Petr Fiala svým výrokem obhajuje, proč vláda, respektive ODS nechce ani dnes daně zvyšovat. Vzhledem k tomu, že nijak nespecifikuje, zda mluví o nějakém konkrétním typu daní, či o daních obecně (celkové daňové zátěži), předpokládáme, že mluví v obecné rovině. Zaměříme se tedy na to, jestli vládní programové prohlášení obsahuje obecný závazek nezvyšování daní.

Vláda programové prohlášení schválila 6. ledna 2022. Fialův kabinet v něm uvádí, že cesta ke stabilizaci veřejných financí „je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže“. Jedná se tedy o poměrně obecné vyjádření, ze kterého vyplývá, že vláda se zvyšováním daňové zátěže nesouhlasí. Nelze to však označit za závazek daně či daňovou zátěž nezvyšovat.

Dále vláda o daních v programovém prohlášení píše např. i v části „Veřejné finance“, kde se nicméně k nezvyšování daní přímo nezavazuje. Konkrétně v dokumentu stojí: „Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.“ Slib se týká daňového stropu, jehož výši vláda nijak nespecifikuje, a není závazkem nezvyšovat daňovou zátěž nad současnou úroveň.

Lednové prohlášení vlády obsahuje obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže, a závazek na vytvoření stropu daňového břemene. To, jak vysoký by měl tento strop být, ovšem vláda v prohlášení neupřesňuje. Fialova vláda se tedy – na rozdíl např. od předchozího kabinetu Andreje Babiše (.pdf, str. 5) – k nezvyšování daňové zátěže v programovém prohlášení jasně nezavázala. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro úplnost nicméně doplňme, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve např. řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu, daň z přidané hodnoty (DPH) ani daň z majetku.