Tomio Okamura

Poslanci SPD v tomto volebním období skutečně podali několik návrhů zákonů týkajících se úpravy daně z příjmů fyzických osob. Hned na začátku volebního období 1. listopadu 2021 podala skupina 14 poslanců SPD dva návrhy novely zákona o daních z příjmu.

V rámci tisku č. 22 navrhovali od roku 2022 zvýšit (.pdf, str. 10) daňové „zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem daně ve společně hospodařící domácnosti – v případě jednoho vyživovaného dítěte na 30 408 Kč ročně, v případě druhého vyživovaného dítěte na 38 808 Kč ročně a v případě třetího (a každého dalšího) vyživovaného dítěte na 96 816 Kč ročně“. V současnosti je daňová sleva na jedno dítě poloviční, tedy přibližně 15 tisíc Kč.

V současně podaném návrhu v rámci sněmovního tisku č. 23 poslanci SPD navrhovali (.pdf) opět s účinností od roku 2022 zvýšit základní slevu na poplatníka. Tu chtěli zvýšit ze současných 30 840 Kč na 37 260 Kč (.pdf, str. 4). Návrh obsahuje také zvýšení (str. 11–12) slevy na manžela (manželku), základní roční slevy na invaliditu, slevy na držitele průkazu ZTP/P a slevy na studenta.

K oběma návrhům vydala svá stanoviska ještě vláda Andreje Babiše 13. prosince 2021. K návrhu na zvýšení slevy na děti vláda uvedla (.pdf, str. 1), že se jedná o řešení „značně nesystémové a nevyvážené a jeho konkrétní nejednotné procentní navýšení není nijak odůvodněno“. Ani s návrhem na zvýšení slevy na poplatníka a dalších slev vláda nesouhlasila (.pdf), v tomto případě argumentovala především dopadem na veřejné rozpočty.

Ani jeden z návrhů SPD zatím nebyl Sněmovnou ani jejími výbory projednán, a tak není jasné, jak se k nim postaví poslanci současné vládní koalice. Tomio Okamura nicméně ve svém výroku nijak nekonkretizuje, která vláda měla jejich návrhy zamítnout. Jelikož poslanci hnutí SPD skutečně předložili zmíněné návrhy a vláda (Andreje Babiše) k nim vydala nesouhlasná stanoviska, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zvyšující se ceny potravin se dotýkají takřka celého světa. Hlavními důvody jsou problémy v dodavatelských řetězcích během pandemie covidu-19, sucho nebo růst cen obilí či ropy kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Výjimkou není ani region střední Evropy včetně České republiky.

V České republice platí od 1. ledna 2015 tři sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Základní činí 21 %, snížené potom 15 % a 10 %. Do snížené 15% sazby se řadí zejména potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky, palivové dřevo atd. Daň ve výši 10 % se poté vztahuje např. na dětskou výživu, pitnou vodu, některé druhy speciálních mouk, výrobky určené k přípravě bezlepkových potravin, noviny nebo knihy.

Doplňme, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula v květnu odmítl, že by se měla snížit DPH na základní potraviny, jako se to děje v jiných zemích. Jako důvod uvedl negativní dopady tohoto snížení na státní rozpočet.

Podívejme se nyní na situaci v ostatních zemích střední Evropy, kam se kromě Česka obvykle řadí Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rakousko a Maďarsko.

V Maďarsku platí dvě snížené sazby DPH na potraviny. První je 18 %, která se podle maďarského zákona vztahuje například na jídlo s sebou, výrobky z mouky, obilovin, mléka či škrobu nebo na mléčné produkty (§ 82 a příloha 3/A). Druhá je 5 %, která platí pro některé druhy potravin, zejména pro maso, ryby, vejce a mléko. Dále se vztahuje např. na restaurační a cateringové služby (příloha 3). Kvůli rostoucím cenám potravin se maďarská vláda rozhodla od 1. února 2022 zastropovat ceny vybraných potravin, konkrétně mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, „vepřové kýty a kuřecích prsou“.

Situace v Německu je taktéž odlišná od České republiky. Základní sazba daně z přidané hodnoty zde činí 19 %, snížená poté 7 %. Právě do snížené sazby patří s určitými výjimkami většina potravin, zvláště ty základní včetně masa, mléka, pečiva či zeleniny. Doplňme, že v roce 2020 došlo kvůli dopadům pandemie covidu-19 k dočasnému snížení sazeb DPH na 16 a 5 %, v případě restauračních a stravovacích služeb poté do prosince 2022 platí snížená sazba 7 % (namísto původní základní sazby 19 %). Německá federace spotřebitelských organizací nicméně požaduje snížení DPH na základní potraviny na 0 % vzhledem k rostoucím cenám potravin.

V Polsku pak vláda v lednu 2022 oznámila úplné zrušení DPH u většiny potravin s platností od 1. února 2022 na půl roku. Před zavedením opatření se na tyto potraviny vztahovala daň ve výši 5 %. Upřesněme, že v současnosti se tak nulová DPH týká např. masa, ryb, mléčných výrobků, vajec, pečiva, ovoce, zeleniny či dětské výživy (příloha 10, položky 1–18).

Nižší sazbu DPH na potraviny uplatňují také v Rakousku, konkrétně 10% DPH (.pdf, str. 21, 65–67), to se dále vztahuje například také na knihy nebo farmaceutické produkty. V červenci roku 2020 se rakouská vláda rozhodla snížit DPH na 5 % v případě nápojů a pokrmů konzumovaných v restauracích, vstupenek do kin a divadel a další. Toto opatření ovšem platilo pouze do konce roku 2021. Nicméně stejně jako v Německu, také v Rakousku chtějí například sociální demokraté zrušit DPH na základní potraviny.

Na Slovensku v roce 2020 rozšířili snížené 10% sazby DPH na potraviny, na které se dříve vztahovala základní sazba ve výši 20 %. Toto snížení platí i dnes a týká se zejména ovoce, zeleniny či většiny druhů pečiva, dříve již platila snížená sazba DPH na máslo či mléko. Podle slovenské poslankyně Evy Antošové by snížení sazby DPH na 10 % u všech druhů potravin mělo výrazný dopad na státní rozpočet, a proto vláda vybrala především zdravé potraviny. Ze seznamu, který lze nalézt ve slovenském zákoně o DPH (příloha č. 7), nicméně vyplývá, že se snížená 10% sazba týká velké části potravin.

Ve Slovinsku poté pro DPH na potraviny (.pdf, str. 1) platí snížená sazba 9,5 %, která se dále týká například léčivých přípravků nebo i vnitrostátní dopravy. Standardní sazba DPH činí 22 %.

Na závěr tedy shrňme, že v České republice se skutečně na potraviny vztahuje DPH ve výši 15 %. Výjimky platí jen pro velmi úzkou skupinu výrobků – v podstatě jen pro dětskou výživu a některé speciální mouky či mouky a směsi pro přípravu bezlepkových potravin. Vyšší než 15% DPH na určité potraviny poté ze zemí střední Evropy platí v Maďarsku a na Slovensku. Na Slovensku se nicméně na velkou část potravin místo základní 20% sazby vztahuje snížené DPH ve výši 10 %. V Maďarsku poté místo standardní 18% daně platí 5% DPH pro část základních potravin, mezi kterými je maso, vejce a mléko. Česká republika je tak jediným státem střední Evropy, kde je zavedena na naprostou většinu potravin (včetně těch základních) daň, která dosahuje 15 %. Výrok Tomia Okamury z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu (.docx), který v rámci projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 podal poslanec SPD Jan Hrnčíř. O zákonu poslanci hlasovali 10. března 2022, Jan Hrnčíř svůj návrh podal již 18. února.

V pozměňovacím návrhu (.docx), nazvaném Snížení odvodů do rozpočtu EU a ponechání finančních prostředků pro boj s inflací a růstem cen energií, poslanec SPD navrhuje převést 30 miliard Kč z rozpočtové položky Odvody do rozpočtu Evropské unie do Vládní rozpočtové rezervy. Tyto finanční prostředky se podle Jana Hrnčíře mají „ponechat v České republice na snížení dopadu růstu cen energií a vysoké inflace pro obyvatele“.

K návrhu Jana Hrnčíře se později připojil také poslanec SPD Karel Sládeček, o jejich návrhu Sněmovna hlasovala 10. března. Pozměňovací návrh byl zamítnut – proti hlasovalo 149 poslanců, pro byl jen poslanecký klub SPD a dva poslanci hnutí ANO, Andrej Babiš a Jan Kubík.

Tomio Okamura (SPD) mluví o částce 94 miliard korun navíc, o kterou by měla inflace navýšit příjmy již schváleného státního rozpočtu. Při schvalování státního rozpočtu vláda vycházela (.pdf, str. 2) z lednové makroekonomické predikce, která předpokládala průměrnou míru inflace za rok 2022 8,5 %.

Schválený rozpočet počítal s tím, že v roce 2022 budou celkové daňové příjmy ve státním rozpočtu odpovídat částce (.xlsx) 1,360 bilionu korun. Skutečné daňové příjmy v období leden až duben poté dosahují výše 422,38 miliard korun – tedy 31,1 % ze sumy schválených daňových příjmů. Podobnou výši plnění (30,1 %) poté vykazují také daňové příjmy bez započítání pojistného na sociální zabezpečení (SZ). V tomto případě schválená částka na rok 2022 činí 733,59 mld. Kč, skutečná vybraná částka prozatím 220,57 mld. Kč. Doplňme, že podobnou výši plnění v prvním čtvrtletí, co se týče daňových příjmů, vykazovaly i rozpočty (.xlsx) v předchozích letech.

Vyjádření o tom, že by díky inflaci mělo dojít k navýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o 100 mld. Kč, pak zaznívají převážně z opozice. Exministr Karel Havlíček (ANO) k tomu pro Lidové noviny řekl: „Inflace vládě pomohla až stovkou miliard korun. V hrubém vyjádření, protože také jí inflace samozřejmě zvyšuje náklady.“ 

S tím nicméně nesouhlasí vládní poslanci, ministr financí Stanjura (ODS) např. uvedl: „Opoziční výkřiky o 70, 90 či stovce miliard inflačních příjmů v rozpočtu nelze brát vážně. Pro představu, výnos daně z přidané hodnoty (největší část příjmu státního rozpočtu – pozn. red.) závisí především na spotřebě domácností, jejíž tempo růstu odhadujeme na 12 procent. Kdybychom měli na DPH do státního rozpočtu vybrat oněch 70 miliard korun navíc, vyžadovalo by to dvojnásobný růst spotřeby. A to jednoduše není reálné, protože ekonomika kvůli válce na Ukrajině výrazně ochlazuje.“ Dodejme, že dle Stanjury Ministerstvo financí počítá s tím, že inflace navýší příjmy rozpočtu o maximálně 15 miliard korun.

Ačkoliv je těžké určit, jaký dopad skutečně bude mít inflace na příjmovou stránku státního rozpočtu, odhady, které hovoří o navýšení rozpočtu o cca 100 miliard, skutečně existují. Model webu Seznam Zprávy hovoří konkrétně o 97 miliardách, tedy o částce velmi podobné, kterou ve výroku zmiňuje Tomio Okamura.

Upřesněme, že odhad Seznam Zpráv pracuje s tím, že „pokud se daně a sociální pojistné udrží na úrovni z dubna až do konce roku“, vyberou finanční úřady celkem 1,457 bilionu Kč, což je skutečně o 97 mld. Kč více, oproti schváleným příjmům 1,360 bilionu Kč. 

Pro úplnost nicméně dodejme, že model Seznam Zpráv není zcela bezproblémový. Redakce totiž srovnává pouze nominální výši celkových daňových příjmů z minulých let a vychází z toho, že míra meziročního nárůstu těchto příjmů za první čtvrtletí obvykle zhruba odpovídá míře meziročního nárůstu daňových příjmů za celý rok. Nelze nicméně s přesností určit, jaký podíl v nárůstu daňových příjmů představuje neočekávaná inflace. Vysoká míra inflace totiž zvyšuje ceny v ekonomice, což současně znamená vyšší inkaso daně z přidané hodnoty nebo daní z příjmů. Do výše celkových daňových příjmů také vstupují i jiné faktory než samotná inflace. V minulých letech vznikly např. nečekané výpadky, poté co byl vyhlášen lockdown. Samy Seznam Zprávy poté uvádějí, že jejich model nemusí platit vždy.

Na podporu obnovitelných zdrojů se vynakládá zhruba 45 miliard korun ročně. Část z toho platí stát ze svého rozpočtu, zbytek zaplatí spotřebitelé formou speciálního poplatku ve fakturách na elektřinu. „Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl před třemi lety René Neděla, náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu.

Z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že v roce 2021 na obnovitelné zdroje vynaložil stát formou dotací 26 miliard korun. Obdobnou částku vyplatilo (.pdf, str. 109) Ministerstvo i v minulých letech, v roce 2020 to bylo 26,6 miliard korun, v roce 2019 26,2 miliard korun, v roce 2018 24,2 miliard korun a o rok dříve 25,1 miliard korun. Pro letošek se nicméně počítá s částkou o něco nižší, konkrétně 19 miliardami korun, snížení částky ale podle Ministerstva mají pokrýt úspory.

Pokud tedy odečteme od 45 miliard částku 26 miliard (kolem které se státní podpora v minulých letech pohybovala), dostaneme se na číslo 19 miliard. Těchto 19 miliard platí nejenom občané, jak uvádí Tomio Okamura, ale spotřebitelé obecně, kam spadají i firmy. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, který byl odvysílán 15. května a ve kterém vystoupil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s poslancem za ANO Jiřím Maškem.

Citace, kterou poslanec Okamura předložil, je složena z několika útržků prvních deseti minut pořadu. Z velké části odpovídá slovům ministra Válka. Ten v pořadu v reakci na dotaz týkající se Romů, kteří už několik týdnů spí na pražském hlavní nádraží, říká, že „je potřeba, aby vláda našla spolu s hejtmany mimo Prahu nějaké lokality, kde budou ochotni je přijmout“ (video, čas 4:33). Také zmiňuje, že vláda hledá cestu, „jak jim umožnit, aby se cítili co nejlépe, přímo neohrožovali sebe, neohrožovali ty děti, a neohrožovali i to svoje okolí, protože jsou zvyklí na nějaký způsob života“ (video, čas 3:27).

Ministr Válek v průběhu pořadu ale nikde explicitně neříká, že romští uprchlíci jsou nepřizpůsobiví. Naopak na diváky apeluje, aby byli tolerantní, a upozorňuje na to, že mnozí z těch, pro které vláda hledá ubytování, jsou děti (video, čas 8:05). Mluví o tom, že sehnat místo pro jejich ubytování je složité, protože vláda naráží na odpor ve vytipovaných lokalitách (video, čas 7:38). Také tvrdí, že česká romská obec a místní neziskové organizace zaměřené na pomoc Romům říkají, „že je velmi složité je (romské uprchlíky) vtáhnout do těch pravidel, na které si naše romská komunita zvykla a která jí vyhovují“ (video, čas 3:10). Prosí proto Čechy o toleranci (video, čas 3:45).

Tomio Okamura tak ve svém výroku vkládá ministru Válkovi do úst slova, která ministr neřekl. Při citování nijak nenaznačuje, že by dodatek o „nepřizpůsobivých migrantech“ byl nad rámec Válkových slov (video, čas 18:00). Zbytek citace je ale přesný, ač poskládaný z různých vyjádření Vlastimila Válka řečených v průběhu původního pořadu. Jelikož Vlastimil Válek skutečně popisoval to, že ukrajinští Romové mají problém se přizpůsobit podmínkám v Česku, hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý s výhradou. Pojem „nepřizpůsobiví“ sice Válek nepoužil, svým obecným významem ale odpovídá jeho slovům.

Na začátek uveďme, že z kontextu rozhovoru vyplývá, že termínem „nepřizpůsobiví“ označuje Tomio Okamura romské uprchlíky z Ukrajiny. 

První zmínky o ubytování těchto ukrajinských Romů v Kramolíně se objevovaly již na konci dubna 2022. V té době se Kramolín na Třebíčsku, který má 125 stálých obyvatel (.pdf, str. 77), stal jedním z vybraných míst, která k ubytování romských uprchlíků vytipovala ministerstva vnitra a obrany. Zastupitelé Kramolína společně s občany odeslali Národnímu asistenčnímu centru pro pomoc Ukrajině nesouhlasné stanovisko k využití tamní vojenské ubytovny. 

V Kramolíně tedy věděli, že se do tamní ubytovny mají nastěhovat ukrajinští Romové. 24 uprchlíků, z toho 19 dětí, se do ubytovny nastěhovalo v pátek 20. května. 

Z veřejně dostupných zdrojů se nám ale nepodařilo zjistit, zda obec věděla také konkrétně o pátečním termínu nastěhování. Kontaktovali jsme proto e-mailem obecní úřad, ze kterého jsme nedostali odpověď. Zavolali jsme proto starostovi obce Jaroslavu Žákovi, který nám potvrdil, že o nastěhování věděli. Dokonce měli stanovených několik termínů, které se postupně rušily. O pátečním nastěhování byli informování předem a na místě již byli podle starosty připraveni pracovníci tohoto uprchlického zařízení. 

Tomio Okamura tedy správně uvádí počet obyvatel Kramolína a tam ubytovaných uprchlíků. Nicméně není pravda, že by obec nevěděla o přesném termínu jejich nastěhování. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) vystoupil (video, čas 4:16) 12. května ve zprávách na CNN Prima News. Ve vstupu popisoval situaci ohledně ukrajinských uprchlíků v Ústeckém kraji (video, čas 6:40–9:21), a to zejména těch romských. Ti zde byli ve větších počtech umisťováni mimo jiné do vyloučených lokalit, na péči o ně ale podle Jana Schillera kraj neměl personální kapacity.

Na stejné téma pak hejtman Schiller mluvil i v Interview ČT24 17. května, kde reagoval na otázku vztaženou právě k jeho vyjádřením na CNN Prima News. „Zjistili jsme, že to jsou lidé, kteří neumí číst, neumí psát, neumí se nijak domluvit. Oni neumí dokonce ani použít, což je zvláštní v dnešní době, ani obyčejný záchod. Neumí zapnout rychlovarnou konvici a očividně prostě oni nikdy nepracovali a pracovat nebudou,“ řekl Schiller (video, čas 16:34).

Pro doplnění uveďme, že velká část přijíždějících ukrajinských Romů pochází ze Zakarpatské Ukrajiny, tedy části země, která je válkou zasažena nejméně. Do této oblasti prchají Ukrajinci z jiných částí země, protože se zde cítí bezpečněji. Jako důvod k odchodu do Česka obyvatelé Zakarpatské oblasti i místní politici přiznávají ekonomické důvody.

Zmíněná reportáž byla odvysílána 23. května v pořadu České televize Reportéři ČT. Mapuje situaci okolo romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří do Česka už několik týdnů přijíždějí ve vyšších počtech. Jejich příjezd způsobuje komplikace především v Praze, zejména na hlavním nádraží, kde jich stovky nocují.

Uveďme, že velká část přijíždějících ukrajinských Romů pochází ze Zakarpatské Ukrajiny, tedy části země, která je válkou zasažena nejméně. Do této oblasti prchají Ukrajinci z jiných částí země, protože se zde cítí bezpečně. Jako důvod k odchodu do Česka místní obyvatelé přiznávají ekonomické důvody.

Tomio Okamura zmiňuje komentář ze zmíněné reportáže redaktorů Tomáše Vlacha a Karla Vrány, kde mluví (video, čas 4:47) užhorodský aktivista Miroslav Horváth. Podle něj je právě nedostatek práce v Zakarpatí a s válkou spojené ekonomické problémy tím, co motivuje tamní obyvatele k odchodu do sousedních zemí. „Problém je, že Romové tu nemají práci. Je to humanitární problém. Já o tom říkám, že lidé nemají co jíst. A tak jezdí na Slovensko nebo do Česka hledat možnosti sociální podpory,“ říká (video, čas 4:54) aktivista Horváth.

Zmíněná reportáž byla odvysílána 23. května v pořadu České televize Reportéři ČT. Mapuje situaci okolo romských uprchlíků z Ukrajiny. Ti do Česka už několik týdnů přijíždějí ve vyšších počtech. Jejich příjezd způsobuje komplikace především v Praze, zejména na hlavním nádraží, kde jich stovky nocují.

Velká část přijíždějících ukrajinských Romů pochází ze Zakarpatské Ukrajiny, tedy části země, která je válkou zasažena nejméně. Do této oblasti prchají Ukrajinci z jiných částí země, protože se zde cítí bezpečně. Jako důvod k odchodu do Česka místní obyvatelé i politici přiznávají ekonomické důvody.

Tomiem Okamurou zmíněná citace v reportáži skutečně zaznívá (video, čas 10:15): „Ani romští lídři nakonec neskrývají, že účelem je vyzvednout si dávky podpory. O Maďarsku se mezi zdejšími Romy říká, že není nijak vstřícné ani k lidem, kterým rozdalo pasy. Zato v Česku je prý možné na peníze dosáhnout snadněji.“ Na komentář pak navazuje výpověď romského poslance městského zastupitelstva v Berehovu Rudolfa Pappa, který popisuje právě praxi, kdy Ukrajinci jezdí do Česka pro dávky a následně z nich na Ukrajině žijí.