Vít Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan se v rozhovoru vyjadřuje ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a uvádí, že při hodnocení práce policie vychází ze závěrů Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a z šetření vnitřní kontroly. Nově bude také vycházet ze závěrů vyšetřovací komise, jejíž vytvoření navrhlo opoziční hnutí ANO.

Vznik vyšetřovací komise

Hnutí ANO o vznik sněmovní vyšetřovací komise k zásahu u střelby na FF UK usilovalo od února 2024, kdy se poslanec Jan Richter (ANO) návrh na její zřízení pokusil zařadit na jednání Sněmovny. Vládní strany však projednání bodu nepodpořily, jelikož vznik komise považovaly za předčasný. Návrh znovu předložila poslankyně Alena Schillerová (ANO) v červnu (.pdf) a Sněmovna ho tentokrát schválila na mimořádné schůzi. Ze 141 přítomných poslanců jich pro návrh hlasovalo 132, mezi nimi i Vít Rakušan. Zbytek poslanců se zdržel.

Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě dne tak vznikla v červnu 2024 (.docx). Skládá se z deseti členů Poslanecké sněmovny, přičemž po dvou zástupcích v ní mají kluby ANO, ODS a STAN a po jednom KDU‑ČSL, SPD, TOP 09 a Piráti. Komise poprvé zasedla v červenci a v září vyslechla svědky, kteří byli při zásahu přítomni. Cílem komise je například připravit náměty legislativních změn pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky.

Závěr

Návrh na vytvoření vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nejprve neúspěšně ve Sněmovně předložilo hnutí ANO v únoru 2024. Znovu se o to pokusilo v červnu, kdy návrh prošel. Pro vytvoření komise hlasovala většina přítomných poslanců včetně Víta Rakušana. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan (STAN) mluví o § 8a trestního řádu v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se poté ale postupu Policie ČR v obou případech zastal, stejně jako v námi ověřované debatě. Argumentuje přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Ten podle něj říká, že se národnost pachatele trestného činu nezveřejňuje. Zároveň Rakušan dodává, že takový postup policie souvisí s policejní praxí v ČR. 

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na státní příslušnost.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále také uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že přípravné řízení provádí právě policejní složky. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Dodejme také, že ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Vyjádření policie

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To nás rovněž odkázalo na paragraf § 8a trestního řádu: „Sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme.“ 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

Vít Rakušan ve výroku mluví o zveřejňování „národnosti“ pachatelů trestných činů. Z kontextu debaty vyplývá, že on i další řečníci tento pojem nepoužívají zcela přesně a zjevně jím označují „státní příslušnost“ podezřelých. 

Zmiňovaný § 8a výslovně neuvádí, že se nesmí zveřejňovat státní příslušnost pachatele. Říká ale, že policie nesmí zveřejňovat o zúčastněných osobách údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Tímto paragrafem svůj postup odůvodňuje i přímo Policie ČR. 

Existují však i případy, kdy policie státní příslušnost zveřejnit může – a to když tato informace přímo souvisí s danou trestnou činností. Jelikož tedy v daném pravidle existují výjimky, hodnotíme výrok Víta Rakušana jako pravdivý s výhradou.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o případech znásilnění, které byly spáchány v první polovině srpna, a ze kterých jsou podle neoficiálních informací obvinění ukrajinští občané. Rakušan na výroku ilustruje, že rychlá práce policie je podle něj ukázka toho, že se ke každému pachateli přistupuje stejně bez ohledu na jeho národnost.

Znásilnění v Plzni

Osmnáctiletý muž v úterý 8. srpna v nočních hodinách znásilnil a pokusil se zabít o tři roky mladší dívku, která však svou smrt předstírala, čímž si zachránila život. „Dívce svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně ji způsobil ještě řezné zranění a vyhrožoval smrtí. Pak dívku zabalil do pytle, shodil ze srázu do lesa a z místa odešel,“ popisuje situaci policie. Uvádí také, že pachatel byl zadržen po „pár hodinách“ pátrání. Policejní prezident Martin Vondrášek později délku pátraní upřesnil, když řekl, že podezřelého muže policisté zadrželi během šesti hodin.

Útočník byl 11. srpna na základě rozhodnutí plzeňského okresního soudu vzat do vazby, přičemž mu podle neoficiálních informací ČTK hrozí až výjimečný trest. V tomto případě policie pouze potvrdila, že pachatelem je cizinec žijící dlouhodobě na území Česka. Jeho národnost nicméně neupřesnila. Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) však následně uvedl, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti.

Znásilnění v Praze

Druhým případem je pak znásilnění, ke kterému došlo v noci z 11. na 12. srpna v pražské Hostivaři. V tomto případě policie obvinila šestnáctiletého mladíka, začala po něm pátrat a během několika hodin ho dopadla. Při pátrání byl ze strany policie použit varovný výstřel. Mladík byl o pár dní později vzat do vazby a hrozí mu až pětileté vězení. Pokud by ovšem nebyl mladistvý, mohl by dostat trest až v délce 12 let. I v tomto případě byl podle Vondráška útočník dopaden v horizontu šesti hodin.

Podle neoficiálních informací mělo jít o ukrajinského pachatele, ačkoliv policie jeho národnost opět nepotvrdila. Vzhledem k šíření těchto informací ministr vnitra Rakušan 13. srpna uspořádal tiskovou konferenci, kde zmínil, že chápe nervozitu spojenou s násilnými činy, avšak kriminalita páchaná cizinci na českém území dle něj výrazně nevzrostla.

Shrnutí

Oba pachatelé nedávných znásilnění byli tedy dopadeni během šesti hodin, jak správně uvádí ministr vnitra Rakušan. Zároveň byli vzati do vazby, kde jsou trestně stíháni. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) výrok formuluje v kontextu dvou případů znásilnění, ze kterých byli obviněni dva muži, dle neoficiálních informací ukrajinské národnosti. Rakušan uvádí, že ať takový čin spáchá kdokoli, vždy bude na straně oběti. Dodává, že se hnutí STAN snaží o redefinici znásilnění a rovněž se snaží o pomoc obětem domácího násilí či znásilnění prostřednictvím aktivity Pod svícnem.

Iniciativa Pod Svícnem

Iniciativu Pod svícnem založila poslankyně za hnutí STAN Barbora Urbanová společně s politoložkou Michaelou Studenou v roce 2022. Projekt vznikl se záměrem vzdělávat veřejnost a změnit legislativu v oblasti domácího násilí. Součástí iniciativy je také petice za nový zákon o ochraně obětí domácího násilí. Své cíle pak Pod svícnem popisuje následovně:

• „Vytvoříme jednotnou právní definici domácího násilí, kterou bude respektovat celý systém od soudů po policii.
• Zlepšíme přístup státu k obětem, zejména při opouštění násilné osoby.
• Zajistíme reflexi domácího násilí při rozvodových řízeních a při rozhodování o péči o děti.
• Budeme motivovat zaměstnavatele k tomu, aby poskytovali volno či krátkodobé snížení úvazku pro oběti opouštějící partnera."

Poslankyně Urbanová, spolu s poslankyní Evou Decroix (ODS) a zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, představila v květnu 2023 návrh zákona o domácím násilí (.docx), který novelizuje několik zákonů souvisejících s potíráním domácího násilí. Tento návrh navrhuje např. definovat domácí násilí v občanském zákoníku (.docx, str. 1–2), a tím tak chápání tohoto pojmu legislativně sjednotit.

Dodejme, že podle výzkumu iniciativy má 20 % Čechů osobní zkušenost s domácím násilím. Pod svícnem v březnu 2023 rovněž založilo sbírku, jejímž cílem bylo pomoci dlouhodobě týrané ženě se dvěma dětmi k lepšímu životu, ve které se vybralo necelých 670 tisíc korun.

Istanbulská úmluva

Hnutí STAN se také stavělo pozitivně k přijetí Istanbulské úmluvy (Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí), a to i před tím, než s její ratifikací vyslovila souhlas vláda v červnu letošního roku. V Poslanecké sněmovně se má o ratifikaci úmluvy jednat až na podzim, nicméně hnutí STAN už předem avizovalo, že její zástupci budou hlasovat pro přijetí (stejně jako Piráti a TOP 09). Dodejme, že poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková a Barbora Urbanová v dubnu 2023 ve Sněmovně organizovaly panelovou diskusi na téma „Demýtizace Istanbulské úmluvy“.

Zmiňme, že Česká republika podepsala Istanbulskou úmluvu už v květnu 2016. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, či takzvané zločiny ze cti a násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se pak státy zavazují mj. k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby odborné pomoci (.pdf, str. 6, 10).

Závěr

Shrňme, že hnutí STAN se prostřednictvím své poslankyně Barbory Urbanové angažuje v iniciativě Pod svícnem, která se snaží o pomoc obětem domácího násilí nebo o změnu legislativy v této oblasti. Výsledkem této snahy je např. návrh zákona o domácím násilí, který novelizuje několik zákonů souvisejících s potíráním domácího násilí. Ministři za STAN rovněž dlouhodobě podporují ratifikaci Istanbulské úmluvy, a lze tedy tvrdit, že se hnutí snaží pomáhat obětem domácího násilí, jak tvrdí Vít Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o případech znásilnění, které byly spáchány v první polovině srpna. Moderátorka pořadu zmiňuje, že podle některých kritiků resort vnitra chrání pachatele, jelikož policie ani v jednom případě nezveřejnila národnost obviněných. Rakušan uvádí, že o ochranu pachatelů nemůže jít, protože prvnímu z nich hrozí výjimečný trest a v případě druhého incidentu jde o nezletilého, tudíž vnitro informace ani zveřejnit nesmí.

Znásilnění v Plzni

Osmnáctiletý muž v úterý 8. srpna v nočních hodinách znásilnil a pokusil se zabít o tři roky mladší dívku, která však svou smrt předstírala, čímž si zachránila život. „Dívce svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně ji způsobil ještě řezné zranění a vyhrožoval smrtí.  Pak dívku zabalil do pytle, shodil ze srázu do lesa a z místa odešel," popisuje situaci policie. O tři dny později byl útočník na základě rozhodnutí plzeňského okresního soudu vzat do vazby, přičemž mu podle neoficiálních informací ČTK hrozí až výjimečný trest.

V tomto případě policie pouze potvrdila, že pachatelem je cizinec žijící dlouhodobě na území Česka. Jeho národnost nicméně neupřesnila. Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) ovšem následně uvedl, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti.

Znásilnění v Praze

Druhým případem je pak znásilnění, ke kterému došlo v noci z 11. na 12. srpna v pražské Hostivaři. V tomto případě policie obvinila šestnáctiletého mladíka, začala po něm pátrat a během několika hodin ho dopadla. Při pátrání byl ze strany policie použit varovný výstřel. Mladík byl o pár dní později vzat do vazby a hrozí mu až pětileté vězení. Pokud by ovšem nebyl mladistvý, mohl by dostat trest až v délce 12 let.

I v tomto případě mělo jít podle neoficiálních informací o ukrajinského pachatele, ačkoliv policie jeho národnost opět nepotvrdila. Vzhledem k šíření těchto informací ministr vnitra Rakušan 13. srpna uspořádal tiskovou konferenci, kde zmínil, že chápe nervozitu spojenou s násilnými činy, avšak kriminalita páchaná cizinci na českém území dle něj výrazně nevzrostla.

Dodejme, že k činům se vyjádřil i prezident Petr Pavel, který varoval před dalším rozdmýcháváním násilí proti určitým národnostním skupinám a zneužíváním strachu k prosazování politických zájmů.

Trestní stíhání mladistvých

Upřesněme, že za mladistvého se považuje osoba, která byla v době spáchání trestného činu či přestupku starší 15 let a zároveň nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Trestní odpovědnost mladistvých pak upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který udává, že „dokud není trestní stíhání pravomocně skončeno, mohou orgány činné podle tohoto zákona zveřejňovat jen takové informace o řízení vedeném proti mladistvému, kterými nebude ohroženo dosažení účelu trestního řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti mladistvého a osobních údajů, a to i jiných osob zúčastněných na řízení.“ Nesmějí tedy být zveřejňovány například informace obsahující jméno či příjmení mladistvého, či jakékoliv jiné informace, podle kterých by mohl být identifikován.

Závěr

Podle neoficiálních informací tedy pachateli znásilnění v Plzni hrozí výjimečný trest, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. U případu znásilnění v Praze pak policie skutečně nemůže zveřejňovat osobní údaje obviněného, jelikož se jedná o mladistvého. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.

V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.

Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.“

Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Romský tábor v Letech u Písku

Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.

Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny.  Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí“. Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.

V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.

Závěr

Předseda hnutí SPD a poslanec Tomio Okamura skutečně v minulosti řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený. Výslovně nezmínil, že se jednalo o „soft koncentrační tábor“ (tedy „měkčí“ či „mírnější“ koncentrační tábor), jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Z jeho slov ale vyplývá, že podmínky v Letech považoval za mírné oproti jiným koncentračním táborům. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury ohledně kriminality cizinců. Poslanec Okamura zmínil, že nejvíce přestupků z cizích státních příslušníků v loňském roce spáchali ukrajinští občané. Rakušan na tomto výroku ilustruje, že při takovém nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“ a kritizuje tak poslance hnutí SPD. Podle něj jeho vyjadřování nespokojenosti vůči jedné skupině obyvatel může vést k tomu, že lidé proti této skupině použijí násilí.

Na konci roku 2021 české úřady evidovaly 196 875 cizinců s ukrajinským občanstvím (.pdf, str. 6), kteří žili na území Česka (.pdf, str. 1). Těsně před začátkem invaze – na konci ledna 2022 – jich bylo 199 210 (.xlsx), tedy zhruba 200 tisíc.

Letošní data Ministerstva vnitra ukazují, že v České republice žilo k 30. červnu 2023 551 113 ukrajinských státních příslušníků (.pdf, str. 1). Na konci července poté jejich počet ještě dále stoupl na 559 243 (.xlsx).

Zdroje: přehledy Ministerstva vnitra za roky 2021, 2022 (.pdf, str. 38) a 2023

Ministr vnitra Vít Rakušan uvádí dva rozdílné údaje ohledně počtu Ukrajinců v ČR před začátkem války. První číslo, tedy 200 tisíc, po zaokrouhlení odpovídá počtu Ukrajinců, který české úřady evidovaly na konci ledna 2022. Druhé číslo, 220 tisíc, se od skutečného počtu sice mírně liší, stále se ale pohybuje v rámci naší 10% tolerované odchylky. Podobně je tomu i v případě údaje, který byl aktuální v době debaty. K 31. červnu 2023 totiž na českém území žilo asi 559 tisíc ukrajinských občanů. Výrok tak z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury, který mluvil o kriminalitě cizinců a zmínil, že v loňském roce nejvíce přestupků spáchaných cizinci připadalo na ukrajinské občany. Rakušan ve své odpovědi uvedl, že při nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“. Na námi ověřovaném výroku přitom ilustruje, že nárůst kriminality spáchané cizinci neodpovídá celkovému nárůstu cizinců žijících v Česku.

Počet cizinců v ČR

Podle Českého statistické úřadu (ČSÚ) v roce 2020 na území ČR žilo celkem 10 701 777 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince. Výroční zpráva Ministerstva vnitra o stavu veřejné správy pak uvádí, že na konci roku v Česku pobývalo 634 790 cizinců (.pdf, str. 34). Zastoupení cizinců ve společnosti tak koncem roku 2020 činilo přibližně 5,9 % (.pdf, str. 77).

Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil ČSÚ k 31. březnu 2023, kdy měla republika 10 850 620 obyvatel. Ke stejnému datu bylo podle Ministerstva vnitra evidováno celkem 1 010 692 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 1), a podíl cizinců tedy byl 9,3 %. Pro úplnost doplňme, že podle později zveřejněných dat na konci června tento podíl dosahoval 9,5 % (.pdf, str. 1).

Vít Rakušan tedy v případě roku 2020 i 2023 neuvádí zcela přesná čísla, zejména v případě podílu cizinců v celkové populaci Česka, má ale pravdu v tom, že se počet cizinců zhruba zdvojnásobil. Co se týče procentuálního vyjádření, ke konci března 2023 se ve srovnání s rokem 2020 zastoupení cizinců v populaci zvýšilo o 3,4 procentního bodu.

Zdroje: Český statistický úřad (.xlsx), Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 37; .pdf, str. 1).

Trestná činnost cizinců

Statistické přehledy o kriminální činnosti pravidelně zveřejňuje Policie ČR. Pro výpočet podílu cizinců na trestné činnosti využíváme dva údaje – počet objasněných trestných činů, tedy takových, kdy k zahájení i dokončení trestního řízení došlo ve stejném roce. Druhým údajem je pak počet skutků, který z těchto objasněných trestných činů spáchali cizinci (.xlsx).

Statistika za rok 2020 (.xlsx) uvádí, že policie v daném roce evidovala celkem 6 350 trestných činů spáchaných cizinci, zatímco celkový počet objasněných trestných činů dosáhl hodnoty 77 786. Cizinci tak byli v roce 2020 odpovědní za přibližně 8,2 % trestných činů, v jejichž případě policie zjistila pachatele.

Zatím poslední policejní statistika přehledu kriminální činnosti (.xlsx) mapuje období od začátku ledna do konce června 2023. Uvádí, že za toto období bylo spácháno celkem 4 151 trestných činů, ze kterých byli obviněni cizinci. Celkový počet objasněných trestných činů byl 38 233. Cizinci tak v první polovině roku 2023 byli odpovědní za přibližně 10,9 % objasněných trestných činů. Ve srovnání s rokem 2022 tak tento podíl narostl o přibližně 2,7 procentního bodu.

Závěr

V roce 2020 podíl cizinců v populaci činil 5,9 % a k 31. březnu letošního roku se jednalo o 9,3 %. Podle dat Policie ČR se cizinci na trestné činnosti v roce 2020 podíleli z 8,2 %, zatímco v prvním pololetí roku 2023 z 10,9 %. 

Ministr vnitra tedy uvádí mírně nepřesné údaje, ve srovnání se skutečnými daty se nicméně většina z nich pohybuje ještě v rámci námi tolerované 10% odchylky. Do ní se nevešel jen Rakušanem zmiňovaný podíl cizinců v české populaci (v jehož případě dosahuje odchylka 18 %). 

Na základě těchto dat lze také za správný označit Rakušanův závěr, že nárůst počtu cizinců (o 3,4 p. b.) neodpovídá nárůstu podílu cizinců na trestné činnosti (o 2,7 p. b.). 

Z uvedených důvodů proto výrok Víta Rakušana hodnotíme jako pravdivý, kvůli mírně nepřesným údajům ovšem jako pravdivý s výhradou.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili legislativní změnu z října 2020, která zvýšila minimální škodu, od které je skutek trestným činem.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle kterého se Rakušanovi coby ministru vnitra bezpečnost „vymkla z rukou“ kvůli nárůstu kriminality. Ministr připouští, že kriminalita meziročně vzrostla, ovšem zdůrazňuje, že relevantním porovnáním je srovnání letošních údajů s rokem 2019, a to kvůli pandemii covidu-19.

Statistiky kriminality zveřejňuje Policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok jsou k 5. září zatím dostupná data pouze za prvních šest měsíců. Za první pololetí roku 2019 (.xlsx) byl registrován celkový počet 101 864 trestných činů. Za stejné období v roce 2023 (.xlsx) se pak jedná o 96 787. Oproti roku 2019 je tedy kriminalita za prvních šest měsíců roku 2023 nižší o 5 077 případů.

Dodejme, že v letošním roce je celková kriminalita za sledované období nejvyšší právě od roku 2019. Důležité je ale zmínit, že pokles v minulých letech souvisí s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 20). Na to na začátku letošního roku poukázala i samotná Policie: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření.“

Zmiňme také, že se na poklesu podílela změna klasifikace trestných činů (.pdf, str. 7). V říjnu 2020 totiž nabyla účinnosti novela trestního zákoníku, která zvýšila hranice škod trestných činů (.pdf, str. 3; .pdf, str. 14). Trestným činem tedy nově bylo způsobení škody ve výši nejméně 10 tisíc korun, nikoliv pouze 5 000 (.pdf, str. 20). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli, jaký přesně vliv tato legislativní změna měla. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Police ČR, které nám pouze sdělilo, že přesný „vliv zvýšení minimální hranice nelze objektivně vyčíslit, (…) žádná validní statistická data, která by vám mohla pomoci, v této konkrétní podobě nemáme.“

Při porovnání statistik Policie ČR za první pololetí roků 2019 a 2023 tedy dojdeme k závěru, že oproti roku 2019 je letos celková kriminalita opravdu nižší zhruba o 5 000 trestných činů, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle nějž se bezpečnost Rakušanovi coby ministru vnitra „vymkla z rukou“ v souvislosti se 17% nárůstem kriminality mezi lety 2021 a 2022. Ministr Rakušan svým výrokem ilustruje, že situace není tak závažná jak uvádí Okamura, jelikož v letošním roce dle něj kriminalita sice stoupla, ale šestkrát méně než v předešlém roce. Nárůsty míry kriminality by se ale podle Rakušana měly srovnávat mezi obdobími, která nebyla ovlivněna pandemií covidu-19, ne způsobem, jakým to dělá Tomio Okamura.

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 5. září dostupná data pouze za prvních šest měsíců. V našem odůvodnění tedy budeme porovnávat údaje týkající se právě prvních pololetí minulých let.

Jak je vidět na následujícím grafu, při porovnání prvních pololetí od roku 2016 do roku 2023 je zřejmé, že během pandemie covidu-19, která vypukla na začátku roku 2020, kriminalita výrazně poklesla. V roce 2021 byla podle Českého statistického úřadu kriminalita dokonce nejnižší za 10 let.

Při rozvolňování opatření v roce 2022 míra kriminality stoupla. Právě v prvním pololetí roku 2022 (.xlsx) byl meziroční nárůst kriminality nejvyšší v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (.xlsx) – policie evidovala přibližně o 20 tisíc spáchaných trestných činů více (konkrétně o 19 682 případů).

K vývoji kriminality v roce 2022 se vyjádřila i Policie ČR. V tiskové zprávě z ledna 2023 stojí: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.“ Ani míra kriminality v letošním prvním čtvrtletím ale nedosáhla hodnot roku 2019.

Oproti tomu meziroční nárůst kriminality z prvního pololetí roku 2022 (.xlsx) na rok 2023 (.xlsx) je výrazně nižší – policie zaznamenala pouze o 3 134 trestných činů více. Při porovnání dat tedy dojdeme k závěru, že v letošním roce je nárůst trestných činů přibližně šestinásobně nižší, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.