Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Martin Baxa

Už v prosinci se to projednávalo (přijetí bitcoinového daru, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Sněmovní volby 2025
Bitcoinová kauza
Pravda
Podle nynější ministryně spravedlnosti Evy Decroix se o přijetí bitcoinového daru jednalo už v prosinci 2024. Vychází přitom z e-mailu z 13. prosince, ve kterém stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti nabídku zmiňoval na poradě vedení.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Pavel Blažek skutečně tvrdil, že stát bitcoinovým darem pouze získal a o nic nepřišel. Premiér Fiala a ministr Stanjura však podobnou argumentaci používali rovněž.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažkova slova

Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.

Vyjádření Fialy

Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.

Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.

Výroky Stanjury

Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Nepravda
Martin Baxa ani v Partii z 8. června, ani později neřekl, že by se kauzou měla zabývat policie nebo další orgány činné v trestním řízení. Teprve 18. června poukázal na to, že vyšetřování již probíhá.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
První část auditu od firmy Grant Thornton byla zveřejněna na konci července 2025 a upozornila na to, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat nemělo. Podle auditu totiž vědělo o okolnostech, které naznačovaly, že dar může pocházet z trestné činnosti.

Audit k bitcoinové kauze

Ministerstvo spravedlnosti si v souvislosti s bitcoinovou kauzou nechalo vypracovat externí audit u firmy Grant Thornton ohledně přijetí daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského (.pdf, str. 18). Firma odevzdala první část auditu na konci července 2025. Resort tuto první část zveřejnil ve formě shrnutí nejprve na sociální síti X a následně i na svém webu (.pdf). 

Audit odhalil, že Ministerstvo spravedlnosti vědělo o okolnostech naznačujících riziko, že dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti. Podle auditorů tak k přijetí daru nemělo dojít (.pdf, str. 3). Resort podle auditu nepřistupoval k transakci s náležitou obezřetností a transakce zjevně nebyla centrálně koordinována ani posouzena z hlediska rizikovosti. Ministerstvo spravedlnosti také podle zprávy „nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci“ (.pdf, str. 3).

Závěr

Výsledky auditu společnosti Grant Thornton ohledně přijetí bitcoinového daru byly zveřejněny na konci července 2025. Ministerstvo spravedlnosti podle nich vědělo o tom, že dar může pocházet z trestné činnosti, a že je tak potenciálně rizikový. Bitcoiny tedy přijímat nemělo. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
David Uhlíř až po svém konci na pozici koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné podklady a že neobjevil nic, co by chtěl před veřejností zatajovat. Také napsal, že časová osa potvrzuje informace o přijetí daru.

Ministr kultury Martin Baxa v kontextu výroku mluví o transparentnosti vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Naráží na vyjádření koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře o tom, že nenašel známky netransparentního jednání a že o časové ose ke kauze nejsou pochybnosti. Konkrétně Baxa reaguje na dotaz moderátorky ohledně toho, jestli by zpráva, kterou měl Uhlíř sepsat, nepřinesla nové informace. To odmítá a na výroku ilustruje, že byl resort spravedlnosti transparentní, což dle něj potvrdil i David Uhlíř.

Uhlíř a bitcoinová kauza

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1). Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil.

Nedlouho poté zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti Uhlířovo vyjádření o jeho konci. V něm uvedl, že mu resort neodepřel žádné podklady a zaměstnanci mu odpověděli na každý dotaz. Také dodal, že „neobjevil žádné další ‚kostlivce ve skříni ministerstva‘, které by chtěl před veřejností zatajovat“.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Na začátku srpna média zveřejnila Uhlířovo prohlášení, ve kterém mj. napsal, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat neměl, protože „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také uvedl, že „skutečnosti o nabídce daru, o následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti“, a dodal, že nezjistil informace, které by nebyly známé z veřejně dostupných zdrojů (.pdf).

Závěr

Někdejší koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř po svém konci uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné informace a že neobjevil žádné další „kostlivce“ resortu. Ve svém dalším vyjádření napsal, že časová osa potvrzuje skutečnosti o průběhu přijetí daru. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Alena Schillerová se ptala ministra financí Stanjury na roli Finančního analytického úřadu (FAÚ) při šetření bitcoinového daru. Andrej Babiš poté řekl, že se Stanjura měl na úřad obrátit. FAÚ je ale samostatný správní úřad a ministr nemá zákonnou pravomoc mu udělovat pokyny.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na kritiku Karla Havlíčka, podle něhož ministr financí Zbyněk Stanjura věděl o problémech spojených s bitcoinovým darem, ale žádné kroky proti jeho přijetí nepodnikl. Ministr Baxa poté zmiňuje, že hnutí ANO podle něj požadovalo, aby Stanjura úkoloval Finanční analytický úřad, což mu ale zákon neumožňuje.

Finanční analytický úřad

Na začátku června se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ptala ministra Stanjury na roli FAÚ při prověřování původu bitcoinů. Ministr se bránil, že podle zákona nemůže FAÚ úkolovat, což následně uznala i Schillerová. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš později v Poslanecké sněmovně řekl, že se měl Stanjura obrátit na FAÚ, aby podle jeho slov zakročil.

Finanční analytický úřad (FAÚ) plní funkci finanční zpravodajské jednotky. Cílem jeho práce je boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí. Úřad asistuje při vyšetřování hospodářských kauz, včetně tzv. bitcoinové kauzy. Na rozdíl od svého předchůdce, Finančního analytického útvaru, je FAÚ samostatný správní úřad s celostátní působností v rámci Ministerstva financí (.pdf, str. 18, 22). Jeho ředitel je jmenován na základě výběrového řízení dle zákona o státní službě a činnost úřadu kontroluje stálá komise Poslanecké sněmovny. Přestože zákon nijak nezakazuje úřadu a jeho řediteli komunikovat s ministerstvem o své činnosti, zákon zároveň nedává ministru pravomoc ukládat úřadu pokyny, např. aby vyšetřoval vybranou kauzu.

Závěr

Alena Schillerová z hnutí ANO položila Zbyňku Stanjurovi dotaz týkající se role FAÚ při prověřování bitcoinového daru. Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že se měl Stanjura na tento úřad obrátit. FAÚ je ovšem samostatný správní úřad a ministr financí skutečně nemá pravomoc FAÚ úkolovat. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle zákona o střetu zájmů se firmy, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, nemůžou ucházet o dotace nebo získávat veřejné zakázky. Babiš sice převedl Agrofert do svěřenských fondů, podle soudů jej ale i nadále ovládal. Holding dostával dotace i během Babišovy vlády.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.

Společnosti spadající do holdingu Agrofert však v té době pobíraly řadu dotací. Některé vyplácelo Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo zemědělství, jiné proudily např. ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Závěr

V letech 2017 až 2021 čerpal Agrofert několik dotací od jednotlivých ministerstev či státních fondů. Podle soudních rozhodnutí však v tomto období holding fakticky ovládal Andrej Babiš, který současně zastával funkci premiéra. Zákon o střetu zájmů přitom od února 2017 zakazuje, aby společnosti, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, pobíraly státní dotace nebo se účastnily veřejných zakázek. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Pravda
Martin Baxa opravdu přiznal, že svůj původní odmítavý postoj k nárůstu koncesionářských poplatků přehodnotil. Vyjádřil se tak např. v listopadu 2023 pro Rádio Impuls nebo v červenci 2024 pro týdeník Euro.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na Patrika Nachera, který v kontextu výroku obhajoval financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu a podotkl, že se Baxa před dvěma lety stavěl odmítavě k možnosti zvýšení koncesionářských poplatků. To ministr kultury uznal se slovy, že už dříve o změně svého názoru mluvil.

Baxův postoj ke zvyšování poplatků

Baxa se ke zvyšování poplatků vyjádřil odmítavě v dubnu 2022. Tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagoval na dotaz, zda si myslí, že během volebního období dojde k navýšení poplatků. Odpověděl, že by osobně nebyl pro to, aby se v roce 2022 zvyšovaly. Doplnil, že k jejich zvýšení v následujících letech je zdrženlivý a je připravený k diskuzi. V červnu pak pro Deník N v reakci na oznámení škrtů v rozpočtu České televize řekl, že zvyšování poplatků není aktuálně na stole a je to téma pro expertní skupinu.

V červenci 2022 Martin Baxa v Otázkách Václava Moravce zmínil, že vláda poplatky nechce navyšovat (video, čas 37:45). Svá slova následně zopakoval v rozhovorech s Čestmírem Strakatým, pro FORUM 24 nebo pro týdeník Euro. V srpnu 2022 pro Novinky.cz řekl, že růst koncesionářských poplatků je jednou z cest, jak napomoci financování České televize. Dodal ale, že tuto cestu v nejbližší době nechce. V březnu 2023 poté v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že on sám „nepreferuje variantu zvyšování koncesionářských poplatků“.

V květnu 2023 přišel deník Právo s informací, že Martin Baxa vyslyšel žádosti ředitelů České televize a Českého rozhlasu a jedná o zvýšení poplatků. Baxa však upřesnil, že je vše ve stadiu debat a především se má jednat o rozšíření počtu poplatníků. V červenci 2023 se ke koncesionářským poplatkům vyjadřoval v rozhovoru s Čestmírem Strakatým (video, čas 18:42), kde tvrdil, že on sám je k jejich nárůstu sice zdrženlivý, ale že je to předmětem jednání uvnitř vládní koalice (čas 24:38).

V září 2023 představil ministr kultury Baxa na tiskové konferenci vládní návrh mediální novely, která zvýšení koncesionářských poplatků obsahovala. Baxa rozhodnutí obhajoval tím, že televizní poplatky se nezvedly 15 let a rozhlasové 18 let, a jejich reálná hodnota tak klesla (video, čas 1:45). Také uvedl, že ačkoliv byl k růstu poplatků původně zdrženlivý, televize podle něj stojí hodně peněz a bylo potřeba přijmout nepopulární, ale správné rozhodnutí.

Martin Baxa otevřeně uznal změnu svého postoje k problematice poplatků například v listopadu 2023 na Rádiu Impuls. Tehdy uvedl, že zvýšení poplatků podle něj zajistí střednědobou stabilitu financování veřejnoprávních médií a může napomoci k uskutečnění větší reformy v budoucnu. V červenci 2024 změnu názoru obhajoval také v týdeníku Euro, kde zmínil, že vláda původně plánovala poplatky neměnit, nakonec se ale navýšení ukázalo být „optimální variantou“ pro to, aby veřejnoprávní média mohla zachovat rozsah svých služeb.

Závěr

Martin Baxa nejdříve tvrdil, že růst koncesionářských poplatků nepovažuje za ideální způsob, jak řešit financování veřejnoprávních médií, a vícekrát řekl, že vláda nechce poplatky navyšovat. Později ale uvedl, že poplatky bylo třeba zvýšit, a o změně svého názoru opakovaně mluvil. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mediální novela nezměnila principy výběru poplatků – stále platí, že poplatek hradí domácnost, pokud má zařízení umožňující příjem vysílání. Jestliže domácnost podepíše čestné prohlášení, že takové zařízení nevlastní, poplatky nehradí. ČT ani ČRo to přitom nemohou ověřit.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na výtky Patrika Nachera (ANO), který kritizoval rozšíření okruhu plátců poplatku za veřejnoprávní televizní a rozhlasové vysílání i na domácnosti s chytrými zařízeními. Baxa podotýká, že poplatky stále hradí domácnosti, které jsou k jejich platbě vyzvány. Poté dodává, že pokud domácnost podepíše čestné prohlášení, poplatky se jí netýkají a Česká televize ani Český rozhlas nemohou kontrolovat vlastnictví přijímacích zařízení.

Vymahatelnost poplatků pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Každá domácnost platí jednotný měsíční poplatek v případě, že vlastní zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Nezáleží přitom na počtu členů domácnosti ani počtu vysílacích zařízení.

Zákon stanovuje, že domácnost se k placení poplatku musí přihlásit sama, a to až na výjimky do 15 dnů od chvíle, kdy takové zařízení začne vlastnit. Pokud se do evidence poplatníků nepřihlásí a zároveň je odběratelem elektřiny, poplatky musí hradit automaticky – podle mediálního odborníka Jana Potůčka posílají ČT a ČRo dopis, ve kterém domácnost mohou vyzvat k tomu, aby poplatky začala platit. Domácnost ale může prostřednictvím čestného prohlášení oznámit, že žádné vysílací zařízení nemá, a Česká televize ani Český rozhlas tuto skutečnost nemají jak ověřit. Podobné čestné prohlášení je potřeba i pro odhlášení z evidence.

Takzvaná mediální novela, kterou Poslanecká sněmovna schválila na začátku března 2025, výše zmíněná pravidla nezměnila a stále platí, že jednočlenná domácnost i domácnost s více lidmi hradí stejnou částku bez ohledu na počet přijímačů. Novela pouze rozšířila okruh plátců i na domácnosti, které mají pouze chytrá zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet. Pokud tedy v domácnosti nikdo nevlastní televizi, rádio, mobilní telefon, tablet ani počítač (.pdf, str. 26–27 ze 164) a doloží tuto skutečnost čestným prohlášením, poplatky hradit nemusí.

Média veřejné služby si nemohou vyžádat například seznam domácností připojených k internetu. „Navrhované znění novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nijak nemění možnosti vyhledávání neevidovaných poplatníků,“ potvrdila mluvčí České televize Vendula Krejčová.

Závěr

Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezměnila systém vymahatelnosti koncesionářských poplatků. Přihlášení k poplatku musí domácnost provést sama, jinak jí může být zaslána výzva k úhradě. Pokud žádné vysílací zařízení nevlastní, může to doložit čestným prohlášením, které však veřejnoprávní média nemají možnost ověřit. Česká televize ani Český rozhlas nebudou mít k dispozici ani údaje o domácnostech připojených k internetu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Pravda
Mediální novelu, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, předložila vláda Poslanecké sněmovně v červnu 2024.

Ministr kultury Martin Baxa komentuje mediální novelu, kterou Poslanecká sněmovna schválila v březnu 2025, a odpovídá na dotaz, zda se mu po jejím přijetí ulevilo. Říká, že to nejspíš není ten správný výraz, a zmiňuje, že vláda na návrhu pracovala už od podzimu 2022. Následně dodává, že návrh ležel v dolní komoře Parlamentu už od půlky roku 2024.

Návrh mediální novely

Takzvanou mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi (ČT), o Českém rozhlasu (ČRo) a o rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela obsahuje mj. zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně se tak poplatky od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164).

červenci 2024 začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu. 

Vláda v září 2023 původně navrhovala zvýšit poplatky u televize na 160 korun. Později ale svůj prvotní plán upravila a navrhla zvýšení na zmíněných 150 korun.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin a vládní koalice následně prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. 

Ve třetím čtení Sněmovna projednávala návrh poprvé v polovině února 2025, kdy dolní komora konečné hlasování o novele odložila na poledne 5. března. V březnu už poslanci návrh schválili a pro přijetí hlasovali také Klára Kocmanová (Piráti) a nezařazený poslanec Ivo Vondrák.

Závěr 

Mediální novela, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, byla ve Sněmovně skutečně už od poloviny loňského roku. Vláda ji dolní komoře konkrétně předložila v červnu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.