V současné době jsme v nějaké krizi nabídky a nezadupávejme i poptávku, která je naštěstí zatím silná (...) a ta poptávka je vlastně motorem té naší dnešní ekonomiky.
Ekonomové ve většině případů hodnotí ekonomickou krizi způsobenou pandemií jako krizi nabídky. Česká ekonomika je v současnosti tažena především domácí poptávkou.
Krize poptávky se většinou projevuje tím, že lidé začnou méně nakupovat, například v dobách, kdy hromadně přicházejí o práci. Kvůli nižším nákupům se pak propadá také ekonomika. Krize nabídky, tedy skutečnost, kterou Vít Rakušan přisuzuje současnosti, je pravým opakem. Zákazníci by chtěli nakupovat, ale není co. Příkladem z dnešní doby může být nedostatek čipů, což způsobuje zpomalení či zastavení výroby automobilů či elektroniky.
Klasickou ekonomickou krizi popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy například ekonom Radovan Vávra: „Krize tak, jak ji známe z učebnic, je krize na straně poptávky. V ekonomikách se snižuje poptávka. To vede k snižování kapacit, k uzavírání závodů, k nezaměstnanosti. A roztáčí se nekonečná spirála, kdy ekonomika klesá.“ Říká také, že současná situace, například méně prodaných vozů Škoda auto, nevychází z toho, že by je lidé kupovat nechtěli, nýbrž ze zavřených obchodů. To je pak podle Vávry problém právě na straně nabídky.
Pracovníci České národní banky ve svém textu (červenec 2021) na webu Roklen 24 například píší: „Empirické srovnání krize vyvolané pandemií s globální finanční a hospodářskou krizí i provedené modelové simulace potvrzují, že výrazný ekonomický propad pozorovaný v roce 2020 nese z větší části známky šoku nabídkového charakteru.“ Autoři také uvádějí, že pandemie onemocnění covid-19 přinesla standardní negativně-nabídkové dopady, které bývají běžné také například pro přírodní katastrofy, ovšem oproti nim mají ty současné dlouhodobý a globální charakter. Upozorňují také, že v případech přírodních katastrof bývají podniky, továrny či obchody přímo zničeny, zatímco v průběhu pandemie byly pouze uzavřeny.
Svůj text pak uzavírají: „Provedené analýzy dokládají, že koronavirová pandemie má z větší části charakter negativního nabídkového šoku.“
Pro zajímavost můžeme uvést, že zatímco pandemie přinesla krizi nabídky, globální finanční a hospodářská krize z roku 2008 nesla opačné známky: „Zatímco v průběhu globální finanční a hospodářské krize docházelo k omezování jejich (domácností, pozn. Demagog.cz) spotřeby a ochoty utrácet především z důvodu vyšší míry opatrnosti odrážející negativní spotřebitelský sentiment, v průběhu pandemie se tak děje zejména z důvodu administrativního rozhodnutí o omezení či úplném uzavření maloobchodu a služeb.“
O tom, že dnešní česká ekonomika je tažena především domácí poptávkou, se pak zmiňuje ve své zářijové tiskové zprávě také Český statistický úřad. Ministerstvo financí již v srpnu 2021 predikovalo, že by růst HDP v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností.
Předseda Starostů a nezávislých a kandidát na ministra vnitra v podcastu Ptám se já mluvil o tom, co koalici SPOLU a koalici Pirátů a Starostů spojuje a rozděluje. Kromě programových priorit ale došla řeč také na dopis Ústřední...