ODS

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá moderátorce na dotaz ohledně daňového zatížení občanů. Moderátorka zmiňuje jeho vystoupení v pražské debatě, kde odmítal, že by bylo vysoké (video, čas 1:21:33). Fiala říká, že se opíral o konkrétní data, a připomíná Den daňové svobody, který podle něj letos nastal dříve než v předcházejících letech a byl jeden z nejčasnějších ve srovnání se zeměmi patřícími do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vývoj od roku 2000

Do roku 2024 používal Liberální institut pro určení Dne daňové svobody odlišnou metodiku, kvůli čemuž se jím dříve publikovaná data od těch aktuálních liší. Původní výpočty zpravidla dnům přisuzovaly pozdější datum – zatímco tedy například podle dřívější metodiky ten loňský nastal 11. června, podle té nové jej mohli Češi slavit už o deset dní dříve. V roce 2025 pak DDS připadl na neděli 1. června.

Podle výpočtů vycházejících z aktualizované metodiky připadl DDS historicky nejpozději na 25. června v roce 2003, kdy se jednalo o dobu zvýšených výdajů a pomalejšího růstu ekonomiky (.pdf, str. 7). Oproti tomu nejdřívější termín Česko zaznamenalo v roce 2017, kdy DDS připadl na 17. května. Tehdy se dle Liberálního institutu projevila nízká nezaměstnanost, silný hospodářský růst a konsolidované veřejné finance (str. 7–8).

Jak lze vidět na následujícím grafu, Češi letos pro stát pracovali déle než v období let 2014 až 2019 (.pdf, str. 7). V roce 2020 ale došlo k silnému nárůstu výdajů, spojených s pandemií covidu-19 a stagnací nominálního HDP, a Den daňové svobody tak nastal až 13. června (str. 8). V letech 2021 a 2023 byl DDS také později než letos. Roky 2022, 2024 a 2025 se dělí o stejné datum, ale protože rok 2024 byl přestupný, Češi v něm pracovali „ve prospěch státu“ o den více.

Mezinárodní srovnání

V roce 2025 Den daňové svobody skutečně připadl na neděli 1. června. V evropském srovnání se Česko podle Liberálního institutu umístilo na pátém až šestém místě, společně s Bulharskem (.pdf, str. 11). Den daňové svobody mělo letos nejdříve Irsko, které ho slavilo 31. března, dle Liberálního institutu bylo ale jeho HDP zkresleno započítáním výdělků velkých amerických firem (str. 2). Na opačné straně spektra se umístila Francie, jejíž DDS podle prognóz připadne na 30. července (str. 11). 

Ve srovnání s dalšími 31 sledovanými zeměmi OECD obsadilo Česko osmou příčku s tím, že DDS v tomto případě připadl na 3. června (.pdf, str. 12). Data se liší kvůli tomu, že Liberální institut při práci na obou mezinárodních srovnáních vycházel ze dvou různých datových sad – zatímco při porovnání s evropskými státy pracoval s prognózou Evropské komise, srovnání se zeměmi OECD postavil na predikci veřejných výdajů v roce 2025 podle OECD (str. 10). OECD má 38 členů a srovnání Liberálního institutu tak nezahrnuje všechny státy patřící do této organizace.

Závěr

Den daňové svobody podle výpočtů Liberálního institutu letos připadl na 1. června. Nastal tak dříve než v roce 2020, 2021 a 2023. V letech 2022 a 2024 jej lidé mohli slavit také 1. června, ovšem v roce 2024 pracovali Češi pro stát o jeden den déle, protože se jednalo o přestupný rok. Liberální institut v rámci porovnání 32 států OECD stanovil den daňové svobody na 3. června a v tomto žebříčku se ČR umístila na osmé příčce. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Redaktorka zjevně naráží na válku na Ukrajině a ptá se Zbyňka Stanjury (ODS), jestli bude koalice SPOLU ve volební kampani strašit válkou a tvrdit, že České republice hrozí zatažení do konfliktu. Stanjura to odmítá a dodává, že členové vlády nikdy netvrdili, že by Česko mohlo být do války vtaženo. Vysvětluje, že koalice pouze vyzdvihuje potřebu odstrašit potenciální agresory zvyšováním obranných výdajů.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Ve veřejných vystoupeních členů vlády Petra Fialy od února 2022 do dubna 2025 ani na jejich sociálních sítích jsme nenašli žádné vyjádření, ve kterém by kdokoliv z nich tvrdil, že Česká republika může být zatažena do války na Ukrajině. Po začátku konfliktu premiér Petr Fiala v březnu 2022 prohlásil (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války.“ Zároveň však odmítl možnost vojenského zapojení České republiky (čas 02:58): „Když se díváme na ty záběry, každého napadne: nemáme tam nějak zasáhnout? Nemáme něco udělat? Ale jakýkoliv další krok – a všichni ti státníci, kteří to zvažují (...), tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují – to je třetí světová válka.“

