Vít Rakušan

V programu koalice České pirátské strany a hnutí STAN není zmínka ozdanění bytů. Část programu hovoří pouze o možném zvýšení zdanění komerčních nemovitostí.

Dodejme, že na jaře 2021 se začala internetem šířit infografika s logem České pirátské strany, která měla ukazovat údajné plány na navýšení daně z rezidenčních nemovitostí na jedno procento. Piráti však nebyli autory tohoto dokumentu a tvrzení o úmyslu navýšit plošně daně z nemovitosti několikrát oficiálně vyvraceli.

O tom, že je potřeba stavět nové byty, se Piráti a Starostové ve svém programu zmiňují vícekrát, konkrétní počet však nespecifikují. V programu koalice se také hovoří (.pdf, str. 27) o výstavbě „dostupných a sociálních bytů”, ovšem celkový zamýšlený počet není zmíněn. Koalice také uvádí, že chce zrychlit stavební řízení, nebo pomoci regulovat krátkodobé bydlení, například Airbnb.

O 100 tisících bytů pak mluvil například náměstek středočeské hejtmanky a místopředseda strany Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s řešením nedostatku bytů na trhu: „K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun.“ Již dříve pak o plánu koalice na výstavbu 100 tisíc nových bytů mluvila poslankyně za STAN Věra Kovářová či Vít Rakušan ve videu na svém facebookovém profilu. O plánu koalice PirStan na stavbu 100 tisíc bytů se pak zmiňuje i Forbes či komentář Seznam Zpráv.

Koalice Pirátů a STAN tedy striktně vzato nemá v programu zahrnut slib výstavby až 100 000 bytů. Toto číslo však opakovaně zmiňují v kampani jejich jednotliví zástupci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) stavebního zákona 10. září 2020. Poslanci hnutí STAN se vyslovili proti přijetí návrhu. Naopak pro přijetí návrhu hlasovali poslanci ANO, SPD a tři poslanci ČSSD. Sněmovna tak návrh zákona ve třetím čtení schválila (.docx).

Senát však v červenci 2021 návrh stavebního zákona zamítl. Sněmovna nicméně později setrvala na původním znění zákona a Senát tedy přehlasovala. Ani v tomto případě poslanci STAN návrh nepodpořili.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) se na plenárních zasedáních Evropského parlamentu k tématu klimatu vyjadřoval mnohokrát. V tomto kontextu je pro nás zřejmě nejdůležitějším jeho příspěvek do rozpravy o Zelené dohodě pro Evropu z 15. ledna 2020. Sám uvádí, že návrh Zelené dohody ho v některých svých částech zklamal, například protože neobsahuje podporu pro jadernou energetiku nebo vyčíslení jednotlivých plánovaných opatření. I přes tyto výtky však hlasoval pro návrh.

Za současné (2019–2024) ani za minulé (2014–2019) funkční období Evropského parlamentu se nám ale nepodařilo dohledat příspěvek, ve kterém by se europoslanec Polčák na plenárním zasedání vyjadřoval k posunu termínu zákazu těžby uhlí v České republice. S žádostí o vyjasnění, kdy měl Stanislav Polčák o posunu termínu zákazu těžby uhlí mluvit, jsme se obrátili na Stanislava Polčáka i Víta Rakušana, doposud jsme však, vzhledem k předvolebnímu presu, nedostali odpověď.

V knize (.pdf) Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím z roku 2017 se píše (str. 101): „Z tabulky, kterou vydal německý energetický koncern E.ON, vidíte, že elektromobily a auta na stlačený zemní plyn jsou rozumné alternativy budoucnosti. A pokud navíc budete mít doma solární zdroje a baterii, určitě tuhle rallye jednou musí vyhrát elektromobil.“

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

Hnutí Starostové a nezávislí získalo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2017, celkem 5,18 % hlasů voličů, a v dolní komoře mu tak připadlo 6 mandátů. Všech 6 těchto poslanců pak tvoří poslanecký klub hnutí STAN.

Pro úplnost uveďme, že v letošním roce došlo k úpravě volebního zákona a ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty. Dříve používanou d΄Hondtovu metodu tak v nadcházejících volbách nahradí tzv. Imperialiho kvóta (v prvním kole rozdělování mandátů) a Hagenbach-Bischoffova metoda (v kole druhém). S novým způsobem přepočtu pak již počítají některé volební simulace, které nabízí například web Programy do voleb.

Pokud bychom vycházeli ze simulace dostupné na uvedeném webu a použili bychom data volebního průzkumu (.pdf, str. 7) agentury MEDIAN zveřejněná 7. září, získala by koalice Piráti + STAN 20,5 % a celkem 50 mandátů. Z tohoto počtu by poté hnutí STAN připadlo celkem 16 sněmovních křesel. Dodejme, že dle aktuální predikce webu Mandáty.cz, která vychází z vícero modelů, by koalice Pirátů a Starostů měla získat 44 mandátů.

Stejná data pro Piráty a hnutí STAN pak simulace webu Programy do voleb obsahuje i tehdy, když jako výchozí hodnotu zvolíme zisk rovných 20 % hlasů. V Poslanecké sněmovně by tak hnutí STAN mělo přibližně 2,7× více zástupců, než má nyní, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Nicméně je třeba podotknout, že tato simulace nepočítá s kroužkováním kandidátů, které může ve výsledku počet mandátů STANu zvýšit nebo snížit.

Spolek Milion chvilek pro demokracii v roce 2019 zorganizoval dvě velké demonstrace, které se konaly v Praze na Letné. Jedna se uskutečnila 23. června a druhá 16. listopadu. Na druhém protestu spolek vyzval opoziční strany, aby se spojily do koalic. Tehdejší předseda Mikuláš Minář zjevně neměl na mysli spojení všech opozičních stran do jedné koalice, jelikož prohlásil: „Nemyslíme si, že cestou je vytvářet jeden velký demokratický blok, něco takového by nefungovalo, a tak nevyzýváme k žádnému velkému sjednocení, ale vyzýváme ke spolupráci a uvažování nad volebními koalicemi.“

Vít Rakušan vyzval opoziční politické strany k vytvoření předvolebního bloku koncem června 2019 (tedy po první demonstraci). Předseda Starostů chtěl o předvolební spolupráci jednat s ODS, Piráty, KDU-ČSL a TOP 09. Doplňme, že právě tyto strany v červnu 2019 vyvolaly schůzi, na které poslanci hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě.

Ivan Bartoš se ke koalici pěti opozičních stran skutečně vyjádřil negativně. Piráti prostřednictvím jeho slov odmítli vstup do široké koalice opozičních stran vzhledem k rozdílům v jednotlivých programech. Předseda Pirátů ale zcela nevyloučil spolupráci pouze s hnutím STAN, když uvedl: „Ve vztahu k transparentní politice je zde partnerem patrně jedině STAN.“

Předseda ODS Petr Fiala se k návrhu Víta Rakušana stavěl skepticky. Pro Deník N se vyjádřil následovně: „V otázce prohlubování spolupráce politických stran a také vytváření předvolebních koalic jsem příznivec evoluce, ne revoluce. V minulosti zde byly snahy o integraci některých politických stran, které skončily neslavně.“ Rovněž řekl, že si případnou spolupráci dokáže představit v senátních a krajských volbách, které by dle Fialy sloužily jako zkouška toho, zda „takovéto projekty mají šanci uspět“.

Doplňme, že v červenci 2019 už byl Petr Fiala k potenciální předvolební spolupráci více nakloněn. Na dotaz ČTK odpověděl, že by chtěl jednat s konzervativně liberálními stranami ohledně spolupráce před volbami do Poslanecké sněmovny, které se konají v letošním roce.

Co se týče dalších opozičních stran, KDU-ČSL byla k otázce možné spolupráce nejprve zdrženlivá. Později však tehdejší předseda lidovců Marek Výborný reagoval pozitivně. Tehdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pak vizi spolupráce s dalšími stranami přivítal slovy: „Není to o tom, jestli budeme mít pět nebo šest procent, ale o tom, abychom měli sílu porazit Andreje Babiše v čestných a svobodných volbách do parlamentu. To je výzva, pro kterou bychom měli být schopni překonat partikulární osobní spory a jít v zájmu České republiky.“

Shrňme, že Vít Rakušan v červnu 2019 jako první z předsedů opozičních stran přišel s myšlenkou spojení pěti opozičních stran. K možné spolupráci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se pak Ivan Bartoš opravdu vyjádřil negativně a poukazoval zejména na přílišnou šířku koalice. Obdobně se k otázce spojení postavil také Petr Fiala. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan mluví o skládání kandidátky do senátních voleb v roce 2014 a s ním spojenými neshodami, které podle něj vedly k opuštění letitého společného projektu TOP 09 a Starostů a nezávislých. „Tam začal ten moment, kdy se začaly ozývat hlasy, že nejsme vnímáni jako partneři, že nemá cenu ve spojení setrvávat,“ uvádí Rakušan. Poukazuje také na to, že STAN navrhoval 17 svých kandidátů, ale kvůli zásahu tehdejšího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska nakonec Starostové kandidovali jen ve třech obvodech.

TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí vstupovali do voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2014 jako koaliční partneři. Společnou kandidátní listinu tvořilo 21 uchazečů o senátorská křesla, z nichž 3 (Zbyněk Linhart, Vladimír Balaš a Petr Žůrek) byli navrženi hnutím STAN a Jiří Vosecký hnutím Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Ve zbývajících volebních obvodech TOP 09 a Starostové podpořili kandidáty ODS.

Tato koalice nakonec získala dvě senátorská křesla. Ve volebním obvodu Děčín získal ve druhém kole největší počet hlasů Zbyněk Linhart. V České Lípě zvítězil Jiří Vosecký.

Vít Rakušan tedy správně poukazuje na to, že byť Starostové měli na společné kandidátce nepoměrně méně kandidátů než TOP 09, úspěšní byli pouze jejich kandidáti a ti navržení TOP 09 mandáty nezískali. Předseda Rakušan nicméně uvádí lehce nepřesně počty starostenských kandidátů i zvolených senátorů. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.