Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Martin Baxa

Pravda
Mediální novelu, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, předložila vláda Poslanecké sněmovně v červnu 2024.

Ministr kultury Martin Baxa komentuje mediální novelu, kterou Poslanecká sněmovna schválila v březnu 2025, a odpovídá na dotaz, zda se mu po jejím přijetí ulevilo. Říká, že to nejspíš není ten správný výraz, a zmiňuje, že vláda na návrhu pracovala už od podzimu 2022. Následně dodává, že návrh ležel v dolní komoře Parlamentu už od půlky roku 2024.

Návrh mediální novely

Takzvanou mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi (ČT), o Českém rozhlasu (ČRo) a o rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela obsahuje mj. zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně se tak poplatky od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164).

červenci 2024 začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu. 

Vláda v září 2023 původně navrhovala zvýšit poplatky u televize na 160 korun. Později ale svůj prvotní plán upravila a navrhla zvýšení na zmíněných 150 korun.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin a vládní koalice následně prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. 

Ve třetím čtení Sněmovna projednávala návrh poprvé v polovině února 2025, kdy dolní komora konečné hlasování o novele odložila na poledne 5. března. V březnu už poslanci návrh schválili a pro přijetí hlasovali také Klára Kocmanová (Piráti) a nezařazený poslanec Ivo Vondrák.

Závěr 

Mediální novela, která zvýšila poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, byla ve Sněmovně skutečně už od poloviny loňského roku. Vláda ji dolní komoře konkrétně předložila v červnu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mediální novela nezměnila principy výběru poplatků – stále platí, že poplatek hradí domácnost, pokud má zařízení umožňující příjem vysílání. Jestliže domácnost podepíše čestné prohlášení, že takové zařízení nevlastní, poplatky nehradí. ČT ani ČRo to přitom nemohou ověřit.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na výtky Patrika Nachera (ANO), který kritizoval rozšíření okruhu plátců poplatku za veřejnoprávní televizní a rozhlasové vysílání i na domácnosti s chytrými zařízeními. Baxa podotýká, že poplatky stále hradí domácnosti, které jsou k jejich platbě vyzvány. Poté dodává, že pokud domácnost podepíše čestné prohlášení, poplatky se jí netýkají a Česká televize ani Český rozhlas nemohou kontrolovat vlastnictví přijímacích zařízení.

Vymahatelnost poplatků pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Každá domácnost platí jednotný měsíční poplatek v případě, že vlastní zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Nezáleží přitom na počtu členů domácnosti ani počtu vysílacích zařízení.

Zákon stanovuje, že domácnost se k placení poplatku musí přihlásit sama, a to až na výjimky do 15 dnů od chvíle, kdy takové zařízení začne vlastnit. Pokud se do evidence poplatníků nepřihlásí a zároveň je odběratelem elektřiny, poplatky musí hradit automaticky – podle mediálního odborníka Jana Potůčka posílají ČT a ČRo dopis, ve kterém domácnost mohou vyzvat k tomu, aby poplatky začala platit. Domácnost ale může prostřednictvím čestného prohlášení oznámit, že žádné vysílací zařízení nemá, a Česká televize ani Český rozhlas tuto skutečnost nemají jak ověřit. Podobné čestné prohlášení je potřeba i pro odhlášení z evidence.

Takzvaná mediální novela, kterou Poslanecká sněmovna schválila na začátku března 2025, výše zmíněná pravidla nezměnila a stále platí, že jednočlenná domácnost i domácnost s více lidmi hradí stejnou částku bez ohledu na počet přijímačů. Novela pouze rozšířila okruh plátců i na domácnosti, které mají pouze chytrá zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet. Pokud tedy v domácnosti nikdo nevlastní televizi, rádio, mobilní telefon, tablet ani počítač (.pdf, str. 26–27 ze 164) a doloží tuto skutečnost čestným prohlášením, poplatky hradit nemusí.

Média veřejné služby si nemohou vyžádat například seznam domácností připojených k internetu. „Navrhované znění novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nijak nemění možnosti vyhledávání neevidovaných poplatníků,“ potvrdila mluvčí České televize Vendula Krejčová.

Závěr

Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezměnila systém vymahatelnosti koncesionářských poplatků. Přihlášení k poplatku musí domácnost provést sama, jinak jí může být zaslána výzva k úhradě. Pokud žádné vysílací zařízení nevlastní, může to doložit čestným prohlášením, které však veřejnoprávní média nemají možnost ověřit. Česká televize ani Český rozhlas nebudou mít k dispozici ani údaje o domácnostech připojených k internetu. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

Pravda
Martin Baxa opravdu přiznal, že svůj původní odmítavý postoj k nárůstu koncesionářských poplatků přehodnotil. Vyjádřil se tak např. v listopadu 2023 pro Rádio Impuls nebo v červenci 2024 pro týdeník Euro.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na Patrika Nachera, který v kontextu výroku obhajoval financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu a podotkl, že se Baxa před dvěma lety stavěl odmítavě k možnosti zvýšení koncesionářských poplatků. To ministr kultury uznal se slovy, že už dříve o změně svého názoru mluvil.

Baxův postoj ke zvyšování poplatků

Baxa se ke zvyšování poplatků vyjádřil odmítavě v dubnu 2022. Tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagoval na dotaz, zda si myslí, že během volebního období dojde k navýšení poplatků. Odpověděl, že by osobně nebyl pro to, aby se v roce 2022 zvyšovaly. Doplnil, že k jejich zvýšení v následujících letech je zdrženlivý a je připravený k diskuzi. V červnu pak pro Deník N v reakci na oznámení škrtů v rozpočtu České televize řekl, že zvyšování poplatků není aktuálně na stole a je to téma pro expertní skupinu.

V červenci 2022 Martin Baxa v Otázkách Václava Moravce zmínil, že vláda poplatky nechce navyšovat (video, čas 37:45). Svá slova následně zopakoval v rozhovorech s Čestmírem Strakatým, pro FORUM 24 nebo pro týdeník Euro. V srpnu 2022 pro Novinky.cz řekl, že růst koncesionářských poplatků je jednou z cest, jak napomoci financování České televize. Dodal ale, že tuto cestu v nejbližší době nechce. V březnu 2023 poté v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že on sám „nepreferuje variantu zvyšování koncesionářských poplatků“.

V květnu 2023 přišel deník Právo s informací, že Martin Baxa vyslyšel žádosti ředitelů České televize a Českého rozhlasu a jedná o zvýšení poplatků. Baxa však upřesnil, že je vše ve stadiu debat a především se má jednat o rozšíření počtu poplatníků. V červenci 2023 se ke koncesionářským poplatkům vyjadřoval v rozhovoru s Čestmírem Strakatým (video, čas 18:42), kde tvrdil, že on sám je k jejich nárůstu sice zdrženlivý, ale že je to předmětem jednání uvnitř vládní koalice (čas 24:38).

V září 2023 představil ministr kultury Baxa na tiskové konferenci vládní návrh mediální novely, která zvýšení koncesionářských poplatků obsahovala. Baxa rozhodnutí obhajoval tím, že televizní poplatky se nezvedly 15 let a rozhlasové 18 let, a jejich reálná hodnota tak klesla (video, čas 1:45). Také uvedl, že ačkoliv byl k růstu poplatků původně zdrženlivý, televize podle něj stojí hodně peněz a bylo potřeba přijmout nepopulární, ale správné rozhodnutí.

Martin Baxa otevřeně uznal změnu svého postoje k problematice poplatků například v listopadu 2023 na Rádiu Impuls. Tehdy uvedl, že zvýšení poplatků podle něj zajistí střednědobou stabilitu financování veřejnoprávních médií a může napomoci k uskutečnění větší reformy v budoucnu. V červenci 2024 změnu názoru obhajoval také v týdeníku Euro, kde zmínil, že vláda původně plánovala poplatky neměnit, nakonec se ale navýšení ukázalo být „optimální variantou“ pro to, aby veřejnoprávní média mohla zachovat rozsah svých služeb.

Závěr

Martin Baxa nejdříve tvrdil, že růst koncesionářských poplatků nepovažuje za ideální způsob, jak řešit financování veřejnoprávních médií, a vícekrát řekl, že vláda nechce poplatky navyšovat. Později ale uvedl, že poplatky bylo třeba zvýšit, a o změně svého názoru opakovaně mluvil. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Budoucí ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro Novinky.cz prohlásil, že věří tomu, že po schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem již nebude vznik vlády dlouho trvat.

Výrok Martina Baxy byl pronesen v kontextu debaty o schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem, která proběhla v pondělí 13. prosince. Na tiskové konferenci, jež se konala bezprostředně po jednání v Lánech, Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, k jehož jmenování měl prezident výhrady. Martin Baxa ve svém výroku poukazuje na svá předchozí tvrzení, že by měla daná schůzka být rozhodující pro vyřešení sporu mezi prezidentem a premiérem.

Navrhovaný kandidát na ministra kultury Martin Baxa se k důležitosti daného jednání vyjádřil 9. prosince v rozhovoru pro Novinky.cz: „(…) věřím tomu, že na schůzce pana premiéra s panem prezidentem po ukončení rozhovorů s jednotlivými kandidáty nebude cesta ke vzniku vlády trvat dlouho.“ Reagoval tak na otázku ohledně průběhu a délky jednání, která prezident Zeman vedl s ministerskými kandidáty.

Další veřejné vyjádření Martina Baxy k dané věci se nám však nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že Baxa minulý týden médiím skutečně řekl, že daná schůzka bude klíčová pro vyjasnění sporu o jmenování nových členů vlády, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Ke jmenování nového kabinetu by nakonec mělo dojít v pátek 17. prosince.

Pravda
Petr Fiala opakoval, že na nominacích ministrů do své vlády trvá. Připravována byla i kompetenční žaloba, kdyby prezident skutečně odmítl jednoho z ministrů jmenovat. Dne 13. prosince Fiala uvedl, že Zemana k souhlasu jmenovat vládu jako celek přesvědčila jeho série argumentů.

Designovaný premiér Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že na nominacích ministrů své vlády trvá. V průběhu prosince se tak vyjadřoval, protože prezident Zeman odmítl jmenovat Jana Lipavského (Piráti) na pozici ministra zahraničí. Petr Fiala i ostatní zástupci pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) však za svým nominovaným stáli.

O tom, že má prezident výhrady k některému z kandidátů na ministry, se hovořilo už od konce listopadu. Dlouhou dobu však nebylo potvrzeno, o kterého kandidáta se jedná, ačkoliv jméno Jana Lipavského se ve spekulacích objevovalo nejčastěji. Prezident Zeman své výhrady k budoucímu ministrovi zahraničí zveřejnil až poté, co skončila jednání s každým z kandidátů. Proti zástupci Pirátské strany měl prezident Zeman hned několik výhrad. Poukazoval například na to, že Jan Lipavský nemá podle něj dostatečné vzdělání a absolvoval „pouze“ bakalářské studium či že má distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Ve chvíli, kdy se začaly tyto informace o prezidentových výhradách objevovat, se tématem stala také tzv. kompetenční žaloba. Petr Fiala 8. prosince oznámil, že pokud prezident Zeman skutečně odmítne jmenovat Jana Lipavského ministrem, podá tuto kompetenční žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu. Pro kontext doplňme, že kompetenční žaloba by měla rozhodnout o tom, kde končí pravomoci jednoho ústavního činitele a začínají pravomoci činitele druhého. Výsledek této žaloby by mohl vytvořit precedent o tom, zda prezident smí, nebo nesmí takto do sestavování vlády zasahovat. Odborníci předpokládali, že by v případě sporu měl premiér větší šanci zvítězit. Na druhou stranu ale také upozorňovali, že soudní proces by mohl trvat několik týdnůměsíců, a výrazně tak zpozdit jmenování nové vlády.

Žaloba však nakonec podána nebyla. V pondělí 13. prosince totiž Petr Fiala po jednání s prezidentem Zemanem oznámil společně s koaličními partnery, že vláda bude jmenována jako celek podle původního předloženého návrhu – tedy včetně Jana Lipavského. Podle Fialy (video, čas 1:24–2:48) prezidenta přesvědčila série jeho argumentů, přičemž hlavním z nich bylo, že by případný kompetenční spor před Ústavním soudem zatěžoval novou vládu, a tím ztěžoval současnou, již tak komplikovanou situaci v republice. Diskusi s prezidentem pak Fiala hodnotil jako velmi otevřenou a místy i tvrdou. „Ale to je způsob komunikace, který mi nevadí, pokud vede k dobrému řešení pro Českou republiku, takového řešení se nám dnes podařilo dosáhnou,“ dodal designovaný premiér.

Martin Baxa

Pan prezident řekl, že tu vládu jmenuje v té plné sestavě.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Podle vyjádření designovaného premiéra Petra Fialy prezident Zeman jmenuje vládu se všemi navrženými členy, tedy včetně Jana Lipavského. Toto rozhodnutí potvrdil také mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém twitterovém účtu.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince, bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Ke jmenování by podle něj mělo dojít 17. prosince. 

Toto rozhodnutí následně na svém twitterovém účtu potvrdil tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Pro ČTK také uvedl, že prezident jmenuje vládu podle předloženého návrhu.

O jmenování vlády v plné sestavě tedy veřejně hovořil především Petr Fiala. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Miloše Zemana následně potvrdil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, hodnotíme výrok Martina Baxy jako pravdivý. 

Pravda
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci v pondělí 13. prosince 2021 uvedl nejen den, ale i přesnou hodinu, kdy prezident republiky jmenuje vládu. Termín jmenování nového kabinetu byl stanoven na pátek 17. prosince v 11 hodin.

Pro kontext uveďme, že Martin Baxa tímto výrokem reaguje na dotaz moderátora, zda není možné, aby prezident Zeman ještě změnil názor a vládu Petra Fialy nejmenoval. Poslanec Baxa výrokem poukazuje na to, že prezident Zeman pravděpodobně souhlasil se jmenováním Fialovy vlády už definitivně, protože je již známo přesné datum i čas ceremoniálu.

Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem, které se uskutečnilo 13. prosince, premiér Petr Fiala skutečně uvedl, že ke jmenování nového kabinetu dojde v pátek 17. prosince v 11 hodin v Lánech. To poté potvrdil také hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Pravda
Koalice SPOLU a PirSTAN ještě v den voleb podepsaly memorandum o spolupráci. Za přibližně 4 týdny podepsaly také koaliční smlouvu. Doba potřebná pro vyjednání koaliční dohody mezi jednotlivými stranami patří mezi nejkratší v historii ČR.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2021 byly vyhlášeny 9. října. Ještě týž den, tedy skutečně v den konání voleb, podepsaly koalice SPOLU a PirSTAN memorandum o vzájemné spolupráci. V něm se zavázaly, že nebudou jednat o vládě s dalšími stranami, a zároveň vyzvaly hlavu státu Miloše Zemana, aby pověřil lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu sestavením vlády.

Již 2. listopadu oznámil Petr Fiala, že se všech pět politických subjektů dohodlo na programu vlády a rozdělení ministerstev. O šest dní později předsedové těchto uskupení koaliční smlouvu podepsali. Koalice SPOLU a PirSTAN tak opravdu byly po přibližně 4 týdnech od sněmovních voleb domluveny ohledně programu a struktury vlády.

Co se týče porovnání s předchozími vládami, první sněmovní volby se v historii samostatné České republiky konaly 31. května a 1. června 1996. Klausova vláda tehdy koaliční smlouvu podepsala 26 dní po nich.

O dva roky později Miloš Zeman a Václav Klaus podepsali při sestavování vlády (.pdf) tzv. opoziční smlouvu. Ta byla podepsána 9. července (.pdf, str. 2), tedy již 19 dní od konce voleb. Srovnat tuto opoziční smlouvu s klasickou koaliční smlouvou může být problematické. Opoziční smlouva z roku 1998 totiž neuvádí (.pdf) žádné specifické programové body nové vlády. Programové prohlášení pak Zemanova vláda schválila 5. srpna, tedy 46 dní od konce voleb. 

Špidlova vláda si svou koaliční dohodu odsouhlasila (.pdf) za 24 dnů od uzavření volebních místností, vládě Mirka Topolánka to trvalo 23 dnů, koaliční smlouva kabinetu Petra Nečase byla podepsána 44 dnů po volbách (hotová byla o 3 dny dříve). Sobotkově vládě trvalo podepsání koaliční dohody 72 dnů.

Specifickým případem je jednobarevná první Babišova vláda, která vznikla v roce 2017. Ta, stejně jako Zemanův kabinet, logicky nemusela podepisovat koaliční dohodu, protože neměla koaliční partnery. Nicméně pro srovnání uveďme, že programové prohlášení bylo vládou schváleno 58 dní od konce voleb.

Pro úplnost uveďme, že vlády Josefa Tošovského, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, stejně tak druhá vláda Mirka Topolánka a Andreje Babiše nejsou pro naši analýzu relevantní, jelikož nevznikly přímo po proběhnutí sněmovních voleb.

Závěrem tak můžeme říct, že Martin Baxa má ve svém výroku pravdu v tom, že strany obou uvedených volebních koalic uzavřely skutečně v den vyhlášení volebních výsledků memorandum o společném postupu. Baxa také správně uvádí, že strany se dokázaly dohodnout na programu i struktuře vlády v horizontu 4 týdnů. Ohledně Baxova vyjádření o „rekordně krátké době“, která byla potřebná k nalezení dohody, můžeme uvést, že v historii České republiky se strany nastupujících vládních koalic dokázaly dohodnout i během kratší doby (např. v případě vlády Mirka Topolánka). Nicméně doba, kterou potřebovaly strany koalic SPOLU a PirSTAN pro nalezení koaliční dohody, patří mezi nejkratší v historii ČR a v tomto smyslu rekordní skutečně je. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Martin Baxa

ODS má jednoznačně proizraelský postoj.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Z dlouhodobého vyjadřování zástupců ODS i z programu této strany vyplývá jasný proizraelský postoj.

ODS zastává proizraelský postoj konzistentně již řadu let. Z minulosti to dokazují například dobré vztahy bývalého českého premiéra za ODS Petra Nečase a bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nebo jednání někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) s představiteli židovského státu v roce 2011. Současný předseda ODS Petr Fiala pak vyjádřil podporu Státu Izrael například v srpnu 2014, tedy během tehdy probíhajícího vojenského konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.

Proizraelský postoj poté ODS zmiňuje také ve volebním programu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), který obsahuje příslib „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“. Podporovat Izrael slibuje strana i ve svém volebním programu z roku 2017.

Stejný postoj je patrný také z vyjádření ODS či jejích členů na sociálních sítích:

Poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu v květnu 2021, kdy probíhaly boje mezi Izraelem a hnutím Hamás, přijal usnesení, kterým vyjádřil plnou podporu Státu Izrael „v jeho obraně před raketovými útoky palestinských teroristů na civilní izraelské cíle“. Dále europoslanci za ODS v tomto usnesení vyzvali hnutí Hamás k zastavení útoků a žádali Evropskou komisi, aby prověřila možné unijní financování organizací přímo i nepřímo napojených na hnutí Hamás, a následné zastavení těchto toků peněz.

Martin Baxa

Tam (v programovém prohlášení vládní koalice, pozn. Demagog.cz) ten proizraelský postoj jasně je.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koaliční smlouva vznikající vlády koalice SPOLU a PirSTAN zmiňuje mj. rozvoj strategického partnerství s Izraelem, ačkoli jde pouze o velmi obecný závazek.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě (.pdf) i programovém prohlášení koalice 2. listopadu 2021. K podpisu koaliční smlouvy pak došlo 8. listopadu. Upřesněme, že oficiální programové prohlášení vlády, s nímž bude vláda Petra Fialy žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu, teprve vzniká. Martin Baxa tak ve výroku pravděpodobně mluví právě o programovém prohlášení koalice, lépe řečeno o koaličním programu, který je součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 12–43) a z něhož má programové prohlášení nové vlády vycházet.

Uvedená koaliční smlouva poté v části nazvané „Zahraniční věci“ (.pdf, str. 36) obsahuje stručný závazek k rozvíjení spolupráce s Izraelem. Konkrétně v dokumentu stojí: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.