Vít  Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra

Starostové a nezávislí (STAN)

Bez tématu 41 výroků
Sněmovní volby 2021 15 výroků
Koronavirus 11 výroků
Právní stát 9 výroků
Ekonomika 7 výroků
Vnitrostranická politika 7 výroků
Evropská unie 3 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 3 výroky
Životní prostředí 3 výroky
Doprava 2 výroky
Regiony 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Pravda 72 výroků
Nepravda 8 výroků
Zavádějící 6 výroků
Neověřitelné 11 výroků
Rok 2022 7 výroků
Rok 2021 49 výroků
Rok 2020 41 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 7 výroků

Vít Rakušan

Já osobně se věnuji, před lety na krajské úrovni a teď na té parlamentní úrovni, bezpečnostní politice. Jsem člen bezpečnostního výboru, jsem předsedou komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Poslanec Vít Rakušan je skutečně členem uvedených sněmovních orgánů. Je také pravda, že se v minulosti jako statutární zástupce hejtmanky Středočeského kraje zabýval bezpečností.

Vít Rakušan je členem sněmovního Výboru pro bezpečnost i předsedou Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Bezpečnostní tematikou se zabýval jako statutární zástupce hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) od října 2016 jeden rok, dokud se nerozpadla spolupráce politické strany STAN a hnutí ANO.

Vít Rakušan

Nicméně těch pokusů (na sestavení vlády s důvěrou, pozn. Demagog.cz) je více, je druhý prezidentský pokus a třetí pokus, který dává už předseda Poslanecké sněmovny.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Podle čl. 68 Ústavy má první dvě možnosti ke jmenování premiéra prezident. Napotřetí pak premiéra vybírá předseda Sněmovny. Zpravidla bývá napoprvé jmenován vítěz voleb. Druhý pokus na sestavení vlády nastal jen dvakrát, v obou případech volil prezident stejně jako napoprvé.

Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, svou roli však hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Vít Rakušan svým výrokem poukazuje na to, že by prezident Zeman, v případě, že vítěz voleb pověřený prvním pokusem na sestavení vlády neuspěje, mohl jmenovat někoho jiného, například předsedu strany/koalice, která ve volbách skončila na druhém místě. Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, však není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“.

V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně. Podobná situace nastala i v roce 2006, kdy předseda vítězné strany Mirek Topolánek nezískal se svou jednobarevnou vládou důvěru ve Sněmovně. Prezident Klaus však při druhém pokusu nejmenoval předsedu druhé ČSSD Jiřího Paroubka a premiérem se i podruhé stal Topolánek. Po všech ostatních sněmovních volbách v historii ČR získala vláda důvěru Sněmovny na první pokus, a čl. 68 odst. 4 Ústavy tak nebyl použit.

Vít Rakušan

My v té koaliční smlouvě sami sebe interpretujeme, deklarujeme ji jako středovou formaci.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koalice Pirátů a Starostů je dle jejich koaliční smlouvy středové a protikorupční uskupení.

V úvodu koaliční smlouvy pro volby do Poslanecké sněmovny konané v roce 2021 Piráti a Starostové a nezávislí označují (str. 4) svoji koalici za „středové a protikorupční uskupení“.

Vít Rakušan

My jsme se dlouhodobě profilovali jako středopravicové sdružení. Piráti sami sebe ve svých interních dokumentech definují jako středovou sílu.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Pravda
STAN se skutečně již od svého založení profiluje jako středopravicové hnutí. V dokumentu o strategii se Piráti označují za liberální, demokratickou, středovou stranu s protikorupčním programem. Jejich koalice se dnes označuje za středové a protikorupční uskupení.

STAN se již od svého formálního založení (str. 11) v roce 2009 profiluje jako středopravicové hnutí. Jako o středopravé straně pak o STAN mluvil v roce 2018 tehdejší předseda Petr Gazdík.

Česká pirátská strana se ve svém dokumentu o strategii strany profiluje (.pdf, str. 5) jako: „liberální, demokratická, středová strana s důsledným protikorupčním programem“.

V koaliční smlouvě se Piráti a Starostové označují (.pdf, str. 4) za středové a protikorupční uskupení. V programu (str. 5) najdeme například bod o hospodaření, ve kterém uvádí hlavní cíle jako snížení daní a zlepšování prostředí pro podnikatele a živnostníky. Zároveň mají za cíl podpořit státem financované vzdělávání, na které chtějí vydat až 5 % HDP (str. 2).

Vít Rakušan

Já prozradím jednoho externího poradce, který supervizuje a bude supervizovat náš ekonomický program, kterým je ekonom, který sám sebe neoznačuje jako levicového ani pravicového, ale jako vědecký ekonom, je to Filip Matějka CERGE.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Ekonom Filip Matějka z akademického institutu CERGE-IE bude pomáhat koalici Pirátů a STAN s ekonomickým programem.

Filip Matějka je ekonom, taktéž působící jako akademický pracovník na instituci CERGE-IE, která je pracovištěm Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky. Výzkumně se zaměřuje na makroekonomii, ekonomii informací a behaviorální ekonomii.

K vyjádření ohledně výroku jsme se obrátili přímo na Filipa Matějku, který nám odpověděl, že koalici Pirátů a hnutí STAN bude pomáhat s ekonomickou částí programu. Také potvrdil, že je „vědecký ekonom a ideologicky se neškatulkuji, což ale neznamená, že v některých názorech nemám blíže k těm a v jiných zase k dalším“.

Vít Rakušan

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
(…) pokud by třeba došlo k nějakým významnějším rozepřím mezi STAN a Piráty, jak je budete řešit?

Vít RAKUŠAN, předseda hnutí STAN
Je to definováno v koaliční smlouvě, kde takové rozepře řeší prostě koaliční rada, což je reprezentativní orgán, který vlastně v určitých kompetencích je i nad rozhodování těch stranických orgánů.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koaliční rada Pirátů a hnutí STAN je např. v otázkách programu, povolebního vyjednávání či společného majetku nadřazena orgánům stranickým. Zároveň je to nejvyšší orgán pro řešení mezistranických sporů.

Piráti a hnutí STAN představili koaliční smlouvu (.pdf) 22. prosince 2020 a předložili ji svým členům k hlasování. Celostátní výbor STAN smlouvu schválil 7. ledna a Piráti na svém celostátním online fóru 12. ledna 2021.

V koaliční smlouvě (.pdf, příloha č. 2, str. 2) je ohledně koaliční rady uvedeno: 

„2.1. Nejvyšším orgánem koalice je koaliční rada, která se schází ve formátu 2 až 5 členů ve stejném počtu za každou koaliční stranu (…).“

Rozsah činnosti koaliční rady je pak vyjmenován v bodě 2.3. (tamtéž, str. 2–3). Rada tak například bude schvalovat program koalice, zodpovídat ohledně plnění zákonných povinností (str. 6), bude vytvářet společný povolební vyjednávací tým (str. 7) nebo schvalovat pravidla týkající se hospodaření se společným majetkem (tamtéž, příloha č. 4, str. 3).

Co se týče sporů, bod č. 12 (tamtéž, příloha č. 2, str. 8) ohledně jejich řešení hovoří následovně:

„12.1. Nastane-li mezi stranami této smlouvy spor ohledně plnění, výkladu či tvrzeného porušení této smlouvy anebo jeho hrozby, strany se zavazují, že jej budou přednostně řešit smírně, osobním jednáním zainteresovaných osob či jednáním s mediátorem, kterému obě strany důvěřují, anebo postoupením na vyšší úroveň v rámci koalice, případně celostátním lídrům koaličních stran, a vyvinou veškeré potřebné úsilí k dosažení dohody a smírnému vyřešení věci.“

„12.2. Nepodaří-li spor vyřešit dohodou či jednáním, má kterákoliv strana právo vyvolat smírčí řízení, a to na základě písemného návrhu na koaliční radě. Smírčího řízení se účastní tři zástupci každé smluvní strany.“

Spory mezi stranami koalice se tedy řeší různými způsoby. Je však pravdou, že významné rozepře může řešit právě koaliční rada jakožto nejvyšší orgán. Zároveň je pravdou, že např. v programové oblasti či v oblasti povolebního vyjednávání je klíčovým rozhodujícím orgánem právě koaliční rada, která je tak nadřazena orgánům stranickým.

Vít Rakušan

Hned v první větě našeho zahraničněpolitického směřování máme, že jsme pevnou součástí jak Evropské unie, tak i Severoatlantické aliance.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
První bod kapitoly o zahraniční politice v koaliční smlouvě Pirátů a hnutí STAN říká, že (Česko) chce být i nadále plnohodnotným členem EU i NATO a aktivně se podílet na rozhodování v těchto organizacích.

Vít Rakušan za STAN mluví o koaliční smlouvě s Pirátskou stranou uzavřenou pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. 

První bod kapitoly o Evropské unii, zahraniční politice a obraně hovoří o tom, že se (Česko) chce „aktivně účastnit rozhodování v EU a NATO, jichž jsme a chceme být i nadále plnohodnotnými členy".

Kolaiční smouva Piráti-STAN, (pdf, str.13)

 

Vít Rakušan

Koneckonců, pokud se v naší koaliční smlouvě bavíme i o obecném referendu, tak je tam explicitně uvedeno, že to referendum by za a) muselo nasbírat nějakých 450 000 podpisů, aby bylo vypsáno. A za další, nemůže se týkat zásadních ekonomických a zahraničněpolitických otázek.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Dle koaliční smlouvy Piráti a hnutí STAN podpoří ústavní zákon o obecném referendu v případě, že podání návrhu na referendum bude podmíněno předložením petice o 450 000 podpisech a že otázky ústavy, daní a mezinárodních smluv se prostřednictvím referenda nebudou moci projednávat.

