ODS

Marek Benda (ODS) reaguje na vyjádření Patrika Nachera (ANO), který v debatě srovnává vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí Hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Benda namítá, že zatímco v případě libereckého hejtmana, který nemá žádnou imunitu a rozhodují o jeho vině soudy, v Babišově případě má Sněmovna rozhodnout, zda bude k trestnímu stíhání vůbec vydán. 

Imunita politiků

Imunitu poslanců a senátorů upravuje Čl. 27 Ústavy, podle nějž nemohou být zákonodárci trestně stíháni zejména za své hlasování či projevy na půdě Parlamentu. Obecně pak zákonodárce nelze stíhat bez souhlasu příslušné komory. Tato ochrana má zajistit, aby zákonodárci mohli svobodně plnit své funkce bez obav z politicky motivovaného stíhání (.pdf). Imunitou disponují i europoslanci, o jejichž případném vydání k trestnímu stíhání rozhoduje Evropský parlament.

Prezident České republiky má během výkonu své funkce ještě silnější ochranu než poslanci či senátoři. Nelze ho zadržet ani trestně stíhat, a to ani pro přestupek nebo jiný správní delikt. Jedinou cestou, jak prezidenta postihnout za jednání proti Ústavě nebo demokratickému pořádku, je podáním ústavní žaloby Senátem se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud pak může prezidenta zbavit úřadu a znemožnit mu jeho opětovné zastávání.

Funkci hejtmana definuje zákon o krajích, podle kterého hejtman kraj zastupuje navenek. Tento zákon neposkytuje hejtmanovi ani jiným zástupcům kraje žádnou imunitu. Trestní odpovědnost hejtmana se pak řídí obecnými právními normami a neexistuje pro něj žádný zvláštní postup jako pro poslance či senátory.

Závěr

Funkce hejtmana na rozdíl od funkce poslance, senátora, europoslance či prezidenta neobnáší žádnou formu trestněprávní imunity. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na Patrika Nachera (ANO), který vysvětluje, proč vláda Andreje Babiše požádala Sněmovnu o důvěru, ačkoliv Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil. Podle Nachera musí vyslovení důvěry proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. Benda sice pochybuje o důvodech průtahů řešení Babišova střetu zájmů, ale podotýká, že lhůta pro předstoupení vlády před Poslaneckou sněmovnu vyplývá z Ústavy, zatímco střet zájmů upravuje zákon nižší právní síly.

Žádost o vyslovení důvěry

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny pak její předseda žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená lhůta. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vláda je podle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může kdykoli vyslovit nedůvěru a ukončit tím její působení.

Závěr

Ústava ukládá vládě povinnost do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Toto pravidlo vychází z ústavního principu, podle kterého je vláda odpovědná Sněmovně a potřebuje její podporu k výkonu své funkce. Výrok Marka Bendy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.

Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.

Shrnutí

Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na slova Patrika Nachera (ANO), podle něhož byl Andrej Babiš vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání dvakrát, a pokaždé před volbami. O první vydání policie Sněmovnu požádala měsíc před volbami a podle Nachera to vypadalo, že toto načasování bylo záměrné. Benda podotýká, že v současné fázi je už záležitost v rukou soudu, a nemá proto smysl na jeho rozhodnutí čekat další čtyři roky, až skončí funkční období současné vlády.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Podle vrchního soudu předložené důkazy svědčí o Babišově vině, a pokud se neobjeví nové důkazy, musí městský soud tento závazný právní názor soudu vyšší instance přijmout. Babiš nicméně svým znovuzvolením v říjnových volbách opět získal poslaneckou imunitu, a jeho stíhání tak bylo pozastaveno. Městský soud proto v listopadu 2025 znovu poslal Sněmovně spis k Babišovu vydání. 

Role policie a státního zastupitelství

V rámci průběhu trestního řízení má policie na starosti tzv. přípravné řízení, jehož součástí je prověřování a případně i vyšetřování. Policie během tohoto stadia shromažďuje důkazy a navrhuje obžalobu. Poté případ přebírá státní zástupce a soud. V kauze Čapí hnízdo policie definitivně uzavřela vyšetřování v roce 2021, kdy také po obnovení trestního stíhání podruhé navrhla obžalobu. Soud případ převzal v roce 2022.

Státní zástupce v trestním řízení plní funkci veřejné žaloby. V přípravném řízení vykonává dozor nad policií. Podle trestního řádu pak musí být státní zástupce přítomen po celou dobu hlavního líčení, které zahajuje podáním obžaloby. Státní zástupce může také proti nepravomocnému rozhodnutí soudu podat odvolání. Proti pravomocnému rozsudku je pak možné podat dovolání, které má na starosti nejvyšší státní zástupce. Dalším mimořádným opravným prostředkem v pravomoci státního zástupce je obnova řízení, která je možná, pokud se objeví nové důkazy. Státní zastupitelství tedy zůstává aktivním účastníkem po celou dobu trestního řízení.

Závěr

Kauzou Čapí hnízdo se má po zrušení předchozího osvobozujícího rozsudku znovu zabývat pražský městský soud. Trestní řízení však bylo přerušeno kvůli znovuzvolení Andreje Babiše poslancem a může pokračovat až po jeho vydání Sněmovnou. Role policie v trestním řízení skončila dokončením vyšetřování v roce 2021. Státní zastupitelství je však nadále účastníkem řízení, může se odvolat proti nepravomocnému rozsudku a i po vydání pravomocného rozsudku může využít mimořádné opravné prostředky jako je dovolání nebo obnova řízení. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Shrnutí

Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.

Co přesně řekl vrchní soud?

Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Role Poslanecké sněmovny

Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.

V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.

Závěr

Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.

Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině

Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.

Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.

Závěr

Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) komentuje novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), ve kterém se Okamura kriticky vyjadřoval k Ukrajině a Evropské unii. Vystrčil podotýká, že Okamura má jako předseda Sněmovny právo vyjádřit své názory, ve své funkci ale podle něj reprezentuje dolní komoru. Vystrčil dále dodává, že si poslanci zřejmě budou na sněmovní schůzi „vysvětlovat“, jestli Okamurova slova vyjadřují názor většiny dolní komory.

Postavení předsedy Sněmovny

Pravidla fungování dolní komory včetně postavení jejích funkcionářů upravuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj přísluší předsedovi Sněmovny její zastupování navenek. Mezi další úkoly předsedy patří například řízení schůzí, podepisování zákonů a usnesení či postupování schválených zákonů Senátu a prezidentovi.

Podle dokumentů Parlamentu Poslanecká sněmovna uskutečňuje mezinárodní aktivity „zejména prostřednictvím předsedy“ Sněmovny, místopředsedů a některých výborů (.pdf, str. 1). Předseda Sněmovny je tak mj. představitelem parlamentní diplomacie.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny má podle jednacího řádu skutečně pravomoc zastupovat Poslaneckou sněmovnu navenek. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil obhajuje vyjádření ukrajinského velvyslance v ČR Vasyla Zvarycha, v němž kritizuje protiukrajinské výroky, které Tomio Okamura pronesl ve svém novoročním projevu. Podle Vystrčila byla slova ukrajinského velvyslance v souladu s jeho rolí, protože velvyslanci jsou odpovědni hájit dobré jméno a zájmy vysílající země.

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 je mezinárodní smlouvou, která kodifikuje „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“ (.pdf, str. 44). Tehdejší Československo úmluvu podepsalo přímo na konferenci v dubnu 1961 a později ji ratifikovala také československá vláda a Národní shromáždění. V platnost vstoupila v dubnu 1964.

Článek 3 Vídeňské úmluvy udává funkce diplomatické mise, jako je zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím, chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státě přijímajícím v rozsahu dovoleném mezinárodním právem nebo podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. Úmluva nezmiňuje, že cílem diplomatické mise je hájit dobré jméno své země. Miloš Vystrčil ale zjevně mluví o tom, že daná povinnost je obsažena v jiných úmluvách či zákonech.

Zmínky o „dobrém jménu“ země

Diplomatické styky upravují zákony jednotlivých zemí. U nás je to zákon o zahraniční službě, který definuje podobné povinnosti velvyslanectví jako Vídeňská úmluva. Kromě toho zákon uvádí, že diplomatický pracovník nesmí svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí.

Český zákon se však na zastoupení Ukrajiny v Česku nevztahuje. Ukrajinský velvyslanec se řídí ukrajinskou legislativou, konkrétně zákonem o diplomatické službě. Podle něj je úkolem diplomatické služby zajištění ochrany národních zájmů Ukrajiny, ochrana práv ukrajinských občanů v zahraničí nebo rozvoj mezinárodní spolupráce. Zákon explicitně nezmiňuje hájení dobrého jména Ukrajiny v zahraničí. Jako jednu z úloh ukrajinské diplomatické služby však uvádí upevnění mezinárodní autority Ukrajiny a podporu jejího obrazu jako spolehlivého a předvídatelného partnera.

Závěr

Povinnosti velvyslanců upravují mj. zákony vysílajících zemí. Ukrajinský zákon o diplomatické službě, kterým se řídí ukrajinští velvyslanci, sice výslovně nezmiňuje povinnost hájit dobré jméno Ukrajiny, avšak jako jednu z úloh stanovuje zajistit ochranu národních zájmů Ukrajiny a také podporu obrazu Ukrajiny jako spolehlivého a předvídatelného partnera. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) komentuje mezinárodní dopad novoročního projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Připomíná, že zahraniční politiku České republiky utváří vláda a prezident a teprve poté parlamentní diplomacie. I přesto ale Vystrčil upozorňuje na možné negativní dopady projevu např. na hospodářskou spolupráci.

Role vlády a prezidenta v zahraniční politice

Koncepci a koordinaci zahraniční politiky má na starost Ministerstvo zahraničních věcí, jehož působnost upravuje § 6 kompetenčního zákona: „Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.“ V tomto zákoně je také uvedeno, že vláda „řídí, kontroluje a sjednocuje“ činnost ministerstev. Vláda tedy prostřednictvím Ministerstva zahraničí vykonává a řídí zahraniční politiku státu. 

V článku 63 Ústavy jsou ukotveny pravomoci prezidenta, který mj. zastupuje stát navenek a může sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Tuto pravomoc však může přenést na vládu nebo na její jednotlivé členy, což je již učiněno rozhodnutím z roku 1993. Prezident také přijímá, pověřuje nebo odvolává vedoucí zastupitelských misí. Tyto pravomoci nicméně vyžadují kontrasignaci, tedy spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. 

Role parlamentní diplomacie 

Podle ústavního článku 49 je k ratifikaci mezinárodních smluv zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu. Miloš Vystrčil však zmiňuje parlamentní diplomacii, která zahrnuje bilaterální vztahy mezi parlamenty prostřednictvím parlamentních delegací a účast členů parlamentu v mezinárodních organizacích, například v Meziparlamentní unii nebo v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (.pdf, str. 2). Cílem těchto aktivit je zvýšení čitelnosti zahraniční politiky pro cizí země a umožnit parlamentní opozici vyjádřit se k zahraniční politice. Parlamentní diplomacie však nedisponuje výkonnou mocí a není ani upravena zákonem o zahraniční službě, který popisuje například práva a povinnosti diplomatických pracovníků.

Shrnutí

Hlavní slovo v zahraniční politice má vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Zákon také dává určité pravomoci v oblasti zahraniční politiky prezidentovi. Výkon některých jeho pravomocí však vyžaduje spolupodpis premiéra nebo jiného člena vlády. Součástí zahraniční politiky je také parlamentní diplomacie, která ale nemá právně zakotvené funkce a nedisponuje výkonnou mocí. Výrok Miloše Vystrčila hodnotíme jako pravdivý.