Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 28 výroků
Sněmovní volby 2021 6 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Koronavirus 5 výroků
Zahraniční politika 2 výroky
Evropská unie 1 výrok
Pravda 30 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 8 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2021 15 výroků
Rok 2019 23 výroků
Rok 2014 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 2 výroky

Martin Baxa

Já jsem (...) minulý týden, a říkal jsem to několikrát veřejně do médií, věřil tomu, že ta schůzka (premiéra Fialy s prezidentem Zemanem, pozn. Demagog.cz) opravdu rozhodnout může.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Budoucí ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro Novinky.cz prohlásil, že věří tomu, že po schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem již nebude vznik vlády dlouho trvat.

Výrok Martina Baxy byl pronesen v kontextu debaty o schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem, která proběhla v pondělí 13. prosince. Na tiskové konferenci, jež se konala bezprostředně po jednání v Lánech, Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, k jehož jmenování měl prezident výhrady. Martin Baxa ve svém výroku poukazuje na svá předchozí tvrzení, že by měla daná schůzka být rozhodující pro vyřešení sporu mezi prezidentem a premiérem.

Navrhovaný kandidát na ministra kultury Martin Baxa se k důležitosti daného jednání vyjádřil 9. prosince v rozhovoru pro Novinky.cz: „(…) věřím tomu, že na schůzce pana premiéra s panem prezidentem po ukončení rozhovorů s jednotlivými kandidáty nebude cesta ke vzniku vlády trvat dlouho.“ Reagoval tak na otázku ohledně průběhu a délky jednání, která prezident Zeman vedl s ministerskými kandidáty.

Další veřejné vyjádření Martina Baxy k dané věci se nám však nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že Baxa minulý týden médiím skutečně řekl, že daná schůzka bude klíčová pro vyjasnění sporu o jmenování nových členů vlády, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Ke jmenování nového kabinetu by nakonec mělo dojít v pátek 17. prosince.

Martin Baxa

Pan premiér Fiala veřejně jasně říkal ten argument, že trvá na tom seznamu ministrů, který panu prezidentovi přednesl. Řekl, že na té pondělní schůzce přednesl panu prezidentovi důležité argumenty pro to, aby se tak opravdu stalo.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Petr Fiala opakoval, že na nominacích ministrů do své vlády trvá. Připravována byla i kompetenční žaloba, kdyby prezident skutečně odmítl jednoho z ministrů jmenovat. Dne 13. prosince Fiala uvedl, že Zemana k souhlasu jmenovat vládu jako celek přesvědčila jeho série argumentů.

Designovaný premiér Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že na nominacích ministrů své vlády trvá. V průběhu prosince se tak vyjadřoval, protože prezident Zeman odmítl jmenovat Jana Lipavského (Piráti) na pozici ministra zahraničí. Petr Fiala i ostatní zástupci pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) však za svým nominovaným stáli.

O tom, že má prezident výhrady k některému z kandidátů na ministry, se hovořilo už od konce listopadu. Dlouhou dobu však nebylo potvrzeno, o kterého kandidáta se jedná, ačkoliv jméno Jana Lipavského se ve spekulacích objevovalo nejčastěji. Prezident Zeman své výhrady k budoucímu ministrovi zahraničí zveřejnil až poté, co skončila jednání s každým z kandidátů. Proti zástupci Pirátské strany měl prezident Zeman hned několik výhrad. Poukazoval například na to, že Jan Lipavský nemá podle něj dostatečné vzdělání a absolvoval „pouze“ bakalářské studium či že má distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Ve chvíli, kdy se začaly tyto informace o prezidentových výhradách objevovat, se tématem stala také tzv. kompetenční žaloba. Petr Fiala 8. prosince oznámil, že pokud prezident Zeman skutečně odmítne jmenovat Jana Lipavského ministrem, podá tuto kompetenční žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu. Pro kontext doplňme, že kompetenční žaloba by měla rozhodnout o tom, kde končí pravomoci jednoho ústavního činitele a začínají pravomoci činitele druhého. Výsledek této žaloby by mohl vytvořit precedent o tom, zda prezident smí, nebo nesmí takto do sestavování vlády zasahovat. Odborníci předpokládali, že by v případě sporu měl premiér větší šanci zvítězit. Na druhou stranu ale také upozorňovali, že soudní proces by mohl trvat několik týdnůměsíců, a výrazně tak zpozdit jmenování nové vlády.

Žaloba však nakonec podána nebyla. V pondělí 13. prosince totiž Petr Fiala po jednání s prezidentem Zemanem oznámil společně s koaličními partnery, že vláda bude jmenována jako celek podle původního předloženého návrhu – tedy včetně Jana Lipavského. Podle Fialy (video, čas 1:24–2:48) prezidenta přesvědčila série jeho argumentů, přičemž hlavním z nich bylo, že by případný kompetenční spor před Ústavním soudem zatěžoval novou vládu, a tím ztěžoval současnou, již tak komplikovanou situaci v republice. Diskusi s prezidentem pak Fiala hodnotil jako velmi otevřenou a místy i tvrdou. „Ale to je způsob komunikace, který mi nevadí, pokud vede k dobrému řešení pro Českou republiku, takového řešení se nám dnes podařilo dosáhnou,“ dodal designovaný premiér.

Martin Baxa

Pan prezident řekl, že tu vládu jmenuje v té plné sestavě.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Podle vyjádření designovaného premiéra Petra Fialy prezident Zeman jmenuje vládu se všemi navrženými členy, tedy včetně Jana Lipavského. Toto rozhodnutí potvrdil také mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém twitterovém účtu.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince, bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Ke jmenování by podle něj mělo dojít 17. prosince. 

Toto rozhodnutí následně na svém twitterovém účtu potvrdil tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Pro ČTK také uvedl, že prezident jmenuje vládu podle předloženého návrhu.

O jmenování vlády v plné sestavě tedy veřejně hovořil především Petr Fiala. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Miloše Zemana následně potvrdil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, hodnotíme výrok Martina Baxy jako pravdivý. 

Martin Baxa

Pan premiér to na té tiskové konferenci dnes řekl, uvedl ten termín pátek 11 hodin, kdy by vláda měla být v Lánech jmenována.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci v pondělí 13. prosince 2021 uvedl nejen den, ale i přesnou hodinu, kdy prezident republiky jmenuje vládu. Termín jmenování nového kabinetu byl stanoven na pátek 17. prosince v 11 hodin.

Pro kontext uveďme, že Martin Baxa tímto výrokem reaguje na dotaz moderátora, zda není možné, aby prezident Zeman ještě změnil názor a vládu Petra Fialy nejmenoval. Poslanec Baxa výrokem poukazuje na to, že prezident Zeman pravděpodobně souhlasil se jmenováním Fialovy vlády už definitivně, protože je již známo přesné datum i čas ceremoniálu.

Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem, které se uskutečnilo 13. prosince, premiér Petr Fiala skutečně uvedl, že ke jmenování nového kabinetu dojde v pátek 17. prosince v 11 hodin v Lánech. To poté potvrdil také hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Martin Baxa

Koalice SPOLU a koalice Pirátů a STANu se dohodla na společném postupu, podepsala memorandum bezprostředně v den voleb, za rekordně krátkou dobu čtyř týdnů byla připravena, jak co se týká struktury vlády i programového prohlášení.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koalice SPOLU a PirSTAN ještě v den voleb podepsaly memorandum o spolupráci. Za přibližně 4 týdny podepsaly také koaliční smlouvu. Doba potřebná pro vyjednání koaliční dohody mezi jednotlivými stranami patří mezi nejkratší v historii ČR.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2021 byly vyhlášeny 9. října. Ještě týž den, tedy skutečně v den konání voleb, podepsaly koalice SPOLU a PirSTAN memorandum o vzájemné spolupráci. V něm se zavázaly, že nebudou jednat o vládě s dalšími stranami, a zároveň vyzvaly hlavu státu Miloše Zemana, aby pověřil lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu sestavením vlády.

Již 2. listopadu oznámil Petr Fiala, že se všech pět politických subjektů dohodlo na programu vlády a rozdělení ministerstev. O šest dní později předsedové těchto uskupení koaliční smlouvu podepsali. Koalice SPOLU a PirSTAN tak opravdu byly po přibližně 4 týdnech od sněmovních voleb domluveny ohledně programu a struktury vlády.

Co se týče porovnání s předchozími vládami, první sněmovní volby se v historii samostatné České republiky konaly 31. května a 1. června 1996. Klausova vláda tehdy koaliční smlouvu podepsala 26 dní po nich.

O dva roky později Miloš Zeman a Václav Klaus podepsali při sestavování vlády (.pdf) tzv. opoziční smlouvu. Ta byla podepsána 9. července (.pdf, str. 2), tedy již 19 dní od konce voleb. Srovnat tuto opoziční smlouvu s klasickou koaliční smlouvou může být problematické. Opoziční smlouva z roku 1998 totiž neuvádí (.pdf) žádné specifické programové body nové vlády. Programové prohlášení pak Zemanova vláda schválila 5. srpna, tedy 46 dní od konce voleb. 

Špidlova vláda si svou koaliční dohodu odsouhlasila (.pdf) za 24 dnů od uzavření volebních místností, vládě Mirka Topolánka to trvalo 23 dnů, koaliční smlouva kabinetu Petra Nečase byla podepsána 44 dnů po volbách (hotová byla o 3 dny dříve). Sobotkově vládě trvalo podepsání koaliční dohody 72 dnů.

Specifickým případem je jednobarevná první Babišova vláda, která vznikla v roce 2017. Ta, stejně jako Zemanův kabinet, logicky nemusela podepisovat koaliční dohodu, protože neměla koaliční partnery. Nicméně pro srovnání uveďme, že programové prohlášení bylo vládou schváleno 58 dní od konce voleb.

Pro úplnost uveďme, že vlády Josefa Tošovského, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, stejně tak druhá vláda Mirka Topolánka a Andreje Babiše nejsou pro naši analýzu relevantní, jelikož nevznikly přímo po proběhnutí sněmovních voleb.

Závěrem tak můžeme říct, že Martin Baxa má ve svém výroku pravdu v tom, že strany obou uvedených volebních koalic uzavřely skutečně v den vyhlášení volebních výsledků memorandum o společném postupu. Baxa také správně uvádí, že strany se dokázaly dohodnout na programu i struktuře vlády v horizontu 4 týdnů. Ohledně Baxova vyjádření o „rekordně krátké době“, která byla potřebná k nalezení dohody, můžeme uvést, že v historii České republiky se strany nastupujících vládních koalic dokázaly dohodnout i během kratší doby (např. v případě vlády Mirka Topolánka). Nicméně doba, kterou potřebovaly strany koalic SPOLU a PirSTAN pro nalezení koaliční dohody, patří mezi nejkratší v historii ČR a v tomto smyslu rekordní skutečně je. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Martin Baxa

ODS má jednoznačně proizraelský postoj.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Z dlouhodobého vyjadřování zástupců ODS i z programu této strany vyplývá jasný proizraelský postoj.

ODS zastává proizraelský postoj konzistentně již řadu let. Z minulosti to dokazují například dobré vztahy bývalého českého premiéra za ODS Petra Nečase a bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nebo jednání někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) s představiteli židovského státu v roce 2011. Současný předseda ODS Petr Fiala pak vyjádřil podporu Státu Izrael například v srpnu 2014, tedy během tehdy probíhajícího vojenského konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.

Proizraelský postoj poté ODS zmiňuje také ve volebním programu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), který obsahuje příslib „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“. Podporovat Izrael slibuje strana i ve svém volebním programu z roku 2017.

Stejný postoj je patrný také z vyjádření ODS či jejích členů na sociálních sítích:

Poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu v květnu 2021, kdy probíhaly boje mezi Izraelem a hnutím Hamás, přijal usnesení, kterým vyjádřil plnou podporu Státu Izrael „v jeho obraně před raketovými útoky palestinských teroristů na civilní izraelské cíle“. Dále europoslanci za ODS v tomto usnesení vyzvali hnutí Hamás k zastavení útoků a žádali Evropskou komisi, aby prověřila možné unijní financování organizací přímo i nepřímo napojených na hnutí Hamás, a následné zastavení těchto toků peněz.

Martin Baxa

Tam (v programovém prohlášení vládní koalice, pozn. Demagog.cz) ten proizraelský postoj jasně je.
Události, komentáře, 13. prosince 2021
Zahraniční politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koaliční smlouva vznikající vlády koalice SPOLU a PirSTAN zmiňuje mj. rozvoj strategického partnerství s Izraelem, ačkoli jde pouze o velmi obecný závazek.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě (.pdf) i programovém prohlášení koalice 2. listopadu 2021. K podpisu koaliční smlouvy pak došlo 8. listopadu. Upřesněme, že oficiální programové prohlášení vlády, s nímž bude vláda Petra Fialy žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu, teprve vzniká. Martin Baxa tak ve výroku pravděpodobně mluví právě o programovém prohlášení koalice, lépe řečeno o koaličním programu, který je součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 12–43) a z něhož má programové prohlášení nové vlády vycházet.

Uvedená koaliční smlouva poté v části nazvané „Zahraniční věci“ (.pdf, str. 36) obsahuje stručný závazek k rozvíjení spolupráce s Izraelem. Konkrétně v dokumentu stojí: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Baxa

V sousedním Rakousku za přísných podmínek se děti do škol vracejí a může začít fungovat prezenční výuka.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
Od 8. února se postupně vracejí v Rakousku žáci do škol. Na základních školách se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru dvakrát týdně a v případě odmítnutí se nemohou účastnit prezenční výuky. Ve škole mají žáci povinnost nosit ochranu úst a nosu vyjma jejich lavice.

V některých spolkových zemí Rakouska, jako je Vídeň a Dolní Rakousy, se od 8. února 2021 (po skončení pololetních prázdnin) do základních škol vrátili žáci prvního stupně. V pondělí 15. února se mají vrátit do škol žáci z ostatních spolkových zemí, kterým skončí prázdniny. Děti z druhého stupně a středních škol se ve školách budou střídat ve dvoudenních intervalech, přičemž jedna skupina žáků bude chodit do školy v pondělí a úterý a druhá skupina ve středu a čtvrtek.

Děti jsou podrobovány pravidelnému testování antigenními testy (žáci základních škol dvakrát týdně) na přítomnost koronaviru, v případě odmítnutí testování se žáci místo prezenční výuky účastní výuky distanční.

Ve škole musí děti nosit ochranu úst a nosu, které si však mohou sundat na svém místě v lavici. Učitelé se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru jednou týdně.

Martin Baxa

Máme mimochodem téměř 50 mateřských škol a téměř 30 základních škol (město Plzeň, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Oficiální stránky města Plzeň i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve svých statistikách uvádějí, že se v Plzni nachází 46 mateřských škol a 26 základních škol zřízených obcí.

Na svých oficiálních stránkách město Plzeň uvádí, že je zřizovatelem 40 samostatných mateřských školek, dalších šest školek je pak součástí základních škol. Dohromady se tedy jedná o 46 školek. Základních škol zřízených městem je poté v Plzni celkem 26. Stejné počty pak lze dohledat i přímo v Rejstříku škol a školských zařízení a Adresáři škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Další školky a základní školy v Plzni jsou zřízeny také Plzeňským krajem (aktuálně 4 MŠ a 7 ZŠ), církví, soukromými subjekty či samotným ministerstvem školství. Celkem je tak podle Adresáře MŠMT v Plzni 62 mateřských a 42 základních škol.

Martin Baxa (ODS) nicméně pravděpodobně hovoří jen o školách a školkách, které zřizuje město Plzeň, kde je primátorem. Jelikož tedy tyto počty odpovídají „téměř padesáti“ a „téměř třiceti“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Baxa

Rakouská vláda nakoupila 5 milionů testů už na podzim loňského roku.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Nepravda
Rakouská vláda skutečně nakoupila 5 milionů šetrných antigenních testů pro školská zařízení. Jednalo se však o nákup, který byl uskutečněn až v lednu tohoto roku, nikoliv v podzimních měsících roku minulého.

Plošné testování žáků a studentů na covid-19 poprvé zmínil 9. ledna 2021 rakouský ministr školství Heinz Faßmann. Rakousko poté testování zahájilo v první polovině února, kdy se začaly postupně otevírat školy. Připomeňme, že v některých spolkových zemích žáci prvního stupně základních škol od 8. února docházejí na klasickou prezenční výuku, děti z druhého stupně a středních škol jsou pak rozděleny na dvě skupiny, které se ve školách střídají.

Ministr Faßmann na začátku ledna zmiňoval, že bylo nakoupeno celkem 5 milionů rychlých a šetrných antigenních testů určených pro školy. Tyto testy, které nezahrnují výtěr z nosohltanu, ukazují výsledek po 15 minutách a u jejich provedení nemusí být zdravotnický personál. Testování žáků do 14 let je dobrovolné a je nutný souhlas rodičů. Může být také prováděno i v domácím prostředí. Možnost využití obdobného způsobu testování v ČR zmínil například ministr vnitra Hamáček či koalice SPOLU

Dále dodejme, že kromě těchto testů pro školáky rakouská vláda již v listopadu roku 2020 objednala 7 milionů antigenních testů, a to v rámci příprav masového testování populace. Plošné testování pak bylo zahájeno na počátku prosince a jako první byli testováni policisté, učitelé či obyvatelé z regionů s vysokým výskytem nakažených. Co se týče žáků a studentů, v tomto období byli testováni pouze ti, kteří vykazovali některé z příznaků covidu-19.

V souvislosti s tímto výrokem jsme Martina Baxu kontaktovali, jelikož se nám nepodařilo nalézt veřejně dostupné zdroje, které by jasně dokládaly, že by k nákupu 5 milionů testů došlo již v podzimních měsících. Podle dostupných zdrojů lze nákup těchto šetrných testů pro školy spojovat primárně s lednem 2021. Dodejme, že tomuto termínu například také odpovídá záznam v rakouské databázi veřejných zakázek, podle něhož rakouské ministerstvo školství 5. ledna 2021 uzavřelo smlouvu na nákup antigenních testů pro střední školy se společností Spectrotex GmbH. Ta pak Rakousku dodává testy firmy LEPU Medical, které se v rakouských školách plošně používají (.pdf, str. 3). V detailu veřejné zakázky však není upřesněno, o jaký počet testů se jedná.

Martin Baxa nám po e-mailu uvedl, že se v tomto ohledu jedná o omyl z jeho strany a že 5 milionů antigenních testů pro školy bylo skutečně rakouskou vládou nakoupeno až v lednu tohoto roku.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů