Vít Rakušan

Takzvaný lustrační zákon, tedy zákon č. 451/1991 Sb., zakazuje bývalým agentům či spolupracovníkům Státní bezpečnosti, členům Lidových milicí nebo vysoce postaveným komunistickým úředníkům vykonávat důležité státní funkce, funkce u některých soudů či ve veřejnoprávních médiích. 

Pro úplnost uveďme, že na podzim 2014 politici přijali zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě a související doprovodné normy, které přesněji vymezily, kdo osvědčení předkládat musí a kdo nikoliv. Někdejší vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tehdy prosadila, že se daná povinnost nebude vztahovat na ministry. Před jmenováním Sobotkovy vlády přitom předkládali prezidentovi čisté lustrační osvědčení ministři všech předchozích vlád. Spory o to, zda zákon jasně říká, že ministři musí toto osvědčení mít, se objevily právě v roce 2014, kdy se stal ministrem financí Andrej Babiš vedený ve slovenských archivech jako agent StB. Dodejme, že jeho jmenování tehdy prezident Zeman podmínil tím, že Sněmovna v prvním čtení schválí zmiňovaný zákon o státní službě.

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana 22. července oznámilo, že vypracovalo návrh (.docx) novely lustračního zákona. Podle návrhu by se ministři a jejich náměstci museli před svým jmenováním do funkce prokázat čistým lustračním osvědčením. Nyní je návrh v připomínkovém řízení.

Co se týče novely zákona, který se zabývá dohledem nad politickými stranami, Ministerstvo vnitra 20. července uvedlo, že navrhuje změnu ve fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Zmiňme, že tento úřad vznikl 1. ledna 2017, kdy vešla v účinnost novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách.

Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě píše: „Hlavním principem návrhu je posílení kolektivního prvku ve vedení úřadu vytvořením tzv. Schůze úřadu. Půjde o vrcholný orgán tvořený předsedou a dalšími členy úřadu, který bude mít nově svěřené klíčové kompetence v oblasti koordinace dohledové a metodické činnosti úřadu." Vít Rakušan uvedl, že ministerstvo chce touto novelou reagovat na poznatky z praxe a zjištěné nedostatky. Návrh (.docx) je nyní taktéž v meziresortním připomínkovém řízení.

Jakub Černý z organizace Rekonstrukce státu se 21. července 2022 vyjádřil pro Deník N. Podle něj je systém, kdy je předseda dohledového úřadu jeho „zcela klíčovou postavou“, rizikový. Černý nepřímo podpořil návrh na posílení kolektivního prvku úřadu tím, že řekl: „Když svěříte agendu dohledu nad férovými volbami a nad stranami do rukou jediného člověka, může to být zneužito.“ Později Černý v příspěvku na twitteru napsal, že novela „je opravdu dobrá a nezbytná“ a Víta Rakušana za ni skutečně pochválil.

Dodejme, že Rekonstrukce státu již dříve ve svém jednostránkovém dokumentu (.pdf) psala o předsedovi dohledového úřadu jako o „neomezeném pánovi úřadu" a dále také o nutnosti kolektivizace rozhodování.

Ministerstvo vnitra tedy obě novely připravilo. K novele, která se zabývá dohledem nad politickými stranami, se kladně vyjádřila i organizace Rekonstrukce státu. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Staronový předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan hovořil o postojích svého hnutí na volebním sjezdu 23. července. Ve svém proslovu zmínil mimo jiné to, že hnutí je pro přijetí eura.

Přijetí eura je v České republice tématem, které se probírá již od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zmiňme, že vstupem do EU se Česká republika zavázala společnou měnu přijmout. Společnou měnu však země může přijmout až ve chvíli, kdy plní tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která zahrnují například stabilitu kurzu nebo cen. Česká republika tato kritéria nesplňuje.

Důležitost tématu přijetí eura se často ukazuje v období volebních kampaní převážně při volbách do Poslanecké sněmovny. Proto za výchozí bod porovnávání postojů stran využijeme právě volební programy z posledních sněmovních voleb, tedy těch z podzimu 2021.

Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých měla v roce 2021 ve svém programu zakotveno spuštění přípravy pro přijetí eura a usilování o vstup ČR do tzv. mechanismu ERM II. Ten představuje mechanismus fixování kurzu dané měny na euro a jeho základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Jedná se o jakýsi předstupeň členství v eurozóně. 

Můžeme tedy říci, že Starostové si svůj pozitivní pohled k euru drží. Také druhá ze stran této koalice, tedy Piráti, nahlíží na euro pozitivně. Přitom však také poukazují na možné strukturální problémy eurozóny. Obě strany jsou však obecně pro přijetí eura. Doplňme, že při skládání současné vlády v tomto ohledu koalice PirSTAN ustoupila koalici SPOLU a uznala, že v programovém prohlášení vlády na tyto 4 roky nemá zatím přijetí eura své místo. To převážně z důvodu, že Česká republika neplní kritéria pro přijetí eura.

Druhá z vládních koalic, tedy koalice SPOLU, je v pohledu na přijetí eura rozdělenější. Pokud se podíváme na program (.pdf) této koalice ke sněmovním volbám v loňském roce, přímé kroky k přijetí či jasné odmítnutí eura v něm nenajdeme. Program obsahuje pouze bod, který slibuje, že by firmy mohly mít možnost účtovat v eurech. Koaliční strana TOP 09 však již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně, například ve spojitosti se současnou vysokou inflací nebo oživením ekonomiky. 

Druhá strana koalice SPOLU KDU-ČSL na svém webu v roce 2019 uvedla, že euro považuje „za důležitou součást“ ekonomické stability i bezpečnosti ČR. Zároveň nicméně zdůrazňuje nutnost odborné diskuze a celospolečenské debaty. Dodejme, že přijetí eura podpořila KDU-ČSL v roce 2019 na svém celorepublikovém sjezdu.

Co se týče eura, v koalici SPOLU je problematickou stranou ODS, která se k jeho přijetí dlouhodobě staví odmítavě. Občanská iniciativa Euro v Česku vydala v roce 2020 dokument (.pdf) založený na vyjádřeních sněmovních stran. ODS je v této zprávě označena (.pdf, str. 11) za odpůrce eura, jmenovitě například Alexandr Vondra nebo Jan Zahradil.

ODS byla primárně proti tomu, aby státy měly povinnost euro přijmout. Jediné dva státy, které měly vyjednánu výjimku, byly Dánsko a Velká Británie. Například v programu ODS ve volbách v roce 2017 se tato strana zasazovala o vyjednání takovéto trvalé výjimky také pro Českou republiku. V dnešní době můžeme zmínit také vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ten společně s bývalým ministrem Karlem Havlíčkem (ANO) označil zavedení eura v současné době za nevýhodné a nereálné. 

Mezi strany, které stojí jasně proti euru, patří Svoboda a přímá demokracie (SPD). Podle hnutí by přijetí eura znamenalo „rozvrat“ českého hospodářství a přineslo by povinnost „platit za krachující státy eurozóny“.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu (.pdf, str. 6) k volbám 2021 také vystupovalo proti přijetí eura. Program uvádí: „Nevyměníme českou korunu za euro (…). Nikdy nepřipustíme, abychom ztratili samostatnost v měnové a hospodářské politice a abychom ručili za dluhy států eurozóny.“ Zmiňme také, že v roce 2017 se hnutí vyjádřilo, že závazek k přijetí měny nezpochybňuje, ovšem situace není v danou dobu vhodná.

Závěrem shrňme, že výrok Víta Rakušana hodnotíme jako nepravdivý, jelikož kromě hnutí STAN svůj názor na přijetí eura jasně prezentují i hnutí ANO a SPD, která se k němu staví odmítavě, podobně je tomu i u ODS. Kladný postoj k euru pak kromě hnutí STAN jasně deklaruje i TOP 09. Doplňme, že KDU-ČSL se ke společné evropské měně také staví pozitivně, na jejím webu nicméně nelze dohledat tak jasná aktuální vyjádření, jako je tomu např. u TOP 09. Zároveň lidovci na webu zmiňují nutnost další diskuze ohledně přijetí eura. Piráti pak zavedení eura podporují, zároveň nicméně upozorňují i na možná rizika a strukturální problémy eurozóny.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan zde mluví o některých rozdílných bodech programu koalice PirSTAN a programu koalice Spolu, na kterých se nyní zástupci těchto koalic snaží nalézt shodu.

Jako první příklad Vít Rakušan zmiňuje vstup do ERM II, tedy tzv. mechanismu směnných kurzů II, jehož základním cílem je zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušilo hospodářskou stabilitu jednotného trhu Unie. Uveďme, že vstup do ERM II představuje jedno z kritérií, jež by Česká republika musela splnit před vstupem do eurozóny.

Koalice Piráti a Starostové ke směnným kurzům ve svém volebním programu píše: „Zajistíme vstup Česka do ERM II, což stabilizuje korunu vůči euru ve fluktuačním pásmu ± 15 procent. Upravíme zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů).“ Vstup do ERM II má podle PirSTAN například zajistit, „aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality“. Česko tím podle této koalice „získá znatelnou výhodu a velké úspory na obsluze státního dluhu“. Výši těchto úspor pak Piráti a Starostové odhadovali na více než 30 miliard korun ročně.

Naopak program koalice Spolu téma vstupu do ERM II vůbec nezmiňuje. Doplňme, že zejména ODS, která dlouhodobě nepodporuje přijetí eura, se k otázce vstupu do ERM II staví odmítavě.

Jako druhý příklad odlišnosti programů koalice PirSTAN a koalice Spolu poté Vít Rakušan uvádí rozdílné představy o výši rozpočtových úspor. Koalice Spolu opakovaně mluvila o snižování deficitu státního rozpočtu o 100 miliard Kč ročně. Petr Fiala například v rozhovoru na serveru iDNES.cz z 6. října 2021 uvedl: „Jsme přesvědčeni, že ten zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu a jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun.“ 

V článku serveru iRozhlas ze září také Petr Fiala odpověděl na otázku, jak by jeho koalice snižovala deficit, odpověděl: „Problémem rozpočtu jsou výdaje. Ty mezi roky 2017 a 2020 vzrostly o téměř 50 procent (z 1 219 miliard v roce 2016 na 1 889 miliard letos). Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám a národních dotačních titulů obecně, omezením neinvestičních výdajů, snižováním počtu úředníků či digitalizací státních agend. To přinese 100 miliard korun ročně.“

Co se týče závazku Pirátů a hnutí STAN snížit schodek státního rozpočtu o 60–70 miliard, přímo v programu této koalice se nám konkrétní čísla nalézt nepodařilo. V dokumentu Strategický plán: Budoucnost bez zadlužování (.pdf) koalice PirSTAN například zmiňuje předpokládanou výši úspor v určitých oblastech ve výši desítek miliard korun, uváděná čísla nicméně vztahuje k roku 2025 (.pdf, str. 4), ne k rozpočtu na rok 2022. 

Uveďme však, že o cílech koalice Pirátů a hnutí STAN ve spojitosti s úsporami hovořil například předseda ODS Petr Fiala: „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl Fiala po volbách. O 60–70 miliardách pak mluvil Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s potenciálními úsporami na dotacích či neinvestičních nákupech státu (Deník N, 13. října 2021, str. 7). Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pojem teritorialita (místní příslušnost) exekutorů označuje navrhované pravidlo, podle něhož by exekutor mohl provádět úkony v exekučním řízení pouze v oblasti územní působnosti jednoho krajského (exekučního) soudu, respektive příslušného krajského soudu dle sídla exekutora. Tím by se zamezilo současné situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Dochází tak k případům, kdy exekutor provádí úkony vůči dlužníkovi na druhém konci republiky.

V programu koalice Pirátů a Starostů se píše: „Zavedeme místní příslušnost exekutorů podle principu 1 dlužník = 1 místně příslušný exekutor v kraji. Exekutora bude určovat krajský soud dle automatického klíče. Tímto způsobem dojde i ke slučování všech exekucí dlužníka pod jednoho exekutora.“ Naopak program (.pdf) koalice Spolu teritorialitu exekutorů nezmiňuje. K této problematice je v programu Spolu napsáno například jen: „Dotáhneme do konce velkou novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu.“ a „Prioritně se zaměříme na problematická exekuční řízení včetně těch nezákonných a nastavíme funkční systém, který bude brát ohled na řešení sociálních problémů i na princip vymahatelnosti práva.“ (.pdf, str. 50)

Jan Farský (STAN) hovoří o teritorialitě exekutorů dlouhodobě, například v prohlášení na svém webu z 10. února 2021 uvádí: „Zavedení teritoriality exekutorů vláda schválila v roce 2016 a podporuje ji oficiálně i samotná Exekutorská komora. Přesto k jejímu schválení nejsme o nic blíže než před několika lety. Statistiky jasně ukazují, že exekuce jsou jedním z hlavních problémů, které v naší zemi máme, a pokud nepřijmeme řešení v nejbližší době, může být pozdě na to, jak pandemii exekucí zastavit.”

Teritorialitu exekutorů zmiňoval Jan Farský také v rozhovoru pro Deník.cz z 27. května 2019: „Debatuje se o změně exekučního zákona, zvláště úprava, která by zavedla krajskou teritorialitu exekutorů, tj. nebylo by možné, aby povinný byl z Liberce a jeho exekuci vedl někdo z Ostravy.“

Ve volebním programu pro parlamentní volby 2021 Piráti a STAN uvedli jako nové daňové příjmy státního rozpočtu zdaňování digitálních gigantů, těžby nerostných surovin a negativních externalit v oblasti životního prostředí, postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí a zdanění prodeje konopí (.pdf, str. 6). Tyto daňové zdroje tak mají přispět ke zmírnění dopadů „daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet“ a snížení tempa zadlužování.

Uveďme, že zvyšování daně z příjmu fyzických osob koalice Pirátů a Starostů již v minulosti několikrát vyloučila.

Vít Rakušan v Superdebatě na ČT1 (video, čas 26:21) například uvedl: „My lidem v České republice daně zvyšovat nebudeme. My jsme se bavili o tom, že pokud by nepomohly všechny kroky, které máme v našem plánu bilion pro budoucnost, tak v té chvíli se můžeme zamyslet o tom, zda třeba zmíněná digitální daň nebo zvýšené zdanění nerostných surovin není cestou.“

Již dříve v předvolební debatě Českého rozhlasu Rakušan na téma daní zmínil (video, čas 23:07), že pokud by „v první fázi toho volebního období, v té těsné postkrizové době přišli se zvýšením zdanění lidí, fyzických osob, zdanění práce a podobně (…)“, tak bychom se mohli dostat do „spirály“, kdy by nastala nejen inflace a krize nabídky, ale i poptávky. „Tedy my rozhodně bychom se teď v této chvíli nevraceli k těm starým daňovým sazbám, v posledním řádu bychom se mohli bavit o zdanění některých negativních externalit, jako jsou třeba větší zdanění těžby nerostných surovin, daně, které mají přímý dopad na životní prostředí, ale v žádném případě ne zvyšování daní pro fyzické osoby,“ dodal Rakušan.

V rozhovoru pro Echo24 pak Vít Rakušan tuto první fázi volebního období více konkretizoval: „Myslím si, že se nemůžeme třeba v prvních dvou letech volebního období v téhle krizové době bavit o změně daní. A rozhodně ne o zdanění fyzických osob.“

Krize poptávky se většinou projevuje tím, že lidé začnou méně nakupovat, například v dobách, kdy hromadně přicházejí o práci. Kvůli nižším nákupům se pak propadá také ekonomika. Krize nabídky, tedy skutečnost, kterou Vít Rakušan přisuzuje současnosti, je pravým opakem. Zákazníci by chtěli nakupovat, ale není co. Příkladem z dnešní doby může být nedostatek čipů, což způsobuje zpomalení či zastavení výroby automobilů či elektroniky.

Klasickou ekonomickou krizi popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy například ekonom Radovan Vávra: „Krize tak, jak ji známe z učebnic, je krize na straně poptávky. V ekonomikách se snižuje poptávka. To vede k snižování kapacit, k uzavírání závodů, k nezaměstnanosti. A roztáčí se nekonečná spirála, kdy ekonomika klesá.“ Říká také, že současná situace, například méně prodaných vozů Škoda auto, nevychází z toho, že by je lidé kupovat nechtěli, nýbrž ze zavřených obchodů. To je pak podle Vávry problém právě na straně nabídky. 

Pracovníci České národní banky ve svém textu (červenec 2021) na webu Roklen 24 například píší: „Empirické srovnání krize vyvolané pandemií s globální finanční a hospodářskou krizí i provedené modelové simulace potvrzují, že výrazný ekonomický propad pozorovaný v roce 2020 nese z větší části známky šoku nabídkového charakteru.“ Autoři také uvádějí, že pandemie onemocnění covid-19 přinesla standardní negativně-nabídkové dopady, které bývají běžné také například pro přírodní katastrofy, ovšem oproti nim mají ty současné dlouhodobý a globální charakter. Upozorňují také, že v případech přírodních katastrof bývají podniky, továrny či obchody přímo zničeny, zatímco v průběhu pandemie byly pouze uzavřeny.

Svůj text pak uzavírají: „Provedené analýzy dokládají, že koronavirová pandemie má z větší části charakter negativního nabídkového šoku.“

Pro zajímavost můžeme uvést, že zatímco pandemie přinesla krizi nabídky, globální finanční a hospodářská krize z roku 2008 nesla opačné známky: „Zatímco v průběhu globální finanční a hospodářské krize docházelo k omezování jejich (domácností, pozn. Demagog.cz) spotřeby a ochoty utrácet především z důvodu vyšší míry opatrnosti odrážející negativní spotřebitelský sentiment, v průběhu pandemie se tak děje zejména z důvodu administrativního rozhodnutí o omezení či úplném uzavření maloobchodu a služeb.“

O tom, že dnešní česká ekonomika je tažena především domácí poptávkou, se pak zmiňuje ve své zářijové tiskové zprávě také Český statistický úřad. Ministerstvo financí již v srpnu 2021 predikovalo, že by růst HDP v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností.

Na úvod podotkněme, že nehodnotíme, zda je počínání Andreje Babiše nesmyslné, ověřujeme pouze faktickou část výroku.

Andrej Babiš na začátku října 2021 oznámil, že současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch by měl opustit Ministerstvo zdravotnictví a nastoupit na post velvyslance ve Finsku. Prohlásil: „Adam Vojtěch byl schválen jako velvyslanec ve Finsku a měl by 1. listopadu odejít na ministerstvo zahraničních věcí.“

Nicméně několik dní po volbách premiér uvedl, že se „změnila situace a je předpoklad, že členové této vlády nebudou v té nové vládě, tak bude potřeba, aby s námi pan ministr zůstal až do konce“. Podle těchto slov měl tedy Adam Vojtěch setrvat na postu ministra zdravotnictví až do konce funkčního období současné vlády. 

Situace se změnila 18. října, kdy Andrej Babiš nabídl post ministra zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, kandidátovi na tuto funkci za TOP 09. Pozval ho také na jednání vládní rady pro zdravotní rizika, kterého se poslanec Válek nezúčastnil. Vlastimil Válek však později obdržel další pozvánku na jednání této rady. Toto pozvání však odmítl a na otázku, zda o přijetí této funkce od 1. listopadu uvažoval, odpověděl: „Ne, já jsem to spíše pochopil jako komplikovaný vtip, kterému jsem neporozuměl.“

Ministr Vojtěch tedy v současné době zůstává na postu ministra zdravotnictví a podle svých slov bude na Ministerstvu zdravotnictví vzhledem k současné situaci, „dokud to bude potřeba. Není možné, aby ministerstvo nyní bylo bez vedení“. Nicméně premiér Babiš skutečně navrhoval nahradit Adama Vojtěcha na ministerstvu Vlastimilem Válkem a Adama Vojtěcha tak „pustit“ od 1. listopadu do Finska. 

Na závěr dodejme, že co se týče „sílící koronasituace“, dle dat Ministerstva zdravotnictví v posledních týdnech opravdu výrazněji přibývá osob nakažených covidem-19.

Na tiskové konferenci konané 19. října 2021 oznámil předseda koalice SPOLU a ODS Petr Fiala po jednání s předsedou Senátu Vystrčilem, že Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí podle čl. 66 Ústavy vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Na tomto postupu se podle Fialových slov shodli předsedové sněmovních stran na schůzce s vedením Senátu. Této tiskové konference se účastnili předsedové politických stran seskupených v koalici SPOLU a v koalici Pirátů a Starostů, včetně Víta Rakušana.

„Z hlediska Senátu i některých zástupců sněmovních stran bylo zřejmé, že pokud bychom případně přistoupili k aktivaci článku 66, tak by se tak mělo stát i s tím, že se znovu přesvědčíme, a bude získána aktualizace zdravotního stavu pana prezidenta,“ sdělil ve shodě s Fialovým výrokem po zmíněném jednání zástupců obou komor Parlamentu předseda Senátu Vystrčil.

Na dohodnutém postupu setrvaly strany i po zveřejnění videa z návštěvy předsedy Sněmovny Radka Vondráčka v nemocnici u prezidenta Miloše Zemana. „My nejsme lékaři, a tak nevíme, co se dá z toho zveřejněného videa významného usuzovat, a tudíž si myslím, že ten postup, který jsme připravili, kdy chceme znát aktualizaci zdravotního stavu pana prezidenta, je velmi korektní a seriózní,“ komentoval nově vzniklou situaci 21. října Miloš Vystrčil.

Pro úplnost dodejme, že čl. 66 Ústavy umožňuje přechod práv a povinností prezidenta republiky na jiné ústavní činitele pro případ, že by prezident republiky nemohl ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat. K aktivaci tohoto článku je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů, přičemž toto hlasování by mělo na půdě obou komor Parlamentu proběhnout začátkem listopadu.

Na tiskovém briefingu k dopisu Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), adresovaný Senátu Parlamentu České republiky, představil předseda Senátu Miloš Vystrčil jeho hlavní sdělení. Dopis obsahoval informace o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Dopis byl pak dle Miloše Vystrčila (video, čas 1:29) za Ústřední vojenskou nemocnici napsán a dále podepsán jejím ředitelem Miroslavem Zavoralem. 

V rozhovoru pro DVTV ze dne 20. října 2021 (čas 8:30) pak Miloš Vystrčil uvedl, že dopis je psán v množném čísle a že byl vypracován na základě stanoviska konzilia lékařů. To je prý evidentní i například z toho, že dopis obsahuje jednací číslo lékařské zprávy.

Vít Rakušan výrokem poukazuje na skutečnost, že dopis nebyl vypracován pouze jedním lékařem, což podle něj důležitost dopisu posiluje.

Doplňme, že předseda Vystrčil z dopisu přečetl tři hlavní sdělení týkající se zdravotního stavu prezidenta. Miloš Zeman nebyl podle ÚVN v polovině října schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Vzhledem k charakteru onemocnění je dlouhodobá prognóza zdravotního stavu prezidenta hodnocena jako krajně nejistá a možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je tedy málo pravděpodobná. Třetím bodem dopisu pak bylo to, že se stanoviskem ÚVN na zdravotní stav prezidenta republiky byl již ve středu 13. října seznámen prezidentův kancléř Mynář.

Vít Rakušan hovoří o setkání lídrů jednotlivých sněmovních stran s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, na němž 19. října 2021 řešili aktuální stav prezidenta republiky a případnou aplikaci článku 66 Ústavy. Na základě žádosti předsedy Senátu mu Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) poslala zprávu o zdravotním stavu prezidenta. V ní je uvedeno, že Miloš Zeman není aktuálně schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a zda bude schopen je vykonávat do budoucna, je krajně nejisté. Podle dosavadních jednání by Miloš Vystrčil měl požádat o aktualizované stanovisko ÚVN krátce před samotným hlasováním o čl. 66 Ústavy.

Jednání s předsedy sněmovních stran v Senátu se účastnil Jan Kysela, ústavní právník z právnické fakulty UK, a Milan Eberle, který je ředitelem legislativního odboru Senátu. Jejich jména nám poskytla tisková tajemnice Senátu na základě našeho dotazu. Kontaktovali jsme zároveň Jana Kyselu i Víta Rakušana s obdobným dotazem, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

V poslaneckém klubu Starostů a nezávislých patří mezi nově zvolené docent Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na mezinárodní právo veřejné, okrajově se věnuje i právu ústavnímu.

Vzhledem ke skutečnosti, že se nám podařilo potvrdit účast ústavního právníka i člověka „z legislativy“, hodnotíme výrok jako pravdivý.