla nicméně vztahuje k roku 2025 (.pdf, str. 4), ne k rozpočtu na rok 2022. 

Uveďme však, že o cílech koalice Pirátů a hnutí STAN ve spojitosti s úsporami hovořil například předseda ODS Petr Fiala: „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl Fiala po volbách. O 60–70 miliardách pak mluvil Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s potenciálními úsporami na dotacích či neinvestičních nákupech státu (Deník N, 13. října 2021, str. 7). Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Jan Farský dlouhodobě měl představu, že bude fungovat teritorialita exekutorů a podobně, to druhá koalice neměla.
Ptám se já, 25. října 2021
Právní stát
Pravda
Teritorialitu exekutorů zmiňuje program koalice Piráti a Starostové, program koalice Spolu nikoliv. Jan Farský (STAN) skutečně mluví o teritorialitě exekutorů dlouhodobě.

Pojem teritorialita (místní příslušnost) exekutorů označuje navrhované pravidlo, podle něhož by exekutor mohl provádět úkony v exekučním řízení pouze v oblasti územní působnosti jednoho krajského (exekučního) soudu, respektive příslušného krajského soudu dle sídla exekutora. Tím by se zamezilo současné situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Dochází tak k případům, kdy exekutor provádí úkony vůči dlužníkovi na druhém konci republiky.

V programu koalice Pirátů a Starostů se píše: „Zavedeme místní příslušnost exekutorů podle principu 1 dlužník = 1 místně příslušný exekutor v kraji. Exekutora bude určovat krajský soud dle automatického klíče. Tímto způsobem dojde i ke slučování všech exekucí dlužníka pod jednoho exekutora. Naopak program (.pdf) koalice Spolu teritorialitu exekutorů nezmiňuje. K této problematice je v programu Spolu napsáno například jen: „Dotáhneme do konce velkou novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu.“ a „Prioritně se zaměříme na problematická exekuční řízení včetně těch nezákonných a nastavíme funkční systém, který bude brát ohled na řešení sociálních problémů i na princip vymahatelnosti práva.“ (.pdf, str. 50)

Jan Farský (STAN) hovoří o teritorialitě exekutorů dlouhodobě, například v prohlášení na svém webu z 10. února 2021 uvádí: „Zavedení teritoriality exekutorů vláda schválila v roce 2016 a podporuje ji oficiálně i samotná Exekutorská komora. Přesto k jejímu schválení nejsme o nic blíže než před několika lety. Statistiky jasně ukazují, že exekuce jsou jedním z hlavních problémů, které v naší zemi máme, a pokud nepřijmeme řešení v nejbližší době, může být pozdě na to, jak pandemii exekucí zastavit.

Teritorialitu exekutorů zmiňoval Jan Farský také v rozhovoru pro Deník.cz z 27. května 2019: „Debatuje se o změně exekučního zákona, zvláště úprava, která by zavedla krajskou teritorialitu exekutorů, tj. nebylo by možné, aby povinný byl z Liberce a jeho exekuci vedl někdo z Ostravy.

Vít Rakušan

My jsme sami i říkali, že v té první fázi zvyšovat daně není dobré, že je dobré nechat nějakou stabilitu.
Ptám se já, 25. října 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Vít Rakušan již před volbami za koalici Pirátů a Starostů prohlašoval, že v první „postkrizové“ fázi volebního období neplánují zvyšovat žádné daně. Případné navýšení zdanění negativních externalit či digitální daně připustil až na druhou polovinu volebního období.

Ve volebním programu pro parlamentní volby 2021 Piráti a STAN uvedli jako nové daňové příjmy státního rozpočtu zdaňování digitálních gigantů, těžby nerostných surovin a negativních externalit v oblasti životního prostředí, postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí a zdanění prodeje konopí (.pdf, str. 6). Tyto daňové zdroje tak mají přispět ke zmírnění dopadů „daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet“ a snížení tempa zadlužování.

Uveďme, že zvyšování daně z příjmu fyzických osob koalice Pirátů a Starostů již v minulosti několikrát vyloučila.

Vít Rakušan v Superdebatě na ČT1 (video, čas 26:21) například uvedl: „My lidem v České republice daně zvyšovat nebudeme. My jsme se bavili o tom, že pokud by nepomohly všechny kroky, které máme v našem plánu bilion pro budoucnost, tak v té chvíli se můžeme zamyslet o tom, zda třeba zmíněná digitální daň nebo zvýšené zdanění nerostných surovin není cestou.

Již dříve v předvolební debatě Českého rozhlasu Rakušan na téma daní zmínil (video, čas 23:07), že pokud by „v první fázi toho volebního období, v té těsné postkrizové době přišli se zvýšením zdanění lidí, fyzických osob, zdanění práce a podobně (…)“, tak bychom se mohli dostat do „spirály“, kdy by nastala nejen inflace a krize nabídky, ale i poptávky. „Tedy my rozhodně bychom se teď v této chvíli nevraceli k těm starým daňovým sazbám, v posledním řádu bychom se mohli bavit o zdanění některých negativních externalit, jako jsou třeba větší zdanění těžby nerostných surovin, daně, které mají přímý dopad na životní prostředí, ale v žádném případě ne zvyšování daní pro fyzické osoby,“ dodal Rakušan.

V rozhovoru pro Echo24 pak Vít Rakušan tuto první fázi volebního období více konkretizoval: „Myslím si, že se nemůžeme třeba v prvních dvou letech volebního období v téhle krizové době bavit o změně daní. A rozhodně ne o zdanění fyzických osob.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů