Vít Rakušan
STAN

Vít Rakušan

Ministr vnitra

Vít Rakušan

My (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz) nemáme pod sebou v Praze dopravu.
Rádio Impuls, 14. října 2024
Doprava
Kauza Dozimetr
Pravda
Doprava v Radě hlavního města Prahy spadá pod prvního náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti), který je zároveň předsedou dozorčí rady Dopravního podniku hl. města Prahy. Hnutí STAN tak dopravu v Praze opravdu nemá na starosti.

Moderátor v kontextu výroku mluví o zásahu detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Dopravním podniku hl. města Prahy (DPP), na jehož základě policie obvinila 13 lidí za úplatkářské trestné činy. Ministra vnitra Víta Rakušana se následně ptá, jestli nejde o pokračování korupční kauzy Dozimetr, která se týkala i členů hnutí STAN. Rakušan na to reaguje tvrzením, že STAN má nižší počet trestně stíhaných politiků než konkurenční strany a následně dodává, že hnutí v Praze nemá na starosti dopravu.

STAN a doprava v Praze

Doprava v radě hlavního města spadá pod pirátského zastupitele a radního Zdeňka Hřiba (.pdf, str. 3), který je prvním náměstkem primátora pro dopravu. Ten zároveň předsedá dozorčí radě DPP, která se skládá ze zástupců pražské koalice i opozice a zástupců zaměstnanců.

Zásahy v dopravním podniku

Výše zmíněný zásah se týká úplatků souvisejících s plněním veřejných zakázek pražského dopravního podniku. Podle serveru iDNES.cz byli ze zasedání představenstva DPP odvedeni generální ředitel Petr Witowski, personální šéf Jiří Špička a člen představenstva Marek Kopřiva. Deník N pak napsal, že obvinění čelí bezpečnostní ředitel DPP Bohdan Frajt nebo podnikatel Jindřich Špringl, který je zapletený v kauze Dozimetr. Všichni obvinění jsou stíháni na svobodě. Šéf DPP Witowski obviněný není, v návaznosti na policejní razii ho ale dozorčí rada DPP odvolala z funkce.

Podle médií je možné, že tento případ souvisí právě s kauzou Dozimetr, kvůli které policie poprvé zatýkala v červnu 2022. Tehdejší případ se týkal ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými byl např. bývalý náměstek primátora a bývalý člen hnutí STAN Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. V návaznosti na tuto kauzu rezignoval tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN), který podle policejních spisů udržoval styky s obviněným Michalem Redlem.

Závěr

Doprava v Radě hlavního města Prahy opravdu nespadá pod hnutí STAN. Tu má na starosti pirátský zastupitel Zdeněk Hřib, který je prvním náměstkem primátora pro dopravu. Zároveň je i předsedou dozorčí rady DPP. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Z hnutí STAN byl během tohoto volebního období obviněn jeden politik, a to Petr Hlubuček kvůli Dozimetru. Z hnutí ANO byli obviněni tři politici, z ODS čtyři a z TOP 09 dva. KDU-ČSL má jednoho obviněného, tedy stejně jako Starostové. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“.

STAN a kauza Dozimetr

První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu.

Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud.

Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila.

Obvinění politici z hnutí ANO

  • Parkovací dům v Pardubicích

    V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem devatenáct lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také dřívější primátor Pardubic Martin Charvát (ANO). Podle policie měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka tendru, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.

    Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma PORR, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dnů rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům nelze postavit za tak krátkou dobu. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost PORR nakonec zakázku získala.

    Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.

     
  • Primátor Chomutova z ANO

    V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími třinácti lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, ujednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.

    Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.

     
  • Hejtman ANO a uplácení lékařů

    Letos v březnu soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou za úplatky předepisovat léky od společnosti, ve které Krkoška pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještěminulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.

    Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc Kč a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 Krkoškovi okresní soud v Bruntále trest na jeho žádost zahladil, a je tak opět považován za na bezúhonného.

Obvinění z ODS

  • Bytová kauza

    Na počátku října 2022 zasahovala policie v Brně v souvislosti s tzv. brněnskou bytovou kauzou, která se týká manipulací s přidělováním městských nemovitostí. Policie po tomto zásahu obvinila celkem osm lidí. Mezi nimi byl i člen brněnské ODS a dřívější šéf bytové komise Brna-středu Otakar Bradáč.

    Původně byl mezi stíhanými i tehdejší člen hnutí ANO Radim Suchánek, který působil jako zastupitel v Brně-Černovicích. Nejvyšší státní zastupitelství v únoru 2023 jeho stíhání zrušilo s odůvodněním, že předložený důkazní materiál k obvinění nestačí. Ještě v průběhu roku 2023 Suchánka policie obvinila znovu. Jestli ale stále patří mezi stíhané, nelze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství přesně určit.

     
  • ODS a silnice v Olomouckém kraji

    V listopadu 2023 byla odhalena tzv. kauza Autostráda, která se týkala ovlivňování dopravních zakázek na Olomoucku. Mezi obviněnými byli podnikatel a dnes již bývalý člen regionálního sdružení ODS Robert Knoblochtehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje a radní v Přerově Michal Zácha (ODS). Ještě v listopadu 2023 Zácha na všechny veřejné funkce rezignoval, Knobloch v době obvinění žádnou veřejnou funkci nezastával. Oba po výzvě ODS ze strany odešli.

    Podle policie Knobloch a Zácha společně vybírali ředitele krajské správy silnic, řešili milionové půjčky a předávání peněz. Policie obvinila celkem třináct osob, které si měly rozdělovat až desítky milionů korun a zároveň šidili kvalitu staveb silnic na Olomoucku.
     
  • Další obvinění politici ODS

    Mezi trestně stíhanými politiky z ODS je i nyní již bývalý náměstek libereckého primátora Petr Židek. V dubnu 2024 byl obviněn v rámci tzv. druhé větve liberecké kauzy, která se týká ovlivňování veřejných zakázek. Spolu s dalšími šesti obviněnými měl podle policie hájit zájmy firmy Syner při jejích developerských projektech. Židek v důsledku obvinění rezignoval na většinu svých veřejných funkcí a byl vyloučen z ODS.

    Také Petr Bursík, bývalý radní Karlových Varů za ODS, rezignoval na svou funkci v září 2024 po obvinění z ovlivňování veřejných zakázek. Šlo konkrétně o zakázku na sanaci svahu v jedné z karlovarských ulic v hodnotě zhruba 900 tisíc Kč. Policie tvrdí, že zakázku ovlivnil ve prospěch společnosti Rocknet. Bursík však obvinění odmítá a argumentuje tím, že v době zadání zakázky neměl na rozhodující odbor města žádný vliv a že se jednalo o řešení havarijního stavu.

KDU-ČSL

Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobilprohledala kancelář, obviněný však nebyl.

Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitostiděním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného.

TOP 09

V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku NAlarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období.

V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem.

Shrnutí

Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka.

Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám částku, kterou státu odvedli Ukrajinci pracující v Česku, nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se na několik vládních institucí s dotazem, zdali úřady tuto statistiku vedou. K datu publikace jsme ale odpověď nedostali.

Na začátek upřesněme, že Vít Rakušan v této části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ve své odpovědi nezmiňoval přímo „ukrajinské uprchlíky“. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na čísla, která se vztahují na všechny Ukrajince v Česku – tedy na skupinu tvořenou jak uprchlíky, tak lidmi, kteří v ČR žili i před ruskou invazí.

Částku 8 miliard korun zmiňoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečkalednu 2023. Podle jeho tehdejších slov ovšem tato suma představovala částku, kterou za rok 2022 na odvodech zaplatili jen ukrajinští uprchlíci. Čtyři z těchto osmi miliard přitom podle Jurečky tvořily odvody na zdravotní pojištění. V této souvislosti proto doplňme, že odvody na zdravotní pojištění nejsou příjmem státního rozpočtu, ale zdravotních pojišťoven (.pdf, str. 46).

Informace o tom, kolik stát získal z daňových odvodů všech Ukrajinců v Česku, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Daná statistika se neobjevuje na webu Českého statistického úřadu ani například na webu Ministerstva financí, a to ani za dřívější roky. S dotazem, zdali takovou statistiku české úřady vedou, jsme se následně obrátili na ministra vnitra Rakušana, na Ministerstvo financí i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke dni publikace naší analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Z těchto důvodů výrok Víta Rakušana hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda
Vláda od 1. července zavedla novelu zákona zvanou Lex Ukrajina 5, která zpřísnila podmínky pro vyplácení humanitární dávky a příspěvku pro solidární domácnost. Obě částky zároveň snížila. Podobné kroky dříve učinily i jiné evropské státy, především Rumunsko a Polsko.

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na výrok poslance Tomia Okamury, který tvrdí, že vláda nemá pod kontrolou migrační krizi související s válkou na Ukrajině, jelikož lidé, kteří uprchli z Ukrajiny zneužívají sociální dávky. Rakušan poté zmiňuje, aby Okamura „nestrašil s tím, že se něco nezvládlo“ a výrok uvádí jako příklad toho, že vláda má situaci pod kontrolou.

Humanitární dávka

Humanitární dávkou se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana, „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Dočasná ochrana potom slouží k poskytnutí kolektivní ochrany hromadně vysídleným osobám a v Česku uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Podle zákona zvaného Lex Ukrajina, účinného od března 2022, www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-1">činila humanitární dávka 5 000 Kč (.pdf). První dávku bylo možné získat už v www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-1">měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. O tuto dávku si mohli cizinci žádat www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-2">opakovaně, a to po dobu pěti kalendářních měsíců. Podmínkou přitom bylo, že mu jeho příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňovaly zajištění základních životních potřeb. 

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. 24. února 2023 Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) novelu Lex Ukrajina 5, která www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#cl1-1">upravovala mj. část o podmínkách poskytnutí humanitární dávky a vešla v www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#cl9-1-b">účinnost 1. července 2023. Nově je tak dávka poskytována po www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6b-1-e">dobu prvních pěti kalendářních měsíců ve www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6b">výši životního minima (.pdf)  Po této době bude částka snížena na existenční minimum a to „v případech, kdy se příjemce humanitární dávky nesnaží zajistit finanční prostředky vlastním přičiněním a současně nemá žádné překážky k práci.“ (.pdf)

Dle zákona o životním a existenčním minimu činí částka životního minima na rok 2023 pro jednotlivce www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p2-1">4 860 Kč měsíčně. Částka existenčního minima pak činí www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p5-1">3 130 Kč. Humanitární dávka se tedy z dřívějších pěti tisíc korun touto novelou snížila.

Příspěvek pro solidární domácnost

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p8">příspěvek pro solidární domácnost. Ten www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p8-1">dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-a">3 000 Kč. V takovém případě šlo zohlednit maximálně čtyři osoby, později pouze tři (.pdf, str. 14). Celková výše příspěvku tak nemohla přesáhnout 12 000 Kč, respektive www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-a">9 000 Kč. Pokud ubytovatel s uprchlíky bydlení přímo nesdílel, byla výše příspěvku stanovena na www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-b-1">5 000 Kč za jednu osobu na měsíc. Za pět a více ubytovaných osob mohl být příspěvek nejvýše www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-b-5">15 000 Kč.

V rámci novely Lex Ukrajina 5 došlo rovněž ke změně tohoto příspěvku. Částky související s bydlením jsou nově poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Podmínkou pro zisk plného příspěvku je však nájemní smlouva a registrace bytu či domu v www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#f7620690">evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí. U bytů v evidenci činí příspěvek pro jednu osobu 3 000 Kč, pro pět a více osob nejvýše 15 000 Kč.

Od začátku července tedy platí nové podmínky pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů zvaných Lex Ukrajina 5. Mají tak zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět (.pdf) k jejich začlenění do společnosti. Pro úplnost zmiňme, že výše popsané změny neplatí pro tzv. zranitelné skupiny, kterými byly označeny např. děti, lidé v důchodovém věku či lidé se zdravotním postižením.

Jiné evropské státy

Zpřísňování podmínek na získání dávek pro ukrajinské uprchlíky se týká i jiných evropských států. Ke změnám došlo v roce 2023 hlavně v Rumunsku a Polsku. Rumunsko v dubnu 2023 představilo změnu v dosavadním 50/20 systému, který poskytoval lidem hostící uprchlíky 50 lei za člověka na den za ubytování a 20 lei za jídlo. Od května roku 2023 se však příspěvek celkově snížil, jelikož jej obdrží přímo Ukrajinci, a to ve výši 2 000 lei za měsíc na jednu rodinu. Systém 50/20 podpory je však i nadále dostupný zranitelným kategoriím jako například lidem starším 65 let a studentům studujícím na rumunských univerzitách. 

Polská vláda pak oznámila, že ukrajinští uprchlíci, kteří jsou v zemi déle než 120 dnů a nacházejí se ve sdíleném bydlení, budou muset od března 2023 pokrýt polovinu jejich nákladů na ubytování z vlastních prostředků. Tato cena byla přitom zastropována na 40 zlotých za den. Změna se opět netýká zranitelných skupin jako jsou děti, důchodci, těhotné ženy, samoživitelé a další.

Např. ve Švýcarsku nyní vyžadují potvrzení od Ukrajinců, že opravdu potřebují podporu od státu. Tato povinnost se má přitom týkat těch, kteří prostředky od státu dostávají už přinejmenším jeden rok. Zmiňme, že např. Lotyšsko s účinností od ledna 2024 zavedlo povinnost pro ukrajinské uprchlíky naučit se lotyštinu.

Shrnutí

Novela zákona Lex Ukrajina 5, jejíž některé části nabyly účinnosti 1. července 2023, stanovuje podmínky pro vyplácení a výši částky humanitární dávky. Ta v prvních pěti kalendářních měsících činí 4 860 Kč pro jednoho dospělého člověka, od šestého měsíce se sníží na 3 130 Kč. Příspěvek pro solidární domácnost je nově vyplácen společně s humanitární dávkou přímo cizinci v dočasné ochraně. Od července je nicméně podmínkou pro zisk plného příspěvku nájemní smlouva a registrace nemovitosti v evidenci bytů a smluv.

K podobným krokům se uchýlilo například Rumunsko, které zrušilo svůj dosavadní 50/20 systém podpory a zavedlo příspěvek 2 000 lei za měsíc. V Polsku si zase od března 2023 musí uprchlíci hradit polovinu nákladů na ubytování sami.

Vláda Petra Fialy tedy od letošního července skutečně zpřísnila dávkovou politiku směrem k ukrajinským uprchlíkům. Podmínky pro tuto skupinu obyvatel dříve zpřísnily také další evropské státy jako např. Rumunsko či Polsko. Výrok ministra vnitra Rakušana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

V celkových číslech pracuje v České republice 110 000 Ukrajinců.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Ekonomika
Nepravda
Vít Rakušan má pravdu v tom, že poměrně velká část Ukrajinců v ČR pracuje, neuvádí ale správný údaj. Číslo 110 tisíc odpovídá pouze počtu pracujících ukrajinských uprchlíků, a nezahrnuje tak všechny pracující Ukrajince –⁠ těch bylo v červnu 2023 zaměstnáno přes 300 tisíc.

Předně uveďme, že ministr vnitra Vít Rakušan v dané části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ukrajinských rodinách. Ve své odpovědi nezmiňuje přímo „ukrajinské uprchlíky“. Pro běžného diváka tak z kontextu vyplývá, že se uvedené počty vztahují ke všem Ukrajincům žijícím v ČR – jak k uprchlíkům, tak k lidem, kteří zde žili už před ruskou invazí.

Přestože Vít Rakušan poukazuje na to, že podíl pracujících Ukrajinců není malý, neuvádí přesné číslo. Zmíněných 110 tisíc odpovídá počtu pracujících ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 2), ne ale všech pracujících Ukrajinců. Těch je v Česku výrazně více.

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho statistiky bylo v ČR na konci roku 2022 zaměstnaných 300 889 Ukrajinců (.xlsx). Z toho přibližně 270 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 31 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem. 

Nejaktuálnější data ČSÚ z konce letošního června ukazují, že se počty pracujících Ukrajinců pohybují na podobné úrovni. Úřady práce totiž k 30. červnu evidovaly 269 tisíc občanů Ukrajiny (.pdf, str. 2), živnostníků pak bylo téměř 32 tisíc (.pdf, str. 6). Podle dat ČSÚ tak bylo zaměstnaných 301 000 Ukrajinců. Pro úplnost doplňme, že ke konci června (.pdf, str. 1) žilo v Česku 551 tisíc ukrajinských občanů (jakou část z nich tvoří lidé v produktivním věku nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit).

Vít Rakušan svým výrokem správně upozorňuje na to, že poměrně velká část Ukrajinců v Česku pracuje. V debatě, ve které mluvil o Ukrajincích obecně však k 110 tisícům pracujících ukrajinských uprchlíků opomněl připočítat ostatní pracující Ukrajince. Podle posledních dat ČSÚ z června 2023 bylo zaměstnaných Ukrajinců dohromady 301 tisíc. Toto celkové číslo je tak ještě vyšší, než uvádí Vít Rakušan. Jelikož se odchylka v tomto případě nepohybuje ani v rámci našeho 10 % tolerančního pásma, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zavádějící
V meziročním srovnání opravdu objasněnost vzrostla a počty uvedených trestných činů klesly. V dlouhodobějším měřítku oproti předcovidovému roku 2019, což Rakušan zdůrazňoval jako jediný relevantní způsob srovnání, ale objasněnost naopak klesla a mravnostní kriminalita narostla.

Ministr vnitra Vít Rakušan zde navazuje na své předchozí vyjádření, ve kterém zdůrazňoval, že je podle něj relevantní používat jen srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019, tedy sledovat dlouhodobější vývoj kriminality. Diváci by se podle jeho slov neměli nechat vystrašit krátkodobějšími srovnáními, která ukazují nárůst trestných činů, což Tomio Okamura v debatě spojoval s nárůstem počtu migrantů (video, čas: 23:24).

Rakušan poté např. vyzdvihoval, že za leden–červen 2023 policie evidovala o celých pět tisíc trestných činů méně než v prvním pololetí 2019. Vzápětí nato uvedl, že za první pololetí roku 2023 objasněnost kriminality stoupla a mravnostní a hospodářská trestná činnost klesla.

Objasněnost

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 20. srpnu dostupná jen data za první pololetí 2023. Objasněnost proto porovnáváme podle prvních šesti měsíců za rok 20222023, jak ostatně činí i ministr vnitra Rakušan. Zároveň v hodnocení nebereme v potaz dodatečnou objasněnost, tedy případy, kdy sice v daném roce došlo k objasnění skutku, trestní řízení u něj ale začalo už v předešlém roce či ještě dříve.

Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2023 bylo za prvních šest měsíců objasněno celkem 38 233 trestných činů (.xlsx), celkem o 1 300 více než v předešlém roce (.xlsx). Z celkového počtu trestných činů jich za letošní půlrok bylo objasněno 39,5 %, v roce 2022 pak tento poměr za stejné období činil 39,4 %. Při porovnání prvních pololetí v roce 2023 a 2022 objasněnost celkové kriminální činnosti tedy mírně stoupla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, kdy podíl dosahoval 41,8 %, nicméně objasněnost klesla (.xlsx).

Mravnostní a hospodářská trestná činnost

Mezi mravnostní trestné činy patří skutky jako znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství a jiná provinění, která zasahují do důstojnosti osob v sexuální oblasti. Pod hospodářskou kriminalitu pak spadají trestné činy jako je např. padělání peněz, korupce či praní špinavých peněz.

Jak mravnostní, tak hospodářská trestná činnost v prvních šesti měsících roku 2023 meziročně poklesla. V letošním roce policie za dané období evidovala 1 788 mravnostních trestných činů (.xlsx), tj. o 160 méně než loni (.xlsx). Co se týče hospodářské kriminality, v roce 2023 za první půlrok policie v této oblasti zaznamenala 7 304 trestných činů (.xlsx), a meziročně tak toto číslo kleslo o 612 případů (.xlsx).

Hospodářská kriminalita poklesla také oproti roku 2019 (.xlsx). Mravnostní trestná činnost ale v tomto srovnání naopak vzrostla, a to přibližně o 250 případů.

Pro úplnost doplňme, že v roce 2023 klesla i objasněnost u obou zmíněných kategorií. V prvních šesti měsících roku 2019 bylo objasněno celkem 54,2 % případů mravnostní trestné činnosti (.xlsx), v roce 2023 to však bylo 42,3 % (.xlsx). Co se týče hospodářské trestné činnosti, v roce 2019 se policii podařilo objasnit 40,9 % těchto skutků (.xlsx), v roce 2023 pak tento údaj poklesl na 35,3 % (.xlsx).

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan se tedy nemýlí – za první polovinu roku 2023 oproti stejnému období roku 2022 objasněnost trestných činů stoupla, a to o 0,1 procentního bodu, a ubylo mravnostních i hospodářských trestných činů. Dlouhodobější trend vývoje objasněnosti a mravnostní kriminality je však zjevně negativní.  

Bezprostředně před tímto výrokem ministr vnitra zdůraznil, že „relevantní údaj je, že srovnáváme s rokem 2019“. Daný segment diskuse mezi ním a Tomiem Okamurou se navíc vede o tom, jaký dopad měl příliv uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Právě proto je vhodnější sledovat dlouhodobější trend.

Vít Rakušan tak nejprve oprávněně kritizuje Tomia Okamuru za zavádějící srovnání statistik kriminality a hned na to sám využívá podobně  selektivní přístup ke statistice a odkazuje se na meziroční srovnání tam, kde vyznívá pozitivně. Jeho výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Kriminalita letos meziročně sice vzrostla, nárůst je ale zhruba šestinásobně nižší než mezi lety 2022 a 2021. V prvním pololetí r. 2022 policie evidovala o 19 682 trestných činů více než za stejné období předchozího roku, letos zaznamenala jen o 3 134 případů více než v r. 2022.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle nějž se bezpečnost Rakušanovi coby ministru vnitra „vymkla z rukou“ v souvislosti se 17% nárůstem kriminality mezi lety 2021 a 2022. Ministr Rakušan svým výrokem ilustruje, že situace není tak závažná jak uvádí Okamura, jelikož v letošním roce dle něj kriminalita sice stoupla, ale šestkrát méně než v předešlém roce. Nárůsty míry kriminality by se ale podle Rakušana měly srovnávat mezi obdobími, která nebyla ovlivněna pandemií covidu-19, ne způsobem, jakým to dělá Tomio Okamura.

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 5. září dostupná data pouze za prvních šest měsíců. V našem odůvodnění tedy budeme porovnávat údaje týkající se právě prvních pololetí minulých let.

Jak je vidět na následujícím grafu, při porovnání prvních pololetí od roku 2016 do roku 2023 je zřejmé, že během pandemie covidu-19, která vypukla na začátku roku 2020, kriminalita výrazně poklesla. V roce 2021 byla podle Českého statistického úřadu kriminalita dokonce nejnižší za 10 let.

Při rozvolňování opatření v roce 2022 míra kriminality stoupla. Právě v prvním pololetí roku 2022 (.xlsx) byl meziroční nárůst kriminality nejvyšší v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (.xlsx) – policie evidovala přibližně o 20 tisíc spáchaných trestných činů více (konkrétně o 19 682 případů).

K vývoji kriminality v roce 2022 se vyjádřila i Policie ČR. V tiskové zprávě z ledna 2023 stojí: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.“ Ani míra kriminality v letošním prvním čtvrtletím ale nedosáhla hodnot roku 2019.

Oproti tomu meziroční nárůst kriminality z prvního pololetí roku 2022 (.xlsx) na rok 2023 (.xlsx) je výrazně nižší – policie zaznamenala pouze o 3 134 trestných činů více. Při porovnání dat tedy dojdeme k závěru, že v letošním roce je nárůst trestných činů přibližně šestinásobně nižší, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
V prvním pololetí roku 2019 bylo spácháno 101 864 trestných činů, zatímco za prvních šest měsíců roku 2023 to bylo 96 787. V porovnání s rokem 2019 bylo tedy spácháno přibližně o pět tisíc trestných činů méně.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili legislativní změnu z října 2020, která zvýšila minimální škodu, od které je skutek trestným činem.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle kterého se Rakušanovi coby ministru vnitra bezpečnost „vymkla z rukou“ kvůli nárůstu kriminality. Ministr připouští, že kriminalita meziročně vzrostla, ovšem zdůrazňuje, že relevantním porovnáním je srovnání letošních údajů s rokem 2019, a to kvůli pandemii covidu-19.

Statistiky kriminality zveřejňuje Policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok jsou k 5. září zatím dostupná data pouze za prvních šest měsíců. Za první pololetí roku 2019 (.xlsx) byl registrován celkový počet 101 864 trestných činů. Za stejné období v roce 2023 (.xlsx) se pak jedná o 96 787. Oproti roku 2019 je tedy kriminalita za prvních šest měsíců roku 2023 nižší o 5 077 případů.

Dodejme, že v letošním roce je celková kriminalita za sledované období nejvyšší právě od roku 2019. Důležité je ale zmínit, že pokles v minulých letech souvisí s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 20). Na to na začátku letošního roku poukázala i samotná Policie: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření.“

Zmiňme také, že se na poklesu podílela změna klasifikace trestných činů (.pdf, str. 7). V říjnu 2020 totiž nabyla účinnosti novela trestního zákoníku, která zvýšila hranice škod trestných činů (.pdf, str. 3; .pdf, str. 14). Trestným činem tedy nově bylo způsobení škody ve výši nejméně 10 tisíc korun, nikoliv pouze 5 000 (.pdf, str. 20). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli, jaký přesně vliv tato legislativní změna měla. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Police ČR, které nám pouze sdělilo, že přesný „vliv zvýšení minimální hranice nelze objektivně vyčíslit, (…) žádná validní statistická data, která by vám mohla pomoci, v této konkrétní podobě nemáme.“

Při porovnání statistik Policie ČR za první pololetí roků 2019 a 2023 tedy dojdeme k závěru, že oproti roku 2019 je letos celková kriminalita opravdu nižší zhruba o 5 000 trestných činů, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Neověřitelné
Ukrajinci v Česku skutečně tvoří přes 5 % celkového počtu obyvatel. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat současná data ohledně podílu ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce.

Vít Rakušan zde reaguje na slova Tomia Okamury, který mluvil o kriminalitě Ukrajinců. Rakušan zmiňuje, že situace není tak závažná, jak se Okamura domnívá, protože nárůst trestné činnosti cizinců dle něj neodpovídá nárůstu počtu cizinců žijících v Česku. Rakušan na tomto výroku ilustruje, že „není třeba strašit ukrajinským nebezpečím“ a kritizuje předsedu hnutí SPD Okamuru za jeho vyjadřování. Podle Rakušana může totiž Okamurovo „poukazování na jednu skupinu obyvatel“ vést k tomu, že lidé proti této skupině použijí násilí.

Podíl Ukrajinců v populaci

K ověření procenta Ukrajinců v populaci nám stačí dva údaje – celkový počet obyvatel Česka a celkový počet Ukrajinců, kteří zde žijí. Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) k 31. březnu 2023. Dle nich populace Česka od prosince 2021 průběžně roste a na konci letošního března měla republika 10 850 620 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince.

Informace o počtu Ukrajinců v Česku lze nalézt na webu Ministerstva vnitra, které publikuje data za jednotlivé měsíce. Je vhodné zdůraznit, že tato statistika započítává kromě uprchlíků i občany Ukrajiny, kteří v Česku žijí dlouhodobě a pobývali zde už před ruskou invazí. Dle těchto dat bylo v ČR na konci března 2023 (.xlsx) celkem 527 268 Ukrajinců (.pdf, str. 1). V celé populaci Česka tak tehdy tvořili 4,9 %.

Dle novějších dat k 31. červenci 2023 (.xlsx) počet Ukrajinců v Česku ještě narostl, a to na 559 243. Pokud pro výpočet procenta Ukrajinců v ČR použijeme poslední aktuální údaj o počtu všech obyvatel, dostaneme podíl dosahující přibližně 5,15 %.

Podíl Ukrajinců na kriminalitě

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž k 31. červenci bylo evidováno 111 465 trestných činů (.xlsx). Údaje však přímo neuvádí, jaký byl podíl Ukrajinců na trestné činnosti. Policie zmiňuje pouze obecný podíl cizinců. Ti z objasněných skutků (jejichž počet činí 44 579) spáchali 4 877, tedy 10,9 %.

Statistiky vyčíslující podíl samotných Ukrajinců na trestné činnosti se nám pro rok 2023 ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Ministr vnitra Rakušan pouze v první polovině srpna uvedl, že jejich kriminalita se pohybuje kolem čtyř procent (video, čas 13:51). Jeho vlastní slova nicméně k ověření výroku použít nemůžeme. Obrátili jsme se proto na policejní Odbor komunikace a vnějších vztahů s dotazem, zdali by nám tyto statistiky neposkytli. Ke dni zveřejnění naší analýzy nám však Policie neodpověděla.

Pro kontext tedy uvedeme alespoň data o kriminalitě jednotlivých národností z roku 2022. Například zpráva kriminální policie v hodnocení trestné činnosti za rok 2022 uvádí, že Ukrajinci tvořili 3,2 % trestně stíhaných osob (.pdf, str. 73).

Co se týče přestupků, Ministerstvo vnitra pravidelně vydává výroční zprávy o stavu veřejné správy. Ze zprávy za rok 2022 vyplývá, že nejpočetnější skupinou cizinců odpovědných za páchání přestupků na území ČR byli v roce 2022 Ukrajinci (.pdf, str. 56). Podle statistiky jich konkrétně spáchali 4 486, tedy přibližně 3,7 %.

Závěr

Ministr vnitra Vít Rakušan má tedy pravdu v tom, že Ukrajinců v Česku žije přibližně 5,5 %. Z veřejně dostupných zdrojů však nemůžeme ověřit, jaký je podíl ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce. Výrok, ve kterém Vít Rakušan porovnává tyto dva údaje, proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda
Oproti roku 2020 se letos podíl cizinců v populaci zvýšil o zhruba 3,4 procentního bodu. Podíl cizinců na trestné činnosti ve stejném období vzrostl o cca 2,7 procentního bodu. Dle těchto dat nárůst počtu cizinců skutečně nekoresponduje s nárůstem podílu cizinců na kriminalitě.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury, který mluvil o kriminalitě cizinců a zmínil, že v loňském roce nejvíce přestupků spáchaných cizinci připadalo na ukrajinské občany. Rakušan ve své odpovědi uvedl, že při nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“. Na námi ověřovaném výroku přitom ilustruje, že nárůst kriminality spáchané cizinci neodpovídá celkovému nárůstu cizinců žijících v Česku.

Počet cizinců v ČR

Podle Českého statistické úřadu (ČSÚ) v roce 2020 na území ČR žilo celkem 10 701 777 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince. Výroční zpráva Ministerstva vnitra o stavu veřejné správy pak uvádí, že na konci roku v Česku pobývalo 634 790 cizinců (.pdf, str. 34). Zastoupení cizinců ve společnosti tak koncem roku 2020 činilo přibližně 5,9 % (.pdf, str. 77).

Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil ČSÚ k 31. březnu 2023, kdy měla republika 10 850 620 obyvatel. Ke stejnému datu bylo podle Ministerstva vnitra evidováno celkem 1 010 692 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 1), a podíl cizinců tedy byl 9,3 %. Pro úplnost doplňme, že podle později zveřejněných dat na konci června tento podíl dosahoval 9,5 % (.pdf, str. 1).

Vít Rakušan tedy v případě roku 2020 i 2023 neuvádí zcela přesná čísla, zejména v případě podílu cizinců v celkové populaci Česka, má ale pravdu v tom, že se počet cizinců zhruba zdvojnásobil. Co se týče procentuálního vyjádření, ke konci března 2023 se ve srovnání s rokem 2020 zastoupení cizinců v populaci zvýšilo o 3,4 procentního bodu.

Zdroje: Český statistický úřad (.xlsx), Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 37; .pdf, str. 1).

Trestná činnost cizinců

Statistické přehledy o kriminální činnosti pravidelně zveřejňuje Policie ČR. Pro výpočet podílu cizinců na trestné činnosti využíváme dva údaje – počet objasněných trestných činů, tedy takových, kdy k zahájení i dokončení trestního řízení došlo ve stejném roce. Druhým údajem je pak počet skutků, který z těchto objasněných trestných činů spáchali cizinci (.xlsx).

Statistika za rok 2020 (.xlsx) uvádí, že policie v daném roce evidovala celkem 6 350 trestných činů spáchaných cizinci, zatímco celkový počet objasněných trestných činů dosáhl hodnoty 77 786. Cizinci tak byli v roce 2020 odpovědní za přibližně 8,2 % trestných činů, v jejichž případě policie zjistila pachatele.

Zatím poslední policejní statistika přehledu kriminální činnosti (.xlsx) mapuje období od začátku ledna do konce června 2023. Uvádí, že za toto období bylo spácháno celkem 4 151 trestných činů, ze kterých byli obviněni cizinci. Celkový počet objasněných trestných činů byl 38 233. Cizinci tak v první polovině roku 2023 byli odpovědní za přibližně 10,9 % objasněných trestných činů. Ve srovnání s rokem 2022 tak tento podíl narostl o přibližně 2,7 procentního bodu.

Závěr

V roce 2020 podíl cizinců v populaci činil 5,9 % a k 31. březnu letošního roku se jednalo o 9,3 %. Podle dat Policie ČR se cizinci na trestné činnosti v roce 2020 podíleli z 8,2 %, zatímco v prvním pololetí roku 2023 z 10,9 %. 

Ministr vnitra tedy uvádí mírně nepřesné údaje, ve srovnání se skutečnými daty se nicméně většina z nich pohybuje ještě v rámci námi tolerované 10% odchylky. Do ní se nevešel jen Rakušanem zmiňovaný podíl cizinců v české populaci (v jehož případě dosahuje odchylka 18 %). 

Na základě těchto dat lze také za správný označit Rakušanův závěr, že nárůst počtu cizinců (o 3,4 p. b.) neodpovídá nárůstu podílu cizinců na trestné činnosti (o 2,7 p. b.). 

Z uvedených důvodů proto výrok Víta Rakušana hodnotíme jako pravdivý, kvůli mírně nepřesným údajům ovšem jako pravdivý s výhradou.