ODS

Ministr kultury Martin Baxa v kontextu výroku mluví o transparentnosti vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Naráží na vyjádření koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře o tom, že nenašel známky netransparentního jednání a že o časové ose ke kauze nejsou pochybnosti. Konkrétně Baxa reaguje na dotaz moderátorky ohledně toho, jestli by zpráva, kterou měl Uhlíř sepsat, nepřinesla nové informace. To odmítá a na výroku ilustruje, že byl resort spravedlnosti transparentní, což dle něj potvrdil i David Uhlíř.

Uhlíř a bitcoinová kauza

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1). Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil.

Nedlouho poté zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti Uhlířovo vyjádření o jeho konci. V něm uvedl, že mu resort neodepřel žádné podklady a zaměstnanci mu odpověděli na každý dotaz. Také dodal, že „neobjevil žádné další ‚kostlivce ve skříni ministerstva‘, které by chtěl před veřejností zatajovat“.

Na začátku srpna média zveřejnila Uhlířovo prohlášení, ve kterém mj. napsal, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat neměl, protože „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také uvedl, že „skutečnosti o nabídce daru, o následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti“, a dodal, že nezjistil informace, které by nebyly známé z veřejně dostupných zdrojů (.pdf).

Závěr

Někdejší koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř po svém konci uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné informace a že neobjevil žádné další „kostlivce“ resortu. Ve svém dalším vyjádření napsal, že časová osa potvrzuje skutečnosti o průběhu přijetí daru. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Audit k bitcoinové kauze

Ministerstvo spravedlnosti si v souvislosti s bitcoinovou kauzou nechalo vypracovat externí audit u firmy Grant Thornton ohledně přijetí daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského (.pdf, str. 18). Firma odevzdala první část auditu na konci července 2025. Resort tuto první část zveřejnil ve formě shrnutí nejprve na sociální síti X a následně i na svém webu (.pdf). 

Audit odhalil, že Ministerstvo spravedlnosti vědělo o okolnostech naznačujících riziko, že dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti. Podle auditorů tak k přijetí daru nemělo dojít (.pdf, str. 3). Resort podle auditu nepřistupoval k transakci s náležitou obezřetností a transakce zjevně nebyla centrálně koordinována ani posouzena z hlediska rizikovosti. Ministerstvo spravedlnosti také podle zprávy „nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci“ (.pdf, str. 3).

Závěr

Výsledky auditu společnosti Grant Thornton ohledně přijetí bitcoinového daru byly zveřejněny na konci července 2025. Ministerstvo spravedlnosti podle nich vědělo o tom, že dar může pocházet z trestné činnosti, a že je tak potenciálně rizikový. Bitcoiny tedy přijímat nemělo. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažkova slova

Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.

Vyjádření Fialy

Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.

Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.

Výroky Stanjury

Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka reaguje na otázku ohledně možné úpravy současného závazku, podle kterého mají státy NATO každoročně vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Kupka v odpovědi uvádí, že v případě navýšení na 5 % HDP by se do obranných výdajů zahrnuly i související záležitosti, jako je například výstavba infrastruktury nebo komunikací. V tomto kontextu zmiňuje, že Česko splnilo stávající alianční závazek.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu odsouhlasili ústně ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma od loňského roku zahrnuje také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že díky tomu celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358).

Podle nejnovější makroekonomické predikce z dubna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 167,82 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize. Petr Fiala pro ni uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“.

Kabinet ke dni námi ověřované debaty obranný rozpočet na letošní rok neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Tato částka se nakonec ještě zvýšila na 159,8 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů dalších institucí šlo na obranu celkově 166,8 mld. Kč, což představuje 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i dokumenty Severoatlantické aliance. Výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují a vláda obranný rozpočet neupravila. Výrok ministra Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v kontextu debaty reaguje na dotaz, zda a jakým způsobem by Česká republika zvládla navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, pokud by se na takové výši obranných výdajů dohodly země NATO. Ministr uvádí, že Česko by mělo tohoto cíle dosáhnout v dlouhodobém horizontu a že do celkové požadované částky bude z velké části možné započíst investice do dopravní infrastruktury. Tvrdí, že ČR v současnosti investuje do dopravní infrastruktury přibližně 110 miliard korun, což podle něj odpovídá zhruba 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Investice do dopravní infrastruktury

Výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic, dálnic, železnic a některých vodních cest financuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Pro rok 2025 vláda rozhodla, že na tento fond poputuje přibližně 160 mld. Kč (.pdf, str. 5 ze 74), z toho necelých 123 mld. Kč představují národní výdaje a zbytek poputuje ze zdrojů od EU (str. 9 ze 74). Právě z národních výdajů budeme vycházet při výpočtu podílu na HDP.

Nejnovější makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá, že nominální výše HDP v roce 2025 dosáhne 8 391 mld. Kč (.pdf, str. 3). Uvedené národní výdaje na SFDI ve výši přibližně 123 mld. Kč tak odpovídají zhruba 1,46 % letošního HDP.

Z dostupných dat Ministerstva financí a Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že podíl národních výdajů na SFDI vůči HDP poprvé překročil 1,5 % HDP v roce 2023. Od té doby se pohybuje těsně pod touto hranicí (.xlsx).

Závěr

V roce 2025 plánuje Česká republika investovat do dopravní infrastruktury z národních zdrojů přibližně 123 miliard korun, což odpovídá cca 1,46 % hrubého domácího produktu, který na letošní rok odhaduje Ministerstvo financí. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na dotaz Karla Havlíčka (ANO), který se ministra ptá, proč vláda v roce 2024 vynaložila na zálohy na nákup stíhaček F-35 místo 15 miliard korun o přibližně 10 miliard Kč více. Kupka vysvětluje, že z toho pro Česko vyplývají určité výhody, a jako první z nich zmiňuje, že Česko dostane dva letouny o rok dříve.

Nákup stíhaček

Vláda Petra Fialy v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup následně v lednu 2024 ministryně obrany Jana Černochová (ODS) stvrdila podpisem memoranda se zástupci USA. Podle Ministerstva obrany vyrobí dvanáct stíhaček F-35 americká společnost Lockheed Martin v USA, dalších dvanáct pro ČR sestrojí italská společnost Cameri. První stroje přitom mají být hotové v roce 2029 a ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2035 (.pdf). 

Změna harmonogramu

Ministerstvo obrany původně počítalo s tím, že prvních šest letounů bude k dispozici k výcviku v roce 2029, další šestice v roce 2031 a nakonec v letech 2032–2034 každoročně další čtveřice strojů. Na podzim 2024 však resort obrany oznámil, že splátky za letouny F-35 urychlí. Tehdejší ekonomická ředitelka Ministerstva obrany Blanka Cupáková v té době uvedla, že „americká strana přišla s návrhem, že jsou schopni uspíšit výrobu dvou letounů a přesunout ji z roku 2031 do roku 2030“. 

Resort obrany proto nakonec místo původně plánovaných 15,5 mld. Kč vydal na splátky v roce 2024 26 mld. Kč (.pdf, str. 129). Ministryně obrany Jana Černochová tento krok obhajovala tím, že čeští vojáci budou moci cvičit na dvojici stíhaček o rok dříve. Podle nového harmonogramu by tak měl být sedmý a osmý stroj k dispozici k výcviku už v roce 2030 místo v roce 2031. Ministerstvo později upřesnilo, že tyto dva letouny budou nejdříve „sloužit k podpoře rozšířeného výcviku českého personálu na území USA“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle původního harmonogramu Ministerstva obrany mělo mít Česko k dispozici prvních šest letounů F-35 v roce 2029, dalších šest až v roce 2031 a zbývajících dvanáct v letech 2032–2034. Vláda se ale rozhodla splátky za tyto stroje urychlit. Podle ministerstva díky tomu došlo ke změně harmonogramu a Česko získá dva stroje rychleji – konkrétně sedmý a osmý letoun bude mít k dispozici místo v roce 2031 už o rok dříve. Martin Kupka tedy správně upozorňuje na to, že Česko dostane dva letouny dříve a získá je v roce 2030 místo původně plánovaného roku 2031. Kvůli nepřesnosti v pořadí letounů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.