Vláda opakovaně vyloučila, že by České republice hrozilo zatažení do konfliktu. Např. Fiala v lednu 2023 zdůraznil, že „žádné zavlečení do války nepřipadá v úvahu“, když vysvětloval, že takové rozhodnutí přísluší parlamentu a vládě, nikoliv prezidentovi republiky (video, čas 4:58). Ministryně obrany Jana Černochová v únoru 2023 zase při obhajobě novely zákona o ozbrojených silách uvedla, že „nikdo nezatahuje Českou republiku do války na Ukrajině“.

Členové vlády několikrát upozorňovali na možné scénáře budoucího vývoje, kdy by v případě porážky Ukrajiny mohlo být ohroženo i další území v Evropě. Například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v prosinci 2023 zmínil, že „pokud Ukrajina padne, budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku – a to nesmíme připustit“. Nevyjádřil se ovšem v tom smyslu, že České republice hrozí zatažení do války.

Podobně v únoru 2024 Petr Fiala uvedl, že „pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další. (...) Nemá smysl si namlouvat, že Putinovi bude Ukrajina stačit. Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují“ (video, čas 1:19). V dubnu 2025 ministryně obrany Černochová mluvila o tom, že je připravena jednat o případném vyslání výcvikové mise na Ukrajinu, současně ale řekla, že v kampani před sněmovními volbami válkou strašit nebude.

Závěr

Ve veřejných vyjádřeních a prohlášeních členů vlády Petra Fialy z období od února 2022 do dubna 2025 jsme nedohledali žádný případ, kdy by kterýkoli člen vlády tvrdil, že České republice hrozí zatažení do války na Ukrajině. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) komentuje svou kandidaturu v Moravskoslezském kraji v nadcházejících sněmovních volbách. V kontextu výroku kritizuje předsedu hnutí ANO Andreje Babiše za to, že si pro kandidaturu vybral právě tento region, a ne svůj domácí kraj. Dodává, že si Andrej Babiš vybírá kraje, které se podle Stanjury kloní spíše k levici. Následně říká, že někdejší vysoký volební zisk SOCDEM a KSČM se hnutí ANO podařilo koncentrovat do jednoho bloku. 

Výsledky sněmovních voleb v Moravskoslezském kraji 

Před rokem 2000 bylo členění republiky jiné a Moravskoslezský kraj spadal do tehdejšího kraje Severomoravského. První volby do Poslanecké sněmovny proběhly v roce 1996 a Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) – která se v roce 2023 přejmenovala na Sociální demokracii (SOCDEM) – a Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) v nich získaly v součtu 43,99 %. O dva roky později již v tomto kraji dohromady získaly 50,24 %. 

Dnešní Moravskoslezský kraj vznikl ústavním zákonem 1. ledna 2000. V následujících sněmovních volbách 2002 zde ČSSD a KSČM celkem dosáhly na 57,19 % a Stanjurou zmiňovanou hranici 50 % v součtu překonaly i v roce 2006. Ve volbách roce 2010 sice podpora obou stran poklesla a dosáhla pouze hodnoty 41,74 %, hranici 50 % by nicméně překonaly v součtu s výsledky stran Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) a Suverenita – Blok J. Bobošíkové (Suveren.), se kterými tehdy soupeřily o levicové voliče. 

V roce 2012 založil Andrej Babiš politické hnutí ANO, které navázalo na občanské sdružení Akce nespokojených občanů. Hnutí ANO ve svých prvních sněmovních volbách v roce 2013 získalo v Moravskoslezském kraji 18,07 % hlasů, zatímco ČSSD a KSČM obdržely dohromady 43,91 %. V letech 2017 a 2021 pak podpora těchto stran výrazně poklesla a k 50% hranici se již nepřiblížila.

Závěr

Strany ČSSD a KSČM hranici 50 % ve sněmovních volbách v součtu překročily v roce 1998 ještě v předchůdci Moravskoslezského kraje, kraji Severomoravském. V současném Moravskoslezském kraji tuto hodnotu překonaly v letech 2002 a 2006. Ve volbách v roce 2010, posledních před vznikem hnutí ANO, byl jejich zisk o něco nižší, hodnoty by nicméně dosáhly v součtu s výsledky dalších stran zaměřených na levicové voliče. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr Stanjura mluví o podpoře levicových stran v Moravskoslezském kraji, která je zde podle něj tradiční. Uvádí, že je připraven v tomto kraji v nadcházejících volbách prohrát, stejně jako zde dle jeho slov prohrál ve volbách do Poslanecké sněmovny tehdejší předseda pravicové ODS Václav Klaus proti tehdejšímu předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi, když v kraji oba jako pražští politici kandidovali.

Volby 1996

Současné členění České republiky na čtrnáct krajů vzniklo až v roce 2000. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 se ještě volilo v osmi volebních krajích. Dnešnímu Moravskoslezskému kraji svou geografickou polohou nejvíce odpovídal tehdejší Severomoravský kraj.

V tomto kraji kandidovali tehdejší předsedové dvou nejsilnějších stran, za ČSSD Miloš Zeman a za ODS Václav Klaus, který od roku 1992 stál v čele vlády. I před svým působením ve funkci premiéra žil Václav Klaus většinu života v Praze. Také Miloš Zeman působil v 90. letech převážně v hlavním městě a před svým zvolením předsedou ČSSD vedl její pražskou organizaci. Přesto již dříve oba politici kandidovali mimo Prahu – ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění v červnu 1992 byl Miloš Zeman zvolen na kandidátce Jihočeského a Václav Klaus na kandidátce Severomoravského kraje.

Ve volbách v roce 1996 získal Miloš Zeman v Severomoravském kraji skoro 70 tisíc preferenčních hlasů, čímž dosáhl nejlepšího stranického výsledku v rámci kraje a byl zvolen poslancem. Václav Klaus kandidoval ve stejném kraji, kde získal necelých 55 tisíc hlasů. Těmto výsledkům odpovídaly také výsledky stran – v Severomoravském kraji vyhrála ČSSD a na druhém místě skončila ODS. V celostátním součtu však zvítězila ODS s 29,62 % hlasů, následovaná ČSSD se ziskem 26,44 %.

Závěr

Jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 skutečně coby pražští politici kandidovali v Severomoravském kraji, tedy předchůdci dnešního Moravskoslezského kraje. Klaus s přibližně 55 tisíci preferenčními hlasy skončil až za Milošem Zemanem, který získal skoro 70 tisíc hlasů. ČSSD v regionu zároveň volby vyhrála a ODS skončila druhá. Výrok ministra Stanjury hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dostal otázku, proč se v Česku nedaří zmenšit rozsah byrokratického státu, i když se o tom neustále mluví. Redaktorka se ho konkrétně zeptala, zda omezení byrokracie vůbec někdo chce. Stanjura odpověděl, že zmenšit byrokratický stát podle něj chtějí všichni, ale nikdo ne u sebe.

Rušení poboček finančních úřadů

Zbyněk Stanjura je ministrem financí od prosince 2021. Během jeho funkčního období došlo k rušení pracovišť finančních úřadů pouze jednou, a to v roce 2023. Zrušení celkem 77 poboček oznámilo Ministerstvo financí v dubnu 2023 a k jejich uzavření došlo 1. července 2023. Z celkového počtu 201 pracovišť jich tak resort zachoval 124. Ze 77 zrušených poboček jich už 56 dříve fungovalo v omezeném režimu 2 + 2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů na pracoviště přijížděli na dva dny v týdnu.

Stanjura v dubnu 2023 označil za tři hlavní důvody pro uzavření územních pracovišť (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Spolu s oznámením o rušení poboček Stanjura také zmínil, že by tyto kroky měly ušetřit až 150 milionů korun. Skutečné výdaje na zabezpečení úkolů Finanční správy podle státních závěrečných účtů mezi lety 2023 a 2024 poklesly, na rok 2025 už jsou ale schválené výdaje vyšší než v roce 2023. Oproti roku 2023 rovněž narostly celkové výdaje Ministerstva financí (.pdf, str. 13 ze 61).

Závěr

Za dobu působení Zbyňka Stanjury v čele resortu financí došlo k rušení územních pracovišť finančních úřadů pouze v roce 2023, kdy jich bylo skutečně uzavřeno 77. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Počet zaměstnanců na Ministerstvu financí

Ministerstvo financí (MF) je jedním ze čtrnácti ministerstev zřízených kompetenčním zákonem. Kromě ústředního orgánu pod něj spadá také několik organizací přímo zřízených ministerstvem. Jedná se o Celní správu, Finanční správu, Finanční analytický úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní tiskárnu cenin a Státní pokladnu Centrum sdílených služeb.

Informace o počtu zaměstnanců v jednotlivých resortech jsou k nalezení ve státních závěrečných účtech, které připravuje Ministerstvo financí. Podle těchto údajů mělo MF v roce 2021 celkem 24 846 schválených systemizovaných pracovních míst (.pdf, str. 25 ze 64). V roce 2022 to bylo 24 239 míst (.pdf, str. 25 z 52) a v roce 2023 pak 23 878 míst (.pdf, str. 39 ze 71).

Státní závěrečný účet za roky 2024 a 2025 nebyl ke dni publikace námi ověřovaného rozhovoru ve veřejných zdrojích dostupný. S dotazem ohledně počtu pracovních pozic na Ministerstvu financí jsme se proto obrátili přímo na resort. Ten v odpovědi uvedl, že v roce 2024 měl 23 458 schválených systemizovaných míst a na rok 2025 je počet schválených systemizovaných míst stanoven na 23 309. Ve srovnání s rokem 2021 tedy došlo ke snížení celkem o 1537 systemizovaných pracovních pozic.

Státní závěrečné účty uvádějí i skutečný počet zaměstnanců. V roce 2021 činil 23 298 (.pdf, str. 25 ze 64), v roce 2022 se snížil na 22 558 (.pdf, str. 25 z 52) a mírný pokles pokračoval i v roce 2023, kdy MF mělo 22 027 zaměstnanců (.pdf, str. 39 ze 71). Z později vydaného státního závěrečného účtu za rok 2024 vyplývá, že v roce 2024 bylo na resortu financí 21 605 zaměstnanců (.pdf, str. 40 ze 73). Údaj za rok 2025 ke dni publikace námi ověřovaného rozhovoru nebyl dostupný.

Závěr

Mezi lety 2021 a 2025 se počet schválených systemizovaných pracovních míst na Ministerstvu financí celkově snížil o 1537. Skutečný počet zaměstnanců mezi roky 2021 a 2024 poklesl o 1693, údaj za rok 2025 zatím není dostupný. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku odpovídá na otázku redaktorky, zda současní občanští demokraté skutečně chtějí a dokáží naplňovat původní ideály strany o omezení byrokracie a menším státu. Stanjura uvádí, že v letošním roce je méně státních zaměstnanců než v roce 2015, a ilustruje tak, že se velikost státu daří omezovat.

Zaměstnanci státu

Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Veřejný sektor podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Pouze necelá polovina z nich byla placena ze státního rozpočtu. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Podle IDEA mezi státní zaměstnance, tj. osoby placené ze státního rozpočtu, patří zaměstnanci v regionálním školství, ve sborech (policie, hasiči, Celní správa a Vězeňská služba) nebo příslušníci armády.

Podle zákona o státní službě se označení státní zaměstnanec používá pro užší skupinu osob, které jsou ve služebním poměru a jejich služba zahrnuje např. přípravu návrhů právních předpisů a mezinárodních smluv, ochranu utajovaných informací nebo realizaci dotační politiky. Specifickou skupinu státních zaměstnanců představují státní úředníci, mezi které patří „zaměstnanci ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“ (.pdf, str. 3)

Vývoj počtu státních zaměstnanců

Vzhledem k tomu, že Zbyněk Stanjura mluví o státních zaměstnancích, zaměříme se právě na zaměstnance, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. V různých zdrojích se jejich počty mohou lišit – studie IDEA například do své statistiky nezapočítává neobsazená místa (.pdf, str. 5), dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují.

Stejně tak se může lišit i skutečný a schválený počet státních zaměstnanců a úředníků. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). Reálný počet zaměstnanců podle zákona o státní službě státní závěrečné účty neuvádějí, sledují pouze náklady na jejich platy (.pdf, str. 9 z 71; .pdf, str. 10 ze 73).

Jak je vidět na následujícím grafu, počet státních zaměstnanců podle státních závěrečných účtů měl v posledním desetiletí vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2015 jich bylo 422 445, v roce 2024 toto číslo vzrostlo na 487 087. Skutečný počet pro rok 2025 nebyl ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru k dispozici, podle návrhu státního rozpočtu je ale letos státních zaměstnanců ještě víc, a to konkrétně 488 961. Poklesl pouze počet státních úředníků, kterých bylo v roce 2015 o 879 více než v roce 2024.

Závěr

Skutečný počet státních zaměstnanců se podle státních závěrečných účtů od roku 2015 zvyšoval. Zatímco v roce 2015 bylo státních zaměstnanců asi 422 tisíc, v roce 2024 už jich bylo cca 487 tisíc. V porovnání s rokem 2015 jich tak přibylo zhruba 65 tisíc. Snížil se pouze počet státních úředníků, který začal klesat od roku 2022, a v roce 2024 jich bylo o 879 méně než v roce 2015. Zbyněk Stanjura nicméně mluví o státních zaměstnancích, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Prognózy v roce 2022

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začaly prudce zdražovat pohonné hmoty a průměrná cena benzínu a nafty se blížila k hranici 50 korun za litr. Právě v období několika měsíců po zahájení invaze se objevovaly některé predikce vývoje cen pohonných hmot. Například TN.cz v červenci 2022 citovala hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu, který hovořil o tom, že ceny pohonných hmot mohou dosáhnout 80 až 100 Kč za litr. Tento předpoklad odůvodnil ruskou odpovědí na západní sankce a posílením dolaru.

O potenciálních vysokých cenách mluvil o několik dní později i energetický expert Vladimír Štěpán pro CNN Prima News, když predikoval, jaké dopady by mohlo mít přerušení dodávek z ropovodu Družba. Podle něj se cena za litr pohonných hmot mohla vyšplhat na 50 až 70 korun a v případě prodloužení přerušení se mohla dostat až na 90 nebo 100 korun. Ve veřejném prostoru se objevily i predikce stabilnějšího vývoje cen pohonných hmot – např. spolumajitel Tank ONO Jiří Ondra už v březnu 2022 odhadoval, že se cena benzínu bude dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 50 korunami.

Vývoj cen pohonných hmot

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že ceny nafty a benzínu v roce 2022 nejprve dosahovaly přibližně 35 Kč za litr, následně ale vzrostly a téměř až do konce roku se pohybovaly mezi 40 a 50 korunami za litr. Následovalo zlevnění, kdy ceny po většinu roku 2023 nepřesáhly 40 korun za litr. V dubnu 2025, kdy vyšel námi ověřovaný rozhovor se Zbyňkem Stanjurou, se ceny nafty a benzínu pohybovaly okolo 35 Kč za litr.

Závěr

V roce 2022 někteří experti predikovali nárůst cen nafty a benzínu na 50 až 100 korun, ačkoliv ceny pohonných hmot takových hodnot nikdy nedosáhly. Jmenovitě se takto vyjádřili např. ekonom Lukáš Kovanda nebo energetický expert Vladimír Štěpán. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na dotaz, zda se ODS obsazením kandidátky nestraníkem a někdejším Pirátem Janem Lipavským nesnaží v Praze sebrat hlasy liberálním stranám. Uvádí, že ODS má jak konzervativnější kandidáty, jako je Marek Benda, tak i liberální. Dodává, že ODS se vždy profilovala jako konzervativně-liberální strana.

Vyjádření členů ODS

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy uvádí „svobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“. V textu dále stojí, že strana klade důraz na „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Někdejší předseda ODS Václav Klaus ve svém úvodním projevu na stranické ideové konferenci už v roce 1999 mluvil o tom, že v ODS se mísí prvky liberalismu a konzervatismu. Konkrétně ve svém proslovu zmiňoval „specifickou, nedogmatickou mixáž“ liberalismu a konzervatismu, „tak typickou pro ODS.“

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující pravicové strany IDU (International Democracy Union). V rámci Evropského parlamentu je ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

Poté, co Václav Klaus v roce 2019 ODS kritizoval kvůli tomu, že členové strany dle jeho názoru nedodržují původní ideály, napsal premiér a předseda ODS Petr Fiala, že „ODS byla založena jako konzervativně liberální strana s jasným prozápadním směřováním. Tak jsem ODS vždy vnímal“. Podobně se vyjádřil také v květnu 2023.

V červenci 2023 se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Někteří představitelé se vyjádřili následovně:

„Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní.“ 

„ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana.“

„Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“

Poslanec Marek Benda v červenci 2023 v rozhovoru pro iROZHLAS.cz tuto anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější.“ Předseda vlády Petr Fiala pro Deník N v červnu 2024 uvedl, že „ODS je i po odchodu Václava Klause strana, která je součástí konzervativně-liberálního proudu.“

Závěr

ODS se sama prezentuje jako liberálně konzervativní strana, což potvrzují i někteří její členové, včetně premiéra Petra Fialy a ministra Martina Kupky. O tom, že se ve straně spojují konzervativní i liberální prvky, mluvil už Václav Klaus na konci 90. let. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.