Tomio Okamura

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku říká, že nadcházející krajské volby podle něj ukážou, jestli jsou lidé spokojeni s vládou Petra Fialy. Následně kritizuje Fialův kabinet mj. za to, že jeho členové v minulosti slibovali, že nebudou zvyšovat daně. Podle Okamury ale tento vládní politici nedodrželi a daně zvedli.

Předvolební kampaň

Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a je složená ze dvou koalic. Konkrétně ze SPOLU (tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a Starostů. Jelikož obě koalice kandidovaly s odlišným programem, podíváme se na předvolební sliby o daních u obou z nich.

Ve volebním programu Pirátů a Starostů stojí, že je podle nich potřeba hledat nové příjmy a musí se „snížit tempo zadlužování“ (.pdf, str. 98). Toho chtěli dosáhnout prostřednictvím zdanění digitálních gigantů, zdanění prodeje konopí či zvýšením zdanění komerčních nemovitostí (str. 98–99). Tato koalice tedy ve svém programu se zvyšováním některých daní počítala.

Koalice SPOLU pak ve svém programu uvedla, že velké daňové změny provedou „jen jednou za celé volební období“ (.pdf, str. 8). Tyto změny už ale v dokumentu dále nespecifikuje. Koalice v něm pouze odmítá zvýšení zdanění zahraničního kapitálu a zavazuje se ke snížení daně z přidané hodnoty u ekologických výrobků. Kromě toho v programu stojí, že provozovatelé hazardu mají dle koalice platit vysoké daně a že spotřební daně mají zohledňovat škodlivost (str. 9).

Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Její představitelé to mj. uvedli také na tiskové konferenci v červenci 2021, kdy nezvyšování daní označili jako první pilíř svého programu (.pdf, str. 3). Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. i odmítnutí růstu daně z nemovitosti.

Prohlášení po volbách

V programovém prohlášení vlády se konkrétní závazek nezvyšovat daně nevyskytuje, stejně tak není slib obsažen ani v koaliční smlouvě mezi SPOLU a Piráty a Starosty (.pdf). Přesto tento slib po volbách zopakovala např. ODS a někteří členové vlády Petra Fialy se nechali slyšet, že daně zvyšovat nebudou.

Například ministr financí Zbyněk Stanjura v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu, daň z přidané hodnoty, ani daň z majetku. Obdobně se vyjádřil i předseda vlády Petr Fiala, který také na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že zvyšování daní považuje za špatné.

Konsolidační balíček

Vláda v květnu 2023 představila konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí. Návrh balíčku poté v roce 2023 prošel legislativním procesem. První část opatření, která balíček obsahuje, je účinná už od 1. ledna 2024. Další části postupně vešly v účinnost během letošního roku, u zbytku k tomu dojde v letech 2025 až 2027. Úkolem balíčku je snížit deficit jak skrze snížení výdajů, tak navýšení příjmů.

Mezi zaváděné změny patří například:

• navýšení daně z nemovitosti;
• opětovné zavedení nemocenského pojištění odváděné zaměstnanci (.pdf, str. 239);
• zvýšení daní z cigaret, tabákových výrobků a z lihu;
• úprava výpočtu daně z příjmů fyzických osob (snížení hranice, od které se z části příjmů platí vyšší, 23% sazba daně);
• zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 % – které sice platí už od ledna, ale reálně se do rozpočtu promítne až po podání daňových přiznání v roce 2025.

Že vláda nedodržela předvolební slib koalice SPOLU o nezvyšování daní, uznal např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nebo místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček. Naopak podle ministra financí Zbyňka Stanjury konsolidační balíček předvolební sliby neporušil, jelikož dle něj daňová zátěž zůstává stejná.

Závěr

Koalice SPOLU tedy ve své předvolební kampani slibovala, že nebude zvyšovat daně. Někteří členové Fialovy vlády tento závazek zopakovali i po volbách. Schválený konsolidační balíček ale některé daně zvyšuje, jedná se např. o daň z nemovitosti, tabákových výrobků nebo daň z příjmů právnických osob. Byť tedy nezvyšování daní neslíbila přímo samotná vláda Petra Fialy, někteří představitelé vládní koalice SPOLU se k tomuto kroku zavázali. Výrok Tomia Okamura tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a šéf strany SPD Tomio Okamura v kontextu výroku poukazuje na to, že vládní strany ve volbách do Evropského parlamentu podle něj propadly, jelikož získaly jen devět mandátů z celkových 21, které připadají Česku.

Vládní zisk ve volbách do EP

Zatímco koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU‑ČSL, do Evropského parlamentu kandidovala dohromady, Piráti a Starostové šli do voleb samostatně. Volby se sedmi mandáty vyhrálo opoziční hnutí ANO a na druhém místě se umístila právě koalice SPOLU se ziskem šesti mandátů. STAN má v novém Europarlamentu dva zástupce a Piráti pouze Markétu Gregorovu, která svůj mandát obhájila. Dohromady tedy strany vládní koalice získaly devět křesel, zatímco opoziční hnutí ANO a SPD mají celkem osm mandátů.

Závěr

Strany vládní koalice ve volbách do Europarlamentu skutečně získaly devět mandátů. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura v kontextu výroku poukazuje na výkyv ve výsledku hnutí SPD a Trikolory v červnových volbách do Evropského parlamentu, ve kterých koalice získala pouze 5,73 % hlasů. Tomio Okamura ale připomíná, že v průzkumech pro volby do Sněmovny je na tom SPD o několik procent lépe. 

Dne 8. srpna 2024 zveřejnila agentura Median výsledky svého volebního modelu, pro který sbírala data v průběhu června. Z něj vyplývá, že by pro hnutí SPD ve sněmovních volbách hlasovalo 8,5 % voličů (.pdf, str. 7). Tento výsledek by hnutí, v případě že by i ostatní strany kandidovaly samostatně, přinesl 5. místo. Jedná se o mírné vylepšení oproti předchozímu modelu z května 2024, ve kterém Median přisuzoval SPD jen 7,5 % (.pdf, str. 7). Podle červencového modelu, který Median zveřejnil 24. srpna (tedy až poté, co Tomio Okamura mluvil o modelu z 8. srpna), by SPD získalo 8 % hlasů (.pdf, str. 7).

Volební modely v posledních měsících zveřejňovaly i jiné agentury. Analytický ústav STEM, který se také zaměřuje na volební tendence české veřejnosti, ve svém červnovém modelu přisuzuje SPD pouze 7,3 %. Podle volebního modelu společnosti Kantar by hnutí Tomia Okamury získalo ve volbách, kdyby se konaly v červnu 2024, pouze 6 % hlasů. 

Volební model agentury Median z 8. srpna 2024, který ukazuje voličské preference za měsíc červen, přisuzuje hnutí SPD 8,5 % hlasů. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý. 

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v diskuzi o zaměstnávání cizinců mluví o špatné situaci, která podle jeho názoru panuje v průmyslových oblastech, mj. v Ústeckém kraji. V této souvislosti zmiňuje návrh novely zákona, který SPD dle něj předložilo, a jehož cílem bylo zastavit zneužívání sociálních dávek. Doplňuje, že doufá, že se SPD dostane do vlády, aby se mu tuto novelu podařilo prosadit.

Pravidla a podmínky sociálních dávek upravuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podle něj se lidé v hmotné nouzi nachází tehdy, když příjmy osoby nebo rodiny nedosahují životního či existenčního minima nebo tehdy, když lidi postihne vážná mimořádná událost a nejsou schopni své základní životní potřeby zajistit vlastními silami. Mezi hlavní dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi

Skupina poslanců z hnutí SPD a dva poslanci z hnutí ANO předložili návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf) v říjnu 2021. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek a snížit počet lidí, kteří údajně zneužívají sociální systém, což jim dle návrhu současná legislativa umožňuje (.pdf, str. 25–26 z 96). Podle poslanců se dávky zneužívají např. prostřednictvím zatajování finančních příjmů, fiktivních změn trvalého bydliště nebo „vyhýbání se práci osobami, které jsou práceschopné“ (str. 26 z 96).

Navrhovaná novela se zaměřovala např. na osoby, které byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení pravidel během pracovní neschopnosti, a které dle návrhu nemají mít nárok na dávky (.pdf, str. 3, 30 z 96). To mělo platit i pro ty, kteří nebyli vedeni jako uchazeči o zaměstnání, ale jejich zdravotní stav odpovídal pracovní neschopnosti (str. 29 z 96).

Poslanci také chtěli zavést nová ustanovení, která by umožňovala vyloučit z okruhu příjemců dávek i rodiče, kteří kromě povinné školní docházky nezajišťují svým dětem ani předškolní vzdělávání (.pdf, str. 31–32 z 96). Cílem návrhu bylo také omezit výplatu příspěvků na bydlení v případech, kdyby byty nesplňovaly základní hygienické a stavebně technické standardy (str. 10, 36–37 z 96).

Reakce na návrh

Tehdy ještě Babišova vláda o poslaneckém návrhu jednala v prosinci 2021, kdy k němu přijala nesouhlasné stanovisko (.doc). Svůj postoj odůvodnila tím, že se s cílem omezit zneužívání dávek ztotožňuje, ale představený návrh byl dle ní „nesystémový a značně problematický i z hlediska souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami“ (str. 1).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu jednala v březnu 2022, tedy už v době, kdy vládl kabinet Petra Fialy. Dolní komora tehdy návrh v prvním čtení nepodpořila a vrátila ho k přepracování (.pdf). Pro vrácení návrhu hlasovalo 78 ze 146 přítomných poslanců, přičemž ze zástupců vládních stran se zdržel pouze Jan Skopeček (ODS) a proti vrácení se vyslovila Marie Jílková (KDU-ČSL).

Zneužívání dávek v Česku

Na zneužívání dávek upozorňuje například i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v tomto roce představil reformu systému sociálních dávek sloučením čtyř dávek do jedné, což podle něj zjednoduší celý systém. Nicméně např. socioložka Linda Sokačová či ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček upozorňují, že zneužít sociální dávky je v praxi složité a dochází k němu minimálně. Podle Sokačové je problémem naopak to, že většina lidí, kteří na dávky nárok mají, je nečerpá a propadají se tak ještě do větších problémů. To už v roce 2022 uvedla např. i agentura PAQ Research.

Závěr

Skupina poslanců SPD v říjnu 2021 skutečně předložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož cílem bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek. Poslanci např. chtěli z okruhu příjemců vyloučit osoby, které záměrně porušovaly pravidla pracovní neschopnosti nebo rodiče, kteří nezajišťovali povinné předškolní vzdělávání svých dětí.

Babišova vláda k tomuto návrhu v prosinci 2021 přijala nesouhlasné stanovisko. Dolní komora o něm ale jednala až v březnu 2022, tedy v době, kdy již vládl Fialův kabinet. Tehdy byl návrh v prvním čtení vrácen k přepracování, pro což hlasovali všichni zástupci vládních stran kromě Jana Skopečka a Marie Jílkové. Tomio Okamura tedy nepřesně popisuje, že návrh zamítla přímo vláda Petra Fialy. Přesto platí, že díky hlasům vládních poslanců návrh neprošel prvním čtením Sněmovny. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a šéf hnutí SPD Tomio Okamura mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Dle Okamury tyto společnosti odvádí v dividendách 300 mld. korun do zahraničí, které tak nedaní v ČR.

Korporace a dividendy

Odliv dividend do zahraničí podle dat České národní banky (ČNB) činil bezmála 300 mld. Kč už v roce 2022. V předcházejících letech se pohyboval přibližně mezi 240 a 330 mld. Kč. V roce 2023 se pak podle předběžných údajů jednalo o podobnou částku. Např. server Novinky.cz se na jaře 2024 odvolával na analytika UniCredit Bank Jiřího Poura, podle kterého si zahraniční vlastníci v roce 2023 ze svých zisků v Česku rozdělili na dividendách 321,5 mld. Kč. Z těchto dividend ale společnosti zároveň reinvestují část peněz zpět do tuzemské ekonomiky. Částku 320 miliard Kč, které z Česka odtekly prostřednictvím dividend, zmiňoval (video, čas 1:13:27) v březnu 2024 ve vysílání České televize také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom napojený na SOCDEM Michal Pícl v květnu v Českém rozhlase Plus zase mluvil (audio, čas 23:48) o 300 miliard Kč. 

Dlouhodobou příčinou pro odliv dividend je působení zahraničních investorů v českých firmách, ale také stav, kdy čeští investoři stahují zisky do svých holdingových firem v cizině. Největšími cílovými zeměmi pro odliv dividend jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Lucembursko nebo Belgie, přičemž množství prostředků odčerpávají zejména banky, pojišťovny nebo automobilky.

O odvádění dividend v roce 2024 obecně mluvil např. i ekonom České spořitelny a zároveň poradce vlády a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, který ale nezmínil konkrétní částku. K situaci se vyjádřila i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, podle které má Česko „téměř nejvyšší objem přímých zahraničních investic na hlavu v Evropě“. V zahraničním vlastnictví je dle ní přibližně polovina podnikové sféry, přičemž ještě znatelnější je to u exportních podniků a ve finančním sektoru.

Doplňme, že dividendy vyplácené mateřským společnostem v zahraničí skutečně nepodléhají zdanění v Česku, ale pouze v zemi, kde sídlí mateřská společnost. Toto pravidlo vychází ze směrnice Rady EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, která zabraňuje dvojímu zdanění výnosů ze zisku v zemích EU. Poslanci hnutí SPD již v minulosti opakovaně navrhovali dividendy dodatečně zdanit 15% sazbou, vláda Andreje Babiše k návrhům nicméně vydala nesouhlasná stanoviska (obě .doc) právě s odvoláním na unijní pravidla, která takové zdanění zakazují.

Závěr

Odliv dividend činil zhruba 300 miliard korun už v roce 2022, přičemž předtím se pohyboval v rozmezí 240 až 330 mld. Kč. V roce 2023 si podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura zahraniční vlastníci ze zisků v Česku rozdělili asi 320 mld. Kč. O částkách 320 a 300 mld. Kč mluvili také Radek Špicar či ekonom Pícl. Tomio Okamura tedy uvádí přibližně správnou částku a vejde se do naší standardní 10% tolerance. Přestože se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat žádná vyjádření „renomovaných ekonomů z auditorských společností“, jiní ekonomové skutečně o 300miliardovém odlivu dividend do zahraničí mluví, výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Poté uvádí, že SPD už v minulosti navrhlo zákon, aby dividendy plynoucí do zahraničí podléhaly 15% zdanění, protože si dle něj firmy mohou zvolit, kde odvádí daně.

SPD a návrhy zákonů

Hnutí SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zdanit zisky (dividendy) zahraničních vlastníků společností působících v České republice 15% srážkovou daní. Poprvé se o zavedení takového opatření pokusilo v roce 2020 (.pdf, str. 5 ze 16), podruhé v říjnu 2021 (.pdf, str. 5 ze 16).

K oběma návrhům vydala svá stanoviska vláda Andreje Babiše, k navrhovaným novelám se vyjádřila (.pdf, str. 2) nesouhlasně (.pdf, str. 3–4). V odůvodnění vysvětlila, že návrh SPD obsahuje legislativní „nedostatky a odchylky“ od ustálených pravidel vytváření novel zákonů a navíc je v rozporu s evropským právem a dalšími mezinárodními závazky České republiky (.pdf, str. 3–4). První návrh SPD Poslanecká sněmovna před volbami v říjnu 2021 neprojednala, druhý návrh v současnosti čeká na projednání v prvním čtení.

Závěr

SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zavést 15% zdanění dividend plynoucích velkým zahraničním vlastníkům společností působících v Česku. Ani jeden z návrhů ale neprošel prvním čtením Poslanecké sněmovny. Tehdejší Babišova vláda k návrhům vydala nesouhlasná stanoviska, ve kterých upozorňovala na možný nesoulad mezi navrhovanou legislativou a mezinárodními závazky ČR.

Tomio Okamura (SPD) hovoří o znásilnění a pokusu o vraždu nezletilé dívky, které začátkem srpna v Plzni spáchal osmnáctiletý cizinec. Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO 2011) se mělo jednat o muže ukrajinské národnosti. Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

Pachatel, který byl později vzat do vazby, o tři roky mladší dívku vylákal na procházku kolem řeky. Následně se nečekaně vydal do blízkého lesa, kde jí svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil. Poté své oběti způsobil řezné poranění a vyhrožoval jí smrtí. Obviněný muž podle dostupných informací dívku následně zabalil do pytle a shodil ze srázu. Dívka předstírala svou smrt, čímž si dle vyjádření policie zachránila život.

K tomuto násilnému činu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který na svém twitteru opravdu napsal větu, kterou cituje předseda hnutí SPD Okamura:

Tomio Okamura tedy správně uvádí informace o případu znásilnění v Plzni. Ministr vnitra Rakušan na svůj twitter v reakci na tento čin opravdu napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro začátek uveďme, že pojem „kolektivní vina“ je koncept, který pracuje s myšlenkou, že členové jedné skupiny mohou být zodpovědní za porušování norem či zákonů, kterých se dopustili jiní členové stejné skupiny.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) hovoří o kolektivní vině v kontextu mj. nedávného případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni, ze kterého policie obvinila osmnáctiletého muže. Následně se vyskytly neoficiální informace, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka ze znásilnění. Ani v tomto případě policie národnost pachatele nezveřejnila. Na sociálních sítích se ovšem opět šířila informace, že se jednalo o Ukrajince. Zmiňme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci k předcházení násilným trestným činům a předsudečnému násilí v návaznosti na oba trestné činy odsoudil aplikování kolektivní viny. Předseda hnutí SPD Okamura výrokem reaguje na Rakušanova slova z debaty, že byl jedním z lidí, kteří „okamžitě začali uplatňovat kolektivní vinu“, což Okamura odmítá.

Slovní spojení „kolektivní vina“ se nám ve veřejných projevech Tomia Okamury týkajících se trestných činů Ukrajinců v Česku najít nepodařilo. Jediným příspěvkem na sociálních sítích, kde Tomio Okamura užívá toto slovní spojení, je facebookový příspěvek z 15. srpna tohoto roku, kdy sdílel video CNN Prima News, ve kterém komentátor MF Dnes Petr Kolář mluví o aktuálně medializovaných případech ukrajinských trestných činů v Česku. Předseda SPD se nicméně o samotné kolektivní vině nijak nevyjádřil, k videu pouze dodal: „Uplatňování kolektivní viny a napětí ve společnosti.“ Z tohoto příspěvku tedy nelze soudit, jaký vztah má Okamura k uplatňování kolektivní viny vůči Ukrajincům. Dodejme, že stejné video sdílel Okamura i na Twitteru (nově X), kde k němu přidal totožný popisek.

K výše zmíněným incidentům z Plzně a Prahy Okamura na svůj facebookový profil napsal: „Kvůli nezvládnuté proimigrační politice Fialovy vlády přibývá násilných útoků ukrajinských migrantů na české občany. Hnutí SPD odmítá plošné prodloužení pobytu ukrajinských imigrantů u nás.“ Předseda SPD tímto vyjádřením pouze kritizuje vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a vymezuje se proti tomu, aby byl všem Ukrajincům žijících na českém území plošně prodloužen pobyt.

Zmiňme, že již dříve se Tomio Okamura vyjádřil negativně o přijímání ukrajinských uprchlíků na území České republiky, a to v souvislosti s potyčkou českých občanů, údajně Romů, a jednoho cizince, údajně ukrajinské národnosti, v Brně v červnu letošního roku. Tento incident skončil smrtí jednoho z českých občanů. Na svůj Facebook konkrétně napsal: „Ukrajinec vraždil v Brně. To máme za tu naši solidaritu pane premiére Fialo (ODS) a ministře vnitra Rakušane (STAN)? Život mladému člověku nikdo nevrátí! Pozve si prezident Petr Pavel také na Hrad rodiče zavražděného chlapce? Ukrajinec měl být především na Ukrajině a bránit svou zemi a ne v Brně v tramvaji.“ I tento příspěvek tak kritizuje Fialovu vládu kvůli solidárnímu přístupu k ukrajinským migrantům.

Poslanec Okamura tedy o kolektivní vině v souvislosti trestných činů Ukrajinců v Česku přímo nepsal. Na svých sociálních sítích pouze kritizoval vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a odmítal, aby se plošně prodloužil jejich pobyt v Česku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura (SPD) ve svém výroku zjevně uvádí čísla, která zveřejnila Policie ČR na začátku letošního roku. Jedná se konkrétně o údaje za období od 1. ledna do 31. prosince 2022 a jejich meziroční srovnání s rokem 2021. Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a důvěru získala v lednu roku následujícího. Lze tedy tvrdit, že se čísla týkají doby „ministrování“ členů Fialova kabinetu.

Policie ČR, respektive její prezident Martin Vondrášek a tehdejší ředitel cizinecké policie Milan Majer, prezentovali data o nelegální migraci na tiskové konferenci uskutečněné v lednu 2023 (video). Z jejich vyjádření vyplynulo, že za loňský rok bylo při nelegální migraci na českém území zadrženo 29 235 osob. Z toho většina (29 034 osob, tedy 99,3 %) při nelegálním pobytu. Zbylých 201 osob pak bylo zadrženo při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky. Doplňme, že migrace přes vnější schengenskou hranici se vztahuje jen na hraniční přechody na mezinárodních letištích.

Pro lepší pochopení uveďme definice, se kterými pracuje Ministerstvo vnitra. To nelegální migraci definuje jako „neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.“ Druhým ve výroku zmíněným termínem je pak tranzitní migrace. Tou je také myšlen neoprávněný vstup a pobyt na území státu, ovšem ne za účelem setrvání v daném státě, ale s cílem přesunout se do dalších zemí.

Tranzitní migrace

Právě o kategorii nelegální tranzitní migrace mluví Tomio Okamura nejdříve. Podle policie bylo skutečně zadrženo o 1 643 % osob více než v roce 2021. Musíme však doplnit, že jak na policejním webu, tak např. ve zprávě Ministerstva vnitra (.pdf, str. 2) je výpočetní chyba – jak ukazuje následující graf, ve skutečnosti se mezi lety 2021 a 2022 záchyt tranzitní migrace zvýšil o 1 543 %.

Konkrétně se pak jedná o nárůst z 1 330 tranzitních migrantů v roce 2021 na 21 852 v roce 2022. Upřesněme také, že kategorie migrantů, kteří měli namířeno do dalších, většinou evropských zemí, se následně započítává do celkového počtu nelegálních migrantů.

Zdroj dat v grafu: 2015–2021 (.pdf, str. 2), 2022 (.pdf, str. 2)

Co se týče národnostního složení tranzitních migrantů v roce 2022, většina pocházela ze Sýrie, následně Turecka a Afghánistánu. Policie monitorovala také způsob, jakým se do země dostali. Z případů, u kterých se toto podařilo zjistit, přijela největší část vlaky, dodávkou či mikrobusem a osobními automobily. V tomto kontextu zmiňme, že si policie všimla nového trendu, a to přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Dodejme, že výrazné zvýšení odhalování tranzitní migrace také přispělo ke zvýšení počtu dopadených převaděčů. V loňském roce jich policie zadržela 277, což je 433% nárůst oproti předchozímu roku. Národnostně převaděčům dominovali Ukrajinci, Syřané, Češi, Gruzínci a Turci.

Celková nelegální migrace

Celkový počet nelegálních migrantů se meziročně také zvýšil, a to o 18 065 osob, tedy o 161,7 %. Následující graf znázorňuje meziroční početní i procentuální rozdíly v oblasti nelegální migrace.

Zdroj dat v grafu: 2008–2021 (.xlsx), 2022

Policie ve svých datech uvádí také národnostní složení nelegálních migrantů. Nejvíce lidí pocházelo ze Sýrie (71,8 % z celkového počtu nelegálních migrantů), následně z Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Většina nelegálních migrantů tedy pochází ze Sýrie, což policie přičítala tamní vnitropolitické a bezpečnostní situaci. 

Kvůli migrační vlně Ministerstvo vnitra na konci loňského září obnovilo kontroly na hranicích se Slovenskem s cílem zabránit nelegální migraci. Tyto kontroly měly původně skončit 8. října 2022, nakonec však trvaly až do začátku února 2023. Právě tyto kontroly přispěly ke zvýšenému počtu zadržených migrantů – policie např. uvádí, že při nich v roce 2022 odhalila 9 404 nelegálních tranzitních migrantů.

Shrnutí

Předseda SPD Tomio Okamura zjevně odkazuje na statistiky Policie ČR. Ty ukazují, že v roce 2022 meziročně opravdu narostl počet záchytů nelegálních migrantů o 161 %. V případě tranzitní migrace pak přehled Policie ČR obsahuje výpočetní chybu a namísto nárůstu o 1 543 % uvádí Okamurou zmiňovaný růst o 1 643 %. Tatáž chyba se vyskytuje například i ve zprávě Ministerstva vnitra. 

Přestože tedy Tomio Okamura ve svém výroku zdůrazňuje přesnost uváděných údajů a ty přesné nejsou, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou. Okamura se totiž odkazuje na nepřesné oficiální údaje a využívá tak legitimní zdroj dat.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.