Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, je plán Evropské unie, jak transformovat hospodářství za účelem dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. 

Evropská komise v plánu navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 50–55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by poté mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy státy „odstraňují z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), a vyzvala k urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021.

V oblasti energetiky komise navrhuje zvýšit podíl obnovitelné energie v energetickém mixu EU na 40 % do roku 2030. Pro kontext dodejme, že v roce 2019 to bylo 19,7 % celkové vyrobené energie.

Růst cen energií je podle expertů způsoben mimo jiné i zvyšováním cen emisních povolenek. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu CO2. Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena téměř zdvojnásobila na přibližně 60 EUR. To je podle expertů zčásti také zapříčiněno novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hrají ale také investoři, které přilákal vytrvalý růst cen v posledních měsících.

Od začátku roku stoupla cena elektřiny a zemního plynu na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) o 208,12 % na 163,83 EUR (k 5. říjnu). Cena elektřiny pro domácnosti byla v lednu 4,6481 Kč za kWh, na začátku října pak 7,1828 za kWh. Jedná se o průměrné republikové ceny za jednotarifovou sazbu a střední spotřebu.

Pro kontext ale dodejme, že cenu energií ovlivňují v současné době i další faktory. Šéf komise Green Deal Frans Timmermans řekl, že pouze „pětinu“ vyšších nákladů na energii lze přičíst rostoucí ceně emisních povolenek (ETS, pozn. Demagog.cz), zbytek je způsoben prudce stoupajícími cenami plynu a uhlí a nízkou produkcí větrných elektráren. Cena zemního plynu vyskočila v září poté, co si ruská společnost Gazprom, jakožto největší dodavatel na evropský trh, rezervovala pouze zlomek tranzitní kapacity. Podle dat z roku 2018 tvoří Gazprom až 36,7 % evropského trhu s plynem.

Podle ČSÚ se na zvyšování inflace podílely téměř všechny oddíly spotřebního koše. Vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá uvedla, že největší vliv na meziroční cenový růst mají ceny v dopravě, tedy ceny automobilů a ceny pohonných hmot. Dalšími výrazně dražšími položkami spotřebního koše jsou některé potraviny, alkohol a bydlení.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy inflaci nahoru nejvíce táhnou ceny energií, energie jen za poslední rok vzrostly o 274 %.

Eurostat, tedy Statistický úřad Evropské unie, každý měsíc vydává studii ohledně komodit, které zaznamenaly největší růst cen. Na prvním místě jsou ceny energií, a až daleko za nimi jsou potraviny a další výrobky.

Pro zrušení superhrubé mzdy hlasovalo 20. listopadu 2020 celkem 68 poslanců ze 102 přítomných. Jednalo se o 39 poslanců ANO, 12 poslanců ODS, 10 poslanců SPD, 5 poslanců KSČM a 2 nezařazené poslance. SPD pak hlasovala i pro schválení senátní verze zákona. I díky hlasům SPD tak došlo ke zrušení superhrubé mzdy.

Skupina poslanců za SPD předložila v dubnu 2020 návrh novely zákona o daních z příjmu. Návrh obsahoval zvýšení základní slevy na poplatníka na 37 260 Kč (.pdf, str. 3) z tehdejších 24 840 Kč. Na 37 260 Kč se měla zvýšit také například sleva na manžela (.pdf, str. 3). Další zvýšení se mělo týkat slevy na invaliditu, rozšířené slevy na invaliditu nebo slevy pro držitele průkazu ZTP/P (.pdf, str. 4). Vláda vydala k návrhu nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). První čtení tisku bylo zařazeno na schůzi 7. července 2021, do konce volebního období ale nebyl návrh schválen.

Při projednávání daňového balíčku na podzim 2020 pak navrhoval poslanec Hrnčíř za SPD zvýšení slevy na poplatníka z tehdejších 24 840 Kč na 27 000 Kč (.pdf), resp. 28 200 Kč (.pdf), ani tyto návrhy však nebyly schváleny. Místo nich prošel návrh, podle kterého se sleva zvýšila na 27 840 Kč od roku 2021 a od roku 2022 pak má vzrůst na 30 840 Kč. 

Protože tedy žádný z návrhů SPD na navýšení slevy na poplatníka nebyl schválen, především pak návrh z dubna 2020 na navýšení na 37 260 Kč, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejdražší armádní nákup v novodobé české historii, kterým by Česká republika měla získat 210 pásových bojových vozidel pro armádní pěchotu za zhruba 52 mld. Kč, začalo Ministerstvo obrany plánovat již v roce 2018. Výběrové řízení na tento nákup nicméně stále probíhá, přihlášky do něj mohly firmy podávat do začátku září 2021. Současné Ministerstvo obrany tak zakázku již s velkou pravděpodobností podepsat nestihne.

Doplňme, že do výběrového řízení se přihlásily celkem 3 firmy: švédská BAE Systems, německá Rheinmetall Landsysteme a španělská společnost GDELS.

Podle serveru Army Technology bude finská armáda modernizovat a investovat do svých bojových vozidel CV90. V červnu 2021 podepsalo Finsko kontrakt za 32 milionů dolarů (asi 704 milionů Kč) na modernizaci, prodloužení životnosti a zlepšení bojové efektivity do roku 2030. Prototypy a testovací vozidla CV9030FIN budou modernizovány jako první, další modernizace bude následovat v letech 2022 až 2026. Plánování a vývoj bude probíhat ve Švédsku, produkce a výroba pak ve Finsku.

Oproti tomu v červnu 2019 podepsalo české Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 vozidel TITUS za více než 6 miliard Kč, které by armáda měla dostat v letech 2022 a 2023. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty by tato vozidla měla směřovat ke 4. brigádnímu úkolovému uskupení, jehož jádro tvoří 4. brigáda rychlého nasazení.

Především ale v červnu 2021 Ministerstvo obrany prodloužilo až do 1. září termín, do kterého mohou firmy podávat své nabídky na dodání 210 vozů v hodnotě 52 miliard korun. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty byl přitom součástí plánu na přezbrojení 7. mechanizované brigády tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Do výběrového řízení se přihlásil i švédský BAE Systems s výše zmíněným vozidlem CV90.

Tomio Okamura zde mluví o schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovně předložila vláda v květnu 2020. Tento původní vládní návrh měl mimo jiné za cíl snížit podporu pro solární elektrárny zavedením tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy maximální stanovené výnosnosti. Ta by měla zajistit, že výrobci energií nezískají nadměrné kompenzace. Podle vládního návrhu tak v případě solárních elektráren nově nemělo vnitřní výnosové procento investic překročit 6,3 % (.pdf, str. 35–36).

Uveďme, že předložená vládní verze neobsahovala vyšší zdanění solárních elektráren, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 58–59), který poslanci schválili, návrh novely nakonec obsahoval část, podle níž na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 %.

Při hlasování ve třetím čtení byla tato verze 14. července 2021 Poslaneckou sněmovnou schválena, přičemž zákon podpořili i všichni přítomní poslanci SPD. Doplňme, že poslanci SPD také hlasovali pro přijetí výše uvedeného pozměňovacího návrhu.

Senát ale následně novelu do Sněmovny vrátil se svými pozměňovacími návrhy. V nich navrhl upravit maximální hranici vnitřního výnosového procenta. Sněmovnou schválené znění počítalo s jasně stanovenými hodnotami pro jednotlivé zdroje elektrické energie (.pdf, str. 35–36), Senát ale místo toho navrhl zavést společný interval v rozmezí 8,4–10,6 % (.pdf, str. 3). O jeho konkrétní výši bude v jednotlivých případech rozhodovat svým nařízením vláda. Celkově se tak jedná o limit vyšší, než pro který původně hlasovala Sněmovna včetně SPD. Při hlasování o znění novely, které navrhl Senát, se všichni přítomní poslanci SPD zdrželi.

Co se týče rozpočtových dopadů novely zákona o podporovaných zdrojích energie, materiál Senátu o pozměňovacích návrzích přesnou hodnotu neuvádí (.pdf). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nicméně již dříve uvedl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 % a současně by se o deset procent zvýšila solární daň, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Ministryně financí Alena Schillerová poté ve spojitosti s novelou hovořila o přínosu ve výši 3–4 miliard. Lze tedy říci, že Tomiem Okamurou uváděné rozmezí 3–5 miliard se shoduje s hodnotami uváděnými vládními ministry.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Při konečném hlasování ve Sněmovně po vrácení Senátem se poslanci SPD zdrželi (nehlasovali proti), při hlasování dolní komory o novele zákona o podporovaných zdrojích energie ve třetím čtení však návrh podpořili, a to včetně pozměňovacího návrhu, který solární elektrárny více zdaňuje.

V předvolebním desateru ČSSD je v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.” Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a Matěje Stropnického by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News.

Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.”

Veškeré návrhy, které v minulosti zazněly od různých představitelů Pirátské strany, se týkaly zdanění prázdných bytů. V programu Pirátské strany pro sněmovní volby v roce 2017 stojí: „Dáme obcím možnost zvýšit daně z dlouhodobě neobydlených bytů.“ Nicméně aktuální program uskupení Pirátů a Starostů do voleb do Poslanecké sněmovny tento slib už neobsahuje.

Pražský primátor a člen Pirátské strany Zdeněk Hřib na besedě s občany 20. února 2019 uvedl, že „legislativní nástroj, který by existoval (k řešení bytové krize, pozn. Demagog), je založený na reformě daně z nemovitosti. To je nástroj, kterým to řešili například ve Vancouveru nebo v jiných světových metropolích. Myslím, že není úplně vyloučeno, že i na toto dojde, protože to patří k mixu těch nástrojů“. Přímo v rozhovoru pro Novinky.cz pak zdanění prázdných bytů nevyloučil. Ještě v srpnu 2019 pak o možném zdanění prázdných bytů někteří pražští radní přemýšleli.

V předvolebním desateru ČSSD je pak v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.“ Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření Matěje Stropnického a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News. Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.“

Protože jak pražský pirátský primátor Hřib, tak ČSSD navrhovali zdanění prázdných bytů, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura se veřejně vyjadřoval k různým otázkám již před rokem 2012, tehdy ale začala jeho politická kariéra. Už během roku 2012 se na něj upínala pozornost některých médií, ale přímo o hrozbě, kterou by měla představovat islamizace, veřejně nemluvil. Ani v rámci své kandidatury na prezidenta před islamizací nevaroval.

Již v roce 2011 se nicméně Okamura vyjadřoval k cizineckému zákonu a v souvislosti s ním varoval před migrací. „Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, u nás pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ vyjádřil se tehdy Okamura pro Parlamentní listy. V srpnu 2011 také Tomio Okamura uvedl: „(…) Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů.“

Zmínky o islámu ve spojení s migrací se nám podařilo najít až z roku 2013, kdy před muslimskými migranty na svém facebooku varoval především v souvislosti s kampaní svého tehdejšího hnutí Úsvit. Na Twitter se připojil až v roce 2013, na něm tedy v roce 2012 před islamizací ani migrací varovat nemohl.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož neuvedl přesně rok, kdy začal před migrací a islamizací veřejně varovat. Jinak ale správně poukazuje na to, že před migrací a islamizací začal varovat kolem roku 2012. Před migrací obecně varoval již o rok dříve.