Demagog.cz

Vít  Rakušan
Vít Rakušan (STAN)
Předseda STAN, poslanec
My jsme měli v programu ten vstup do ERM II, to znamená zafixování kurzu koruny vůči euru. (...) Druhá koalice to neměla. Měli jsme my nějaký závazek ten deficit na příští rok snížit o nějakých 60–70 miliard, (...) druhá koalice měla náročnější nebo řekněme ambicióznější cíl až 100 miliard.
Ptám se já, 25. října 2021
Ekonomika

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

V programech a povolebních vyjádřeních představitelů obou koalic opravdu najdeme tyto odlišnosti.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan zde mluví o některých rozdílných bodech programu koalice PirSTAN a programu koalice Spolu, na kterých se nyní zástupci těchto koalic snaží nalézt shodu.

Jako první příklad Vít Rakušan zmiňuje vstup do ERM II, tedy tzv. mechanismu směnných kurzů II, jehož základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Uveďme, že vstup do ERM II představuje jedno z kritérií, jež by Česká republika musela splnit před vstupem do eurozóny.

Koalice Piráti a Starostové ke směnným kurzům ve svém volebním programu píše„Zajistíme vstup Česka do ERM II, což stabilizuje korunu vůči euru ve fluktuačním pásmu ± 15 procent. Upravíme zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů).“ Vstup do ERM II má podle PirSTAN například zajistit, „aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality“. Česko tím podle této koalice „získá znatelnou výhodu a velké úspory na obsluze státního dluhu“. Výši těchto úspor pak Piráti a Starostové odhadovali na více než 30 miliard korun ročně.

Naopak program koalice Spolu téma vstupu do ERM II vůbec nezmiňuje. Doplňme, že zejména ODS, která dlouhodobě nepodporuje přijetí eura, se k otázce vstupu do ERM II staví odmítavě.

Jako druhý příklad odlišnosti programů koalice PirSTAN a koalice Spolu poté Vít Rakušan uvádí rozdílné představy o výši rozpočtových úspor. Koalice Spolu opakovaně mluvila o snižování deficitu státního rozpočtu o 100 miliard Kč ročně. Petr Fiala například v rozhovoru na serveru iDNES.cz z 6. října 2021 uvedl: „Jsme přesvědčeni, že ten zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu a jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun.“ 

článku serveru iRozhlas ze září také Petr Fiala odpověděl na otázku, jak by jeho koalice snižovala deficit, odpověděl: „Problémem rozpočtu jsou výdaje. Ty mezi roky 2017 a 2020 vzrostly o téměř 50 procent (z 1 219 miliard v roce 2016 na 1 889 miliard letos). Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám a národních dotačních titulů obecně, omezením neinvestičních výdajů, snižováním počtu úředníků či digitalizací státních agend. To přinese 100 miliard korun ročně.“

Co se týče závazku Pirátů a hnutí STAN snížit schodek státního rozpočtu o 60–70 miliard, přímo v programu této koalice se nám konkrétní čísla nalézt nepodařilo. V dokumentu Strategický plán: Budoucnost bez zadlužování (.pdf) koalice PirSTAN například zmiňuje předpokládanou výši úspor v určitých oblastech ve výši desítek miliard korun, uváděná čísla nicméně vztahuje k roku 2025 (.pdf, str. 4), ne k rozpočtu na rok 2022. 

Uveďme však, že o cílech koalice Pirátů a hnutí STAN ve spojitosti s úsporami hovořil například předseda ODS Petr Fiala: „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl Fiala po volbách. O 60–70 miliardách pak mluvil Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s potenciálními úsporami na dotacích či neinvestičních nákupech státu (Deník N, 13. října 2021, str. 7). Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.