Kriminalita v Česku

Ilustrační obrázek v výstupu Kriminalita v Česku
V duelu ministra vnitra Víta Rakušana a předsedy SPD Tomia Okamury na CNN Prima NEWS došlo na osobní útoky a dokonce přirovnání Ukrajinců ke zkaženému kuřecímu masu. My jsme se ale v naší analýze raději zaměřili na faktická tvrzení obou politiků. Výroky z prvního segmentu debaty najdete propojené s videozáznamem v DemagogTV.

OVĚŘENO

Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023

Tomio Okamura

Předseda PSP ČR, předseda SPD

0

Vít Rakušan

Poslanec, předseda STAN

Tomio Okamura

Fialově vládě rozhodně důvěřuje už pouze 2 % občanů.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Pravda
V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se týkal důvěry občanů v ústavní instituce během června a července, uvedla pouze 2 % respondentů, že vládě Petra Fialy rozhodně důvěřují.

Tomio Okamura

Třeba pan ministr Rakušan v Evropské unii odsouhlasil migrační pakt EU.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Ministr vnitra Vít Rakušan zastupoval Českou republiku při jednání Rady EU o návrhu migrační reformy. Na hlavních bodech návrhu se ministři jednotlivých členských států shodli 8. června 2023, přičemž Rakušan dohodu skutečně podpořil. Proti se vyslovily pouze Maďarsko a Polsko.

Vít Rakušan

Pravda
Podle § 8a trestního řádu se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Podle policejního postupu je takovou informací mj. státní příslušnost. V tomto pravidle však existují výjimky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pravda
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s kroky vlády, které podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem, celkem 54 % respondentů.
Pravda
Tomio Okamura v souvislosti s nedávnými trestnými činy Ukrajinců v Česku přímo o kolektivní vině Ukrajinců skutečně nemluvil. V souvislosti s těmito činy jen kritizoval přístup vlády k přijímání ukrajinských uprchlíků na území ČR.
Zavádějící
V § 8a není výslovně zmíněno, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejnit národnost obviněných. Daný paragraf ale stanovuje, že se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Mezi ně podle Policie ČR standardně patří i státní příslušnost.
Zavádějící
Definice totožnosti v zákoně o policii národnost skutečně neobsahuje. Definice se nicméně vztahuje pouze k prokázání totožnosti policií a nijak se netýká zveřejňování údajů o totožnosti pachatele během trestního řízení.
Pravda
Pachatel znásilnění v Plzni svou oběť skutečně zabalil do pytle. Ministr vnitra Vít Rakušan zároveň v reakci na tento čin napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku.
Pravda
Pachatelé znásilnění v Plzni a Praze-Hostivaři byli skutečně oba vypátráni v horizontu šesti hodin. V současné době se nacházejí ve vazbě, kde jsou trestně stíháni.
Pravda
Na založení projektu Pod svícnem se podílela poslankyně za hnutí STAN Barbora Urbanová. Výsledkem této iniciativy je návrh zákona, který novelizuje několik zákonů souvisejících s potíráním domácího násilí. Hnutí se také dlouhodobě staví pozitivně k přijetí Istanbulské úmluvy.
Pravda
Pachatel prvně zmiňovaného případu může podle informací ČTK obdržet až výjimečný trest. Policie rovněž skutečně nemůže zveřejňovat informace o mladistvých pachatelích.
Nepravda
Vít Rakušan označení populismus a extremismus dlouhodobě používá především ve spojitosti s opozičními hnutími ANO a SPD. O samotných voličích těchto hnutí se takto nicméně nevyjadřoval.
Zavádějící
Zmíněná zpráva opravdu uvádí, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali Ukrajinci. Okamura ovšem porovnává zveřejňování národnosti v obecné statistice a dva individuální případy znásilnění, u kterých policie tyto informace obvykle nezveřejňuje, neboť nesouvisí s trestnou činností.
Zavádějící
Tomio Okamura cituje správně, pomíjí ovšem fakt, že podle stejné zprávy tento nárůst souvisí jednoduše se zvýšeným počtem Ukrajinců v ČR. Míra kriminality, respektive podíl trestně stíhaných Ukrajinců z jejich celkového počtu v Česku navíc výrazně klesl.
Nepravda
Okamura v kontextu výroku mluví konkrétně o vládní pomoci ukrajinským uprchlíkům v Česku. Tato pomoc byla ale výrazně nižší – výdaje státu a samospráv od začátku války do konce dubna 2023 činily 35,8 mld. Kč. Letos nepřesáhla 30 mld. Kč.
Zavádějící
Okamura uvádí správné údaje, svým výrokem však naznačuje, že se zvýšila míra kriminality ukrajinských občanů v Česku. Ve skutečnosti přitom procento stíhaných Ukrajinců pokleslo a je nižší než např. u Slováků.

Tomio Okamura

Nepravda
Žádný z článků, které byly zveřejněny serverem Romea.cz, jednoznačně nepotvrzuje, že by za SPD kandidovalo nejvíce Romů ze všech parlamentních stran.
Pravda
Tomio Okamura skutečně v minulosti řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený, a že v něm platila volná pravidla pohybu. Z jeho slov také vyplývá, že podmínky v Letech považoval za mírné oproti jiným koncentračním táborům.
Nepravda
Publikace historiků Akademie věd, na kterou se Okamura odvolával i v minulosti, neobsahuje informace o tom, že by koncentrační tábor v Letech nebyl oplocen. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné další knihy, které by tvrdily, že tábor plot neměl.
Nepravda
Rakušan v debatě nesprávně opravuje moderátorku. Podíl Ukrajinců v populaci ČR je totiž skutečně blíže pěti procentům než 5,5 – Ukrajinci konkrétně tvoří 5,15 % obyvatel. Jelikož ministr opravou moderátorky zdůrazňuje, že je jeho číslo přesné, nepoužíváme běžnou 10% toleranci.
Pravda
Ministerstvo vnitra na konci ledna 2022, tedy těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, evidovalo 200 tisíc lidí s ukrajinským občanstvím žijících na českém území. Podle nejnovějších dat pak v ČR ke 31. červenci 2023 žilo přibližně 559 tisíc Ukrajinců.
Pravda
Oproti roku 2020 se letos podíl cizinců v populaci zvýšil o zhruba 3,4 procentního bodu. Podíl cizinců na trestné činnosti ve stejném období vzrostl o cca 2,7 procentního bodu. Dle těchto dat nárůst počtu cizinců skutečně nekoresponduje s nárůstem podílu cizinců na kriminalitě.
Neověřitelné
Ukrajinci v Česku skutečně tvoří přes 5 % celkového počtu obyvatel. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat současná data ohledně podílu ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce.
Zavádějící
V roce 2022 opravdu došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů cca o 17 %. Meziroční nárůst ale dle policie souvisí s uvolněním proticovidových opatření. Kvůli těm se totiž v letech 2020 a 2021 kriminalita naopak výrazně propadla. Oproti roku 2019 byla loni kriminalita nižší.
Pravda
Počet zadržených nelegálních migrantů v roce 2022 meziročně stoupl o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci pak bylo zjištěno o 1 543 % osob více než v roce 2021. Nepřesný údaj 1 643 % však uvádí Policie i Ministerstvo vnitra, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pravda
Kriminalita letos meziročně sice vzrostla, nárůst je ale zhruba šestinásobně nižší než mezi lety 2022 a 2021. V prvním pololetí r. 2022 policie evidovala o 19 682 trestných činů více než za stejné období předchozího roku, letos zaznamenala jen o 3 134 případů více než v r. 2022.
Pravda
V prvním pololetí roku 2019 bylo spácháno 101 864 trestných činů, zatímco za prvních šest měsíců roku 2023 to bylo 96 787. V porovnání s rokem 2019 bylo tedy spácháno přibližně o pět tisíc trestných činů méně.
Zavádějící
V meziročním srovnání opravdu objasněnost vzrostla a počty uvedených trestných činů klesly. V dlouhodobějším měřítku oproti předcovidovému roku 2019, což Rakušan zdůrazňoval jako jediný relevantní způsob srovnání, ale objasněnost naopak klesla a mravnostní kriminalita narostla.

Vít Rakušan

V celkových číslech pracuje v České republice 110 000 Ukrajinců.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Ekonomika
Nepravda
Vít Rakušan má pravdu v tom, že poměrně velká část Ukrajinců v ČR pracuje, neuvádí ale správný údaj. Číslo 110 tisíc odpovídá pouze počtu pracujících ukrajinských uprchlíků, a nezahrnuje tak všechny pracující Ukrajince –⁠ těch bylo v červnu 2023 zaměstnáno přes 300 tisíc.
Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám částku, kterou státu odvedli Ukrajinci pracující v Česku, nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se na několik vládních institucí s dotazem, zdali úřady tuto statistiku vedou. K datu publikace jsme ale odpověď nedostali.
Pravda
Vláda od 1. července zavedla novelu zákona zvanou Lex Ukrajina 5, která zpřísnila podmínky pro vyplácení humanitární dávky a příspěvku pro solidární domácnost. Obě částky zároveň snížila. Podobné kroky dříve učinily i jiné evropské státy, především Rumunsko a Polsko.