Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odpovídal na dotaz, jestli má obavu z vměšování cizích států do voleb. Uvedl příklady hybridních útoků a řekl, že podle něj existuje zájem ovlivňovat politické prostředí pomocí lží nebo dezinformací vnášených do veřejného prostoru. Podle Rakušana by pomohl nový zákon o předvolebních kampaních, který by definoval hrubou urážku a lživé tvrzení. Jako příklad takových vyjádření uvedl slova z kampaně před prezidentskými volbami.

„Nacistické obrazy“

Rakušan zjevně naráží na kampaň před první přímou volbou prezidenta v roce 2013, kdy byl takto osočován Karel Schwarzenberg. Volební tým Miloše Zemana před volbami uvedl, že „v rodovém sídle, kde pobývá jeho manželka Therese, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi.“ Ukázalo se však, že hrad Hardegg rodině Schwarzenbergovy manželky, rozené Hardeggové, už skoro tři sta let nepatří. Zeman poté v debatě České televize řekl, že je to výrok jeho volebního týmu, ale jelikož je za něj jako šéf odpovědný, tak se za něj omlouvá. Článek, ve kterém se nepravdivý výrok objevil, ale na Zemanově webu ještě několik dní visel dál.

Benešovy dekrety

Také vyjádření o Benešových dekretech se vázalo k první přímé volbě prezidenta. V televizním duelu s Milošem Zemanem Karel Schwarzenberg uvedl, že Benešovy dekrety přestaly platit po přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993 (video, čas 1:16:07). Následně dodal, že za to, co se v roce 1945 spáchalo, by se dnes tehdejší Benešova vláda nejspíš ocitla v Haagu (video, čas 1:19:40), čímž narážel na odsun Němců, který probíhal po skončení druhé světové války.

O den později Schwarzenberg své vyjádření o neplatnosti Benešových dekretů upřesnil s tím, že chtěl vyjádřit, že dekrety byly překonány a že jsou právně vyhaslé. Později také zdůraznil, že poválečné uspořádání nezpochybňuje a že nikomu v České republice ztráta majetku nehrozí. Už v roce 2010 Schwarzenberg řekl, že dekrety nelze zrušit. I přesto se Benešovy dekrety staly jedním z témat druhého kola voleb a Schwarzenberg byl obviňován z toho, že je chce zrušit, díky čemuž si Němci budou moci nárokovat zabavený majetek.

Zdeněk Štengl, místopředseda Strany Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) na svém facebookovém profilu v roce 2013 napsal, že Schwarzenberg „kandiduje na Hrad, jenom aby zrušil Benešovy dekrety a otevřel cestu sudeťákům k navrácení majetku, který byl naprosto legálně zabaven“ a „chce, abychom byli opět protektorátem Německa“.

Před druhým kolem voleb objednal advokát a bývalý důstojník StB Vladimír Zavadil v Blesku inzerát, který vyzýval voliče k tomu, aby Schwarzenberga nevolili. Text inzerátu obsahoval mimo jiné pasáž, podle které Schwarzenberg „považuje Benešovy dekrety za neplatné a tím připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců“. Zemanův štáb se tehdy od Zavadila distancoval.

Závěr

Během první přímé volby prezidenta volební tým Miloše Zemana nepravdivě obvinil manželku Karla Schwarzenberga z toho, že na hradě, který obývá, visí obrazy s nacistickými symboly. Samotný Schwarzenberg pak čelil obviněním, že chce zrušit Benešovy dekrety, přestože se vyjádřil, že je zrušit nelze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.