Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 28 výroků
Sněmovní volby 2021 6 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Koronavirus 5 výroků
Zahraniční politika 2 výroky
Evropská unie 1 výrok
Pravda 30 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 8 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2021 15 výroků
Rok 2019 23 výroků
Rok 2014 4 výroky

Martin Baxa

Ministr Blatný naprosto nezodpovědně slíbil už v polovině ledna, že se děti vrátí do škol k prvnímu únoru.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Zavádějící
Ministr Blatný o návratu žáků do škol „začátkem února“ mluvil jako o hypotetické možnosti, která závisí na vývoji epidemické situace. Přestože tedy ministr Blatný tento termín v souvislosti s návratem dětí do škol několikrát zmínil, nejednalo se o jednoznačný slib.

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Martin Baxa

V sousedním Rakousku za přísných podmínek se děti do škol vracejí a může začít fungovat prezenční výuka.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
Od 8. února se postupně vracejí v Rakousku žáci do škol. Na základních školách se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru dvakrát týdně a v případě odmítnutí se nemohou účastnit prezenční výuky. Ve škole mají žáci povinnost nosit ochranu úst a nosu vyjma jejich lavice.

V některých spolkových zemí Rakouska, jako je Vídeň a Dolní Rakousy, se od 8. února 2021 (po skončení pololetních prázdnin) do základních škol vrátili žáci prvního stupně. V pondělí 15. února se mají vrátit do škol žáci z ostatních spolkových zemí, kterým skončí prázdniny. Děti z druhého stupně a středních škol se ve školách budou střídat ve dvoudenních intervalech, přičemž jedna skupina žáků bude chodit do školy v pondělí a úterý a druhá skupina ve středu a čtvrtek.

Děti jsou podrobovány pravidelnému testování antigenními testy (žáci základních škol dvakrát týdně) na přítomnost koronaviru, v případě odmítnutí testování se žáci místo prezenční výuky účastní výuky distanční.

Ve škole musí děti nosit ochranu úst a nosu, které si však mohou sundat na svém místě v lavici. Učitelé se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru jednou týdně.

Martin Baxa

Máme mimochodem téměř 50 mateřských škol a téměř 30 základních škol (město Plzeň, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Oficiální stránky města Plzeň i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve svých statistikách uvádějí, že se v Plzni nachází 46 mateřských škol a 26 základních škol zřízených obcí.

Na svých oficiálních stránkách město Plzeň uvádí, že je zřizovatelem 40 samostatných mateřských školek, dalších šest školek je pak součástí základních škol. Dohromady se tedy jedná o 46 školek. Základních škol zřízených městem je poté v Plzni celkem 26. Stejné počty pak lze dohledat i přímo v Rejstříku škol a školských zařízení a Adresáři škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Další školky a základní školy v Plzni jsou zřízeny také Plzeňským krajem (aktuálně 4 MŠ a 7 ZŠ), církví, soukromými subjekty či samotným ministerstvem školství. Celkem je tak podle Adresáře MŠMT v Plzni 62 mateřských a 42 základních škol.

Martin Baxa (ODS) nicméně pravděpodobně hovoří jen o školách a školkách, které zřizuje město Plzeň, kde je primátorem. Jelikož tedy tyto počty odpovídají „téměř padesáti“ a „téměř třiceti“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Baxa

Rakouská vláda nakoupila 5 milionů testů už na podzim loňského roku.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Nepravda
Rakouská vláda skutečně nakoupila 5 milionů šetrných antigenních testů pro školská zařízení. Jednalo se však o nákup, který byl uskutečněn až v lednu tohoto roku, nikoliv v podzimních měsících roku minulého.

Plošné testování žáků a studentů na covid-19 poprvé zmínil 9. ledna 2021 rakouský ministr školství Heinz Faßmann. Rakousko poté testování zahájilo v první polovině února, kdy se začaly postupně otevírat školy. Připomeňme, že v některých spolkových zemích žáci prvního stupně základních škol od 8. února docházejí na klasickou prezenční výuku, děti z druhého stupně a středních škol jsou pak rozděleny na dvě skupiny, které se ve školách střídají.

Ministr Faßmann na začátku ledna zmiňoval, že bylo nakoupeno celkem 5 milionů rychlých a šetrných antigenních testů určených pro školy. Tyto testy, které nezahrnují výtěr z nosohltanu, ukazují výsledek po 15 minutách a u jejich provedení nemusí být zdravotnický personál. Testování žáků do 14 let je dobrovolné a je nutný souhlas rodičů. Může být také prováděno i v domácím prostředí. Možnost využití obdobného způsobu testování v ČR zmínil například ministr vnitra Hamáček či koalice SPOLU

Dále dodejme, že kromě těchto testů pro školáky rakouská vláda již v listopadu roku 2020 objednala 7 milionů antigenních testů, a to v rámci příprav masového testování populace. Plošné testování pak bylo zahájeno na počátku prosince a jako první byli testováni policisté, učitelé či obyvatelé z regionů s vysokým výskytem nakažených. Co se týče žáků a studentů, v tomto období byli testováni pouze ti, kteří vykazovali některé z příznaků covidu-19.

V souvislosti s tímto výrokem jsme Martina Baxu kontaktovali, jelikož se nám nepodařilo nalézt veřejně dostupné zdroje, které by jasně dokládaly, že by k nákupu 5 milionů testů došlo již v podzimních měsících. Podle dostupných zdrojů lze nákup těchto šetrných testů pro školy spojovat primárně s lednem 2021. Dodejme, že tomuto termínu například také odpovídá záznam v rakouské databázi veřejných zakázek, podle něhož rakouské ministerstvo školství 5. ledna 2021 uzavřelo smlouvu na nákup antigenních testů pro střední školy se společností Spectrotex GmbH. Ta pak Rakousku dodává testy firmy LEPU Medical, které se v rakouských školách plošně používají (.pdf, str. 3). V detailu veřejné zakázky však není upřesněno, o jaký počet testů se jedná.

Martin Baxa nám po e-mailu uvedl, že se v tomto ohledu jedná o omyl z jeho strany a že 5 milionů antigenních testů pro školy bylo skutečně rakouskou vládou nakoupeno až v lednu tohoto roku.

Martin Baxa

Průzkumy teď ukazují, (…) že zhruba 10 % dětí má velmi špatný přístup k distančnímu vzdělávání.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Průzkumy od společností PAQ Research a Scio ukazují, že přibližně 10 % žáků nemá k distanční výuce dobré technické vybavení nebo internetové připojení.

V prosinci 2020 se uskutečnil průzkum na vzorku 405 rodičů s dětmi na prvním a druhém stupni ZŠ i středních školách. Výzkum (.pdf) provedla společnost PAQ Research v rámci svého dlouhodobého projektu Život během pandemie. Výzkum byl realizován s podporou organizace Učitel naživo a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Online dotazování provedla agentura NMS na Českém národním panelu.

Výsledky výzkumu zveřejněné 24. ledna 2021 mj. ukazují, že část dětí podle rodičů nemá k distanční výuce dobré podmínky. „V podzimním výzkumu 11 % rodičů hodnotí jako velmi špatné (známky 0 až 3 na škále 0–10) podmínky v oblasti konektivity – připojení dětí k internetu, jeho stabilita atd. A 9 % hodnotí jako velmi špatné hardwarové podmínky – dostatek počítačů v domácnosti a jejich vybavení,“ shrnul Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.

Podle odpovědí rodičů nejde však jen o IT vybavení a připojení k internetu, ale také o nevyhovující místo k učení či režim distanční výuky (.pdf, str. 22). Z výsledků výzkumu je zřejmé i to, že výrazně častěji mají problémy s technickým vybavením děti z chudších, méně vzdělaných domácností a v domácnostech, ve kterých žije tři a více dětí (.pdf, str. 23).

Další průzkum zveřejnila společnost Scio 7. ledna 2021. Šetření zaměřené na distanční výuku proběhlo na přelomu listopadu a prosince v rámci Národního testování 9. tříd a zapojilo se do něj přes 3 800 žáků 9. tříd z 238 základních škol. Z výsledků vyplývá, že špatné vybavení má zhruba každý desátý žák, tedy 10 % žáků. Zároveň 22 % dotázaných žáků zmínilo problémy s internetovým připojením.

Martin Baxa

Zastáváme jasný program, který můžeme teď v několika bodech shrnout, až ať už to je důsledná ekonomická politika, snižování daní, chceme levnější stát.
Interview ČT24, 18. března 2019
Pravda
ODS ve svém novém programu představeném 16. března 2019 prosazuje snížení či zrušení některých existujících daní. Dále zde hovoří i o levném a efektivním státu. Tato témata můžeme u ODS sledovat i v dřívějších programech.

ODS v novém programu z 16. března 2019 prosazuje snižování daní či zrušení některých daní. Konkrétně v příspěvku hovoří o zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení silniční daně či znovuzavedení pouze dvou sazeb DPH. V souvislosti s daněmi kritizují vládu za to, že neumí šetřit. V novém programu prosazují levný a efektivní stát. Tohoto by chtěli například dosáhnout zastropováním počtu úředníků. Důslednou ekonomickou politiku zde chápeme jako důraz na dlouhodobé prosazování těchto témat.

Témata nízkých daní a vyrovnaného rozpočtu se prosazují dlouhodobě. Objevují se již v programu z roku 2010 (.pdf, str. 8, 9). Prosazovali zjednodušení daňových zákonů, transparentnost výběru daní či střídmou rozpočtovou politiku. V roce 2010 vytvořili ještě kromě volebního programu dokument s názvem Vize 2020 (.pdf, str. 9). V tomto dokumentu kromě jiného zmiňují potřebu efektivnějšího a levnějšího státu pomocí využití moderních komunikačních a informačních technologií.

I v dalším programu z roku 2013 (.pdf, str. 4, 6) se zabývají efektivitou státu a vyrovnaným rozpočtem. V tomto programu ale neprosazují snížení daní. Staví se zde pro zachování sazeb u DPH či u daně z příjmu fyzických osob. Snižování daní však prosazují ve volebním programu do Evropského parlamentu v roce 2014 (.pdf, str. 6), v programu (.pdf, str. 6) ke komunálním a senátním volbám. Dále v nich hovoří kromě jiného o efektivních nástrojích proti zadlužování státu či o levné a efektivní státní správě. Toho chtěli dosáhnout v obou programech likvidací zbytečných úřadů a institucí.

V programu z roku 2016 určeného pro krajské a senátní volby také prosazují zrušení některých daní či sjednocení DPH do jednotné sazby. V programu připraveném pro volby v roce 2017 se také věnovali snížení daní a levnějšímu státu. Naopak v programu určeném pro senátní a krajské volby z roku 2018 se těmto tématům nevěnují.

Martin Baxa

Přece v současné době, kdy bylo přijato 45 tisíc nových státních úředníků, narůstají náklady na byrokracii.
Interview ČT24, 18. března 2019
Zavádějící
Od roku 2013 narostl počet státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc, úředníci však představují pouze malou část státních zaměstnanců. Počet státních úředníků ve služebním poměru za poslední tři roky nevzrostl.

Pokud se podíváme na vývoj počtu státních zaměstnanců, můžeme pozorovat nárůst přibližně od roku 2013. V tomto roce byl počet státních zaměstnanců nejnižší (413 595) a podle státního rozpočtu pro rok 2019 by měl jejich počet meziročně narůst o více než 16 tisíc na 464 446 (oproti loňskému roku). Podobná čísla se objevují i ve zprávě (.pdf, sešit B, str. 41) ke státnímu rozpočtu pro rok 2019.

Mezi lety 2013 a 2018, tedy v době, kdy s obměnami vládla ČSSD s hnutím ANO, tak opravdu došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc.

Zdroj: Ekonom

Martin Baxa však hovoří o státních úřednících, což je nepřesné vzhledem k tomu, že z celkových 448 tisíc státních zaměstnanců v roce 2018 pracovalo 230 tisíc lidí ve školství, téměř 55 tisíc představují celníci či policisté a dalších téměř 25 tisíc vojáci. Většina státních zaměstnanců tak není úředníky v pravém slova smyslu. Podle údajů z roku 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon o státní službě, měla Česká republika přibližně 68 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) to bylo opět přibližně 68 tisíc. To, že se nezvyšuje počet zaměstnanců ve služebním poměru, však neznamená, že se nemůže zvyšovat počet „úředníků“ zaměstnaných dle zákoníku práce.

Spolu s nárůstem státních zaměstnanců se pochopitelně zvyšují i náklady na platy a ostatní platby za provedenou práci. Nárůst platů je však strmější než nárůst počtu zaměstnanců a průměrný plat se tak zvyšuje, a to o téměř deset tisíc korun za čtyři roky.

Martin Baxa

Vládě hnutí ANO, ČSSD a komunistické strany, která dělá takové věci, že schvaluje církevní restituce, zvyšuje množství státních úředníků.
Interview ČT24, 18. března 2019
Zavádějící
Vládní koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů odsouhlasila v lednu 2018 zdanění církevních restucí. Počty státních zaměstnanců mezi rokem 2018 a plánem na rok 2019 sice narostly, počet úředníků ve stejném období se však snížil.

Zdanění církevních restitucí podpořila vláda na začátku minulého roku. KSČM touto podporou svého návrhu podmínila podporu menšinové vlady hnutí ANO a ČSSD. V lednu tohoto roku pak Poslaneckou sněmovnou díky hlasům vládní koalice, KSČM a SPD prošel návrh na zdanění církevních náhrad a novela zákona postoupila do Senátu. Ten ji následně vetoval a poslanci se tak budou komunistickým návrhem znovu zabývat.

Co se týče počtu státních zaměstnanců, podle návrhu státního rozpočtu na rok 2018 i 2019 jejich počet roste, konkrétně z 453 431 zaměstnanců za rok 2018 na 469 737 v letošním roce. Počet státních úředníků však naopak klesl (.pdf str. 148, úředníci jsou uvedeni jako "Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS") z 67 752 na 67 029. Zde tedy Martin Baxa nepřesně rozlišuje mezi státními zaměstnanci a státními úředníky. Podobná čísla se objevují i v níže přiloženém grafu, jehož autorem je Ministerstvo financí a byl zveřejněn týdeníkem Ekonom.

Zdroj: Ekonom

Opatrnost při práci s počtem státních zaměstnanců připomíná také irozhlas.cz: "...v letech 2013−2019 máme 44 tisíc nových zaměstnanců státu, ale z toho je 31 tisíc učitelů a pracovníků ve školství. Jejich počet se zvyšoval v reakci na demografický vývoj, tedy nárůst počtu studentů."

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak chce navrhnout při jednáních o rozpočtu na příští rok propuštění deseti procent státních zaměstnanců, z nichž by velkou část měli tvořit právě úředníci. Předseda ČSSD Jan Hamáček s tím nesouhlasí: „Opozice tady vytvořila představu, že nám stát za posledních pět let nabobtnal o nějakých 40 tisíc státních zaměstnanců. Reálně nám počet ministerských úředníků narostl o jedinou tisícovku."

 

Martin Baxa

Jako opoziční strana jsme v Poslanecké sněmovně slyšet, předkládáme jasné návrhy. To, že vláda Andreje Babiše ty návrhy často svrhává ze stolu, typu dnes Andrej Babiš tvrdí, že podporuje živnostníky, ale kdyby živnostníci viděli, že návrhy, které předkládá Občanská demokratická strana a vláda zametá pod koberec.
Interview ČT24, 18. března 2019
Pravda
Vláda Andreje Babiše vydala nesouhlasné stanovisko ke dvěma třetinám návrhů zákonů poslanců ODS. O většině těchto návrhů se však ještě bude hlasovat.

Poslanci ODS navrhli (sami, nebo společně s poslanci jiných klubů) v tomto volebním období celkem 18 zákonů, ke kterým vydala druhá vláda Andreje Babiše stanovisko. Ke dvěma třetinám z těchto návrhů zákonů vydala vláda nesouhlasné stanovisko a ke zbylé třetině stanovisko neutrální. Pouze dva z návrhů ODS již byly schváleny (jedná se o novelu zákona o prodejní době a novelu zákona o státních svátcích) a většina ostatních byla zařazena na pořad 27. schůze, která bude pokračovat od 26. března 2019.

V případě dvou hlasování o návrzích poslanců ODS, které byly schváleny, hlasovali poslanci ODS pro návrh společně s vládními poslanci (u novely zákona o prodejní době však poslanci ČSSD nebyli pro návrh).

Poslanci ODS také předložili návrh (sněmovní tisk č. 254) novely zákona o daních z příjmů, ve kterém navrhují (pdf, str. 3) "zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %." Vláda k tomuto návrhu vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Martin Baxa

Václav Klaus mladší v loňském roce zpochybnil to, že by se Česká republika měla podílet na zahraničních misích a plnit své závazky v rámci Severoatlantické aliance.
Interview ČT24, 18. března 2019
Pravda
Václav Klaus mladší loni v srpnu zpochybnil působení české armády na zahraničních misích, když v komentáři pro Novinky.cz kritizoval nasazení armády ČR na misi v Afghánistánu. Klaus v komentáři zpochybnil i celkový smysl české účasti na zahraničních akcích.

V srpnu 2018 Václav Klaus mladší zpochybnil působení české armády v Afghánistánu. V komentáři pro server Novinky.cz uvedl: „Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není.“ Dále komentoval smysl zahraničních misí v Afghánistánu: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. Je to země mnoho tisíc kilometrů daleko.“ Klaus v komentáři zpochybnil smysl armády na zahraničních akcích.

Vojáků působících v Afghánistánu se zastala 1. místopředsedkyně klubu Jana Černochová, která na webu ODS reagovala na Klausův komentář. Výroky Klause mladšího se poté zabýval i poslanecký klub ODS.

Tento Klausův názor je v rozporu s dlouhodobým směřováním ODS, která podporuje působení českých vojáků na zahraničních misích po boku spojenců. Poslanecká sněmovna hlasovala loni v červnu o zahraničních misích a poslanci podpořili rozšíření vojenských misí české armády. Za ODS hlasovalo pro schválení misí 20 poslanců a 3 poslanci byli omluveni. Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková tuto vládní novelu nepodpořili, k hlasování se nepřihlásili.

V sobotu 16. března 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS z důvodu dlouhodobého poškozování dobrého jména strany a nerespektování jejích hodnot a principů. V tiskové zprávě ODS zmiňuje i Klausovu kritiku účasti českých vojáků ve vojenských misích. Předseda strany Petr Fiala uvedl, že Klaus mladší svým jednáním a vystupováním poškozuje dobré jméno ODS i přes to, že byl v minulosti několikrát varován a dostal tzv. symbolickou „žlutou kartu“.




















Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů