Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“.

STAN a kauza Dozimetr

První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu.

Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud.

Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila.

Obvinění politici z hnutí ANO

• Parkovací dům v Pardubicích
  
  V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem devatenáct lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také dřívější primátor Pardubic Martin Charvát (ANO). Podle policie měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka tendru, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.
  
  Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma PORR, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dnů rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům nelze postavit za tak krátkou dobu. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost PORR nakonec zakázku získala.
  
  Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.
  
   
• Primátor Chomutova z ANO
  
  V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími třinácti lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, ujednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.
  
  Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.
  
   
• Hejtman ANO a uplácení lékařů
  
  Letos v březnu soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou za úplatky předepisovat léky od společnosti, ve které Krkoška pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.
  
  Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc Kč a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 Krkoškovi okresní soud v Bruntále trest na jeho žádost zahladil, a je tak opět považován za na bezúhonného.

Obvinění z ODS

• Bytová kauza
  
  Na počátku října 2022 zasahovala policie v Brně v souvislosti s tzv. brněnskou bytovou kauzou, která se týká manipulací s přidělováním městských nemovitostí. Policie po tomto zásahu obvinila celkem osm lidí. Mezi nimi byl i člen brněnské ODS a dřívější šéf bytové komise Brna-středu Otakar Bradáč.
  
  Původně byl mezi stíhanými i tehdejší člen hnutí ANO Radim Suchánek, který působil jako zastupitel v Brně-Černovicích. Nejvyšší státní zastupitelství v únoru 2023 jeho stíhání zrušilo s odůvodněním, že předložený důkazní materiál k obvinění nestačí. Ještě v průběhu roku 2023 Suchánka policie obvinila znovu. Jestli ale stále patří mezi stíhané, nelze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství přesně určit.
  
   
• ODS a silnice v Olomouckém kraji
  
  V listopadu 2023 byla odhalena tzv. kauza Autostráda, která se týkala ovlivňování dopravních zakázek na Olomoucku. Mezi obviněnými byli podnikatel a dnes již bývalý člen regionálního sdružení ODS Robert Knobloch a tehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje a radní v Přerově Michal Zácha (ODS). Ještě v listopadu 2023 Zácha na všechny veřejné funkce rezignoval, Knobloch v době obvinění žádnou veřejnou funkci nezastával. Oba po výzvě ODS ze strany odešli.
  
  Podle policie Knobloch a Zácha společně vybírali ředitele krajské správy silnic, řešili milionové půjčky a předávání peněz. Policie obvinila celkem třináct osob, které si měly rozdělovat až desítky milionů korun a zároveň šidili kvalitu staveb silnic na Olomoucku.
   
• Další obvinění politici ODS
  
  Mezi trestně stíhanými politiky z ODS je i nyní již bývalý náměstek libereckého primátora Petr Židek. V dubnu 2024 byl obviněn v rámci tzv. druhé větve liberecké kauzy, která se týká ovlivňování veřejných zakázek. Spolu s dalšími šesti obviněnými měl podle policie hájit zájmy firmy Syner při jejích developerských projektech. Židek v důsledku obvinění rezignoval na většinu svých veřejných funkcí a byl vyloučen z ODS.
  
  Také Petr Bursík, bývalý radní Karlových Varů za ODS, rezignoval na svou funkci v září 2024 po obvinění z ovlivňování veřejných zakázek. Šlo konkrétně o zakázku na sanaci svahu v jedné z karlovarských ulic v hodnotě zhruba 900 tisíc Kč. Policie tvrdí, že zakázku ovlivnil ve prospěch společnosti Rocknet. Bursík však obvinění odmítá a argumentuje tím, že v době zadání zakázky neměl na rozhodující odbor města žádný vliv a že se jednalo o řešení havarijního stavu.

KDU-ČSL

Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobil a prohledala kancelář, obviněný však nebyl.

Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitosti s děním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného.

TOP 09

V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku N a Alarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období.

V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem.

Shrnutí

Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka.

Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.