Martin Baxa

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud se podíváme na vývoj počtu státních zaměstnanců, můžeme pozorovat nárůst přibližně od roku 2013. V tomto roce byl počet státních zaměstnanců nejnižší (413 595) a podle státního rozpočtu pro rok 2019 by měl jejich počet meziročně narůst o více než 16 tisíc na 464 446 (oproti loňskému roku). Podobná čísla se objevují i ve zprávě (.pdf, sešit B, str. 41) ke státnímu rozpočtu pro rok 2019.

Mezi lety 2013 a 2018, tedy v době, kdy s obměnami vládla ČSSD s hnutím ANO, tak opravdu došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc.

Zdroj: Ekonom

Martin Baxa však hovoří o státních úřednících, což je nepřesné vzhledem k tomu, že z celkových 448 tisíc státních zaměstnanců v roce 2018 pracovalo 230 tisíc lidí ve školství, téměř 55 tisíc představují celníci či policisté a dalších téměř 25 tisíc vojáci. Většina státních zaměstnanců tak není úředníky v pravém slova smyslu. Podle údajů z roku 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon o státní službě, měla Česká republika přibližně 68 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) to bylo opět přibližně 68 tisíc. To, že se nezvyšuje počet zaměstnanců ve služebním poměru, však neznamená, že se nemůže zvyšovat počet „úředníků“ zaměstnaných dle zákoníku práce.

Spolu s nárůstem státních zaměstnanců se pochopitelně zvyšují i náklady na platy a ostatní platby za provedenou práci. Nárůst platů je však strmější než nárůst počtu zaměstnanců a průměrný plat se tak zvyšuje, a to o téměř deset tisíc korun za čtyři roky.

Zdanění církevních restitucí podpořila vláda na začátku minulého roku. KSČM touto podporou svého návrhu podmínila podporu menšinové vlady hnutí ANO a ČSSD. V lednu tohoto roku pak Poslaneckou sněmovnou díky hlasům vládní koalice, KSČM a SPD prošel návrh na zdanění církevních náhrad a novela zákona postoupila do Senátu. Ten ji následně vetoval a poslanci se tak budou komunistickým návrhem znovu zabývat.

Co se týče počtu státních zaměstnanců, podle návrhu státního rozpočtu na rok 2018 i 2019 jejich počet roste, konkrétně z 453 431 zaměstnanců za rok 2018 na 469 737 v letošním roce. Počet státních úředníků však naopak klesl (.pdf str. 148, úředníci jsou uvedeni jako "Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS") z 67 752 na 67 029. Zde tedy Martin Baxa nepřesně rozlišuje mezi státními zaměstnanci a státními úředníky. Podobná čísla se objevují i v níže přiloženém grafu, jehož autorem je Ministerstvo financí a byl zveřejněn týdeníkem Ekonom.

Zdroj: Ekonom

Opatrnost při práci s počtem státních zaměstnanců připomíná také irozhlas.cz: "...v letech 2013−2019 máme 44 tisíc nových zaměstnanců státu, ale z toho je 31 tisíc učitelů a pracovníků ve školství. Jejich počet se zvyšoval v reakci na demografický vývoj, tedy nárůst počtu studentů."

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak chce navrhnout při jednáních o rozpočtu na příští rok propuštění deseti procent státních zaměstnanců, z nichž by velkou část měli tvořit právě úředníci. Předseda ČSSD Jan Hamáček s tím nesouhlasí: „Opozice tady vytvořila představu, že nám stát za posledních pět let nabobtnal o nějakých 40 tisíc státních zaměstnanců. Reálně nám počet ministerských úředníků narostl o jedinou tisícovku."

Václav Klaus mladší vystoupil na pietní akci k 80. výročí okupace Čech a Moravy nacistickým Německem, kterou pořádal Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Vzpomínkový večer se konal v pražském Domě armády 13. března 2019. Na akci vystoupili s projevy předseda ČSBS Jaroslav Vodička, šéf KSČM Vojtěch Filip, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši).

Senátor Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, poté kandidoval za hnutí Severočeši.cz. Doubrava je spojován s řadou kontroverzních akcí. Jako pozorovatel se účastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Od této cesty se následně Senát distancoval. Vystupuje proti migraci a šíří nepravdivé informace. Rozhovor s Doubravou se objevil na webu KSČM, kde senátor zpochybnil nezákonnou anexi Krymu, hrozby ze strany Ruska a kritizoval EU a NATO. Nelze ale dohledat, že by se Doubrava aktuálně přímo hlásil ke KSČM.

Václav Klaus mladší přednesl na pietní akci projev, ve kterém mimo jiné ocenil hrdinství vojáků i občanů, kteří se postavili nacistickému režimu. Dále Klaus upozornil na to, že „nestačí ale jen připomínat historii, musíme si uvědomit, že zlo na světě existuje a přichází zpravidla v nových podobách.“ V této souvislosti pak zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho plán na reformu Evropské unie, který přirovnal ke spisu Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Klasu doslova řekl: „Demokraty nemohl nechat v klidu otevřený dopis jednoho z vůdčích architektů nové Evropy Emmanuela Macrona. Vlivné lidi disponující mocí ovlivnit vaše životy byste měli pečlivě poslouchat a brát jejich slova vážně. Hitler myslel Mein Kampf vážně, není důvod si myslet, že Macron své teze vážně nemyslí. V jeho textu se objevují výrazy jako ‚nebude mít v Evropě místo‘, ze kterých mrazí.“ Ve svém proslovu Klaus ještě několikrát přirovnává Macronovy názory k Adolfu Hitlerovi.

Záznam z akce je možné najít na YouTube, projev Václava Klause mladšího je v čase 6:20–12:20.

Slova Václava Klause mladšího vyvolala vlnu negativních reakcí. Kriticky se vyjádřil například senátor Pavel Fisher nebo spisovatel Jiří Padevět. Od pietní akce se distancoval ministr obrany Lubomír Metnar.

ODS v programech 2017, 2013 (.pdf, str. 26), 2010 (.pdf, str. 26), 2006 (.pdf, str. 55–56), 2002 (.pdf, str. 3 a 9) i 1998 (.pdf, str. 2) do Poslanecké sněmovny zmiňovala, že členství v NATO a v Evropské unii je pro ni klíčové.

Naopak Václav Klaus starší je k Evropské unii dlouhodobě kritický. „Evropská unie podle mého názoru žádnou dobrou budoucnost mít nemůže. Ta je slepou uličkou, která nikam nevede. Tato ulička musí být opuštěna. Čím dříve bude opuštěna, tím bude pro Evropu, a její dobrou budoucnost, lépe. A o tu by nám všem mělo jít,“ píše na svých stránkách. Klaus také otálel s podepsáním Lisabonské smlouvy. Byl posledním vrcholným představitelem EU, který smlouvu podepsal. Podle Klause vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, přestane být Česká republika suverénním státem.

K Severoatlantické alianci je pak Klaus shovívavější. Vstup České republiky do NATO vnímá jako úspěch. Naopak nesouhlasil s vojenským zásahem NATO v Kosovu v roce 1999. Klaus, jakožto tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, se vyslovil pro pokračování diplomatického řešení konfliktu.

V poslední době však musí ODS svým voličům vysvětlovat postoj strany k EU. K nejasnostem došlo zejména poté, co Fiala kritizoval Evropskou unii za tvrdý postoj vůči Velké Británii při jednání o jejím vystoupení z EU. „Jsme přesvědčeni, že žádná alternativa k Evropské unii není, a hlavně je v národním zájmu České republiky být součástí EU,“ ujišťoval voliče Fiala.

Do letošních evropských voleb jde ODS se sloganem: „Jsme srdcem Evropy. Chceme být slyšet.“ ODS požaduje reformu Evropské unie. „V Evropské unii musí být naše země lépe slyšet, musíme být aktivnější a prosadit tolik potřebné reformy,“ řekl Petr Fiala, předseda ODS, na ideové konferenci strany.

Česká republika se stala členem Severoatlantické aliance 12. března 1999. V květnu 2004 vstoupila do Evropské unie.

Poslanec Baxa se vyjadřuje k vyloučení Václava Klause ml., o kterém jednomyslně rozhodla výkonná rada ODS dne 16. března 2019. Jak je uvedeno v prohlášení, důvodem pro vyloučení bylo dlouhodobé nerespektování hodnot a principů programu ODS. Vyloučením mimo jiné zaniklo Klausovi ml. i členství v poslaneckém klubu ODS.

ODS chce rovněž Václava Klause ml. vyzvat k odstoupení z funkce předsedy školského výboru, vzhledem k tomu, že tento post náleží Občanským demokratům. Václav Klaus ml. se nicméně k 18. březnu 2019 explicitně nevyjádřil, zda-li se místa ve vedení výboru hodlá dobrovolně vzdát či nikoli. Na svém Facebookovém profilu pouze zveřejnil stanovisko k vyloučení z ODS, ve kterém se ale o postu šéfa školského výboru nezmiňuje. Pro Českou televizi dále uvedl, že se nechystá proti vyloučení ze strany odvolávat.

V rozhovoru pro server idnes.cz na otázku, zda-li dobrovolně odstoupí z čela školského výboru, odpověděl následující: "Myslím, že jestli mě někdo bude chtít po boku paní Valachové odvolávat v rámci předvolební kampaně mezi školskou veřejností, tak si tu situaci užiju."

Z výše uvedených zdrojů nemůžeme tvrdit, že se Václav Klaus ml. přímo vyjádřil k rezignaci na funkci předsedy školského výboru a tedy, že by nemínil z pozice předsedy odejít. Výrok tedy považujeme za zavádějící.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 50 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15% meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně jde o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39.000,- Kč.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu (.pdf, str. 50) se však počítá pouze s nárůstem 1 miliardy prostředků pro platy učitelů na rok 2020. Dále na rok 2021 výhled nepočítá s dalším navýšením prostředků na platy spadající pod agendu MŠMT.

Ministr školství Roman Plaga ale již dříve pro ČTK uvedl, že pro další růst odměn by potřeboval zhruba 14,5 miliard v roce 2020 a přibližně pak dalších 5 miliard pro růst v roce 2021. Střednědobý výhled rozpočtu na léta 2020 a 2021 tomu však zatím neodpovídá.

Vláda pak skutečně hovoří o úsporných opatřeních, které by se mohly dotknout i ministerstva školství. Nicméně, dle vyjádření ministra Plagy se tato opatření nedotknou odměn pedagogů. Z kontextu však vyznívá, že Martin Baxa hovoří o škrtech, které se mimo jiné mohou dotknout i platů pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jana Maláčová 8. března 2019 na osmém sjezdu odborového svazu státních orgánů a organizací řekla (13:27 - 14:20): „My jsme nedávno zřídili komisi pro spravedlivé důchody. Často bývám dotazována, proč tento název, proč se tomu neříká pro důchodovou reformu, komise pro důchody a podobně. Já si myslím, že co nám opravdu v celém systému chybí, a potvrzují to vlastně veškeré výzkumy veřejného mínění, tak je vlastně pocit spravedlnosti a nastavení toho systému. Máme čtyři priority, často býváme kritizováni, že to není ta velká reforma. Já si myslím, že velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Myslím si, že to také neumíme dělat v České republice, koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění a my bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“ Výrok sdílela i na svém twitteru.

Důchodový systém České republiky je založený na povinném základním důchodovém pojištění. „Základní důchodové pojištění je dávkově definované, průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ Důchod se skládá ze základní výměry (pevné částky, stejné pro všechny druhy důchodů) a procentní výměry. O nároku na důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která uvádí následující: „Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).“

Podle populační prognózy (.pdf, str. 20) České republiky do roku 2050, kterou vydal český statistický úřad, je jedním z hlavních závěrů, že „obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu“.