Tomio Okamura

 Předseda SPD Tomio Okamura reaguje na otázku, jak chce hnutí v krajských volbách dosáhnout sesazení Fialova kabinetu. Podle jeho názoru by vláda měla obecně ve volbách získat většinu hlasů a pokud prohraje v nadcházejících volbách, může se začít rozpadat. To by podle něj mohlo vést k předčasným volbám, kterým by se nebránil, jelikož dle jeho slov lidé nemají peníze a roste počet exekucí.

Počet exekucí

Počet exekucí, tedy soudně vynucených splacení dluhů, se v Česku od roku 2016 výrazně snížil, stejně jako počet lidí v exekuci. Vyplývá to z dat Exekutorské komory, která statistiky o dlužnících začala zveřejňovat v roce 2016 (video, čas: 2:10). Údaje k letošnímu roku prozatím nejsou finální a jsou platné k 1. srpnu 2024.

Za úbytkem exekucí stojí podle expertů například zastavení bezvýsledných exekucí, úspěšná insolvenční řízení i změna zákonů, které umožňovaly tzv. obchod s chudobou (video, čas: 2:17). S poklesem souvisela také regulace lichvy a zastropování případných sankcí dlužníkům, která vstoupila v platnost ke konci roku 2016.

Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík v listopadu 2023 upozornil, že roste podíl lidí s více exekucemi. To vyplývá i z projektu Mapa zadlužení, na kterém spolupracuje Institut prevence a řešení předlužení s agenturou PAQ Research. V roce 2024 tak na jednoho dlužníka připadá v průměru šest exekucí oproti pěti v roce 2017. Se třemi a více exekucemi se v současnosti potýká více než 430 tisíc lidí.

Závěr

Počet exekucí i lidí v exekuci, navzdory výkyvům v jednotlivých letech, od roku 2017 dlouhodobě klesá. Většina zbývajících dlužníků v exekuci jich má tři nebo více a poměr počtu exekucí na jednoho dlužníka tak mírně narostl. Tomio Okamura však tvrdí, že roste celkový počet exekucí, což není pravda.

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura reaguje na připomínku moderátora, že hnutí v nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu získalo necelých 6 % hlasů. Podle Okamury se jedná o výkyv, protože lídr kandidátky pro tyto volby dle něj neoslovil voliče, na jaké SPD jako „sněmovní strana“ běžně cílí. V této souvislosti uvádí, že agentura Median v předvolebních průzkumech SPD vždy přisuzovala menší procento hlasů, než jaké získalo ve volbách. Podle něj má tak SPD reálně větší podporu, než kterou mu Median přiřkl v srpnovém průzkumu.

Sněmovní volby v roce 2017

Hnutí SPD vzniklo v červnu 2015 po odchodu Tomia Okamury z hnutí Úsvit. Ve volebním modelu agentury Median se tak SPD poprvé objevilo v říjnu 2015, kdy by hnutí volilo 2,5 % respondentů (.pdf, str. 5). Jak je vidět na následujícím grafu, podpora SPD se v průzkumech pohybovala okolo 2 % přibližně rok. Mezi říjnem 2016 a zářím 2017 se pak pohybovala mezi 3,5–6,5 %. Poslední sněmovní volební model z poloviny října 2017 přisuzoval SPD 9,5 % hlasů (.pdf, str. 8).

Ve volbách v říjnu 2017 následně hnutí SPD obdrželo 10,64 % hlasů a získalo 22 poslaneckých mandátů. Hnutí tak získalo více hlasů, než předpovídaly všechny průzkumy Medianu.

Sněmovní volby 2021

Poněkud odlišná situace už ale panuje u průzkumů pro poslední sněmovní volby, které se uskutečnily v říjnu 2021. Volební model Medianu v dubnu 2018 SPD přisoudil 9 % hlasů (.pdf, str. 7) a následně se podpora držela v rozmezí od 6 do 11,5 %, jak ukazuje následující graf.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 pak SPD získalo 9,56 % hlasů, což pro stranu znamenalo 20 mandátů v dolní komoře. Hned šest modelů Medianu přitom hnutí přisoudilo vyšší podporu, než jakou dostala ve volbách. Konkrétně se jedná o průzkumy z listopadu/prosince 2018, května 2019, února 2021, března 2021, dubna 2021 a září 2021.

Nynější volební období

Agentura Median v současném volebním období SPD přisoudila větší podporu, než jakou hnutí obdrželo v minulých volbách do Sněmovny, a to hned několikrát. Více než 10 % respondentů by SPD volilo v průzkumech publikovaných od března do října roku 2022. Následně jeho podpora klesla a opakovaně se dostala i pod volební výsledek. Ve všech případech dokonce průzkumy SPD přiznávaly větší míru podpory, než jakou mělo v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Závěr

SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získalo více hlasů, než mu připisovaly všechny předcházející modely Medianu před těmito volbami.

V následujících průzkumech už ale byla situace odlišná. Ve volebním období 2017 až 2021 agentura Median zveřejnila vícero volebních modelů, které hnutí SPD připisovaly vyšší podporu, než jakou nakonec ve volbách získalo. SPD mělo dle průzkumů vyšší podporu zejména v období mezi únorem a dubnem 2021.

V aktuálním volebním období pak Median přisoudil SPD přibližně v polovině průzkumů vyšší podporu, než jakou hnutí získalo v posledních volbách do Sněmovny.

Není tedy pravda, že by agentura Median pravidelně připisovala SPD nižší podporu, než jakou hnutí získává ve volbách. Už vůbec se tak neděje „vždycky“, jak zmiňuje Tomio Okamura. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Už před komunálními volbami v roce 2018 Vít Rakušan coby místopředseda hnutí STAN prohlásil, že hnutí nehodlá spolupracovat s extremistickými stranami. Jako příklad uvedl SPD a KSČM. Hnutí SPD pak za extremisty označil i na svém twitteru (nově X), když komentoval volbu nominanta ANO do sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.

V roce 2017 Rakušan mluvil o kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde uvedl, že hnutí STAN se chce prosadit jako alternativa, která některým voličům do té doby chyběla. Následně svá slova upřesnil takto: „Nemám na mysli voliče extremistů, kam samozřejmě počítám i komunisty.“ V tomto vyjádření však za extremisty neoznačuje voliče, ale samotnou komunistickou stranu. Podobnými slovy se pak Rakušan proti KSČM (a také dalším stranám) vymezil i v roce 2020, ani tehdy ale voliče současných opozičních stran nepopsal jako extremisty či populisty.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 Rakušan v rozhovoru pro Forum24 popsal útoky Andreje Babiše na koalici Pirátů a STAN a jeho negativní kampaň jako „typický prostředek populistů“. Po volbách pak Rakušan na sociálních sítích napsal, že Babišův kabinet byl dle něj vládou „populistů a extrémistů“.

V březnu tohoto roku pak za „čistý populismus“ označil návrh hnutí ANO na zmrazení platů politiků, který se Andrej Babiš pokoušel prosadit již v listopadu 2021. V červnu 2023 Vít Rakušan slovy „populismus“ a „extremismus“ komentoval politiku ANO v reakci na pokus Andreje Babiše vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

My jsme se na předsedu SPD Okamuru obrátili s otázkou, na jaká Rakušanova vyjádření se ve výroku odkazoval. Ten na náš dotaz však ke dni publikace tohoto ověření nereagoval.

Výraz „populismus“ a „extremismus“ tedy Vít Rakušan v minulosti používal ve spojení s dnes opozičními hnutími ANO a SPD. Z dostupných článků, vyjádření na sociálních médiích a ostatních veřejných projevů však nevyplývá, že by tak označoval i jejich voliče. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v této části debaty kritizuje Fialův kabinet a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že podle něj přijali „neřízené množství migrantů“, kvůli čemuž výrazně narostl počet Ukrajinců v Česku. To zde podle Okamury zhoršilo bezpečnostní situaci. Právě ve spojitosti s migranty poté zmiňuje, že ze státního rozpočtu šlo na pomoc Ukrajincům již celkem 100 miliard korun, přičemž v prvním roce války částka činila 40,5 mld. Vzhledem ke kontextu výroku se v našem odůvodnění zaměříme na to, jaké sumy směřovaly na ukrajinské uprchlíky v Česku, nikoliv na celkovou pomoc Ukrajině.

Okamura v debatě mj. mluvil o výroční zprávě o stavu veřejné správy v roce 2022, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Ta však neuvádí státní výdaje na pomoc ukrajinským uprchlíkům, ale pouze výdaje obcí a krajů (.pdf, str. 9, 12, 100, 105). Celkové státní výdaje tohoto druhu přímo nezmiňují ani dokumenty Ministerstva financí spojené se Státním závěrečným účtem za rok 2022 (.pdf, .pdf).

Informace o poskytnutých výdajích ze státního rozpočtu na svém účtu na twitteru nicméně dříve zveřejňovalo Ministerstvo financí. Na začátku roku 2023 uvedlo, že z rozpočtu státu na ukrajinskou uprchlickou krizi směřovalo do konce listopadu 2022 18,6 miliardy Kč.

Další data ministerstvo zveřejnilo až k datu 31. ledna 2023, kdy daná částka dosahovala 20,6 mld. Kč. Zároveň k tomu resort financí dodal, že se započítáním výdajů obcí a krajů za předešlý rok se jedná o celkovou částku 28,5 miliardy Kč. Z těchto informací tak vyplývá, že za rok 2022 výdaje státu ani souhrnné výdaje státu a samospráv nedosahovaly částky 40,5 miliardy Kč, kterou ve výroku zmiňuje Tomio Okamura.

Poslední dostupné údaje poté ministerstvo publikovalo v první polovině května. Resort tehdy uvedl, že do konce letošního dubna šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům celkově 24,6 miliard korun.

Zmiňme, že na konci srpna (tedy po konání námi ověřované debaty) o výdajích na uprchlickou krizi psal premiér Petr Fiala ve svém komentáři pro Reflex: „Od začátku války jsme na humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům vydali necelých 13 miliard korun. Dalších 7 miliard stály platby státu do veřejného zdravotního pojištění. Necelé 3 miliardy byly použity na příspěvek pro solidární domácnost a asi 7 miliard korun na kompenzační příspěvek pro nouzové bydlení.“

Na závěr shrňme, že podle dat Ministerstva financí částka vynaložená na pomoc ukrajinským uprchlíkům v roce 2022 nepřesáhla 30 miliard Kč, a to ani, pokud bychom do těchto výdajů započítali výdaje samospráv. Daná suma za rok 2022 tak byla nižší než 40,5 mld. Kč, jak zmiňoval Tomio Okamura. Poslední data Ministerstva financí z dubna 2023 pak vyčíslují celkové náklady sátu a samospráv na 35,8 mld. Kč. Okamurův výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. 

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana, podle jehož názoru mají někteří členové SPD předsudky vůči Romům a popírají romský holokaust. Okamura se proti těmto slovům ohrazuje a říká, že podle serveru Romea mělo hnutí nejvíce romských kandidátů ze všech parlamentních stran. Nespecifikuje však, v jakých volbách k tomuto mělo dojít.

Romea.cz je zpravodajský server informující o romské komunitě, jehož cílem je, podle vlastních slov, odbourávat stereotypy o Romech a zlepšovat vzájemné soužití. Ve svých příspěvcích skutečně informuje o romských kandidátech v různých volbách. Samotný server však uvádí, že jde o minimální počty romských kandidátů, „protože se serveru Romea.cz určitě nepodařilo dohledat všechny romské kandidáty. Na náš seznam romských kandidátů jsme zařadili jen ty, o kterých víme, že jsou Romové nebo nám to potvrdili další lidé z jejich okolí.“

V žádném z článků není explicitně uvedeno, že by SPD byla parlamentní strana s největším počtem romských kandidátů. V článku, který pojednával o účasti romských kandidátů do komunálních voleb v roce 2022, lze pouze najít tvrzení, že v těchto volbách za SPD kandidovalo pět Romů.

Pokud bychom vycházeli pouze z informací z tohoto článku, autor skutečně neuvádí jinou parlamentní stranu, která by měla více než pět romských kandidátů. Text se ale nevěnuje všem současným parlamentním stranám – zmiňuje pouze hnutí ANO, Piráty a SPD.

Dodejme, že informace o romských kandidátech uvádí také např. Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021, kde lze najít jejich zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (.pdf, str. 13). Zpráva uvádí, že v dolní komoře Parlamentu nezasedl žádný Rom a nejlépe se umístil Jiří Lévay, který kandidoval za hnutí ANO. V Ústeckém kraji pak kandidovali dva romští kandidáti za SPD. Dokument se přitom odvolává na článek publikovaný na stránkách Romea.cz (.pdf, str. 14).

Žádný z článků, které server Romea.cz publikoval, tedy jednoznačně netvrdí, že by za SPD kandidovalo nejvíce Romů ze všech parlamentních stran. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Už v minulosti podobný výrok pronesl a následně se za něj omluvil.

Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.

V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.

Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.“

Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Doplňme, že Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Romský tábor v Letech u Písku

Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.

Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny. Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí.“ Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.

V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.

Závěr

Tomio Okamura tedy v lednu 2018 prohlásil, že tábor v Letech nebyl v době své existence oplocený, přičemž se odvolával na knihu napsanou historiky z Akademie věd. Publikace, kterou Okamura uvedl pod nesprávným jménem, však toto tvrzení neobsahuje a neobsahuje ani informace ohledně volného pohybu či uvolněném režimu v prostorech tábora. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné knihy, které by tvrdily, že koncentrační tábor v Letech oplocen nebyl. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura ve svém facebookovém příspěvku 13. srpna napsal, že „Ukrajina začala veřejně vyhrožovat Evropě. Poradce ukrajinského prezidenta Zelenského Mychajl Podoljak řekl: ‚Pokud EU nebude dále podporovat Ukrajinu, můžeme přenést konflikt na území Evropy‘.“ Okamura také doplnil, že „Fialově vládě tato vyjádření nevadí, jelikož se nás snaží dlouhodobě přímo zatáhnout do války s Ruskem.“ a „My v SPD chceme mír, nechceme válku a bídu!“

Mychajlo Podoljak je v současnosti poradcem vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny. Jako takový se v současnosti do určité míry podílí na komunikaci s médii za prezidentskou kancelář a také funguje jako poradce prezidenta Zelenského. Přestože Podoljak v poslední době poskytnul celou řadu rozhovorů a vyjádření (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8), v žádném z nich jsme ale ani s pomocí mediální databáze Newton nenarazili na vyjádření v tom smyslu, že by v případě nedostatečné unijní podpory měla Ukrajina „přenést konflikt na území Evropy.“

Tomio Okamura nicméně může vycházet z rozhovoru, který Podoljak 11. května 2023 poskytl oficiálnímu televiznímu kanálu ukrajinského parlamentu. V tomto rozhovoru mimo jiné Podoljak mluvil (video, čas 26:20–26:54) o možnosti, že v případě zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, bude Ukrajina zničena genocidou a válka se přesune i do dalších zemí v Evropě, kde také bude docházet k teroristickým útokům. Ve svém prohlášení sice mluvil o přesunu konfliktu dále do Evropy, zřejmě ale poukazoval na ruskou agresi, která by podle něj v případě porážky Ukrajiny mohla pokračovat dále na západ. Obdobně eventualitu formuloval už 10. května i na svém twitterovém účtu (nyní aplikace s názvem ‚X‘).

Tomio Okamura není první, kdo Mychajla Podoljaka nařkl z vyhrožování Evropě. Pouhý den před tím, než Tomio Okamura zveřejnil svůj facebookový příspěvek, zveřejnil web Extra.cz rozhovor s Andorem Šándorem, který mluvil o tom, že „Podoljak řekl, že pokud EU nebude dále podporovat Ukrajinu, že mohou přenést konflikt na území Evropy.“ Okamura tedy na facebooku použil téměř identická slova jako o den dříve Šándor.

Andor Šándor je bývalýmšéfem vojenského zpravodajství, generálem v záloze a v současnosti bezpečnostním poradcem. V některých médiích býváoznačován za bezpečnostního experta. V současnosti jsou jeho názory často publikovány bulvárními médii Extra.cz a ŽivotvČesku.cz nebo serverem parlamentnilisty.cz. Šándor v minulosti například zpochybnil ruský motiv při otravě Sergeje a Julie Skripalových nebo označil výbuch ve Vrběticích jako „politickou akci“ s chybějícími důkazy o ruské vině.

Závěrečné hodnocení

Tomio Okamura ve svém facebookovém příspěvku argumentuje – stejně jako o den dříve Andor Šándor – neexistujícím tvrzením poradce ukrajinského prezidenta. Mychajlo Podoljak v žádném z jeho veřejných vyjádření nezmínil, že by v případě zastavení evropské pomoci mohla Ukrajina „přenést konflikt na území Evropy.“ V květnovém rozhovoru Podoljak mluvil o tom, že v případě vojenské porážky Ukrajiny by mohlo dojít k přesunutí války do Evropy, resp. EU, zjevně však poukazoval na ruskou agresi, která by podle něj v případě porážky Ukrajiny mohla pokračovat dále na západ, nikoli ukrajinský úmysl.

Výroku předcházela slova ministra dopravy Martina Kupky (video, 8:31), který Tomia Okamuru obvinil z toho, že se přátelí s politiky údajně podporovanými Ruskem. Okamura tedy svým výrokem reaguje na Kupku a upozorňuje na to, že právě jeho stranický kolega Petr Nečas z ODS se sešel přímo s Vladimirem Putinem.

Bývalý předseda ODS Petr Nečas stál v čele vlády mezi lety 2010 až 2013. V květnu roku 2013 se premiér Nečas spolu se svým spolustraníkem a tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou skutečně sešel v Soči s Vladimirem Putinem – prezidentem Ruska. Podle Petra Nečase byla řeč zejména o ekonomické spolupráci obou zemí.

Bývalý premiér Nečas nicméně nebyl posledním českým politikem, který jednal s ruským prezidentem. S Vladimirem Putinem se sešel v roce 2015, tedy již po ruské anexi Krymu, i prezident Zeman, a to při příležitosti oslav 70 let od konce druhé světové války. O dva roky později spolu oba dva státníci měli na konferenci v Číně zhruba hodinové jednání a v listopadu téhož roku pak Miloše Zemana přivítal prezident Putin v Soči.

Setkání obou státních představitelů se uskutečnila i v dubnu roku 2019, konkrétně opět na pekingské konferenci. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka ale schůzka trvala krátce a „ve své podstatě to bylo jenom přátelské pozdravení“.

Doplňme, že s Vladimirem Putinem se potkal také tehdejší premiér Babiš v roce 2018 při příležitosti oslav 100. výročí konce první světové války. Podle Babiše se ale jen potkali na obědě státníků a kromě představení spolu ani nemluvili. Kromě prezidenta Zemana a premiéra Babiše se další čeští politici dle dostupných informací s Vladimirem Putinem od roku 2013 nesešli.

Tomio Okamura tedy správně poukazuje na to, že Petr Nečas v době, kdy byl premiérem, jednal s Vladimirem Putinem. Nejednalo se ale o poslední oficiální jednání českého politika s ruským prezidentem. Miloš Zeman s ním jednal opakovaně i později. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý. 

Výrok Tomia Okamury obsahuje několik faktických tvrzení, kterými poukazuje na údajnou nevýhodnost současného fungování trhu s elektřinou pro české spotřebitele. Pro větší přehlednost si jeho výrok rozdělme do dvou částí.

Cena výroby elektřiny

O tom, že se v Česku vyrábí elektřina relativně levně, dokonce za částky kolem 20 haléřů za kilowatthodinu, mluví také někteří odborníci z oblasti energetiky. Uváděnou částku 25 haléřů za kWh opakovaně zmiňuje bývalý zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl (zde a zde). Míl, podobně jako Tomio Okamura, kritizuje fungování evropského trhu, kdy dle jeho slov „v Dukovanech (dnes) vyrábíte elektřinu za 25 haléřů za kilowatthodinu a vy si ji kupujete zpátky za tři, čtyři, šest, dokonce za více než devět korun.“ V rozhovoru pro Seznam Zprávy Jaroslav Míl zmiňoval také částku 20 haléřů za kWh v souvislosti s produkcí elektřiny z uhlí, zároveň však dodává, že k těmto nákladům je nutné ještě připočíst poplatky za emisní povolenky.

Cenu 15 haléřů za kWh vyrobenou z uhlí v říjnu 2021 zmiňoval majitel společnosti Sev.en Energy Pavel Tykač, i on ovšem dodal, že tyto výrobní náklady se zvyšují ještě o další položky: „Vy platíte za kilowatt elektřiny něco okolo pěti korun. Podle toho, jaký máte tarif. My v naší elektrárně máme výrobní variabilní náklady na výrobu toho jednoho kilowattu 15 haléřů. Ale k tomu se připočte asi 1,60 koruny z ceny povolenky na každý kilowatt. Pak je tam distribuční poplatek, poplatek za obnovitelné zdroje, daně a samozřejmě nějaký přiměřený zisk, náš i distributora. V celém řetězci je na začátku naše výrobní cena díky tomu, že vyrábíme z uhlí, těch 15 haléřů. Ve vaší peněžence už to je ale plus minus těch pět korun.“

Tvrzením o výrobní ceně elektřiny ve výši 15–25 haléřů se v březnu 2022 věnovala také česká odnož agentury AFP. Ta pro vysvětlení cenotvorby u výroby elektřiny oslovila hlavního ekonoma společnosti ČEZ Pavla Řežábka. Podle něj jsou tvrzení o cenách v haléřových částkách „zcela absurdní” a „manipulativně formulované”. „Například variabilní náklady uhelných elektráren se už jen kvůli platbám za CO2 povolenky pohybují kolem 2,20 Kč/kWh. K tomu je ještě zapotřebí připočítat cenu paliva,“ uvádí AFP na základě vyjádření tohoto ekonoma.

Některé části výrobních nákladů se tedy skutečně pohybují v částkách uváděných Tomiem Okamurou. Nejedná se však o cenu, za kterou „tu elektrickou energii my v České republice vyrábíme“, ale jen o část variabilních nákladů (tedy nákladů na výrobu jednotky energie). Větší část výsledné ceny elektřiny tvoří emisní povolenky a další výdaje.

Nákup a prodej na lipské burze

Tomio Okamura mluví o burze v Lipsku, kde podle něj dochází ke zdražování české elektřiny. Jedná se o globální komoditní burzu European Energy Exchange (EEX). Čeští výrobci elektřiny na ní nicméně neobchodují kvůli Evropské unii, ale z vlastního rozhodnutí, protože je to pro ně cenově výhodné. Např. společnost ČEZ na lipskou burzu vstoupila (.pdf, str. 39) již v roce 2003, tedy před vstupem Česka do EU. Vzhledem k tomu, že jsou národní přenosové soustavy v Evropě propojené a elektřinu není možné skladovat, logicky vznikla právě mezinárodní burza, kde se může vyrovnávat nabídka a poptávka. To, kde burza sídlí, je ale pro cenu elektřiny irelevantní. Pavel Řežábek k tomu uvádí, že elektřinu lze „stejně dobře zobchodovat třeba v Prievidzi nebo Tokiu, lokalita burzy je bezvýznamná. Burza jen konstatuje, při jaké ceně došlo k vyrovnání nabídky a poptávky“.

Jak jsme vysvětlili výše, k násobnému „zdražení“ v Česku vyrobené elektřiny z haléřových částek na korunové dochází již v rámci cenotvorby tuzemských prodejců, kteří si do ceny započítávají své náklady spojené s produkcí elektřiny. Obchodování na lipské burze s tímto zvýšením cen tedy nesouvisí. Propojený evropský trh nicméně svým způsobem cenu elektřiny pro spotřebitele skutečně ovlivňuje. Především v případě elektřiny k okamžité spotřebě (tzv. spot, která se obchoduje na pražské burze) je cena elektřiny významně ovlivněna aktuální nabídkou elektřiny v celoevropské soustavě. 

Jak uvádí např. představitelé společnosti ČEZ, cena elektřiny je v podstatě odvozena od výše nákladů na výrobu energie v nejdražší elektrárně, která v daný okamžik výrobu elektřiny zajišťuje. Významnou roli v tomto případě podle odborníků hraje Německo. „Platí, že když fouká vítr na severu Německa, dodávají tamní větrné zdroje elektřinu ‚za hubičku“. Jenže čím méně fouká, tím víc ostatních typů zdrojů se musí rozeběhnout, aby pokryly poptávku. Ke kontinuálně dodávajícím jaderným zdrojům se tak přidávají nejdřív ty uhelné, byť zatížené emisními povolenkami (černouhelné dřív než hnědouhelné díky nižší ceně černého uhlí), a až po nich nastupují nejdražší zdroje využívající plyn. Tohle vše se pak projevuje v ceně elektřiny pro koncové odběratele,“ uvádí např. magazín Finmag.

K výkyvům cen tedy může docházet mj. díky nestálé nabídce, na volném trhu umocněné i německou energetickou politikou.

Závěrem se zaměřme ještě na Tomiem Okamurou uvedených 8 korun za kilowatthodinu. K 24. květnu 2022 se prodávala kWh spotové elektřiny za 4,7–6,9 Kč podle typu tarifu. Tzv. futures, tedy kontrakty, kdy má být elektřina dodána v určitý čas v budoucnosti, se ve stejný den obchodovaly v přepočtu za 4,2 Kč/kWh (jedná se o dodávky od českých výrobců s dodáním v roce 2023).

Tomio Okamura tedy nesprávně popisuje fungování cenotvorby a trhu s elektřinou. Není pravda, že by čeští producenti dokázali vyrobit elektřinu tak levně, že by ji mohli prodávat za ceny od 15 do 25 haléřů. Výsledná cena je mnohem vyšší již kvůli dalším nákladům spojeným s produkcí elektřiny. Na burze v Lipsku se elektřina skutečně prodává za vyšší ceny, mj. díky výkyvům v evropské produkci. Evropská unie však českým společnostem nijak nenařizuje, aby k prodeji energie burzu v Lipsku využívaly. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura a hnutí SPD na začátku května 2022 informovali o plánovaném předložení zákona zmiňovaného ve výroku. Tomio Okamura ho na svém facebookovém profilu 11. května popisoval následovně: „Cílem toho zákona je, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům s nižšími příjmy výhradně za cenu odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci tzv. ‚sociálního tarifu‘, případně za cenu stanovenou nařízením vlády. Návrh zákona pevně definuje povinnosti osob zastupujících stát v orgánech energetických společností se státní majetkovou účastí hájit zájmy státu, včetně hlavních cílů energetické politiky státu a v souladu s péčí řádného hospodáře. Zákon dále stanoví nástroje státní energetické politiky, kterými jsou v první řadě povinnost dodavatelů elektřiny s majetkovou účastí státu dodávat elektřinu přednostně a přímo jejím distributorům na území České republiky alespoň v množství předpokládaném pro spotřebitele, a to za cenu, která neobsahuje nepřiměřený zisk korporace.“

Tomio Okamura tehdy také uvedl, že hnutí SPD Poslanecké sněmovně předloží tento návrh zákona „v nejbližších dnech“. Že SPD daný návrh připravuje a chystá se jej předložit, Tomio Okamura zmiňoval i v následujících příspěvcích ze 16. května.

K datu rozhovoru se však v přehledu návrhů zákonů, které byly předloženy Sněmovně, uváděný návrh SPD nenacházel. Poslední návrhy zákonů, které podali poslanci z SPD spolu se zástupci ostatních poslaneckých klubů, pocházejí z března 2022 a týkají se změn v zákoně o transplantacích a kritérií udržitelnosti při výrobě energie z biomasy (.pdf, str. 3). Naposledy hnutí SDP samostatně předložilo návrh zákona v polovině ledna 2022, ani ten se nicméně nevztahoval ke státní energetické politice. Ani mezi pozměňovacími návrhy poslanců SPD není žádný návrh týkající se přednosti spotřeby elektřiny českých domácností a firem před jejím exportem.

Jelikož oficiální web Poslanecké sněmovny k datu rozhovoru neobsahuje návrh, který ve výroku popisuje Tomio Okamura, a hnutí SPD ho tedy ještě (k 30. květnu) oficiálně nepodalo, hodnotíme výrok jako nepravdivý.