Občanská demokratická strana

ODS

Občanská demokratická strana

Petr Fiala

(…) to co minule, že jste (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz) komunistům ustoupili a sebrali peníze na obranu.
Superduel, 1. října 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Poslanecká sněmovna
Sněmovní volby 2025
Pravda
Vláda Andreje Babiše v roce 2020 vyhověla podmínce poslanců KSČM a při schvalování zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 odsouhlasila snížení rozpočtovaných výdajů Ministerstva obrany o 10 miliard Kč. Později je Babišův kabinet obraně vrátil.

Rozpočet na rok 2021, který v roce 2020 předložila Sněmovně menšinová vláda Andreje Babiše, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 mld. Kč (.pdf, str. 16 z 754). KSČM, jejíž hlasy Babišův kabinet pro prosazení rozpočtu potřeboval, ale podmínila podporu návrhu tím, že se Ministerstvu obrany odebere 10 mld., které se místo toho přesunou do rozpočtové rezervy. Pozměňovací návrh komunistů (.pdf, str. 31) poté schválila Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a dvou nezařazených poslanců.

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2021 tak nakonec bylo pro Ministerstvo obrany vyčleněno 75,4 mld. Kč. Zmiňovaných 10 miliard Babišova vláda do rozpočtu obrany později v průběhu roku 2021 postupně vrátila.

Nepravda
Andrej Babiš se k možné povolební spolupráci s SPD a Stačilo! vyjadřoval různě. V minulosti připustil, že SPD má na některé věci podobný názor. O koalici Stačilo!, resp. o KSČM, se ale takto veřejně nevyjadřoval ani Babiš, ani žádný z čelných představitelů hnutí ANO.

Ohledně povolební spolupráce s hnutím Stačilo!, jehož součástí je mj. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), se Andrej Babiš v minulosti vyjádřil protichůdně. V říjnu 2024 uvedl, že koalice se Stačilo! nepřipadá v úvahu. O pár dní později však vládní spolupráci nevyloučil: „Nás bude zajímat jejich program. A pokud budou mít s námi totožný program, tak proč ne“ (video, čas 26:30–28:05). Během předvolební kampaně v září 2025 znovu otočil a spolupráci se Stačilo! odmítl: „Mají úplně jiný program než my, takže tam by to nefungovalo“.

Spolupráci s hnutím SPD Andrej Babiš vyloučil v letech 20232024. V červnu 2025 však na předvolebním meetingu řekl, že s SPD mají na některé věci podobný názor a povolební koalici neodmítl. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v minulosti řekla, že by nechtěla být s Tomiem Okamurou ve vládě. Později uvedla, že si nedovede představit vládu s SPD nebo s kýmkoli, kdo by chtěl odejít z NATO nebo EU. Spolupráci s SPD naopak nevyloučil místopředseda hnutí Karel Havlíček nebo Radek Vondráček.

Shrnutí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti několikrát vyloučil vládu s hnutím Stačilo a poukazoval při tom na programové neshody. Spolupráci s SPD přímo nevyloučilo několik představitelů ANO, ale například Alena Schillerová se stavěla proti, kvůli otázce o vystoupení z EU nebo NATO. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Nepravda
Dle vrchního soudu bylo Babišovo jednání podle stávajících důkazů v kauze Čapí hnízdo trestné. Rozhodnutí o vině je však na Městském soudu v Praze, který může připustit nové důkazy. Městský soud později nové důkazy skutečně dostal, výsledek řízení tak není předem daný.

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze 23. června 2025 zrušil dřívější osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, který loni vydal prvoinstanční Městský soud v Praze. Podle usnesení vrchního soudu jednání Babiše a Nagyové naplňuje znaky trestných činů. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění z dotačního podvodu ve věci výstavby farmy Čapí hnízdo. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodlzastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo. 

První verdikt přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu poté zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Ten k druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát Vrchního soudu v Praze osvobozující rozsudek znovu zrušil, nyní se tedy případ opět vrátil k pražskému městskému soudu.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet (.pdf, str. 21–22) na základě judikatury ústavního soudu. Zároveň ale platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Ještě před námi ověřovanou debatou Deník N zveřejnil zprávu, podle které Městský soud určité nové důkazy dostal. O tom, zda jsou tyto důkazy dostatečné, budou soudy teprve rozhodovat. Jestli Andrej Babiš odejde od soudu s trestem, nebo bez trestu, tedy není předem dané. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako nepravdivý.

Nepravda
Zisky Agrofertu se během Babišova působení ve vládě nezdvojnásobily. Koncern naopak dosáhl vyššího hospodářského výsledku zejm. v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš v opozici.

Petr Fiala v debatě kandidátů na premiéra kritizuje Andreje Babiše za to, že se obohatil v době, kdy byl sám ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky a následně premiérem v první a druhé vládě Andreje Babiše. Zisky koncernu Agrofert můžeme dohledat ve výročních zprávách, ovšem majetek Andreje Babiše, včetně tržní hodnoty jeho majetkových podílů, je obtížně měřitelný. Přibližně ho však sleduje např. časopis Forbes ve svých žebříčcích miliardářů.

Zisky Agrofertu

Za dobu Babišova působení ve vládě se zisky Agrofertu nezdvojnásobily. V roce 2014 činil zisk 6,14 mld. Kč (.pdf, str. 13), zatímco v roce 2021 to bylo 5,8 mld. Kč (.pdf, str. 17). Nejvyššího ročního zisku během let 2014 až 2024 Agrofert dosáhl v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. Jeho výše tehdy dosáhla téměř 13 mld. Kč (.pdf, str. 17). Zvýšený zisk koncernu přitom pocházel zejm. z jeho zahraničních firem věnujících se chemické výrobě.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Tržby Agrofertu

Tržby Agrofertu se za Babišova působení ve vládě držely na podobné úrovni. V letech 2014 (.pdf, str. 4) až 2021 (.pdf, str. 8) stouply z 166,8 mld. Kč na 184,8 mld. Kč. Naproti tomu v letech 2022–2024, kdy byl Babiš v opozici, dosáhl Agrofert vyšších tržeb – zejména v roce 2022, kdy dosáhly 245,1 mld. Kč (.pdf, str. 8).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Babišův majetek

Výroční zprávy Agrofertu nakonec uvádějí i majetek společnosti, který nicméně není přesným ukazatelem její tržní hodnoty pro majitele podílů, a tedy hodnoty koncernu v rámci majetku Andreje Babiše. Ani majetek Agrofertu se ale mezi lety 2014 (.pdf, str. 12) a 2021 (.pdf, str. 16), kdy končila Babišova vláda, nezdvojnásobil. 

Podle odhadů publikovaných časopisem Forbes, který vychází z výsledků firem i řady dalších indikátorů, byla hodnota majetku Andreje Babiše v roce 2014 přibližně 60 mld. korun a v roce 2021 celkem 74,9 mld. korun, narostla tedy o cca 25 %. Z grafu níže je patrné, že zejména v posledních letech se odhady Babišova jmění rychle měnily, včetně výrazného růstu i poklesu.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Konsolidované zisky a tržby Agrofertu ani odhady výše majetku Andreje Babiše se během jeho působení ve vládě nezdvojnásobily. Koncern Agrofert naopak dosáhl výrazně vyšších hospodářských výsledků zejména v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. V následujícím roce výrazně narostl i odhad jeho majetku. Výrok Petra Fialy hodnotíme jako nepravdivý.

Neověřitelné
Ministerstvo zemědělství oznámilo, že plánuje od Agrofertu vymáhat zpět dotace ve výši více než 7 mld. Kč, z čehož velkou část tvoří tzv. nárokové dotace. Na základě veřejně dostupných zdrojů ale nelze s určitostí stanovit, zda byly nárokové dotace vyplaceny neoprávněně.

Ministr zemědělství Marek Výborný před volbami oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021 v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun. Tato částka podle vyjádření Výborného zahrnuje nejen národní dotace, ale velkou část tvoří také tzv. nárokové (přímé) dotace z evropských fondů, jejichž výše se odvíjí od výměry obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství zpětné vymáhání dotací zdůvodňuje tím, že byl podle něj Andrej Babiš v dané době ve střetu zájmů, a Agrofert tak na ně tehdy neměl nárok.

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

Ministerstvo zemědělství nyní uvádí, že Agrofert získal dotace neoprávněně, včetně těch nárokových, a odkazuje se na to, že to potvrzují rozhodnutí soudů. Dříve naopak resort dotace vymáhat nechtěl a argumentoval tím, že se soudní verdikty týkaly jen případů, kdy se firmy soudily kvůli neproplaceným dotacím, a nešlo tedy o případy dotací už vyplacených. Redaktoři serveru iROZHLAS.cz zároveň letos v srpnu upozornili, že podle jejich zjištění dosavadní rozsudky explicitně nezmiňovaly neoprávněnost nárokových dotací. Tím ostatně argumentují i zástupci holdingu Agrofert. Výborný se ve vyjádření pro iROZHLAS.cz odkazoval na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám ale dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje.

Částka 7 miliard, kterou chce Ministerstvo zemědělství od firem holdingu Agrofert vymáhat zpět, zahrnuje i několik miliard tzv. nárokových dotací. Na základě veřejně dostupných zdrojů ale nelze s určitostí stanovit, zda byly tyto nárokové dotace vyplaceny neoprávněně. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda vedení Prahy 2 nabídlo Ivanu Bartošovi možnost testovat systém digitálního stavebního řízení na jejich městské části.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) věděl už rok před svým odchodem z funkce, že jeho projekt digitalizace stavebního řízení nefunguje. Podle jejích slov mu dokonce Praha 2 nabídla možnost projekt testovat na jejich městské části pro lepší ověření jeho funkčnosti.

Systém digitálního stavebního řízení, který Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo v červenci 2024, už od jeho startu doprovázely problémy. Postup MMR později kritizoval například prezident Petr Pavel a mluvil o tom, že ministerstvo podle něj mělo nejdříve provést pilotní projekt, který by umožnil odhalit chyby. Ivan Bartoš k tomu v srpnu 2024 uvedl, že nový stavební zákon neumožňoval oddělit digitalizaci stavebního řízení od zbytku zákona a ani zavést pilotní režim pro omezený okruh lidí v části republiky.

Na konci srpna 2024 server iROZHLAS.cz informoval, že pomoc s řešením problémů spuštěného systému poskytnou Ministerstvu pro místní rozvoj resorty financí, dopravy a průmyslu a obchodu. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenalezli informace o tom, že by před startem systému vedení Prahy 2 či vedení jiné části Prahy nabízelo Ivanu Bartošovi možnost testovat projekt na své městské části. Obrátili jsme se proto s dotazem na tajemníka úřadu městské části Praha 2. K datu vydání analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako neověřitelný. 

Pravda
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že stát přenechá Praze pozemky v Letňanech pro vybudování dostupného bydlení. Část bytů by podle pražského radního Adama Zábranského mohla být pronajímána. Jednání podle médií začala, dohoda ale zatím uzavřena není.

Na summitu dostupného bydlení v březnu 2025 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil (video, čas 8:40), že stát přenechá hlavnímu městu Praze svou část pozemků v Letňanech. Stát dle něj zde chce podpořit výstavbu dostupného bydlení až pro 50 tisíc lidí. Média následně po summitu psala, že jde zatím jen o plán a jednání teprve začínají. „Část bychom mohli prodat soukromým vlastníkům, část bytů by sloužila k městskému bydlení, které by bylo pronajímáno za tržních podmínek, část by tvořilo dostupné a sociální bydlení a variantou by bylo také spolkové bydlení,“ upřesnil bývalý pražský radní pro oblast bydlení a nynější radní pro správu majetku, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

V červenci 2025 náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček uvedl, že město nyní „procesuje získání státních pozemků“. Převod ale ke dni vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen. V médiích, v registru smluv, katastru nemovitostí ani v usneseních vlády se zatím žádná dohoda neobjevila.

Zbyněk Stanjura tedy oznámil, že se vláda s Prahou rozhodla jednat o využití státních pozemků v Letňanech pro výstavbu bydlení. K uskutečnění převodu ke dni vysílání ale nedošlo, podle vyjádření pražského radního Zábranského by nicméně část nových bytů mohla být pronajímána. Výrok Jany Černochové o tom, že se vláda „rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (...) podporu nájemního bydlení“ proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Babiš už v roce 2016 navrhoval postavit v Praze na letňanských pozemcích administrativní čtvrť. Jako premiér sem chtěl přesunout část ministerstev a úřadů, po jednáních s hlavním městem se ale plán nerealizoval.

V debatě o bydlení ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že vláda s Prahou jednala o převodu volných pozemků v Letňanech, aby zde podpořila stavbu dostupného bydlení. Připomněla, že jde o stejné místo, ve kterém Andrej Babiš (ANO) dříve plánoval zřídit administrativní komplex.

Plán pro Letňany

S myšlenkou na stavbu nové administrativní čtvrti v Letňanech přišel Andrej Babiš už v prosinci 2016, kdy působil jako ministr financí. Tehdy představil plán na kancelářský komplex pro až 11 tisíc úředníků, který by stál kolem 6 miliard korun. Argumentoval tím, že by stát ušetřil na provozu a projekt by financoval prodejem historických budov v centru Prahy, ve kterých dané resorty sídlí. Do Letňan se podle Babišových plánů měly přestěhovat např. Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo životního prostředí.

Babiš tento záměr zopakoval později také jako premiér a plán se dostal i do programového prohlášení jeho vlády z roku 2018. Tehdejší premiér o projektu opakovaně jednal s tehdejším pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Přestože byl plán už rozpracovaný (video), žádná dohoda nevznikla a projekt se nerealizoval.

Jakub Michálek

Pan primátor vyjednával, a to vyjednávání skončilo tím, že pan premiér odešel od stolu.
Otázky Václava Moravce, 22. září 2019
Pravda
První jednání o vládní čtvrti byla mezi premiérem Babišem a primátorem Hřibem zahájena v lednu 2019. Po sérii několika schůzek však byla jednání po posledním setkání zastavena. Premiér Babiš údajně konstatoval, že je to z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu.
Pravda
První jednání o vládní čtvrti byla mezi premiérem Babišem a primátorem Hřibem zahájena v lednu 2019. Po sérii několika schůzek však byla jednání po posledním setkání zastavena. Premiér Babiš údajně konstatoval, že je to z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu.

Závěr

Babiš opravdu plánoval na volných pozemcích v Letňanech administrativní areál a mluvil o přesunu některých ministerstev a úřadů. Nešlo ale o všechna ministerstva, jak uvádí Jana Černochová, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nepravda
Podle policejních statistik byl v roce 2024 podíl trestně stíhaných osob mezi Čechy i Ukrajinci stejný. Za leden až srpen 2025 byl podíl trestně stíhaných Ukrajinců mírně vyšší než u Čechů.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na tvrzení předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, který uvedl, že kriminalita Ukrajinců v ČR roste a počet trestných činů spáchaných Ukrajinci se mezi lety 2021 a 2024 zvýšil ze 1 730 na 3 842. Ministr Kupka upozorňuje, že je potřeba porovnávat relativní míru kriminality namísto absolutních čísel, a tvrdí, že poměr počtu pachatelů trestných činů k celkové populaci je u Ukrajinců nižší než u českých občanů.

Statistiky kriminality za rok 2024

Tisková zpráva Policie ČR o vývoji registrované kriminality uvádí, že v roce 2024 bylo v Česku trestně stíháno 66 360 Čechů a 3 842 Ukrajinců (.pptx, str. 14). Pokud uvedená absolutní čísla vyjádříme v poměru k celkovému počtu Ukrajinců, kteří loni v Česku pobývali, bylo stíháno 0,65 % ukrajinských občanů. Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Statistika v roce 2025

Podle vyjádření Policie ČR pro Demagog.cz bylo od ledna do konce srpna 2025 v ČR trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. Poslední informace o celkovém počtu Čechů a Ukrajinců v Česku se vztahují k 1. červenci 2025. Pokud k přepočtu použijeme tyto údaje, bylo za prvních osm měsíců letošního roku trestně stíháno 0,46 % Ukrajinců (.pdf, str. 4–5) a 0,44 % Čechů (.xlsx). 

Závěr

Podle policejních statistik byla v roce 2024 míra kriminality u Ukrajinců i u Čechů stejná (0,65 %). Policie ČR poskytla pro Demagog.cz také aktuální data za leden až srpen 2025, podle kterých bylo za toto období trestně stíháno 2 670 Ukrajinců a 44 308 Čechů. V přepočtu na obyvatele tak bylo v letošním roce stíháno 0,46 % Ukrajinců, ale jen 0,44 % Čechů. Dle aktuálních údajů je tak počet trestně stíhaných vyšší u Ukrajinců než u Čechů, přestože rozdíl činí „jen“ 0,024 procentního bodu (tedy 24 lidí na 100 tisíc obyvatel). Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Martin Kupka

Rok 2020 – 207 miliard korun do školství, rok 2025 – 291 miliard, to je opravdu významné zvýšení.
Předvolební debata, 15. září 2025
Školství, věda, kultura
Sněmovní volby 2025
Zavádějící
Navržené nominální výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mezi roky 2020 a 2025 vzrostly přibližně tak, jak popisuje Martin Kupka. Reálné výdaje očištěné o inflaci ale mezi těmito lety klesly a snížily se také, srovnáme-li jejich poměr k HDP.

Nominální a reálné výdaje na školství

V roce 2020 činil navrhovaný rozpočet na tento resort přibližně 226 miliard Kč (.pdf, str. 8 ze 766). Konečné výdaje dosáhly cca 227 mld. Kč (.pdf, str. 95 z 241). V září 2024 Fialova vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s výdaji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve výši necelých 291 mld. Kč (.pdf, str. 34 z 358). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tak v nominálním srovnání výdajů uvádí u roku 2025 správnou částku a u roku 2020 se vejde do naší standardní 10% tolerance.

Při rozboru výdajů státního rozpočtu je ale třeba zohledňovat také inflaci, která snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou hodnotu státních výdajů. Zatímco nominální výdaje na MŠMT během působení Fialovy vlády rostly, v reálném srovnání v cenách roku 2025 se snižovaly a byly nižší než v posledních dvou letech vlády Babišova kabinetu. V roce 2025 sice meziročně vzrostly, stále však nedosahují hodnoty z roku 2020.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na školství lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na MŠMT v letošním roce měl činit 3,44 % HDP, zatímco v roce 2020 představoval 3,89 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

V roce 2020 činily navržené výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 226 miliard Kč, zatímco Fialova vláda na tento resort pro rok 2025 vyčlenila zhruba 291 mld. Kč. Martin Kupka se tak uváděným číslem u roku 2020 vejde do naší 10% tolerance, pro rok 2025 uvádí správný údaj. Nominálně tedy výdaje na MŠMT vzrostly, při zohlednění inflace i poměru k HDP jsou ale reálné výdaje v roce 2025 nižší než v roce 2020. Výrok ministra dopravy Kupky proto hodnotíme jako zavádějící.