Koaliční smlouva Pirátské strany a hnutí STAN skutečně obsahuje zmínku o ústavním zákonu o referendu, k jehož podpoře uvádí (.pdf, str. 11): „Podpoříme celostátní referendum podle zákona o obecném referendu ve sněmovně (ST 111/3) za jasně stanovených podmínek 450 000 podpisů pro sběr, nemožnost hlasovat o ústavních záležitostech, daních a mezinárodních smlouvách.“

Uveďme, že v Poslanecké sněmovně se nyní nacházejí tři verze ústavního zákona o obecném referendu. Jedná se o návrhy KSČM a SPD, jejichž projednávání nicméně bylo přerušeno po 1. čtení, a o návrh poslanců ČSSD, který byl v květnu 2020 vrácen do druhého čtení. Právě tento návrh ČSSD, vedený jako sněmovní tisk č. 111, pak chce v případě stanovených podmínek koalice Pirátské strany a hnutí STAN podpořit.

V koaliční smlouvě Piráti a STAN hovoří o 450 000 podpisech. Původní verze návrhu sociálních demokratů (.pdf, str. 2) však počítá s tím, že návrh na konání referenda bude oprávněn podat každý občan ČR nebo skupina občanů „podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 850 000 občany České republiky“. Dodejme také, že změnu z 850 000 na 450 000 podpisů obsahuje například i několik pozměňovacích návrhů (.docx, str. 8; .docx, str. 2), které předložil pirátský poslanec Vojtěch Pikal.

Pro kontext doplňme, že podle návrhu ČSSD by rozhodnutí v referendu bylo přijato jako závazné, pouze pokud by nadpoloviční většina všech oprávněných voličů na otázku v referendu odpověděla kladně, nebo pokud by nadpoloviční většina těchto voličů odpověděla záporně (.pdf, str. 3, 19). To by znamenalo, že by pro danou možnost musely hlasovat více než 4 miliony lidí (.pdf, str. 2) – připomeňme, že například voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se zúčastnilo celkem 5 milionů lidí. Podobnou celkovou účast měly i prezidentské volby v roce 2018.

V novodobých dějinách se v ČR konalo jen jediné celostátní referendum, a to o vstupu do EU v roce 2003. Celkově v něm přišlo vyjádřit svůj hlas okolo 4,5 milionu lidí: pro hlasovalo zhruba 3,4 milionu občanů, proti cca 1 milion.

 

Vít Rakušan

A koneckonců v Olomouckém kraji, kde jsme kandidovali společně v té krajské koalici Piráti a Starostové, získali jsme druhé místo a post hejtmana.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Krajské volby 2020
Pravda
V krajských volbách 2020 kandidovali Piráti a STAN společně v koalici v Olomouckém kraji, kde získali druhé místo v počtu obdržených hlasů a lídr kandidátky Josef Suchánek byl zvolen hejtmanem.

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2020 kandidovalo hnutí STAN v koalici s Piráty v Olomouckém kraji. Koalice zde dosáhla na zisk 19,51 % hlasů (36 549) a umístila se tak jako druhá hned za hnutím ANO, které obdrželo 27,01 % hlasů (50 604).

Křesel v zastupitelstvu zmíněná koalice PIRÁTI a STAROSTOVÉ získala 13 a vytvořila vládnoucí koalici se Spojenci (KDU-ČSL, TOP 09, Strana Zelených, ProOlomouc, HLAS) a ODS. Hejtmanem se stal lídr kandidátky Pirátů a STAN Josef Suchánek.

Vít Rakušan

Náš europoslanec Stanislav Polčák je právě v Evropském parlamentu dokonce ve Výboru pro životní prostředí, má dokonce nějaké asistenty, kteří jsou původem i ze Strany zelených, a velmi aktivně tuto politiku na půdě Evropského parlamentu prosazuje.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Europoslanec Stanislav Polčák je skutečně členem uvedeného výboru a taktéž lze říci, že v Evropském parlamentu prosazuje „zelenou politiku“. Jednou z jeho poradkyň je zastupitelka v Ústeckém kraji, členka Strany zelených Karolína Žákovská.

Europoslanec za STAN Stanislav Polčák je skutečně členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v Evropském parlamentu. Karolína Žákovská, která je Polčákovou poradkyní (.pdf, str. 2), je zároveň zastupitelkou v Ústeckém kraji za Spojence pro kraj, navrženou Stranou zelených. 

Lze také říci, že Polčák podporuje „zelenou politiku“. Zapojuje se do rozprav, které se životním prostředím zabývají (např. Zelená dohoda pro Evropu, téma požárů buše v Austrálii, další příspěvky zde), taktéž je například zpravodajem Zprávy k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů.

 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů