Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 317 výroků
Koronavirus 28 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 15 výroků
Energetika 14 výroků
Zdravotnictví 12 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Ekonomika 9 výroků
Poslanecká sněmovna 8 výroků
Sněmovní volby 2021 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Vnitrostranická politika 5 výroků
Sociální politika 4 výroky
Rozpočet 2022 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 200 výroků
Nepravda 104 výroků
Zavádějící 69 výroků
Neověřitelné 44 výroků
Rok 2023 17 výroků
Rok 2022 41 výroků
Rok 2021 39 výroků
Rok 2020 23 výroků
Rok 2019 6 výroků
Rok 2018 35 výroků
Rok 2017 62 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 24 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 57 výroků
Rok 2012 23 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 32 výroků

Tomio Okamura

Fialově vládě rozhodně důvěřuje už pouze 2 % občanů.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Pravda
V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se týkal důvěry občanů v ústavní instituce během června a července, uvedla pouze 2 % respondentů, že vládě Petra Fialy rozhodně důvěřují.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Tisková zpráva CVVM (.pdf, str. 1).

Tomio Okamura

Třeba pan ministr Rakušan v Evropské unii odsouhlasil migrační pakt EU.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Ministr vnitra Vít Rakušan zastupoval Českou republiku při jednání Rady EU o návrhu migrační reformy. Na hlavních bodech návrhu se ministři jednotlivých členských států shodli 8. června 2023, přičemž Rakušan dohodu skutečně podpořil. Proti se vyslovily pouze Maďarsko a Polsko.

Předně uveďme, že Tomio Okamura hovoří o připravované migrační reformě, na jejichž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda dále bude sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem, ze kterého by měla vzejít finální podoba migrační dohody.

Tato dohoda počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Státy EU v jeho rámci budou mít možnost volby, jakou formu pomoci zvolí. Budou si moci vybrat relokaci, tj. přijetí běženců, nebo roční finanční příspěvek v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci (za jednoho odmítnutého migranta), případně také poskytnutí alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. 

Role Víta Rakušana

Pro kontext uveďme, že migrační dohoda byla projednávána Radou Evropské unie, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států, kteří se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou. Dohoda byla konkrétně projednávána Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, ve které zasedají ministři spravedlnosti a vnitra. Zastupováním České republiky byl tak pověřen současný ministr vnitra Vít Rakušan.

Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. Rakušan tehdy zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň uvedl, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko v poslední době přijalo

Shrnutí

Závěrem tedy shrňme, že Vít Rakušan opravdu podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, které byly projednávány Radou EU. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Je však potřeba zdůraznit, že návrh bude sloužit pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem.

Tomio Okamura

Dneska 58 % občanů nesouhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajinců a Ukrajiny, je to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s kroky vlády, které podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem, celkem 54 % respondentů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.

Zdroj: Tisková zpráva CVVM (.pdf, str. 5)

Tomio Okamura

On ten § 8a (trestního řádu, pozn. Demagog.cz) nic totiž neříká o tom, že se nesmí zveřejňovat národnost. (...) § 8a (...) upravuje, co smí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
V § 8a není výslovně zmíněno, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejnit národnost obviněných. Daný paragraf ale stanovuje, že se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Mezi ně podle Policie ČR standardně patří i státní příslušnost.

Tomio Okamura (SPD) zde reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten o § 8a trestního řádu mluvil v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňovalprimátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například právě předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se nicméně postupu Policie ČR v obou případech zastal a argumentoval přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Tomio Okamura však odůvodnění Víta Rakušana zpochybňuje. Poukazuje přitom na to, že podle něj § 8a trestního řádu sice uvádí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení, ale neuvádí se v něm, že nesmí zveřejňovat národnost pachatele.

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na to, co legislativa říká o státní příslušnosti.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“

Kromě toho paragraf 8a dále uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že v přípravném řízení policejní složky provádí vyšetřování. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Co říká policie?

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To uvedlo, že „sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme“. 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

§ 8a trestního řádu upravuje, jaké informace mohou orgány činné v trestním řízení poskytovat veřejnosti. Výslovně se v něm nepíše, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejňovat národnost pachatele. Daný paragraf ale říká, že policie nesmí uvést o osobách zúčastněných v trestním řízení údaje, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Ačkoli existují případy, kdy informace o státní příslušnosti s danou trestnou činností souvisí, v ostatních případech Policie ČR státní příslušnost nezveřejňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící. 

Tomio Okamura

V zákoně o policii je jasně definováno, co to je definice totožnosti a národnost mezi těmi údaji není, je to komplex údajů, je tam státní příslušnost, rodné číslo, bydliště atd. Takže vy jste tu národnost toho Ukrajince uvést mohl.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Definice totožnosti v zákoně o policii národnost skutečně neobsahuje. Definice se nicméně vztahuje pouze k prokázání totožnosti policií a nijak se netýká zveřejňování údajů o totožnosti pachatele během trestního řízení.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o tom, že Policie ČR ze zákona nesmí prozrazovat národnost pachatele v probíhajícím trestním řízení. Takto Vít Rakušan odůvodnil postup policie v souvislosti s případy znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a znásilnění v Praze-Hostivaři. V prvním případě policie z trestného činu obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, avšak v médiích se objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka a ani zde národnost pachatele neupřesnila

Právě to, že policie národnost pachatelů „tají“, Tomio Okamura kritizuje. Podle něj zákon o Policii České republiky jasně definuje pojem totožnost, přičemž do údajů o totožnosti národnost neřadí. Proto podle Okamury ministr vnitra Rakušan národnost pachatele uvést mohl.

Zákon o policii pojem totožnost skutečně upravuje, a to konkrétně § 63, který v prvním odstavci uvádí: „Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

Mezi těmito údaji se tedy národnost nenachází, jak správně uvádí Tomio Okamura. Paragraf však upravuje prokázání totožnosti policii např. v případě podezření ze spáchání trestného činu či přestupku a nevztahuje se na zveřejňování informací o pachatelích trestných činů, jak svými slovy naznačuje Okamura. Pravidla pro zveřejňování informací o osobách podezřelých ze spáchání trestného činu obsahuje § 8a trestního řádu. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Z tohoto důvodu Policie ČR národnost, respektive státní příslušnost pachatelů zpravidla nezveřejňuje.

Tomio Okamura tedy správně popisuje definici totožnosti dle zákona o policii, jeho argument je však zavádějící, neboť toto ustanovení se netýká zveřejňování informací o pachatelích trestných činů. To upravuje trestní řád, který navíc zmiňuje, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily takové údaje, které nesouvisí s trestnou činností – podle Policie ČR např. národnost, resp. státní příslušnost. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura

Vy jste napsal po tom odporném znásilnění, kdy tu dívku v Plzni ještě ten kriminálník prostě hodil do toho pytle, že, cituju vás, pane ministře: „Doufám, že jeho oběť bude nakonec v pořádku.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Pachatel znásilnění v Plzni svou oběť skutečně zabalil do pytle. Ministr vnitra Vít Rakušan zároveň v reakci na tento čin napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku.

Tomio Okamura (SPD) hovoří o znásilnění a pokusu o vraždu nezletilé dívky, které začátkem srpna v Plzni spáchal osmnáctiletý cizinec. Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO 2011) se mělo jednat o muže ukrajinské národnosti. Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

Pachatel, který byl později vzat do vazby, o tři roky mladší dívku vylákal na procházku kolem řeky. Následně se nečekaně vydal do blízkého lesa, kde jí svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil. Poté své oběti způsobil řezné poranění a vyhrožoval jí smrtí. Obviněný muž podle dostupných informací dívku následně zabalil do pytle a shodil ze srázu. Dívka předstírala svou smrt, čímž si dle vyjádření policie zachránila život.

K tomuto násilnému činu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který na svém twitteru opravdu napsal větu, kterou cituje předseda hnutí SPD Okamura:

Tomio Okamura tedy správně uvádí informace o případu znásilnění v Plzni. Ministr vnitra Rakušan na svůj twitter v reakci na tento čin opravdu napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Já jsem nikdy nic (v kontextu trestných činů Ukrajinců v Česku, pozn. Demagog.cz) o kolektivní vině nenapsal.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Tomio Okamura v souvislosti s nedávnými trestnými činy Ukrajinců v Česku přímo o kolektivní vině Ukrajinců skutečně nemluvil. V souvislosti s těmito činy jen kritizoval přístup vlády k přijímání ukrajinských uprchlíků na území ČR.

Pro začátek uveďme, že pojem „kolektivní vina“ je koncept, který pracuje s myšlenkou, že členové jedné skupiny mohou být zodpovědní za porušování norem či zákonů, kterých se dopustili jiní členové stejné skupiny.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) hovoří o kolektivní vině v kontextu mj. nedávného případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni, ze kterého policie obvinila osmnáctiletého muže. Následně se vyskytly neoficiální informace, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka ze znásilnění. Ani v tomto případě policie národnost pachatele nezveřejnila. Na sociálních sítích se ovšem opět šířila informace, že se jednalo o Ukrajince. Zmiňme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci k předcházení násilným trestným činům a předsudečnému násilí v návaznosti na oba trestné činy odsoudil aplikování kolektivní viny. Předseda hnutí SPD Okamura výrokem reaguje na Rakušanova slova z debaty, že byl jedním z lidí, kteří „okamžitě začali uplatňovat kolektivní vinu“, což Okamura odmítá.

Slovní spojení „kolektivní vina“ se nám ve veřejných projevech Tomia Okamury týkajících se trestných činů Ukrajinců v Česku najít nepodařilo. Jediným příspěvkem na sociálních sítích, kde Tomio Okamura užívá toto slovní spojení, je facebookový příspěvek z 15. srpna tohoto roku, kdy sdílel video CNN Prima News, ve kterém komentátor MF Dnes Petr Kolář mluví o aktuálně medializovaných případech ukrajinských trestných činů v Česku. Předseda SPD se nicméně o samotné kolektivní vině nijak nevyjádřil, k videu pouze dodal: „Uplatňování kolektivní viny a napětí ve společnosti.“ Z tohoto příspěvku tedy nelze soudit, jaký vztah má Okamura k uplatňování kolektivní viny vůči Ukrajincům. Dodejme, že stejné video sdílel Okamura i na Twitteru (nově X), kde k němu přidal totožný popisek.

K výše zmíněným incidentům z PlzněPrahy Okamura na svůj facebookový profil napsal: „Kvůli nezvládnuté proimigrační politice Fialovy vlády přibývá násilných útoků ukrajinských migrantů na české občany. Hnutí SPD odmítá plošné prodloužení pobytu ukrajinských imigrantů u nás.“ Předseda SPD tímto vyjádřením pouze kritizuje vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a vymezuje se proti tomu, aby byl všem Ukrajincům žijících na českém území plošně prodloužen pobyt.

Zmiňme, že již dříve se Tomio Okamura vyjádřil negativně o přijímání ukrajinských uprchlíků na území České republiky, a to v souvislosti s potyčkou českých občanů, údajně Romů, a jednoho cizince, údajně ukrajinské národnosti, v Brně v červnu letošního roku. Tento incident skončil smrtí jednoho z českých občanů. Na svůj Facebook konkrétně napsal: „Ukrajinec vraždil v Brně. To máme za tu naši solidaritu pane premiére Fialo (ODS) a ministře vnitra Rakušane (STAN)? Život mladému člověku nikdo nevrátí! Pozve si prezident Petr Pavel také na Hrad rodiče zavražděného chlapce? Ukrajinec měl být především na Ukrajině a bránit svou zemi a ne v Brně v tramvaji.“ I tento příspěvek tak kritizuje Fialovu vládu kvůli solidárnímu přístupu k ukrajinským migrantům.

Poslanec Okamura tedy o kolektivní vině v souvislosti trestných činů Ukrajinců v Česku přímo nepsal. Na svých sociálních sítích pouze kritizoval vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a odmítal, aby se plošně prodloužil jejich pobyt v Česku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Paušálně nazýváte voliče opozičních stran extremisty a populisty, to jsem z vašich úst slyšel několikrát (k Vítu Rakušanovi, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Nepravda
Vít Rakušan označení populismus a extremismus dlouhodobě používá především ve spojitosti s opozičními hnutími ANO a SPD. O samotných voličích těchto hnutí se takto nicméně nevyjadřoval.

Už před komunálními volbami v roce 2018 Vít Rakušan coby místopředseda hnutí STAN prohlásil, že hnutí nehodlá spolupracovat s extremistickými stranami. Jako příklad uvedl SPD a KSČM. Hnutí SPD pak za extremisty označil i na svém twitteru (nově X), když komentoval volbu nominanta ANO do sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.

V roce 2017 Rakušan mluvil o kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde uvedl, že hnutí STAN se chce prosadit jako alternativa, která některým voličům do té doby chyběla. Následně svá slova upřesnil takto: „Nemám na mysli voliče extremistů, kam samozřejmě počítám i komunisty.“ V tomto vyjádření však za extremisty neoznačuje voliče, ale samotnou komunistickou stranu. Podobnými slovy se pak Rakušan proti KSČM (a také dalším stranám) vymezil i v roce 2020, ani tehdy ale voliče současných opozičních stran nepopsal jako extremisty či populisty.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 Rakušan v rozhovoru pro Forum24 popsal útoky Andreje Babiše na koalici Pirátů a STAN a jeho negativní kampaň jako „typický prostředek populistů“. Po volbách pak Rakušan na sociálních sítích napsal, že Babišův kabinet byl dle něj vládou „populistů a extrémistů“.

V březnu tohoto roku pak za „čistý populismus“ označil návrh hnutí ANO na zmrazení platů politiků, který se Andrej Babiš pokoušel prosadit již v listopadu 2021. V červnu 2023 Vít Rakušan slovy „populismus“ a „extremismus“ komentoval politiku ANO v reakci na pokus Andreje Babiše vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

My jsme se na předsedu SPD Okamuru obrátili s otázkou, na jaká Rakušanova vyjádření se ve výroku odkazoval. Ten na náš dotaz však ke dni publikace tohoto ověření nereagoval.

Výraz „populismus“ a „extremismus“ tedy Vít Rakušan v minulosti používal ve spojení s dnes opozičními hnutími ANO a SPD. Z dostupných článků, vyjádření na sociálních médiích a ostatních veřejných projevů však nevyplývá, že by tak označoval i jejich voliče. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Ve vaší zprávě, zpráva o stavu veřejné správy Ministerstva vnitra za rok 2022, se uvádí věta, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali občané Ukrajiny. Takže tu národnost tam samozřejmě uvádíte.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Zmíněná zpráva opravdu uvádí, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali Ukrajinci. Okamura ovšem porovnává zveřejňování národnosti v obecné statistice a dva individuální případy znásilnění, u kterých policie tyto informace obvykle nezveřejňuje, neboť nesouvisí s trestnou činností.

V kontextu výroku byla řeč o dvou případech znásilnění z první poloviny srpna, která podle neoficiálních informací spáchali Ukrajinci. Tomio Okamura v debatě kritizoval, že policie nezveřejnila a ani nepotvrdila národnost podezřelých a Zprávu o stavu veřejné správy uvádí jako příklad, že i samotné Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem národnost zveřejňuje.

Ministerstvo vnitra pravidelně vydává výroční zprávy o stavu veřejné správy. Zpráva za rok 2022 zmiňovanou větu výslovně neuvádí, nicméně z ní vyplývá, že nejpočetnější skupinou cizinců odpovědných za páchání přestupků na území ČR byli v roce 2022 Ukrajinci (.pdf, str. 56). Podle statistiky jich konkrétně spáchali 4 486. Na druhém místě se umístili Slováci, kterým statistika přisuzuje 3 865 spáchaných přestupků.

Uveďme však, že Ukrajinci v roce 2022 tvořili zdaleka nejpočetnější skupinu cizinců žijících v ČR (.pdf, str. 1). Je tomu tak zejména kvůli probíhajícímu konfliktu na Ukrajině a s tím spojeným přílivem válečných uprchlíků. Výroční zpráva uvádí, že na konci roku 2022 resort vnitra evidoval přítomnost celkem 1 116 154 cizinců, z nichž více než polovinu tvořili Ukrajinci, a to počtem 636 282 obyvatel (.pdf, str. 37, 39). V porovnání s předchozím rokem (.pdf, str. 25) se tak jejich počet více než ztrojnásobil.

Pro srovnání doplňme, že druhou nejpočetnější skupinu cizinců tvořili na konci roku 2022 Slováci, kterých Ministerstvo vnitra evidovalo 117 265 (.pdf, str. 39). Z dat vyplývá, že ačkoliv Ukrajinci vévodili statistice absolutního počtu spáchaných přestupků mezi cizinci, z hlediska poměru páchání přestupků na počet obyvatel si vedli lépe než některé jiné národnosti žijící v ČR. Na 100 000 obyvatel jich spáchali 705, zatímco například zmiňovaní Slováci jich na stejný počet obyvatel spáchali 3 296.

Ze zmiňované zprávy dále vyplývá, že Ukrajinci tvořili z celkového počtu obyvatel ČR (.pdf, str. 35) na konci roku 2022 zhruba 6,2 %, odpovědní pak byli pouze za přibližně 3,7 % celkového počtu přestupků (str. 56). I samotná výroční zpráva uvádí, že „počet spáchaných přestupků občanů ukrajinské národnosti je spíše v přímé souvislosti s nárůstem uprchlíků z Ukrajiny, oproti jiným cizím státním příslušníkům“ (str. 58).

Poslanec Okamura má tedy pravdu v tom, že Zpráva o stavu veřejné správy za rok 2022 publikovaná Ministerstvem vnitra zmiňuje, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali Ukrajinci. Jím citovaná věta se ovšem ve zprávě doslovně neuvádí. V kontextu výroku ovšem porovnává obecnou statistiku a dva individuální případy znásilnění. U takových trestných činů policie obvykle nezveřejňuje národnost pachatele, jelikož to většinou nesouvisí s trestnou činností. U druhého případu pak policie tyto údaje ani zveřejňovat nesmí, protože se jednalo o mladistvého pachatele. Doplňme, že z hlediska poměru počtu spáchaných přestupků na počet obyvatel, si dle zmiňované zprávy občané ukrajinské národnosti nevedli nejhůře. Vzhledem k těmto důvodům tedy hodnotíme výrok jako zavádějící.

Tomio Okamura

Zpráva vydaná Nejvyšším státním zastupitelstvím, je to zpráva za rok letošní 2023, cituji: „Poměrně výrazný nárůst kriminality páchané občany Ukrajiny“.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Tomio Okamura cituje správně, pomíjí ovšem fakt, že podle stejné zprávy tento nárůst souvisí jednoduše se zvýšeným počtem Ukrajinců v ČR. Míra kriminality, respektive podíl trestně stíhaných Ukrajinců z jejich celkového počtu v Česku navíc výrazně klesl.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura mluví o Zprávě o činnosti státního zastupitelství (.pdf), která byla publikována v červnu letošního roku. Ta skutečně obsahuje větu, kterou Okamura cituje, zároveň k tomu ale zpráva uvádí, že „tato skutečnost byla nesporně ovlivněna přesunem většího množství občanů Ukrajiny do České republiky v době po vypuknutí agrese Ruské federace proti Ukrajině“ (.pdf, str. 64). Upřesněme, že zpráva se týká situace v roce 2022 (.pdf), nikoliv roku 2023 jak tvrdí předseda SPD.

K prosinci roku 2021 (tedy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu) žilo v České republice téměř 197 tisíc ukrajinských občanů (.pdf, str. 6). Oproti tomu na konci roku 2022 české úřady na našem území evidovaly přibližně 636 tisíc Ukrajinců s legálním pobytem (.pdf, str. 1).

Od začátku války Ministerstvo vnitra k 1. dubnu 2023 vydalo cca 504 tisíc dočasných ochran. Část osob se nicméně vrátila zpět na Ukrajinu, a ke stejnému datu se tak v České republice nacházelo 325 742 uprchlíků z Ukrajiny.

Jak uvádí výše zmiňovaná zpráva, největší část cizinců, kteří byli v Česku stíháni nebo u nich proběhlo tzv. zkrácené přípravné řízení, tvořili ve sledovaném období občané Slovenska a Ukrajiny (.pdf, str. 64). Tyto dvě skupiny jsou také z hlediska legální migrace na našem území nejpočetnější (.pdf, .pdf, str. 1).

Podle zprávy státního zastupitelství se Ukrajinci mj. také častěji stávali oběťmi trestné činnosti, zejména z majetkového prospěchu. I v tomto případě však dokument říká, „že nárůst trestních věcí, v nichž jsou poškozenými občané Ukrajiny, souvisí zřejmě pouze se zvýšeným počtem těchto osob na území republiky“ (.pdf, str. 49). Zpráva navíc hned v úvodu zmiňuje, že ruská agrese proti Ukrajině se promítla do různých oblastí vnitřní bezpečnosti včetně kriminality (.pdf, str. 14).

Jak je vidět v následujícím grafu, i přes nárůst celkového počtu trestně stíhaných ukrajinských občanů klesá podíl trestně stíhaných Ukrajinců z jejich celkového počtu v české populaci. V loňském roce činil pouze 0,34 %, a byl tak nejnižší za několik posledních let.

Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství skutečně obsahuje větu, kterou cituje Tomio Okamura. Citovaný dokument nicméně zároveň upozorňuje, že nárůst kriminality páchané Ukrajinci byl ovlivněn tím, že po 24. únoru 2022 vzrostl počet Ukrajinců pobývajících v ČR. Tomio Okamura však tuto informaci nezmínil. Jeho tvrzení tak může vyvolávat dojem, že nárůst kriminality ukrajinských občanů nesouvisí s obecným nárůstem Ukrajinců v Česku. Výrok tedy z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Pro úplnost je vhodné doplnit, že Okamura zprávu Nejvyššího státního zastupitelství použil mj. jako příklad toho, že úřady podle něj u pachatelů běžně zveřejňují národnost (přesněji státní příslušnost). Dle něj by proto měla policie zveřejnit i národnost pachatelů dvou případů znásilnění, ke kterým došlo v první polovině srpna. Policie nicméně státní příslušnost konkrétních pachatelů standardně neuvádí – k jejímu zveřejnění přistupuje tehdy, když taková informace souvisí přímo s trestnou činností. I toto srovnání zveřejnění národnosti v obecné statistice a zveřejnění národnosti dvou konkrétních pachatelů tak lze označit jako zavádějící.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů