Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Martin Baxa

Už v prosinci se to projednávalo (přijetí bitcoinového daru, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Sněmovní volby 2025
Bitcoinová kauza
Pravda
Podle nynější ministryně spravedlnosti Evy Decroix se o přijetí bitcoinového daru jednalo už v prosinci 2024. Vychází přitom z e-mailu z 13. prosince, ve kterém stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti nabídku zmiňoval na poradě vedení.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Nepravda
Martin Baxa v Partii Terezie Tománkové z 8. června nezmínil, že by se orgány činné v trestním řízení měly zabývat bitcoinovou kauzou. Nevyjádřil se tak ani v pozdějších rozhovorech z 10. a 15. června v jiných médiích.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Podle zákona o střetu zájmů se firmy, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, nemůžou ucházet o dotace nebo získávat veřejné zakázky. Babiš sice převedl Agrofert do svěřenských fondů, podle soudů jej ale i nadále ovládal. Holding dostával dotace i během Babišovy vlády.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.

Společnosti spadající do holdingu Agrofert však v té době pobíraly řadu dotací. Některé vyplácelo Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo zemědělství, jiné proudily např. ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Závěr

V letech 2017 až 2021 čerpal Agrofert několik dotací od jednotlivých ministerstev či státních fondů. Podle soudních rozhodnutí však v tomto období holding fakticky ovládal Andrej Babiš, který současně zastával funkci premiéra. Zákon o střetu zájmů přitom od února 2017 zakazuje, aby společnosti, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, pobíraly státní dotace nebo se účastnily veřejných zakázek. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Pravda
Martin Baxa opravdu přiznal, že svůj původní odmítavý postoj k nárůstu koncesionářských poplatků přehodnotil. Vyjádřil se tak např. v listopadu 2023 pro Rádio Impuls nebo v červenci 2024 pro týdeník Euro.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na Patrika Nachera, který v kontextu výroku obhajoval financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu a podotkl, že se Baxa před dvěma lety stavěl odmítavě k možnosti zvýšení koncesionářských poplatků. To ministr kultury uznal se slovy, že už dříve o změně svého názoru mluvil.

Baxův postoj ke zvyšování poplatků

Baxa se ke zvyšování poplatků vyjádřil odmítavě v dubnu 2022. Tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagoval na dotaz, zda si myslí, že během volebního období dojde k navýšení poplatků. Odpověděl, že by osobně nebyl pro to, aby se v roce 2022 zvyšovaly. Doplnil, že k jejich zvýšení v následujících letech je zdrženlivý a je připravený k diskuzi. V červnu pak pro Deník N v reakci na oznámení škrtů v rozpočtu České televize řekl, že zvyšování poplatků není aktuálně na stole a je to téma pro expertní skupinu.

V červenci 2022 Martin Baxa v Otázkách Václava Moravce zmínil, že vláda poplatky nechce navyšovat (video, čas 37:45). Svá slova následně zopakoval v rozhovorech s Čestmírem Strakatým, pro FORUM 24 nebo pro týdeník Euro. V srpnu 2022 pro Novinky.cz řekl, že růst koncesionářských poplatků je jednou z cest, jak napomoci financování České televize. Dodal ale, že tuto cestu v nejbližší době nechce. V březnu 2023 poté v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že on sám „nepreferuje variantu zvyšování koncesionářských poplatků“.

V květnu 2023 přišel deník Právo s informací, že Martin Baxa vyslyšel žádosti ředitelů České televize a Českého rozhlasu a jedná o zvýšení poplatků. Baxa však upřesnil, že je vše ve stadiu debat a především se má jednat o rozšíření počtu poplatníků. V červenci 2023 se ke koncesionářským poplatkům vyjadřoval v rozhovoru s Čestmírem Strakatým (video, čas 18:42), kde tvrdil, že on sám je k jejich nárůstu sice zdrženlivý, ale že je to předmětem jednání uvnitř vládní koalice (čas 24:38).

V září 2023 představil ministr kultury Baxa na tiskové konferenci vládní návrh mediální novely, která zvýšení koncesionářských poplatků obsahovala. Baxa rozhodnutí obhajoval tím, že televizní poplatky se nezvedly 15 let a rozhlasové 18 let, a jejich reálná hodnota tak klesla (video, čas 1:45). Také uvedl, že ačkoliv byl k růstu poplatků původně zdrženlivý, televize podle něj stojí hodně peněz a bylo potřeba přijmout nepopulární, ale správné rozhodnutí.

Martin Baxa otevřeně uznal změnu svého postoje k problematice poplatků například v listopadu 2023 na Rádiu Impuls. Tehdy uvedl, že zvýšení poplatků podle něj zajistí střednědobou stabilitu financování veřejnoprávních médií a může napomoci k uskutečnění větší reformy v budoucnu. V červenci 2024 změnu názoru obhajoval také v týdeníku Euro, kde zmínil, že vláda původně plánovala poplatky neměnit, nakonec se ale navýšení ukázalo být „optimální variantou“ pro to, aby veřejnoprávní média mohla zachovat rozsah svých služeb.

Závěr

Martin Baxa nejdříve tvrdil, že růst koncesionářských poplatků nepovažuje za ideální způsob, jak řešit financování veřejnoprávních médií, a vícekrát řekl, že vláda nechce poplatky navyšovat. Později ale uvedl, že poplatky bylo třeba zvýšit, a o změně svého názoru opakovaně mluvil. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mediální novela nezměnila principy výběru poplatků – stále platí, že poplatek hradí domácnost, pokud má zařízení umožňující příjem vysílání. Jestliže domácnost podepíše čestné prohlášení, že takové zařízení nevlastní, poplatky nehradí. ČT ani ČRo to přitom nemohou ověřit.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na výtky Patrika Nachera (ANO), který kritizoval rozšíření okruhu plátců poplatku za veřejnoprávní televizní a rozhlasové vysílání i na domácnosti s chytrými zařízeními. Baxa podotýká, že poplatky stále hradí domácnosti, které jsou k jejich platbě vyzvány. Poté dodává, že pokud domácnost podepíše čestné prohlášení, poplatky se jí netýkají a Česká televize ani Český rozhlas nemohou kontrolovat vlastnictví přijímacích zařízení.

Vymahatelnost poplatků pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Každá domácnost platí jednotný měsíční poplatek v případě, že vlastní zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Nezáleží přitom na počtu členů domácnosti ani počtu vysílacích zařízení.

Zákon stanovuje, že domácnost se k placení poplatku musí přihlásit sama, a to až na výjimky do 15 dnů od chvíle, kdy takové zařízení začne vlastnit. Pokud se do evidence poplatníků nepřihlásí a zároveň je odběratelem elektřiny, poplatky musí hradit automaticky – podle mediálního odborníka Jana Potůčka posílají ČT a ČRo dopis, ve kterém domácnost mohou vyzvat k tomu, aby poplatky začala platit. Domácnost ale může prostřednictvím čestného prohlášení oznámit, že žádné vysílací zařízení nemá, a Česká televize ani Český rozhlas tuto skutečnost nemají jak ověřit. Podobné čestné prohlášení je potřeba i pro odhlášení z evidence.

Takzvaná mediální novela, kterou Poslanecká sněmovna schválila na začátku března 2025, výše zmíněná pravidla nezměnila a stále platí, že jednočlenná domácnost i domácnost s více lidmi hradí stejnou částku bez ohledu na počet přijímačů. Novela pouze rozšířila okruh plátců i na domácnosti, které mají pouze chytrá zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet. Pokud tedy v domácnosti nikdo nevlastní televizi, rádio, mobilní telefon, tablet ani počítač (.pdf, str. 26–27 ze 164) a doloží tuto skutečnost čestným prohlášením, poplatky hradit nemusí.

Média veřejné služby si nemohou vyžádat například seznam domácností připojených k internetu. „Navrhované znění novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nijak nemění možnosti vyhledávání neevidovaných poplatníků,“ potvrdila mluvčí České televize Vendula Krejčová.

Závěr

Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezměnila systém vymahatelnosti koncesionářských poplatků. Přihlášení k poplatku musí domácnost provést sama, jinak jí může být zaslána výzva k úhradě. Pokud žádné vysílací zařízení nevlastní, může to doložit čestným prohlášením, které však veřejnoprávní média nemají možnost ověřit. Česká televize ani Český rozhlas nebudou mít k dispozici ani údaje o domácnostech připojených k internetu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Pravda
Mediální novelu, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, předložila vláda Poslanecké sněmovně v červnu 2024.

Ministr kultury Martin Baxa komentuje mediální novelu, kterou Poslanecká sněmovna schválila v březnu 2025, a odpovídá na dotaz, zda se mu po jejím přijetí ulevilo. Říká, že to nejspíš není ten správný výraz, a zmiňuje, že vláda na návrhu pracovala už od podzimu 2022. Následně dodává, že návrh ležel v dolní komoře Parlamentu už od půlky roku 2024.

Návrh mediální novely

Takzvanou mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi (ČT), o Českém rozhlasu (ČRo) a o rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela obsahuje mj. zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně se tak poplatky od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164).

červenci 2024 začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu. 

Vláda v září 2023 původně navrhovala zvýšit poplatky u televize na 160 korun. Později ale svůj prvotní plán upravila a navrhla zvýšení na zmíněných 150 korun.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin a vládní koalice následně prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. 

Ve třetím čtení Sněmovna projednávala návrh poprvé v polovině února 2025, kdy dolní komora konečné hlasování o novele odložila na poledne 5. března. V březnu už poslanci návrh schválili a pro přijetí hlasovali také Klára Kocmanová (Piráti) a nezařazený poslanec Ivo Vondrák.

Závěr 

Mediální novela, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, byla ve Sněmovně skutečně už od poloviny loňského roku. Vláda ji dolní komoře konkrétně předložila v červnu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Tam (v programovém prohlášení vládní koalice, pozn. Demagog.cz) ten proizraelský postoj jasně je.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koaliční smlouva vznikající vlády koalice SPOLU a PirSTAN zmiňuje mj. rozvoj strategického partnerství s Izraelem, ačkoli jde pouze o velmi obecný závazek.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě (.pdf) i programovém prohlášení koalice 2. listopadu 2021. K podpisu koaliční smlouvy pak došlo 8. listopadu. Upřesněme, že oficiální programové prohlášení vlády, s nímž bude vláda Petra Fialy žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu, teprve vzniká. Martin Baxa tak ve výroku pravděpodobně mluví právě o programovém prohlášení koalice, lépe řečeno o koaličním programu, který je součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 12–43) a z něhož má programové prohlášení nové vlády vycházet.

Uvedená koaliční smlouva poté v části nazvané „Zahraniční věci“ (.pdf, str. 36) obsahuje stručný závazek k rozvíjení spolupráce s Izraelem. Konkrétně v dokumentu stojí: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

ODS má jednoznačně proizraelský postoj.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Z dlouhodobého vyjadřování zástupců ODS i z programu této strany vyplývá jasný proizraelský postoj.

ODS zastává proizraelský postoj konzistentně již řadu let. Z minulosti to dokazují například dobré vztahy bývalého českého premiéra za ODS Petra Nečase a bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nebo jednání někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) s představiteli židovského státu v roce 2011. Současný předseda ODS Petr Fiala pak vyjádřil podporu Státu Izrael například v srpnu 2014, tedy během tehdy probíhajícího vojenského konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.

Proizraelský postoj poté ODS zmiňuje také ve volebním programu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), který obsahuje příslib „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“. Podporovat Izrael slibuje strana i ve svém volebním programu z roku 2017.

Stejný postoj je patrný také z vyjádření ODS či jejích členů na sociálních sítích:

Poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu v květnu 2021, kdy probíhaly boje mezi Izraelem a hnutím Hamás, přijal usnesení, kterým vyjádřil plnou podporu Státu Izrael „v jeho obraně před raketovými útoky palestinských teroristů na civilní izraelské cíle“. Dále europoslanci za ODS v tomto usnesení vyzvali hnutí Hamás k zastavení útoků a žádali Evropskou komisi, aby prověřila možné unijní financování organizací přímo i nepřímo napojených na hnutí Hamás, a následné zastavení těchto toků peněz.

Pravda
Koalice SPOLU a PirSTAN ještě v den voleb podepsaly memorandum o spolupráci. Za přibližně 4 týdny podepsaly také koaliční smlouvu. Doba potřebná pro vyjednání koaliční dohody mezi jednotlivými stranami patří mezi nejkratší v historii ČR.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2021 byly vyhlášeny 9. října. Ještě týž den, tedy skutečně v den konání voleb, podepsaly koalice SPOLU a PirSTAN memorandum o vzájemné spolupráci. V něm se zavázaly, že nebudou jednat o vládě s dalšími stranami, a zároveň vyzvaly hlavu státu Miloše Zemana, aby pověřil lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu sestavením vlády.

Již 2. listopadu oznámil Petr Fiala, že se všech pět politických subjektů dohodlo na programu vlády a rozdělení ministerstev. O šest dní později předsedové těchto uskupení koaliční smlouvu podepsali. Koalice SPOLU a PirSTAN tak opravdu byly po přibližně 4 týdnech od sněmovních voleb domluveny ohledně programu a struktury vlády.

Co se týče porovnání s předchozími vládami, první sněmovní volby se v historii samostatné České republiky konaly 31. května a 1. června 1996. Klausova vláda tehdy koaliční smlouvu podepsala 26 dní po nich.

O dva roky později Miloš Zeman a Václav Klaus podepsali při sestavování vlády (.pdf) tzv. opoziční smlouvu. Ta byla podepsána 9. července (.pdf, str. 2), tedy již 19 dní od konce voleb. Srovnat tuto opoziční smlouvu s klasickou koaliční smlouvou může být problematické. Opoziční smlouva z roku 1998 totiž neuvádí (.pdf) žádné specifické programové body nové vlády. Programové prohlášení pak Zemanova vláda schválila 5. srpna, tedy 46 dní od konce voleb. 

Špidlova vláda si svou koaliční dohodu odsouhlasila (.pdf) za 24 dnů od uzavření volebních místností, vládě Mirka Topolánka to trvalo 23 dnů, koaliční smlouva kabinetu Petra Nečase byla podepsána 44 dnů po volbách (hotová byla o 3 dny dříve). Sobotkově vládě trvalo podepsání koaliční dohody 72 dnů.

Specifickým případem je jednobarevná první Babišova vláda, která vznikla v roce 2017. Ta, stejně jako Zemanův kabinet, logicky nemusela podepisovat koaliční dohodu, protože neměla koaliční partnery. Nicméně pro srovnání uveďme, že programové prohlášení bylo vládou schváleno 58 dní od konce voleb.

Pro úplnost uveďme, že vlády Josefa Tošovského, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, stejně tak druhá vláda Mirka Topolánka a Andreje Babiše nejsou pro naši analýzu relevantní, jelikož nevznikly přímo po proběhnutí sněmovních voleb.

Závěrem tak můžeme říct, že Martin Baxa má ve svém výroku pravdu v tom, že strany obou uvedených volebních koalic uzavřely skutečně v den vyhlášení volebních výsledků memorandum o společném postupu. Baxa také správně uvádí, že strany se dokázaly dohodnout na programu i struktuře vlády v horizontu 4 týdnů. Ohledně Baxova vyjádření o „rekordně krátké době“, která byla potřebná k nalezení dohody, můžeme uvést, že v historii České republiky se strany nastupujících vládních koalic dokázaly dohodnout i během kratší doby (např. v případě vlády Mirka Topolánka). Nicméně doba, kterou potřebovaly strany koalic SPOLU a PirSTAN pro nalezení koaliční dohody, patří mezi nejkratší v historii ČR a v tomto smyslu rekordní skutečně je. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci v pondělí 13. prosince 2021 uvedl nejen den, ale i přesnou hodinu, kdy prezident republiky jmenuje vládu. Termín jmenování nového kabinetu byl stanoven na pátek 17. prosince v 11 hodin.

Pro kontext uveďme, že Martin Baxa tímto výrokem reaguje na dotaz moderátora, zda není možné, aby prezident Zeman ještě změnil názor a vládu Petra Fialy nejmenoval. Poslanec Baxa výrokem poukazuje na to, že prezident Zeman pravděpodobně souhlasil se jmenováním Fialovy vlády už definitivně, protože je již známo přesné datum i čas ceremoniálu.

Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem, které se uskutečnilo 13. prosince, premiér Petr Fiala skutečně uvedl, že ke jmenování nového kabinetu dojde v pátek 17. prosince v 11 hodin v Lánech. To poté potvrdil také hradní mluvčí Jiří Ovčáček.