Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec
Pravda
Pozměňovací návrh někdejší poslankyně Moniky Jarošové (SPD), který se týkal novely zákona na ochranu zvířat proti týrání a který mj. pro fyzické osoby zvýšil pokutu za nejzávažnější přestupky na milion korun, prošel Poslaneckou sněmovnou během Babišovy vlády v roce 2020.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se vyjádřil ke kauze poslankyně Margity Balaštíkové, která si podle Seznam Zpráv údajně objednala usmrcení psa. Zdůrazňoval, že hnutí SPD je proti násilí na zvířatech, a připomínal, že jejich poslankyně Monika Jarošová v minulém volebním období podle jeho slov prosadila zvýšení sankcí za týrání zvířat až na milion korun.

V květnu 2020, kdy byla SPD během Babišovy vlády v opozici, předložila tehdejší poslankyně Monika Jarošová (SPD) pozměňovací návrh (.pdf) k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání z pera Ministerstva zemědělství. Návrh pro fyzické osoby zvyšoval hranici peněžitých trestů za nejzávažnější přestupky týkající se týraní zvířat až na 1 000 000 Kč namísto původních 500 000 Kč (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). Pro středně vážné přestupky zvýšil pokutu na 400 000 Kč a pro nejméně závažné přestupky na 100 000 Kč (str. 3).

Dolní komora tento pozměňovací návrh schválila (.pdf, str. 25). Ten, stejně jako většina dalších ustanovení, nabyl účinnosti v únoru 2021. Celá přijatá novela zákona na ochranu zvířat proti týrání mj. také zavedla zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 nebo zákaz drezury mláďat delfínů a slonů.

Kromě tohoto pozměňovacího návrhu předložila někdejší poslankyně Jarošová ještě další návrhy (.pdf, str. 17–19). Týkaly se např. zákazu společného chování hlodavců opačného pohlaví ve zverimexech (.pdf), který poslanci také přijali, nebo návrhu o vyjmutí koček a psů ze skupiny pokusných zvířat (.pdf, str. 5), který už schválen nebyl.

Tomio Okamura

Pravda
Tomio Okamura v říjnu 2024 předložil návrh, jehož cílem bylo zmrazit platy politiků ve výši platné v roce 2024. Poslanci vládních stran však opravdu tento návrh nepodpořili, místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová konkrétně hlasovala proti návrhu.

Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).

Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).

Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Sami sobě jste si (…) zvýšili platy (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Poslanecká sněmovna
Sněmovní volby 2025
Pravda
Vláda Poslanecké sněmovně opravdu předložila novelu, na základě které se platy vrcholných politiků od ledna 2025 zvýšily, a to o necelých sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury hlasovali proti navýšení.

Vývoj platů politiků

Platy politiků v roce 2022 vzrostly pouze dočasně v lednu asi o šest procent. Stalo se tak poté, co se senátoři postavili proti plánovanému zmrazení a nová vláda a Sněmovna ještě další zmrazení nestihly schválit.

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Zvýšení platů politiků v roce 2025

Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.

V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 %, a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů

Závěr

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Jste vzali (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) 40 miliard zdravotním pojišťovnám.
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Zdravotnictví
Sněmovní volby 2025
Nepravda
Okamurou uváděné číslo neodpovídá výpadku příjmů zdravotních pojišťoven, vývoji plateb za státní pojištěnce ani poklesu na celkovém zůstatku na fondech pojišťoven.

Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.

Platby za státní pojištěnce

Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání dle letošních cen tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce za roky 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Fondy zdravotních pojišťoven

Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Potřebujeme 50 podpisů (ke svolání mimořádné schůze, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Poslanecká sněmovna
Sněmovní volby 2025
Bitcoinová kauza
Nepravda
Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny může být mimořádná schůze svolána na žádost pětiny poslanců. K jejímu svolání tak stačí pouze 40 poslanců.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o tom, že SPD uvažovalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k bitcoinové kauze. Dodává, že na to ale hnutí nemá dostatečný počet poslanců, jelikož jich je podle něj potřeba 50, zatímco zákonodárců za SPD je jen 20.

Mimořádné schůze

Pravidla svolávání mimořádných schůzí se řídí jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ten uvádí, že běžné schůze Sněmovny svolává její předseda nebo sněmovní usnesení. Další možností je svolání schůze na žádost pětiny poslanců, tedy alespoň 40 z celkového počtu 200. Předseda dolní komory musí takovou schůzi svolat do deseti dnů od doručení žádosti.

Poslanecký klub SPD má 20 členů, což samo o sobě nestačí k dosažení potřebného počtu poslanců pro svolání mimořádné schůze. 

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Tomio Okamura neuvádí zcela přesný počet poslanců potřebný ke svolání mimořádné schůze, jelikož jich stačí pouze 40. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

(...) z prosince loňského roku, kdy už se projednávalo na poradě přijetí tohoto bitcoinového daru.
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Sněmovní volby 2025
Bitcoinová kauza
Pravda
Podle nynější ministryně spravedlnosti Evy Decroix se o přijetí bitcoinového daru jednalo už v prosinci 2024. Vychází přitom z e-mailu z 13. prosince, ve kterém stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti nabídku zmiňoval na poradě vedení.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura kritizuje Ministerstvo spravedlnosti za to, že podle něj spolu s časovou osou přijetí bitcoinového daru nezveřejnilo také informaci o jednání v prosinci 2024, na kterém byl dar dle jeho slov jedním z témat. Resort časovou osu zveřejnil v červnu 2025 a ta skutečně žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher řekl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚a co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚to vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků na Ministerstvu spravedlnosti vyplývá, že se přijetí bitcoinového daru skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Kanada, která už zaplatila zálohy (...), už to vypovídá (smlouvy na nákup letounů F-35, pozn. Demagog.cz).
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Nepravda
Kanada odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 v roce 2023 a prvních 16 letounů už zaplatila. Kanadský premiér Mark Carney v březnu 2025 nařídil přezkum transakce, ten nicméně ještě v době vysílání debaty nebyl dokončen. K vypovězení smlouvy tedy k danému datu nedošlo.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku ohledně investic do obrany. Uvádí při tom, že chce „úsporné výdaje“. Jako příklad těch neúsporných zmiňuje nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené a pro české území nevhodné. Dodává, že Kanada obdobný nákup vypovídá a že by Česká republika podle něj měla udělat to samé a investovat do levnější výzbroje.

Kanadský nákup stíhaček F-35

lednu 2023 kanadské Ministerstvo obrany potvrdilo, že podepsalo smlouvu o nákupu 88 stíhaček F-35 s americkou společností Lockheed Martin za 19 miliard kanadských dolarů (přibližně 300 miliard korun). Podle tamní vlády mají být dodávány postupně, přičemž první čtyři letouny mají do Kanady dorazit v roce 2026, dalších šest potom vždy v letech 2027 a 2028. Za těchto prvních 16 letounů již Kanada zaplatila.

Krátce po nástupu do funkce v březnu 2025 požádal kanadský premiér Mark Carney tehdejšího ministra obrany Billa Blaira o přezkum toho, zda je nákup pro Kanadu „nejlepší investicí“. Učinil tak nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump mluvil v souvislosti s Kanadou o připojení k USA a uvalil 25% clo na dovoz kanadského zboží.

V červnu 2025 kanadská generální auditorka ve své zprávě (.pdf) uvedla, že se náklady na program F-35 zvýšily na 27,7 mld. kanadských dolarů (necelých 440 miliard korun). Jako důvod uvedla, že v roce 2023 Ministerstvo obrany vycházelo ze zastaralých odhadů. Další příčinou je dle ní také rostoucí inflace, kolísání směnných kurzů a zvýšená globální poptávka po munici.

Přezkum pořízení letounů F-35 k datu vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen a Kanada smlouvu nevypověděla. Po odvysílání námi ověřované debaty kanadský předseda vlády Carney pouze oznámil, že přezkum bude hotový do konce léta 2025.

Závěr

Kanada v roce 2023 odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 za 19 mld. kanadských dolarů, z čehož prvních 16 letounů již zaplatila. V březnu 2025 nařídil kanadský premiér přezkum nákupu, který nicméně v momentě vysílání debaty nebyl finalizován. Kanada tedy smlouvu nevypověděla, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

(…) stíhačky (F-35, pozn. Demagog.cz), které přijdou za 10 let.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Podle plánu Ministerstva obrany dorazí letouny F-35 do Česka postupně v letech 2031–2034, dosažení plných operačních schopností je plánováno na rok 2035, tedy za deset let.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže utratit ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad uvádí nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené. Právě v této souvislosti zmiňuje, že do Česka letouny F-35 přijdou až za deset let.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Doručení do Česka

Polovina stíhaček bude podle Ministerstva obrany vyrobena ve Spojených státech. Šest letounů má být zhotoveno už v roce 2029, kdy na nich začne probíhat tříletý výcvik českého personálu v USA (.pdf). Další dva letouny bude mít Česko v USA k dispozici v roce 2030 (.pdf, str. 1). Následující čtyři stroje pak budou dokončeny v roce 2031 a ve stejném roce bude prvních dvanáct stíhaček F-35 doručeno přímo na území Česka. Zde bude výcvik dále pokračovat. K dosažení „počátečních operačních schopností“ má podle harmonogramu Ministerstva obrany dojít v roce 2032 (.pdf).

Dalších 12 letounů bude sestrojenoItálii a do Česka v letech 2032–2034 každý rok dorazí čtveřice strojů (.pdf, str. 1). Všechny stíhačky by tak na území České republiky měly být až v roce 2034 (.pdf). S dosažením plných operačních schopností Ministerstvo obrany počítá na konci roku 2035 (.pdf).

Závěr

Čeští vojáci budou moci s letouny F-35 začít cvičit v roce 2029 ve Spojených státech. Polovina z 24 zakoupených strojů dorazí z USA do Česka v roce 2031. Zbytek bude doručen z Itálie po čtyřech kusech ročně. Všechny stíhačky budou na území ČR až v roce 2034, s dosažením plných operačních schopností se počítá v roce 2035. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Maďarsko a Polsko skutečně nadále využívají levnější letadla Gripen a F-16. Polsko ale rovněž nakoupilo stíhačky F-35, podobně jako ČR.

Tomio Okamura reaguje na debatu o možném navyšování výdajů na obranu ČR. Kritizuje vládu Petra Fialy za nákup stíhaček F-35, které označuje za „předražené“. Situaci srovnává se strategií Maďarska, které se podle něj rozhodlo setrvat u letounů Gripen, a také se strategií Polska, které podle něj investovalo do levnějších stíhaček F-16.

Český nákup letounů F-35

Česko v roce 2024 uzavřelo dohodu s USA, podle které koupí 24 letounů F-35A. Podle údajů výrobce dosahuje tzv. flyaway cena (tedy přímé výrobní náklady) u tohoto typu letadel v průměru 82,5 milionu dolarů. Výsledná pořizovací cena stíhaček ovšem nezávisí pouze na nákladech na výrobu, ale i na zvoleném vybavení, příslušenství, podpoře a také na politických dohodách. Mění se také v čase, například i kvůli inflaci a rostoucím cenám materiálů. 

Podle českého Ministerstva obrany Česká republika za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba“ zaplatí 5 miliard dolarů, tedy 208 milionů dolarů za letadlo. Stát počítá s dalšími výdaji například na výstavbu infrastruktury, nákup paliva či přípravu personálu a také na provoz. Podle plánu Ministerstva obrany Česko bude mít k dispozici první stroje v roce 2029, poslední letouny by do České republiky měly dorazit v roce 2034.

Polské vzdušné síly

Polsko mimo jiné vlastní letouny F-16, které poprvé objednalo v roce 2003. Objednávka byla na 48 kusů a dodávky probíhaly od roku 2006. V roce 2023 americké Ministerstvo zahraničí schválilo, že si Polsko může objednat modernizační balíček (.pdf) za 389 milionů dolarů, zahrnující údržbu stávajících letounů F‑16, nový software či elektronickou podporu. Na podzim 2024 pak USA daly souhlas k tomu, aby americká firma Lockheed Martin zmodernizovala všechny polské stíhačky F-16 na nejnovější konfiguraci Viper (.pdf). V tomto případě jde o tzv. modernizaci ve střední době životnosti, která zahrnuje rozsáhlou úpravu strojů tak, aby obstály v moderním boji. K uzavření mezivládní dohody ještě Polsko a USA nepřistoupily a jednáníceně stále pokračují. Maximální hodnota kontraktu by podle amerického Ministerstva zahraničí neměla přesáhnout 7,3 miliardy dolarů (.pdf), v přepočtu na jeden letoun F-16 tedy 152 milionů dolarů.

Kromě vyjednávání o letounech F-16 se ovšem polská vláda v roce 2020 rozhodla, že rozšíří svou flotilu o 32 stíhaček typu F-35A. Jde přitom o stejný druh letounů, který se rozhodlo koupit Česko. První model nových polských stíhaček s názvem Husarz byl představen v roce 2024, zbytek má být postupně dodán nejpozději do roku 2030.

Maďarsko a gripeny

Maďarská armáda používá gripeny od roku 2006, pořídila si je na leasing ze Švédska po dohodě z roku 2001. Později došlo k jejich postupné modernizaci a rozšíření vybavení. V únoru 2024 maďarský premiér Orbán a švédský premiér Kristersson oznámili dohodu, podle které Maďarsko zakoupí čtyři nové Gripeny JAS-39 C, čímž jeho flotila vzroste na celkem 18 strojů. Zároveň výrobce Saab prodlouží podporu a logistiku všech 18 gripenů C a D (typ D je dvoumístný) do roku 2036. Stroje, které má Maďarsko v současné době na leasing, přejdou roku 2026 do maďarského vlastnictví. 

Podle některých odhadů se pořizovací cena gripenů typu C pohybuje kolem 60 milionů dolarů (.pdf, str. 21), což je nižší částka, než kterou stejné odhady uvádějí u letounů F-35A (str. 15, 18). Přesná celková částka, za jakou si Maďarsko koupilo čtyři nové gripeny C, ovšem není známa.

Gripeny a nabídka pro Česko

Ještě před nákupem amerických letounů F-35 dostalo Česko nabídku od Švédska, od kterého má už od roku 2004 česká armáda v pronájmu 14 stíhaček Gripen JAS-39 C a D. Podle Ministerstva obrany by na jejím základě Švédsko ČR přenechalo všechny dosud pronajímané gripeny C a D, pokud by si koupila 12 nových gripenů typu E. Přesnou cenu resort obrany ale nezveřejnil.

Do diskuze o ceně gripenů se tehdy vložil i samotný švédský výrobce těchto strojů, společnost Saab. Po oznámení Ministerstva obrany o nákupu stíhaček F-35 si objednal srovnávací studii u společnosti Aviation Week Network (.pdf), podle které vychází pořizovací cena stíhaček F-35A na 110 milionů dolarů (str. 21) a cena gripenů E na 76 milionů dolarů. Ministerstvo obrany v reakci ovšem uvedlo, že skutečná oficiální nabídka švédské vlády byla o desítky procent dražší oproti ceně uvedené ve studii. Ministerstvo k tomu tehdy napsalo, že při srovnání nabídek USA a Švédska je pořizovací cena letounů F-35 nižší než u gripenů E a roční provoz je naopak skutečně vyšší u amerických F-35.

Resort obrany zdůrazňoval, že „F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost“. Ve srovnání s americkými F-35 nepatří gripeny C a E mezi letouny tzv. 5. generace, a švédská nabídka tak Česku nevyhovovala ani z tohoto důvodu.

Závěr

Maďarsko v roce 2024 oznámilo dohodu se Švédskem, jejímž prostřednictvím prodloužilo pronájem 14 stávajících gripenů C/D, v roce 2026 pak tyto letouny přejdou do maďarského vlastnictví. Zároveň Maďarsko nakoupilo čtyři nové gripeny C, přesnou hodnotu nákupu maďarská vláda nezveřejnila. Polsko v současnosti vede jednání s USA o modernizaci svých 48 stíhaček F-16 na nejnovější verzi Viper. Podle amerického Ministerstva zahraničí cena dosáhne maximálně 7,3 miliardy dolarů, tedy 152 milionů dolarů za modernizaci jednoho letounu. V porovnání s cenou, za jakou Česko pořídilo letouny F-35 (208 milionů dolarů za letoun), je tato částka skutečně přibližně o třetinu nižší. Modernizace stávajících letounů F-16 ale není jediný krok, ke kterému Polsko přistoupilo. Kromě toho totiž v roce 2020 uzavřelo smlouvu o nákupu 32 nových stíhaček F-35A, tedy stejného druhu letounů, který se rozhodla pořídit i Česká republika. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura

(...) ODS nakupuje u svého spolustraníka senátora Sehnala polní kuchyně za 66 milionů, které ani nebyly dodány.
100 dní do voleb, 19. června 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2025
Pravda
Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za necelých 66 milionů korun od firmy 4 Army, jejímž jednatelem a majitelem je bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal. Ke dni konání debaty armáda kuchyni doposud neobdržela, ačkoli termín dodání byl v polovině října 2024.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže realizovat ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad připomíná nákup polní kuchyně, kterou armáda ještě nedostala.

Nákup polní kuchyně 

Armáda smlouvu na nákup polní kontejnerové kuchyně typu KALICH uzavřela v listopadu 2023 s firmou 4 Army (.pdf, str. 1 z 53), která obchoduje s Ministerstvem obrany od roku 2019 a s armádou má uzavřenou například rámcovou dohodu na dodávky sociálních kontejnerů a jímek (.pdf).

Jednatelemmajitelem této společnosti je bývalý člen ODS Vlastimil Sehnal, který v letech 2004–2010 za tuto stranu působil jako senátor. Sehnal později z ODS vystoupil a v roce 2017 založil hnutí Sportovci pro společnost, které v témže roce neúspěšně kandidovalo do sněmovních voleb.

Soupravu polní kuchyně za celkem 65 945 000 korun měla armáda podle smlouvy obdržet do 15. října 2024 (.pdf, str. 3 z 53). Podle zjištění Seznam Zpráv z května 2025 však armáda soupravu od firmy nedostala. Mluvčí Ministerstva obrany uvedl, že po dodání zboží resort vypočítá pokutu z prodlení, která činí 0,2 % z kupní ceny za každý den (.pdf, str. 15 z 53).

Závěr

Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za téměř 66 milionů korun v listopadu 2023. V květnu 2025 Seznam Zprávy informovaly, že armáda kuchyni stále neobdržela, ačkoli podle smlouvy měla být dodána do poloviny října 2024. Společnost 4 Army, s níž armáda zakázku uzavřela, vlastní bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal, který však již členem ODS není. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.