Vít Rakušan

Skupina senátorů složená z členů hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL a nezávislých představila v prosinci 2017 návrh (.pdf) na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, z důvodu jejich neústavnosti.

Návrh sepsal advokát a europoslanec Stanislav Polčák. Za skupinu senátorů jednal (.pdf, str. 1) tehdejší senátor Jiří Šesták, který byl členem senátorského klubu Starostové a nezávislí.

První část návrhu se týkala zrušení § 26 věty druhé a § 48 až § 51, jejichž podstatou je rozdělení ČR do 14 volebních obvodů a uplatnění d’Hondtovy metody jakožto nástroje pro přepočet voličských hlasů na mandáty politických stran. Skupina senátorů hlavní problém spatřovala v tom, že tehdejší systém tak porušoval základní ústavní zásadu rovnosti hlasů: „Především v menších volebních krajích mají hlasy voličů stran, které překročily uzavírací klauzuli, natolik odlišnou hodnotu, že voliči menších stran jsou systémově diskriminováni.“

V druhé části pak navrhovatelé usilovali o zrušení části § 49, který stanovoval načítací (aditivní) klauzuli pro koalice. Podle tohoto ustanovení potřebovaly koalice dvou a více stran k postupu do skrutinia a přidělení mandátů větší počet hlasů než samostatně kandidující strany. Podle klauzule musely dvoučlenné koalice pro zisk mandátů obdržet 10 % hlasů, tříčlenné 15 % a čtyř a vícečlenné koalice 20 % hlasů.

Toto pravidlo bylo dle návrhu diskriminační (.pdf, str. 5) a „vede k výrazné deformaci volebního výsledku ve prospěch silných a etablovaných stran“ (.pdf, str. 14).

Ústavní soud na začátku února 2021 svým nálezem Pl. ÚS 44/17 (.pdf) zrušil ustanovení volebního zákona, která upravovala způsob přerozdělování mandátů mezi volební kraje. Rozhodnutí zrušilo ustanovení zakotvující d’Hondtovu metodu jako techniku přerozdělování mandátů v dolní komoře Parlamentu. Zrušena byla taktéž výše zmíněná aditivní klauzule pro kandidující koalice politických stran. 

Vít Rakušan ve svém výroku vychází z celkového počtu hlasů odevzdaných v rámci celé České republiky při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Hnutí STAN tehdy obdrželo od voličů dohromady 262 157 hlasů, a stalo se tak nejmenším politickým uskupením, kterému se podařilo dostat do Poslanecké sněmovny. Po přepočtení těchto hlasů na mandáty získalo hnutí STAN 6 poslaneckých křesel. Na zisk jednoho mandátu tedy STAN potřebovalo 43 692 hlasů.

Oproti tomu hnutí ANO, které obdrželo 1 500 113 hlasů a stalo se celkovým vítězem voleb, potřebovalo na zisk jednoho mandátu 19 232 hlasů. V souladu s tehdy platným zněním volebního zákona hnutí ANO získalo 78 zástupců v dolní komoře Parlamentu. V důsledku tehdy používané metody přepočítávání hlasů na mandáty měl jeden hlas pro hnutí ANO 2,27× větší váhu než hlas pro hnutí STAN.

Volby do Poslanecké sněmovny se dle Ústavy konají dle zásad poměrného zastoupení, přičemž jejich konkrétnější podoby upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR. Podle verze volebního zákona platné v roce 2017 měly na přepočet mandátů na hlasy vliv dvě proměnné (.pdf, str. 21–22), a to zvolená metoda přepočtu hlasů na mandáty a velikost a počet volebních krajů (tedy území, ve kterém voliči reálně volí své zástupce).

V České republice jsou tyto volební kraje shodné se samosprávnými kraji. Dohromady je jich tedy 14. Po skončení hlasování docházelo k přerozdělení celkových 200 mandátů mezi tyto volební kraje na základě odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích. I přesto, že se počet mandátů přerozdělovaných v rámci jednotlivých krajů odvíjel právě od počtu odevzdaných hlasů, tedy nikoliv např. od počtu obyvatel, docházelo stále k značnému nepoměru mandátů mezi jednotlivými volebními kraji. Například v posledních sněmovních volbách Středočeskému kraji náleželo 26 mandátů, oproti tomu Karlovarský kraj jich obdržel pouze 5.

Poté, co byl počet mandátů takto rozdělen mezi volební kraje, přicházela na řadu tzv. d'Hondtova metoda. Podle této metody se výsledky stran, které celostátně získaly alespoň 5 % hlasů, ve volebním kraji dělily (§ 50) postupně čísly 1, 2, 3 atd., podle toho, kolik bylo rozdělováno mandátů. Vznikly tak tzv. podíly hlasů, které se seřadily od největšího po nejmenší. Mandáty pak získaly ty strany, jejichž podíly se umístily nejvýše.

Spojením nestejně velkých volebních krajů a použití d'Hondtovy metody docházelo k nepoměru v zastoupení politických uskupení v rámci jednotlivých volebních krajů. V praxi se to projevovalo například tím, že aby strany dosáhly na poslanecký mandát, musely ve skutečnosti obdržet v rámci volebního kraje podstatně více než 5 % všech odevzdaných hlasů. Tento jev se nejvýrazněji projevoval právě v menších volebních krajích. Například v nejmenším Karlovarském kraji nestačilo ODS na zisk mandátu ani 8,83 % hlasů. V Libereckém kraji pak za 12,82 % hlasů získal STAN pouhý 1 mandát. Naopak v podstatně větším Středočeském kraji získala ODS za 12,92 % hlasů 4 mandáty a ČSSD za 6,63 % hlasů mandáty 2.

Dodejme, že Ústavní soud na začátku února 2021 svým nálezem Pl. ÚS 44/17 (.pdf) zrušil ustanovení volebního zákona, která upravovala způsob přerozdělování mandátů mezi volební kraje. Rozhodnutí zrušilo ustanovení zakotvující d'Hondtovu metodu jako techniku přerozdělování mandátů v dolní komoře Parlamentu.

Během projednávání novely zákona o volbách do Parlamentu ČR, které v Senátu proběhlo 29. dubna 2021, podal senátor Marek Hilšer, krátce před přijetím sněmovní verze zákona, pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování (video, čas 2:57:13). Ten by umožnil Čechům žijícím v zahraničí odevzdat svůj hlas ve volbách korespondenčním způsobem. Pozměňovací návrh podpořilo dalších 13 senátorů.

Hilšer argumentoval tím, že vláda má zavedení korespondenční volby zahrnuto ve svém programovém prohlášení. Žádný z pozměňovacích návrhů, který by novelu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny rozšířil o možnost korespondenčního hlasování, však při projednávání v Poslanecké sněmovně neprošel. Poté, co novelu zákona dne 29. dubna Senát schválil, byla 4. května podepsána prezidentem a publikována ve Sbírce zákonů. Je tedy pravdou, že Marek Hilšer se snažil korespondenční volbu prosadit na poslední chvíli.

O Hilšerově pozměňovacím návrhu se ale ani nehlasovalo. Senát schválil novelu zákona o volbách do PS v podobě předložené dolní komorou. Usnesl se, že Sněmovně novelu volebního zákona s možností korespondenčního hlasování předloží do konce tohoto roku, aby korespondenční hlasování bylo možné uplatnit nejpozději v prezidentských volbách v roce 2023.

Novelu zákona o volbách do Parlamentu České republiky (.pdf), která se týkala korespondenčního hlasování, předložila Poslanecké sněmovně 27. června 2019 skupina poslanců, mezi nimiž byl i Vít Rakušan. Kromě zástupců hnutí STAN byli mezi předkladateli také poslanci TOP 09, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Vláda k tomuto návrhu, který doposud v Poslanecké sněmovně nebyl projednán, zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1).

Zmiňovaný návrh zákona chtěl zavést korespondenční hlasování skutečně jen pro voliče žijící v zahraničí (.pdf, str. 13–16), a to při sněmovních a prezidentských volbách. Hlasovací lístky by voliči zasílali na adresu zastupitelského úřadu v dané zemi, který by poté zajišťoval předání doručených obálek zvláštní okrskové volební komisi (.pdf, str. 14).

Pro voliče v zahraničí by byla zachována možnost vydávání voličských průkazů v případě, že by chtěli osobně volit mimo svůj určený volební okrsek. Stejně tak by mohli využít i stávající možnost volit „ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech“ (.pdf, str. 13).

11. března 2021 zveřejnil neziskový ústav STEM výsledky výzkumu, jehož tématem bylo dodržování a hodnocení protipandemických opatření a důvěra lidí ve schopnost vlády zvládat pandemii covidu-19. Výzkum vychází z dat nasbíraných během února 2021 a ukazuje, že důvěra lidí ve vládu v současné situaci dosahuje 25 % (součet kategorií „určitě ano“ a „spíše ano“).

Od loňského jara, kdy vládě důvěřovalo dle dat STEM 83 % lidí, došlo k poklesu o 58 %. K poklesu důvěry došlo rovněž ve všech sledovaných zemích, v Česku se však jedná o největší propad. Důvěra ve vládu v České republice výrazně klesla i od předchozího měření v listopadu 2020, kdy dosahovala 38 %.

Ve výroku zmiňovaných 11 % s největší pravděpodobností vychází z výzkumu (.pdf) agentury Kantar CZ, který byl vytvořen pro Českou televizi na začátku března (.pdf, str. 3). Tento výzkum mimo jiné sleduje spokojenost s politickou situací obecně, nikoliv však důvěru ve vládu. Zde data ukazují (.pdf, str. 22), že na jaře loňského roku (při první vlně covidu-19) se spokojenost s politickou situací vyšplhala až na 61 %. Následně pak probíhal postupný pokles až na současných 11 %.

„Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. (…) aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 % občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ komentuje tento vývoj agentura Kantar CZ (.pdf, str. 22).

V pátek 12. března otevřel oblastní spolek Českého červeného kříže Kolín ve spolupráci s městem už druhé odběrové místo pro antigenní testování na onemocnění covid-19. Pro veřejnost je otevřené od pondělí do pátku od 12:00 do 19:30 a v sobotu pak od 9:00 do 19:30.

Starostou města Kolín se v roce 2019 stal Michael Kašpar. Nahradil právě Víta Rakušana, který dal přednost poslaneckému mandátu a pozici předsedy hnutí Starostové a nezávislí před starostováním ve středočeském městě. V komunálních volbách v roce 2018 získala strana Změna pro Kolín, za kterou kandidovali oba politici a která sdružuje nezávislé kandidáty a členy STAN, 62,81 procent hlasů a z 27 mandátů jich obsadila 21.

Závěrem dodejme, že Vít Rakušan poněkud nepřesně v pondělí 15. března uvedl, že k otevření testovacího centra došlo „tento týden“. K otevření však došlo o tři dny dříve v pátek 12. března, tedy v minulém týdnu. I přes tuto drobnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Návrh na omezení pohybu na 1 kilometr od místa bydliště se poprvé objevil 26. února 2021 na jednání zástupců vlády s opozicí, které předcházelo 88. schůzi Poslanecké sněmovny. Informace, že vláda plánuje tímto způsobem omezit volný pohyb, se hned po jednání dostala do médií. Podle Jana Hamáčka se jednalo o pracovní verzi Ministerstva vnitra. „My jsme jednu z těch verzí představili dneska ráno na té poradě a už je v médiích, že Ministerstvo vnitra chce omezit pohyb na kilometr od bydliště. Ano, byla to jedna z pracovních verzí," uvedl.

Na samotné schůzi pak takovéto omezení označil ministr Hamáček za „velmi razantní a velmi tvrdé“ a po debatě s opozicí představil místo něj návrh na omezení pohybu v rámci katastrů jednotlivých obcí.

Ministr Hamáček označil původní pracovní návrh za návrh Ministerstva vnitra a Jan Blatný se k němu na schůzi nevyjádřil. Výrok Víta Rakušana nicméně hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo vyloučit ani potvrdit, že by na poradě předcházející schůzi Poslanecké sněmovny návrh představil právě ministr Blatný.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na svém Twitteru zmiňuje náhradu nákladů na testování ve firmách již 10. listopadu 2020. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) pak uvádí potřebu zajistit finanční podporu pro dobrovolné testování na pracovištích 23. listopadu 2020.

V lednu pak Anticovid tým fungující v rámci koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) představil 6. ledna 2021 další ze svých doporučení vládě. V jednom ze šesti bodů se zde objevuje i téma hromadného testování zaměstnanců větších firem.

Hromadné testování ve firmách se však v obecnější diskuzi objevuje častěji až na konci ledna a v únoru. Z počátku pouze na bázi doporučení zaměstnavatelům, později jako povinnost. V těchto doporučeních se však přesné údaje o tom, jaká by měla být spodní hranice počtu zaměstnanců pro povinné testování, nevyskytují. Piráti a STAN pak na testování ve firmách upozorňovali např. na schůzi Sněmovny na konci února. Již v říjnu pak Piráti navrhovali zavést tzv. pool-testing, který se mimo jiné dá použít i ve firmách, avšak zde ze strany Pirátů nešlo o snahu zavést testování ve firmách, jako spíše upozornění na nové metody testování. 

Vláda schválila povinné testování ve firmách 1. března 2021 s účinností odstupňovanou podle počtu zaměstnanců.

Celostátní výbor hnutí STAN schválil podobu koaliční smlouvy (.pdf) s Piráty ve čtvrtek 7. ledna 2021. Dohodu o spolupráci ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu podpořilo širší vedení Starostů 92 procenty hlasů.

Česká pirátská strana o koaliční smlouvě debatovala na celostátním fóru (video), které proběhlo v sobotu 9. ledna 2021. Hlasování probíhalo již od pátku 8. ledna 2021 a bylo ukončeno v úterý 12. ledna.

V internetovém hlasování koaliční smlouvu podpořilo necelých 79 procent členů České pirátské strany. Pro přijetí koaliční smlouvy se vyslovilo 668 z celkových 848 hlasujících. Pro přijetí návrhu bylo potřeba alespoň 60 procent odevzdaných hlasů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť koalice České pirátské strany a hnutí STAN má vysokou podporu jak mezi členy Pirátů, tak mezi členy Starostů.

Pro úplnost dodejme, že koalici Pirátů a STAN podporuje také strana Zelených. Zelení nabídli podporu koalice a také účast svých kandidátů na společných kandidátních listinách. O případném začlenění Zelených budou rozhodovat vnitrostranické orgány Pirátů a STAN.

Hnutí STAN vzniklo v roce 2004 ve Zlínském kraji pod názvem Nezávislí starostové pro kraj. Hnutí bylo založeno s úmyslem umožnit starostům kandidovat do krajských zastupitelstev a sdílet společné informace ve vrstvách regionální politiky (.pdf, str. 22).

V krajských volbách v roce 2004 Starostové kandidovali ve Zlínském kraji v koalici s Evropskými demokraty a získali jeden mandát. V roce 2008 již kandidovali (.pdf, str. 22) v Karlovarském, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském a Zlínském kraji. V Libereckém kraji přijalo (str. 23) stanovy Starostů hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) a získalo sedm mandátů. V konečném součtu tak získali Starostové v rámci svých kandidátek (Starostové pro Liberecký kraj (SLK), Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj (STAR + NEZ), v Karlovarském kraji Alternativa pro kraj („Altern“) a Nezávislí starostové pro kraj ve Středočeském kraji („NSK“)) v krajských volbách 2008 21 mandátů.

V roce 2009 došlo ke změně (.pdf, str. 23) názvu na aktuální podobu Starostové a nezávislí. V roce 2009 také započala spolupráce s TOP 09, která by se dala rozdělit na dvě období let 2009–2012 a 2013–2016 (str. 24). 

V koalici s TOP 09 Starostové kandidovali do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Získali 11 poslaneckých mandátů (.pdf, str. 27), z nich však jen pět připadlo členům hnutí STAN a SLK. V roce 2012 vytvořili Starostové spolu s TOP 09 a partnerskými subjekty kandidátky ve všech třinácti krajích a získali dohromady 44 mandátů, z nichž 25 bylo navrženo Starosty (.pdf, str. 30). Martin Půta se stal v Libereckém kraji prvním hejtmanem hnutí STAN (přesněji za partnerské hnutí Starostů SLK).

V roce 2013 byla dohoda s TOP 09 revidována (.pdf, str. 31–33). V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v uvedeném roce kandidovali Starostové na kandidátce TOP 09 a obsadili 4 mandáty (.pdf, str. 33). V senátních volbách roku 2014 následně získali sami Starostové dva mandáty, a to včetně mandátu za uskupení Starostové pro Liberecký kraj. V koalici s TOP 09 následně kandidovali také ve volbách do Evropského parlamentu, kde získali 4 mandáty (.pdf) a v pořadí byli druzí. Uveďme, že v roce 2019 v evropských volbách jeden mandát ztratili.

V roce 2016 ve volbách do krajských zastupitelstev poté získalo hnutí STAN v rámci různých kandidátek spolu se Starosty pro Liberecký kraj 56 křesel (.pdf, str. 36–37). Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 získali Starostové již samostatně 5,18 % hlasů a disponují 6 mandáty. V posledních senátních volbách v minulém roce získali Starostové (společně se SLK) 10 křesel. Pokud bychom započítali i senátora Davida Smoljaka (STAN), který kandidoval na společné kandidátce hnutí STAN, Pirátů a TOP 09, jednalo by se o 11 mandátů.

Úspěchem pro hnutí byly krajské volby 2020, v nichž spolu se SLK obsadili 91 křesel ve 12 krajských zastupitelstvech. Vyhráli samostatně ve dvou krajích, získali post hejtmana Středočeského, Karlovarského a Olomouckého kraje a hejtmanský post obhájil podruhé Martin Půta v Libereckém kraji. Koalici v krajském zastupitelstvu Starostové uzavřeli v devíti krajích. Od roku 2018 má STAN své zástupce i ve vedení hlavního města Prahy, kam kandidovali v koalici Spojené síly pro Prahu spolu s TOP 09 a KDU-ČSL.

Ke kontextu výroku dodejme, že hnutí STAN ve svých hodnotových prioritách uvádí, že jeho snahou je decentralizace výkonu veřejné moci a rozvinutá místní a regionální samospráva.