Martin Baxa

Výrok Martina Baxy byl pronesen v kontextu debaty o schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem, která proběhla v pondělí 13. prosince. Na tiskové konferenci, jež se konala bezprostředně po jednání v Lánech, Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, k jehož jmenování měl prezident výhrady. Martin Baxa ve svém výroku poukazuje na svá předchozí tvrzení, že by měla daná schůzka být rozhodující pro vyřešení sporu mezi prezidentem a premiérem.

Navrhovaný kandidát na ministra kultury Martin Baxa se k důležitosti daného jednání vyjádřil 9. prosince v rozhovoru pro Novinky.cz: „(…) věřím tomu, že na schůzce pana premiéra s panem prezidentem po ukončení rozhovorů s jednotlivými kandidáty nebude cesta ke vzniku vlády trvat dlouho.“ Reagoval tak na otázku ohledně průběhu a délky jednání, která prezident Zeman vedl s ministerskými kandidáty.

Další veřejné vyjádření Martina Baxy k dané věci se nám však nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že Baxa minulý týden médiím skutečně řekl, že daná schůzka bude klíčová pro vyjasnění sporu o jmenování nových členů vlády, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Ke jmenování nového kabinetu by nakonec mělo dojít v pátek 17. prosince.

Designovaný premiér Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že na nominacích ministrů své vlády trvá. V průběhu prosince se tak vyjadřoval, protože prezident Zeman odmítl jmenovat Jana Lipavského (Piráti) na pozici ministra zahraničí. Petr Fiala i ostatní zástupci pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) však za svým nominovaným stáli.

O tom, že má prezident výhrady k některému z kandidátů na ministry, se hovořilo už od konce listopadu. Dlouhou dobu však nebylo potvrzeno, o kterého kandidáta se jedná, ačkoliv jméno Jana Lipavského se ve spekulacích objevovalo nejčastěji. Prezident Zeman své výhrady k budoucímu ministrovi zahraničí zveřejnil až poté, co skončila jednání s každým z kandidátů. Proti zástupci Pirátské strany měl prezident Zeman hned několik výhrad. Poukazoval například na to, že Jan Lipavský nemá podle něj dostatečné vzdělání a absolvoval „pouze“ bakalářské studium či že má distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Ve chvíli, kdy se začaly tyto informace o prezidentových výhradách objevovat, se tématem stala také tzv. kompetenční žaloba. Petr Fiala 8. prosince oznámil, že pokud prezident Zeman skutečně odmítne jmenovat Jana Lipavského ministrem, podá tuto kompetenční žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu. Pro kontext doplňme, že kompetenční žaloba by měla rozhodnout o tom, kde končí pravomoci jednoho ústavního činitele a začínají pravomoci činitele druhého. Výsledek této žaloby by mohl vytvořit precedent o tom, zda prezident smí, nebo nesmí takto do sestavování vlády zasahovat. Odborníci předpokládali, že by v případě sporu měl premiér větší šanci zvítězit. Na druhou stranu ale také upozorňovali, že soudní proces by mohl trvat několik týdnů až měsíců, a výrazně tak zpozdit jmenování nové vlády.

Žaloba však nakonec podána nebyla. V pondělí 13. prosince totiž Petr Fiala po jednání s prezidentem Zemanem oznámil společně s koaličními partnery, že vláda bude jmenována jako celek podle původního předloženého návrhu – tedy včetně Jana Lipavského. Podle Fialy (video, čas 1:24–2:48) prezidenta přesvědčila série jeho argumentů, přičemž hlavním z nich bylo, že by případný kompetenční spor před Ústavním soudem zatěžoval novou vládu, a tím ztěžoval současnou, již tak komplikovanou situaci v republice. Diskusi s prezidentem pak Fiala hodnotil jako velmi otevřenou a místy i tvrdou. „Ale to je způsob komunikace, který mi nevadí, pokud vede k dobrému řešení pro Českou republiku, takového řešení se nám dnes podařilo dosáhnou,“ dodal designovaný premiér.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince, bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Ke jmenování by podle něj mělo dojít 17. prosince. 

Toto rozhodnutí následně na svém twitterovém účtu potvrdil tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Pro ČTK také uvedl, že prezident jmenuje vládu podle předloženého návrhu.

O jmenování vlády v plné sestavě tedy veřejně hovořil především Petr Fiala. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Miloše Zemana následně potvrdil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, hodnotíme výrok Martina Baxy jako pravdivý. 

Pro kontext uveďme, že Martin Baxa tímto výrokem reaguje na dotaz moderátora, zda není možné, aby prezident Zeman ještě změnil názor a vládu Petra Fialy nejmenoval. Poslanec Baxa výrokem poukazuje na to, že prezident Zeman pravděpodobně souhlasil se jmenováním Fialovy vlády už definitivně, protože je již známo přesné datum i čas ceremoniálu.

Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem, které se uskutečnilo 13. prosince, premiér Petr Fiala skutečně uvedl, že ke jmenování nového kabinetu dojde v pátek 17. prosince v 11 hodin v Lánech. To poté potvrdil také hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2021 byly vyhlášeny 9. října. Ještě týž den, tedy skutečně v den konání voleb, podepsaly koalice SPOLU a PirSTAN memorandum o vzájemné spolupráci. V něm se zavázaly, že nebudou jednat o vládě s dalšími stranami, a zároveň vyzvaly hlavu státu Miloše Zemana, aby pověřil lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu sestavením vlády.

Již 2. listopadu oznámil Petr Fiala, že se všech pět politických subjektů dohodlo na programu vlády a rozdělení ministerstev. O šest dní později předsedové těchto uskupení koaliční smlouvu podepsali. Koalice SPOLU a PirSTAN tak opravdu byly po přibližně 4 týdnech od sněmovních voleb domluveny ohledně programu a struktury vlády.

Co se týče porovnání s předchozími vládami, první sněmovní volby se v historii samostatné České republiky konaly 31. května a 1. června 1996. Klausova vláda tehdy koaliční smlouvu podepsala 26 dní po nich.

O dva roky později Miloš Zeman a Václav Klaus podepsali při sestavování vlády (.pdf) tzv. opoziční smlouvu. Ta byla podepsána 9. července (.pdf, str. 2), tedy již 19 dní od konce voleb. Srovnat tuto opoziční smlouvu s klasickou koaliční smlouvou může být problematické. Opoziční smlouva z roku 1998 totiž neuvádí (.pdf) žádné specifické programové body nové vlády. Programové prohlášení pak Zemanova vláda schválila 5. srpna, tedy 46 dní od konce voleb. 

Špidlova vláda si svou koaliční dohodu odsouhlasila (.pdf) za 24 dnů od uzavření volebních místností, vládě Mirka Topolánka to trvalo 23 dnů, koaliční smlouva kabinetu Petra Nečase byla podepsána 44 dnů po volbách (hotová byla o 3 dny dříve). Sobotkově vládě trvalo podepsání koaliční dohody 72 dnů.

Specifickým případem je jednobarevná první Babišova vláda, která vznikla v roce 2017. Ta, stejně jako Zemanův kabinet, logicky nemusela podepisovat koaliční dohodu, protože neměla koaliční partnery. Nicméně pro srovnání uveďme, že programové prohlášení bylo vládou schváleno 58 dní od konce voleb.

Pro úplnost uveďme, že vlády Josefa Tošovského, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, stejně tak druhá vláda Mirka Topolánka a Andreje Babiše nejsou pro naši analýzu relevantní, jelikož nevznikly přímo po proběhnutí sněmovních voleb.

Závěrem tak můžeme říct, že Martin Baxa má ve svém výroku pravdu v tom, že strany obou uvedených volebních koalic uzavřely skutečně v den vyhlášení volebních výsledků memorandum o společném postupu. Baxa také správně uvádí, že strany se dokázaly dohodnout na programu i struktuře vlády v horizontu 4 týdnů. Ohledně Baxova vyjádření o „rekordně krátké době“, která byla potřebná k nalezení dohody, můžeme uvést, že v historii České republiky se strany nastupujících vládních koalic dokázaly dohodnout i během kratší doby (např. v případě vlády Mirka Topolánka). Nicméně doba, kterou potřebovaly strany koalic SPOLU a PirSTAN pro nalezení koaliční dohody, patří mezi nejkratší v historii ČR a v tomto smyslu rekordní skutečně je. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

ODS zastává proizraelský postoj konzistentně již řadu let. Z minulosti to dokazují například dobré vztahy bývalého českého premiéra za ODS Petra Nečase a bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nebo jednání někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) s představiteli židovského státu v roce 2011. Současný předseda ODS Petr Fiala pak vyjádřil podporu Státu Izrael například v srpnu 2014, tedy během tehdy probíhajícího vojenského konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.

Proizraelský postoj poté ODS zmiňuje také ve volebním programu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), který obsahuje příslib „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“. Podporovat Izrael slibuje strana i ve svém volebním programu z roku 2017.

Stejný postoj je patrný také z vyjádření ODS či jejích členů na sociálních sítích:

Poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu v květnu 2021, kdy probíhaly boje mezi Izraelem a hnutím Hamás, přijal usnesení, kterým vyjádřil plnou podporu Státu Izrael „v jeho obraně před raketovými útoky palestinských teroristů na civilní izraelské cíle“. Dále europoslanci za ODS v tomto usnesení vyzvali hnutí Hamás k zastavení útoků a žádali Evropskou komisi, aby prověřila možné unijní financování organizací přímo i nepřímo napojených na hnutí Hamás, a následné zastavení těchto toků peněz.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě (.pdf) i programovém prohlášení koalice 2. listopadu 2021. K podpisu koaliční smlouvy pak došlo 8. listopadu. Upřesněme, že oficiální programové prohlášení vlády, s nímž bude vláda Petra Fialy žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu, teprve vzniká. Martin Baxa tak ve výroku pravděpodobně mluví právě o programovém prohlášení koalice, lépe řečeno o koaličním programu, který je součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 12–43) a z něhož má programové prohlášení nové vlády vycházet.

Uvedená koaliční smlouva poté v části nazvané „Zahraniční věci“ (.pdf, str. 36) obsahuje stručný závazek k rozvíjení spolupráce s Izraelem. Konkrétně v dokumentu stojí: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosince a potřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února. 

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.