Demagog.cz

Vít  Rakušan
Vít Rakušan (STAN)
Ministr vnitra
Já když se teď podívám na Ministerstvo vnitra, tak s čím jsme jenom v poslední době přišli: revize zákona 106, to je věc, která se nepovedla předchozí vládní garnituře.
Seznam Zprávy, 23. července 2022
Právní stát

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Ministerstvo vnitra předložilo Sněmovně návrh na změnu zákona č. 106/1999 Sb., která jej schválila. Minulé vládě Andreje Babiše se komplexní novelu informačního zákona v Poslanecké sněmovně projednat nepodařilo.

Vláda Petra Fialy 18. května 2022 schválila (.pdf) návrh novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou předložilo Ministerstvo vnitra. O den později byl návrh novely předložen Sněmovně a rozeslán poslancům.

Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 20. července 2022 a nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.

Uveďme, že zmíněný informační zákon slouží jako nástroj pro kontrolu státních úřadů ze strany veřejnosti. Každý občan má podle zmíněného zákona právo požadovat od jednotlivých úřadů informace o jejich činnosti.

Na základě novely (.pdf) musí nově vymezené veřejné podniky sdělovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků, členů dozorčích rad apod. Veřejné podniky pak novela vymezuje (.pdf, str. 2) jako podnik, který „vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek“, nebo ve kterém má státní orgán či veřejná instituce dominantní vliv. Podle poslance Jakuba Michálka (Piráti) se nová povinnost bude týkat např. společnosti ČEZ.

Předchozí vláda Andreje Babiše taktéž schválila (.pdf) změnu zákona č. 106/1999 Sb. a návrh této novely předložila Sněmovně 31. března 2021. Jeho projednávání však přerušil konec minulého volebního období ještě předtím, než proběhlo první čtení. Novelu informačního zákona dříve také předložilo někdejší první vládě Andreje Babiše Ministerstvo vnitra, a to v dubnu 2018. Sněmovně ji pak ministerstvo předložilo na podzim 2019, 9. března 2021 k ní poté Jan Hamáček (ČSSD) předložil pozměňovací návrh, který obsahoval některé pasáže (.pdf, str. 7), jež se objevily i ve vládním návrhu z konce letošního března (.pdf, str. 8).

Takto navrhovaná změna zákona vyvolala kontroverzi, jelikož by udělila výjimku Kanceláři prezidenta republiky. Její vedení (konkrétně kancléř Vratislav Mynář) by tak rozhodovalo o stížnostech žadatelů, kteří od ní nedostali dané informace. Uveďme, že pokud některý úřad neposkytne občanovi požadovanou informaci, může se tento žadatel obrátit na nadřízený úřad. Kancelář prezidenta republiky ale žádný nadřízený úřad nemá, a některé žádosti tak v minulosti musel řešit až soud. 

Doplňme, že od začátku roku 2020 rozhoduje v případě Kanceláře prezidenta republiky o stížnostech Úřad pro ochranu osobních údajů. Do zákona se tato změna dostala při schválení novely č. 111/2019 Sb., a to díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 18–20) pirátského poslance Jakuba Michálka. Uveďme, že tuto novelu, která upravila i řadu dalších zákonů v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, předložila Sněmovně ještě první vláda Andreje Babiše. Další tehdejší změny informačního zákona se týkaly především výjimek při poskytování údajů, které by mohly „ohrozit ochranu utajovaných informací“ nebo např. ohrozit účel trestního řízení či činnost zpravodajských služeb.

Pro úplnost uveďme, že za druhé vlády Andreje Babiše došlo ještě ke schválení celkem tří zákonů, které kromě jiných novelizovaly také informační zákon. Ani v jednom případě se nicméně nejednalo o komplexní novelu či „revizi“ zákona č. 106/1999 Sb., ale jen o dílčí úpravy.

Ministerstvo vnitra tedy za předchozí vlády přišlo s revizí zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Vládě Andreje Babiše se revizi informačního zákona nepodařilo projednat v Poslanecké sněmovně, a tedy ani prosadit. Výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů