Vít  Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra

Starostové a nezávislí (STAN)

Bez tématu 44 výroků
Sněmovní volby 2021 15 výroků
Koronavirus 11 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 11 výroků
Právní stát 10 výroků
Ekonomika 9 výroků
Vnitrostranická politika 7 výroků
Evropská unie 4 výroky
Životní prostředí 3 výroky
Doprava 2 výroky
Invaze na Ukrajinu 2 výroky
Regiony 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Pravda 82 výroků
Nepravda 10 výroků
Zavádějící 7 výroků
Neověřitelné 13 výroků
Rok 2023 15 výroků
Rok 2022 7 výroků
Rok 2021 49 výroků
Rok 2020 41 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 7 výroků

Vít Rakušan

V Kábulu se nedá přistát, údajně jsou tam ještě dvě americká letadla, kterým není umožněno vzletět.
Hospodářské noviny, 8. září 2021
Zahraniční politika
Pravda
V době publikace rozhovoru byly na kábulském letišti obnoveny pouze vnitrostátní spoje a lety s humanitární pomocí z Kataru a Bahrajnu. České letadlo by tedy skutečně nesmělo v Kábulu přistát. Několika letadlům s americkými občany nebylo umožněno vzlétnout.

V kontextu výroku Vít Rakušan hovoří o tom, zdali je do Afghánistánu možné poslat české evakuační letadlo. Předseda hnutí STAN usuzuje, že je nemožné případný další let vypravit, jelikož je nereálné, aby české letadlo v Kábulu přistálo. 

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Například Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků. USA se do 1. září podařilo leteckým mostem evakuovat zhruba 123 tisíc lidí. Po útoku sebevražedného útočníka nicméně americké úřady vyzvaly své občany, aby kábulské letiště urychleně opustili, a letiště bylo později dokonce uzavřeno.

V Afghánistánu však stále zůstali lidé, kteří se chtěli dostat pryč a pokoušeli se odcestovat například z letiště v Mazáre Šeríf. Zde mělo na počátku září čekat na odlet okolo tisícovky lidí, přičemž Tálibán byl obviněn, že odlet těchto osob blokuje. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však toto tvrzení popřeluvedl, že hnutí nepovolilo lety, jelikož někteří pasažéři neměli platné cestovní doklady.

K znovuotevření letiště v Kábulu došlo na začátku září 2021, nicméně obnoveny byly pouze vnitrostátní lety. Kromě vnitrostátních spojů fungovaly pouze lety s humanitární pomocí, které odlétaly z Kataru a Bahrajnu. Za této situace tedy nebylo reálné, aby v Kábulu přistálo české letadlo, jak správně uvádí Vít Rakušan.

Ve čtvrtek 9. září 2021, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, z Kábulu odletělo první civilní letadlo s cizinci od stažení amerických sil z Afghánistánu. Boeing 777 přepravil 113 cestujících, přičemž na palubě byli Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. První čistě komerční let pak v Kábulu přistál v pondělí 13. září.

Vít Rakušan tedy pravdivě uvádí, že v době rozhovoru bylo nereálné do Kábulu vypravit české letadlo. Zároveň správně poukazuje na to, že letadlům s Američany v době publikace rozhovoru 8. září nebylo umožněno z Afghánistánu vzlétnout. Vedle letounu, kterému se podařilo odletět z Kábulu 9. září, se jednalo například také o šest strojů, které čekaly na vzlet na letišti v Mazáre Šeríf. Vzhledem k tomu, že není jasné, zda se nám podařilo dohledat všechny stroje čekající v Kábulu na povolení k odletu, a protože je pravdivé věcné jádro výroku (totiž že v době publikace rozhovoru by nebylo umožněno českým letounům v Kábulu přistát a že letadla s občany USA nemohla z Afghánistánu odletět), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vít Rakušan

Myslím si, že je nehorázné (...) dávat dvacet miliard korun do nového stavebního úřadu.
Hospodářské noviny, 8. září 2021
Regiony
Sněmovní volby 2021
Zavádějící
Jednorázové náklady na reorganizaci systému a vznik Nejvyššího stavebního úřadu jsou odhadovány na 1,4 mld. Kč. Náklady by mohly přesáhnout 20 mld. při výstavbě nových budov pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů. Počítá se ale s pronájmem prostor od státních organizací.

Výrok poslance Rakušana se týká nového stavebního zákona, definitivně schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 13. července 2021, s účinností od 1. července 2023. Mezi změny, které má nový stavební zákon přinést, patří například oddělení systému stavebních úřadů od samospráv nebo zrychlení stavebního řízení.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj „rekodifikace povede z institucionálního hlediska k vybudování nové dvoučlánkové soustavy stavebních úřadů tvořené Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady se sídlem v jednotlivých krajích“.

Nový stavební zákon počítá se vznikem nového Nejvyššího stavebního úřadu (§ 15 a násl.), který má být ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Nejvyšší stavební úřad ani jeho ekvivalent dosud v České republice neexistoval. Půjde tedy o nový úřad.

Se vznikem nového úřadu a vytvořením nové struktury se logicky pojí otázka zajištění prostor, ve kterých budou úřady sídlit. Důvodová zpráva (.pdf, str. 161 a násl.) a Hodnocení dopadů regulace RIA (str. 1/392) počítá s pronájmem nových prostor například od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo od Správy železnic (str. 202).

Ministerstvo pro místní rozvoj potom uvádí: „Budeme usilovat o to, aby všichni úředníci seděli dál tam, kde jsou a pro občana se změnila snad jen ta cedule na dveřích. Žádné vícenáklady v řádu desítek miliard tedy rozhodně nepotřebujeme.“

Plán oddělit jednotlivé stavební úřady od samospráv a přitom zanechat dané úředníky na současném místě kritizuje Dopadová studie rekodifikace stavebního práva (.pdf), kterou zpracovalo v roce 2019 Ministerstvo vnitra. Podle ní nebude možné využít pro jednotlivé stavební úřady současné prostory samospráv, protože by to přineslo „mimořádné problémy v oblasti IT, provozu, sdílení služeb (…)“ (str. 32). V této studii najdeme výpočty nákladů na zajištění nových prostor jak pro Nejvyšší stavební úřad, tak pro celou strukturu stavebních úřadů.

Studie obsahuje takzvanou maximalistickou variantu, dle které by náklady dosáhly až 25,4 miliardy korun, a to v případě, že by se stavěly prostory pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů (nikoli tedy jen pro úředníky nového Nejvyššího stavebního úřadu) takzvaně na „zelené louce“ (str. 34). Tato varianta by nastala, pokud by se nepodařilo zajistit žádný prostor pronájmem. Kromě úřadu samotného počítá Ministerstvo vnitra v této variantě také s vybudováním spisoven za 3,5 mld. Kč. 

Co se týče hodnocení výroku, je nutné zvážit obě možné interpretace výroku Víta Rakušana: 1) novým úřadem je myšlen pouze Nejvyšší stavební úřad, 2) novým úřadem je myšlena celá nová struktura stavebních úřadů.

Pokud Vít Rakušan myslel „novým stavebním úřadem“ pouze Nejvyšší stavební úřad, tak i dle nejpesimističtějšího scénáře Dopadové studie (výstavba) by náklady dosáhly 527 milionů Kč (.pdf, str. 33), jedná se však o odhad vypočítaný na základě ceny výstavby radnic na Praze 7 a 12, kde jsou ceny nemovitostí pochopitelně vyšší než v jiných městech. Analýza RIA uvádí (.pdf, str. 2/393) jednorázové náklady ve výši 1,4 miliardy Kč – ty ale zahrnují i náklady spojené s ICT či nákupem nových automobilů. Pro úplnost dodejme, že v současné době dochází dle serveru Seznam zprávy k vytipování vhodných budov v Ostravě. K výstavbě se tedy přistupovat pravděpodobně nebude.

Pokud bychom výrok interpretovali tak, že „novým stavebním úřadem“ je celá struktura stavebních úřadů, potom je pravda, že dle nejpesimističtějšího scénáře by náklady dosáhly více než 20 miliard. Tento scénář je však pouze krajní variantou a nastal by pouze tehdy, kdyby se státu nepodařilo sehnat žádné budovy k pronájmu. Jak však již bylo řečeno výše, důvodová zpráva uvádí například možnost pronájmu objektů od Správy železnic (uvádí, že existuje okolo 1 200 potenciálně vhodných objektů). Vít Rakušan ale svým tvrzením naznačuje, že vláda reálně počítá s vynaložením této částky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Závěrem uveďme, že na straně státu navíc dojde k úsporám na poplatcích poskytovaných krajům na výkon přenesené působnosti (.pdf, str. 202).

Vít Rakušan

Asociace krajů tehdy žádala Ministerstvo dopravy opakovaně o to, aby přišlo s finančním programem podpory regionálních tratí. Peníze na jejich údržbu od Ministerstva dopravy, které řídí pan Havlíček, nepřišly.
Hospodářské noviny, 8. září 2021
Doprava
Pravda
Asociace krajů v posledních letech vícekrát žádala Ministerstvo dopravy o finance na regionální železniční dopravu, Ministerstvo dopravy ale uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá.

Pro lepší pochopení výroku Víta Rakušana jej uveďme v kontextu jeho dalších slov: „Asociace krajů tehdy žádala ministerstvo dopravy opakovaně o to, aby přišlo s finančním programem podpory regionálních tratí. Peníze na jejich údržbu od ministerstva dopravy, které řídí pan Havlíček, nepřišly. Havlíček nedal peníze na něco, co se nyní musí zavírat, a ten samý Havlíček jezdí vláčkem a kritizuje, že se to zavírá. Že se zavírá trať, kde se na jednoho cestujícího doplácí ročně sto tisíc korun.“.

Rakušan tedy mluví o penězích, o které měla žádat Asociace krajů ČR po ministru dopravy Havlíčkovi na podporu ztrátového provozu na regionálních tratích. Slovo „údržba“ tak zjevně není použito v jeho pravém významu – nejedná se o problematiku údržby tratí, ale o udržení nebo zachování provozu vlakových spojů. V následujících odstavcích se tak zaměříme na výrok s touto interpretací.

Mezi tiskovými zprávami Asociace krajů České republiky (AKČR) od roku 2014 se objevují žádosti o navýšení financí na lokální železniční dopravu. V usnesení z 26. března 2020 (.pdf) například Rada AKČR žádala Ministerstvo dopravy, aby v roce 2020 krajům dofinancovalo „navýšení cen za použití dopravní cesty v rámci regionální železniční dopravy“ v souladu se smlouvou, kterou o financování uzavřel stát s kraji v roce 2016 (.pdf).

Dle této smlouvy mají kraje každoročně možnost získat státní příspěvek na dopravní obslužnost v regionu, a to ve výši přibližně 30 % (.pdf, str. 4). Zbývajících cca 70 % (.pdf, str. 14–15) prostředků na regionální železniční dopravu tedy platí samy kraje.

V dubnu 2021 pak Rada AKČR například ve svém usnesení (.pdf) žádala Ministerstvo dopravy, „aby krajům pokrylo ztráty z tržeb veřejné dopravy“ ve výši cca 3,6 milionu Kč. Ty měly být způsobené snížením počtu cestujících v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Ministerstvo nicméně uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Právě chybějící kompenzace pak byly podle zástupců Středočeského kraje jedním z důvodů, který vedení kraje dovedl k rozhodnutí zrušit nebo výrazně omezit provoz na celkem 12 regionálních tratích. Dodejme, že výrok Víta Rakušana (STAN) se vztahuje k tématu rušení tratí Středočeským krajem, v jehož čele stojí hejtmanka Petra Pecková (taktéž STAN).

Asociace krajů tedy skutečně vícekrát žádala Ministerstvo dopravy o finance na regionální železniční dopravu. Ministerstvo dopravy ale uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá.

Vít Rakušan

Havlíček jezdí vláčkem a kritizuje, že se to zavírá. Že se zavírá trať, kde se na jednoho cestujícího doplácí ročně sto tisíc korun.
Hospodářské noviny, 8. září 2021
Doprava
Neověřitelné
Středočeský kraj plánuje omezit provoz na některých regionálních tratích, což kritizuje ministr Havlíček. Nejdražší je v přepočtu provoz trati č. 233, jedna jízda kraj stojí cca 310 Kč. Nevíme však, kolik lidí využívá spoj denně, a tedy kolik kraj stojí jeden unikátní cestující.

Vít Rakušan mluví o návrhu Středočeského kraje omezit či úplně zastavit objednávanou veřejnou dopravu na některých lokálních tratích v kraji. Tento návrh vyvolal kritické reakce ze strany ministra dopravy Havlíčka a jeho resortu.

O zastavení a omezení provozu na některých lokálních tratích v kraji se začalo spekulovat na konci května 2021, kdy unikla tabulka s plánovanými redukcemi. Podle ní mělo dojít k omezení či zastavení provozu na 14 úsecích různých tratí. Středočeský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký o tomto tématu následně poskytl rozhovor serveru Zdopravy.cz.

Rada Středočeského kraje 29. července schválila usnesení, kterým dojde k omezení či zastavení provozu na 12 úsecích různých lokálních tratí v kraji. Celková úspora by dle údajů kraje měla dosáhnout 52,2 milionů Kč.

Karel Havlíček následně začal kritizovat Středočeský kraj a navštěvovat zmíněné lokální tratě. Ministr Havlíček například natočil jeden díl svého pořadu NA ROVINU, kdy si za své kulisy vybral nástupiště dobříšského nádraží. Na stejnou trať z Prahy do Dobříše vyrazil také na výlet vlakem se svým psem. Dále se po železnici vydal také do Mšena či Trhového Štěpánova

Zdroj: Twitterový účet ministra Havlíčka
Zdroj: Twitterový účet ministra Havlíčka

Dle analýz využití vychází jako nejnákladnější na provoz trať č. 233 Čelákovice–Mochov. Podle dodatku ke smlouvě (.pdf, str. 3) z roku 2020 o provozu na této trati činí kompenzace dopravci KŽC Doprava s. r. o. 178,73 korun za vlakkilometr. Roční kompenzace dopravci za provedené dopravní výkony činí aktuálně v roce 2021 1 890 240 Kč (.pdf, str. 3). V pracovní dny zde jezdí 6 vlakových spojů každým směrem, tedy 12 spojů celkem. Tyto spoje využije za den v průměru přibližně 29 cestujících. Jedním spojem tak cestuje 2,4 osob. Vlaky nejezdí v době letních a vánočních prázdnin, jezdí tedy zhruba 210 dnů v roce a za celý rok je využije přibližně 6 090 cestujících. Náklady na jednu přepravenou osobu na trase tedy činí 310 Kč. Pokud si představíme, že krajský úřad každému cestujícímu, který využije vlak mezi Mochovem a Čelákovicemi, zaplatí jízdenku, byla by to právě tato částka.

K částce přesahující 100 000 Kč na jednoho cestujícího se dostaneme v případě, že budeme předpokládát, že těmito lokálními linkami jezdí převážně místní, a to každý pracovní den do práce a následně zpět domů. V tom případě by se na jednoho takového cestujícího doplácelo 620 korun 210 dní v roce, tedy 130 000 Kč. Doplňme, že podobné částky v poslední době v souvislosti s tratí Čelákovice–Mochov zmiňovala také hejtmanka Petra Pecková (video, čas 3:01) a její náměstek Věslav Michalik (oba STAN).

Jaký je na trati Čelákovice–Mochov podíl cestujících, kteří tento spoj využívají každý pracovní den, se nám nicméně z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Obrátili jsme se proto s žádostí o objasnění výpočtu na hejtmanku Peckovou i na Víta Rakušana. Zatím jsme však neobdrželi odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Vít Rakušan

Pokud je schodek na příští rok 390 miliard korun, z čehož 190 jde na investice (...).
Hospodářské noviny, 8. září 2021
Rozpočet 2022
Nepravda
Vít Rakušan uvádí původní plánovanou výši schodku a investic rozpočtu, které Ministerstvo financí plánovalo v květnu 2021. V nové, aktualizované podobě rozpočtu se však počítá se schodkem ve výši 376,7 miliard a investicemi v hodnotě 218 miliard.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan mluví o návrhu rozpočtu na rok 2022, který kritizuje pro jeho nehospodárnost. Návrh rozpočtu předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. V tomto návrhu MF skutečně předpokládalo deficit státního rozpočtu ve výši 390 miliard a celkovou výši investic 189 miliard korun. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však předložilo MF nový aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliard a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Tento návrh byl již zpracován (.zip) jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nicméně prozatím nebyl schválen, vláda o něm bude jednat v průběhu září. Nejedná se ale o „úřednický“ návrh, ale o výsledek jednání mezi ministryní financí a jednotlivými ministry, proto jej lze považovat za návrh, na kterém panuje alespoň elementární shoda uvnitř vládní koalice.

Vít Rakušan tedy uvádí již neaktuální výši plánovaného schodku i investic. Vzhledem k tomu, že jím uváděné hodnoty se od hodnot aktuálně platných v případě investic liší o více než 10 %, což je námi tolerovaná odchylka u číselných údajů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vít Rakušan

Byli to naši senátoři v Senátu, kteří přišli právě s tím návrhem a upozorněním na to, že ten starý volební zákon odporuje základním ústavním právům.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
V prosinci 2017 podala skupina senátorů (včetně několika zástupců STAN) návrh na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR, jelikož je považovala za protiústavní. V únoru 2021 pak Ústavní soud některé části volebního zákona zrušil.

Skupina senátorů složená z členů hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL a nezávislých představila v prosinci 2017 návrh (.pdf) na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, z důvodu jejich neústavnosti.

Návrh sepsal advokát a europoslanec Stanislav Polčák. Za skupinu senátorů jednal (.pdf, str. 1) tehdejší senátor Jiří Šesták, který byl členem senátorského klubu Starostové a nezávislí.

První část návrhu se týkala zrušení § 26 věty druh駠48 až § 51, jejichž podstatou je rozdělení ČR do 14 volebních obvodů a uplatnění d’Hondtovy metody jakožto nástroje pro přepočet voličských hlasů na mandáty politických stran. Skupina senátorů hlavní problém spatřovala v tom, že tehdejší systém tak porušoval základní ústavní zásadu rovnosti hlasů: „Především v menších volebních krajích mají hlasy voličů stran, které překročily uzavírací klauzuli, natolik odlišnou hodnotu, že voliči menších stran jsou systémově diskriminováni.“

V druhé části pak navrhovatelé usilovali o zrušení části § 49, který stanovoval načítací (aditivní) klauzuli pro koalice. Podle tohoto ustanovení potřebovaly koalice dvou a více stran k postupu do skrutinia a přidělení mandátů větší počet hlasů než samostatně kandidující strany. Podle klauzule musely dvoučlenné koalice pro zisk mandátů obdržet 10 % hlasů, tříčlenné 15 % a čtyř a vícečlenné koalice 20 % hlasů.

Toto pravidlo bylo dle návrhu diskriminační (.pdf, str. 5) a „vede k výrazné deformaci volebního výsledku ve prospěch silných a etablovaných stran“ (.pdf, str. 14).

Ústavní soud na začátku února 2021 svým nálezem Pl. ÚS 44/17 (.pdf) zrušil ustanovení volebního zákona, která upravovala způsob přerozdělování mandátů mezi volební kraje. Rozhodnutí zrušilo ustanovení zakotvující d’Hondtovu metodu jako techniku přerozdělování mandátů v dolní komoře Parlamentu. Zrušena byla taktéž výše zmíněná aditivní klauzule pro kandidující koalice politických stran. 

Vít Rakušan

Hnutí STAN v posledních potřebovalo na zisk jednoho mandátu v Poslanecké sněmovně 43 tisíc hlasů. Hnutí ANO, nejsilnější po těch minulých volbách, potřebovalo 19 tisíc hlasů.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Pravda
Hnutí STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 na zisk jednoho mandátu potřebovalo 43 692 hlasů. Oproti tomu hnutí ANO stačilo k zisku jednoho mandátu 19 232 hlasů.

Vít Rakušan ve svém výroku vychází z celkového počtu hlasů odevzdaných v rámci celé České republiky při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Hnutí STAN tehdy obdrželo od voličů dohromady 262 157 hlasů, a stalo se tak nejmenším politickým uskupením, kterému se podařilo dostat do Poslanecké sněmovny. Po přepočtení těchto hlasů na mandáty získalo hnutí STAN 6 poslaneckých křesel. Na zisk jednoho mandátu tedy STAN potřebovalo 43 692 hlasů.

Oproti tomu hnutí ANO, které obdrželo 1 500 113 hlasů a stalo se celkovým vítězem voleb, potřebovalo na zisk jednoho mandátu 19 232 hlasů. V souladu s tehdy platným zněním volebního zákona hnutí ANO získalo 78 zástupců v dolní komoře Parlamentu. V důsledku tehdy používané metody přepočítávání hlasů na mandáty měl jeden hlas pro hnutí ANO 2,27× větší váhu než hlas pro hnutí STAN.

Zdroj: irozhlas.cz

Volby do Poslanecké sněmovny se dle Ústavy konají dle zásad poměrného zastoupení, přičemž jejich konkrétnější podoby upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR. Podle verze volebního zákona platné v roce 2017 měly na přepočet mandátů na hlasy vliv dvě proměnné (.pdf, str. 21–22), a to zvolená metoda přepočtu hlasů na mandáty a velikost a počet volebních krajů (tedy území, ve kterém voliči reálně volí své zástupce).

V České republice jsou tyto volební kraje shodné se samosprávnými kraji. Dohromady je jich tedy 14. Po skončení hlasování docházelo k přerozdělení celkových 200 mandátů mezi tyto volební kraje na základě odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích. I přesto, že se počet mandátů přerozdělovaných v rámci jednotlivých krajů odvíjel právě od počtu odevzdaných hlasů, tedy nikoliv např. od počtu obyvatel, docházelo stále k značnému nepoměru mandátů mezi jednotlivými volebními kraji. Například v posledních sněmovních volbách Středočeskému kraji náleželo 26 mandátů, oproti tomu Karlovarský kraj jich obdržel pouze 5.

Poté, co byl počet mandátů takto rozdělen mezi volební kraje, přicházela na řadu tzv. d'Hondtova metoda. Podle této metody se výsledky stran, které celostátně získaly alespoň 5 % hlasů, ve volebním kraji dělily (§ 50) postupně čísly 1, 2, 3 atd., podle toho, kolik bylo rozdělováno mandátů. Vznikly tak tzv. podíly hlasů, které se seřadily od největšího po nejmenší. Mandáty pak získaly ty strany, jejichž podíly se umístily nejvýše.

Spojením nestejně velkých volebních krajů a použití d'Hondtovy metody docházelo k nepoměru v zastoupení politických uskupení v rámci jednotlivých volebních krajů. V praxi se to projevovalo například tím, že aby strany dosáhly na poslanecký mandát, musely ve skutečnosti obdržet v rámci volebního kraje podstatně více než 5 % všech odevzdaných hlasů. Tento jev se nejvýrazněji projevoval právě v menších volebních krajích. Například v nejmenším Karlovarském kraji nestačilo ODS na zisk mandátu ani 8,83 % hlasů. V Libereckém kraji pak za 12,82 % hlasů získal STAN pouhý 1 mandát. Naopak v podstatně větším Středočeském kraji získala ODS za 12,92 % hlasů 4 mandáty a ČSSD za 6,63 % hlasů mandáty 2.

Dodejme, že Ústavní soud na začátku února 2021 svým nálezem Pl. ÚS 44/17 (.pdf) zrušil ustanovení volebního zákona, která upravovala způsob přerozdělování mandátů mezi volební kraje. Rozhodnutí zrušilo ustanovení zakotvující d'Hondtovu metodu jako techniku přerozdělování mandátů v dolní komoře Parlamentu.

Vít Rakušan

Zeptejte se Marka Hilšera, který to (korespondenční volbu, pozn. Demagog.cz) v Senátu prosazoval teď na poslední chvíli.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Marek Hilšer na jednání Senátu o novele zákona o volbách do Parlamentu předložil pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování.

Během projednávání novely zákona o volbách do Parlamentu ČR, které v Senátu proběhlo 29. dubna 2021, podal senátor Marek Hilšer, krátce před přijetím sněmovní verze zákona, pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování (video, čas 2:57:13). Ten by umožnil Čechům žijícím v zahraničí odevzdat svůj hlas ve volbách korespondenčním způsobem. Pozměňovací návrh podpořilo dalších 13 senátorů.

Hilšer argumentoval tím, že vláda má zavedení korespondenční volby zahrnuto ve svém programovém prohlášení. Žádný z pozměňovacích návrhů, který by novelu zákona o volbách do Poslanecké sněmovny rozšířil o možnost korespondenčního hlasování, však při projednávání v Poslanecké sněmovně neprošel. Poté, co novelu zákona dne 29. dubna Senát schválil, byla 4. května podepsána prezidentem a publikována ve Sbírce zákonů. Je tedy pravdou, že Marek Hilšer se snažil korespondenční volbu prosadit na poslední chvíli.

O Hilšerově pozměňovacím návrhu se ale ani nehlasovalo. Senát schválil novelu zákona o volbách do PS v podobě předložené dolní komorou. Usnesl se, že Sněmovně novelu volebního zákona s možností korespondenčního hlasování předloží do konce tohoto roku, aby korespondenční hlasování bylo možné uplatnit nejpozději v prezidentských volbách v roce 2023.

Vít Rakušan

Ta námi navrhovaná korespondenční volba se v té první fázi týkala jenom lidí žijících v zahraničí.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Návrh zákona z roku 2019, jehož autory byli mimo jiné poslanci z hnutí STAN, počítal s možností korespondenční volby pouze pro voliče žijící v zahraničí.

Novelu zákona o volbách do Parlamentu České republiky (.pdf), která se týkala korespondenčního hlasování, předložila Poslanecké sněmovně 27. června 2019 skupina poslanců, mezi nimiž byl i Vít Rakušan. Kromě zástupců hnutí STAN byli mezi předkladateli také poslanci TOP 09, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Vláda k tomuto návrhu, který doposud v Poslanecké sněmovně nebyl projednán, zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1).

Zmiňovaný návrh zákona chtěl zavést korespondenční hlasování skutečně jen pro voliče žijící v zahraničí (.pdf, str. 13–16), a to při sněmovních a prezidentských volbách. Hlasovací lístky by voliči zasílali na adresu zastupitelského úřadu v dané zemi, který by poté zajišťoval předání doručených obálek zvláštní okrskové volební komisi (.pdf, str. 14).

Pro voliče v zahraničí by byla zachována možnost vydávání voličských průkazů v případě, že by chtěli osobně volit mimo svůj určený volební okrsek. Stejně tak by mohli využít i stávající možnost volit „ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech“ (.pdf, str. 13).

Vít Rakušan

Ta jedenáctiprocentní důvěra vládě v této chvíli (…).
Události, komentáře, 15. března 2021
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Důvěra veřejnosti v českou vládu, že zvládá současnou situaci kolem pandemie covidu-19, dosahuje 25 %. Ukazují tak nejnovější data Ústavu empirických výzkumů STEM za únor 2021. Pouze 11 % lidí má dle agentury Kantar kladný vztah k politické situaci obecně.

11. března 2021 zveřejnil neziskový ústav STEM výsledky výzkumu, jehož tématem bylo dodržování a hodnocení protipandemických opatření a důvěra lidí ve schopnost vlády zvládat pandemii covidu-19. Výzkum vychází z dat nasbíraných během února 2021 a ukazuje, že důvěra lidí ve vládu v současné situaci dosahuje 25 % (součet kategorií „určitě ano“ a „spíše ano“).

Důvěra ve vládu, že zvládá situaci kolem pandemie. Zdroj: STEM

Od loňského jara, kdy vládě důvěřovalo dle dat STEM 83 % lidí, došlo k poklesu o 58 %. K poklesu důvěry došlo rovněž ve všech sledovaných zemích, v Česku se však jedná o největší propad. Důvěra ve vládu v České republice výrazně klesla i od předchozího měření v listopadu 2020, kdy dosahovala 38 %.

Důvěra lidí ve vládu, že zvládá situaci kolem pandemie. Zdroj: STEM

Ve výroku zmiňovaných 11 % s největší pravděpodobností vychází z výzkumu (.pdf) agentury Kantar CZ, který byl vytvořen pro Českou televizi na začátku března (.pdf, str. 3). Tento výzkum mimo jiné sleduje spokojenost s politickou situací obecně, nikoliv však důvěru ve vládu. Zde data ukazují (.pdf, str. 22), že na jaře loňského roku (při první vlně covidu-19) se spokojenost s politickou situací vyšplhala až na 61 %. Následně pak probíhal postupný pokles až na současných 11 %.

Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. (…) aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 % občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ komentuje tento vývoj agentura Kantar CZ (.pdf, str. 22).

Politická situace / vývoj podílu občanů kladně hodnotících politickou situaci. Zdroj: Kantar CZ (.pdf, str. 22)

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů