Tento výrok byl ověřen jako

Ministr vnitra Vít Rakušan zde navazuje na své předchozí vyjádření, ve kterém zdůrazňoval, že je podle něj relevantní používat jen srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019, tedy sledovat dlouhodobější vývoj kriminality. Diváci by se podle jeho slov neměli nechat vystrašit krátkodobějšími srovnáními, která ukazují nárůst trestných činů, což Tomio Okamura v debatě spojoval s nárůstem počtu migrantů (video, čas: 23:24).

Rakušan poté např. vyzdvihoval, že za leden–červen 2023 policie evidovala o celých pět tisíc trestných činů méně než v prvním pololetí 2019. Vzápětí nato uvedl, že za první pololetí roku 2023 objasněnost kriminality stoupla a mravnostní a hospodářská trestná činnost klesla.

Objasněnost

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 20. srpnu dostupná jen data za první pololetí 2023. Objasněnost proto porovnáváme podle prvních šesti měsíců za rok 2022 a 2023, jak ostatně činí i ministr vnitra Rakušan. Zároveň v hodnocení nebereme v potaz dodatečnou objasněnost, tedy případy, kdy sice v daném roce došlo k objasnění skutku, trestní řízení u něj ale začalo už v předešlém roce či ještě dříve.

Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2023 bylo za prvních šest měsíců objasněno celkem 38 233 trestných činů (.xlsx), celkem o 1 300 více než v předešlém roce (.xlsx). Z celkového počtu trestných činů jich za letošní půlrok bylo objasněno 39,5 %, v roce 2022 pak tento poměr za stejné období činil 39,4 %. Při porovnání prvních pololetí v roce 2023 a 2022 objasněnost celkové kriminální činnosti tedy mírně stoupla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, kdy podíl dosahoval 41,8 %, nicméně objasněnost klesla (.xlsx).

Mravnostní a hospodářská trestná činnost

Mezi mravnostní trestné činy patří skutky jako znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství a jiná provinění, která zasahují do důstojnosti osob v sexuální oblasti. Pod hospodářskou kriminalitu pak spadají trestné činy jako je např. padělání peněz, korupce či praní špinavých peněz.

Jak mravnostní, tak hospodářská trestná činnost v prvních šesti měsících roku 2023 meziročně poklesla. V letošním roce policie za dané období evidovala 1 788 mravnostních trestných činů (.xlsx), tj. o 160 méně než loni (.xlsx). Co se týče hospodářské kriminality, v roce 2023 za první půlrok policie v této oblasti zaznamenala 7 304 trestných činů (.xlsx), a meziročně tak toto číslo kleslo o 612 případů (.xlsx).

Hospodářská kriminalita poklesla také oproti roku 2019 (.xlsx). Mravnostní trestná činnost ale v tomto srovnání naopak vzrostla, a to přibližně o 250 případů.

Pro úplnost doplňme, že v roce 2023 klesla i objasněnost u obou zmíněných kategorií. V prvních šesti měsících roku 2019 bylo objasněno celkem 54,2 % případů mravnostní trestné činnosti (.xlsx), v roce 2023 to však bylo 42,3 % (.xlsx). Co se týče hospodářské trestné činnosti, v roce 2019 se policii podařilo objasnit 40,9 % těchto skutků (.xlsx), v roce 2023 pak tento údaj poklesl na 35,3 % (.xlsx).

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan se tedy nemýlí – za první polovinu roku 2023 oproti stejnému období roku 2022 objasněnost trestných činů stoupla, a to o 0,1 procentního bodu, a ubylo mravnostních i hospodářských trestných činů. Dlouhodobější trend vývoje objasněnosti a mravnostní kriminality je však zjevně negativní.  

Bezprostředně před tímto výrokem ministr vnitra zdůraznil, že „relevantní údaj je, že srovnáváme s rokem 2019“. Daný segment diskuse mezi ním a Tomiem Okamurou se navíc vede o tom, jaký dopad měl příliv uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Právě proto je vhodnější sledovat dlouhodobější trend.

Vít Rakušan tak nejprve oprávněně kritizuje Tomia Okamuru za zavádějící srovnání statistik kriminality a hned na to sám využívá podobně  selektivní přístup ke statistice a odkazuje se na meziroční srovnání tam, kde vyznívá pozitivně. Jeho výrok tak hodnotíme jako zavádějící.