ODS

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho ze čtenářů jsme opravili chybně uvedené názvy u výzkumných ústavů, které jsou financovány z prostředků státního rozpočtu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) reaguje na opakovaná slova Aleše Juchelky (ANO), podle kterého se v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 meziročně snížil rozpočet Ministerstva zemědělství o čtyři miliardy korun. Stanjura toto tvrzení následně koriguje a říká, že se pokles týká pouze dotací.

Rozpočet Ministerstva zemědělství

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství příští rok sníží na přibližně 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles přibližně o 3,7 miliardy Kč. 

V porovnání s rokem 2025 (.pdf, str. 32 ze 358) poklesnou v roce 2026 (.pdf, str. 24–25 z 57) Ministerstvu zemědělství jak příjmy, tak výdaje. Ačkoli se naprostá většina škrtů týká výdajů na dotace, návrh rozpočtu počítá např. také se snížením prostředků na výzkum, vývoj a inovace o necelých 82 milionů korun (.pdf, str. 32 ze 358; .pdf, str. 24–25 z 57). V reálném srovnání v cenách roku 2025 (.pdf, str. 3) tato podpora podle návrhu rozpočtu klesne zhruba o 9 %. Z těchto prostředků je mimo jiné financován Program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství (.pdf) nebo výzkumné instituce resortu zemědělství, jako je například Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu nebo Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy.

Závěr

Navržený rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2026 se v porovnání s předchozím rokem snížil o 3,7 mld. korun. Naprostou většinu poklesu tvoří dotace, škrty se ale týkají i některých jiných oblastí, např. prostředků na výzkum, vývoj a inovace, u kterých finanční prostředky podle návrhu klesnou o 82 mil. korun. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu regionálního rozvoje zdravotnictví a nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Poukazuje na úspěšné zřízení lékařské fakulty v Ostravě jako na dlouhodobý strategický plán a zároveň tvrdí, že toto opatření má pozitivní dopad na udržení absolventů v regionu.

Lékařská fakulta

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla v roce 2010. Univerzita nejprve v květnu 2009 předložila Ministerstvu zdravotnictví tzv. akreditační spis oboru Všeobecné lékařství (.pdf, str. 4) a v dubnu 2010 skutečně akreditaci pro tento obor získala od tehdejší Akreditační komise. V květnu 2010 poté MŠMT dalo definitivní souhlas se vznikem Lékařské fakulty. V té době vládl úřednický kabinet Jana Fischera, nikoli vláda ODS. 

Během vlády Mirka Topolánka, kterou tvořila ODS, KDU-ČSL a Zelení, ovšem resort školství přidělil Ostravské univerzitě 1,8 milionu Kč na „přípravu vzniku Lékařské fakulty“ (.pdf, str. 23). Dokument, který informaci o podpořeném projektu obsahuje, pochází (podle metadat souboru) už z ledna 2009 (.xlsx), tedy z posledních měsíců Topolánkovy vlády.

Vznik Lékařské fakulty Ostravské univerzity podporoval i Moravskoslezský kraj a město Ostrava, které univerzitě poskytlo grant na vznik přípravného týmu (.pdf, str. 5). O tomto pětimilionovém grantu rozhodla Ostrava v roce 2008, kdy radu města tvořila koalice ČSSD a ODS. Ve stejném roce také město Ostrava převedlo do vlastnictví Ostravské univerzity pavilon bývalé porodnice v Ostravě-Zábřehu, který byl vybrán jako sídlo nové lékařské fakulty (ČT 1, 11 února 2008, Report 18:00). Moravskoslezský kraj vyjádřil podporu vzniku nové fakulty např. v usnesení z února 2008, kdy ještě v čele kraje stál Evžen Tošenovský (ODS). 

Absolventi

Někdejší děkan ostravské lékařské fakulty Arnošt Martínek v roce 2019 uvedl, že podle průzkumu míří zhruba 70 % absolventů po odchodu z fakulty na pracovní místa v Moravskoslezském kraji. Současný děkan Rastislav Maďar později v roce 2023 zmiňoval, že hodnota dosahuje 80 %.

Závěr

Naprostá většina absolventů ostravské lékařské fakulty po získání titulu zůstává v Moravskoslezském kraji. Fakulta získala akreditaci v roce 2010, tedy až během úřednické vlády Jana Fischera. Ke vzniku fakulty přispěla ovšem i předcházející vláda Mirka Topolánka, složená z ODS, lidovců a Strany zelených. Ta Ostravské univerzitě v roce 2009 přidělila finanční prostředky na projekt, který se zabýval „přípravou vzniku“ lékařské fakulty. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu diskuze o české úhradové vyhlášce, která stanovuje výši úhrad za zdravotnické služby proplácené zdravotními pojišťovnami. V rámci této debaty poukázal na rozdíl mezi českým systémem a systémem v západních státech. Západní státy na rozdíl od ČR podle něj nemají svobodnou volbu lékaře a pacientům je lékař přidělen.

Možnost volby lékaře v Česku

V České republice mají pacienti právo si vybrat poskytovatele ambulantní péče a mohou si tedy zvolit, u kterého praktického lékaře, zubaře atp. se zaregistrují. Lidé si také mohou vybrat ambulantního specialistu, např. kardiologa či ortopeda. Ke specialistovi mohou jít v některých případech i bez doporučení od registrujícího lékaře. Pokud pacient požaduje léčbu či vyšetření, která lékař (včetně specialisty) neindikoval jako potřebná, z veřejného zdravotného pojištění hrazena nejsou.

Situace v západních zemích

Zbyněk Stanjura ve výroku zmiňuje západní země. Podívali jsme se proto na situaci v zemích západní Evropy, Kanady a USA. Jak ukazuje přehled níže, možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Lidé si v této zemi mohou zvolit konkrétního praktického lékaře, ale jen z oblasti svého bydliště. Ve Švédsku pacienti nemají automatické právo vybrat si konkrétního praktického lékaře (.pdf, str. 2; .pdf, str. 17), řada zdravotních středisek nicméně tuto volbu umožňuje.

V některých státech lidé nemají svobodnou volbu specialisty. V Irsku a většině částí Spojeného království je specializovaný lékař pacientům přidělován. V Itálii si sice občané mohou vybrat zdravotní středisko, kde jim bude specializovaná péče poskytnuta, ne ale jméno specialisty. Ve Švédsku je situace v případě výběru specialistů stejná jako v případě praktických lékařů – volba není zaručena, ale pacient může o konkrétního specialistu požádat.

Závěr

Analýza zdravotních systémů zemí západní Evropy, USA a Kanady ukazuje, že možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Ve Švédsku si lidé mohou vybrat zdravotní středisko a nemají automatické právo si vybrat konkrétního praktika, řada středisek však výběr umožňuje. Podobně je to ve Švédsku i v případě výběru specialistů. Volba specialistů je omezena také v Itálii, kde si pacienti mohou zvolit jen zdravotní středisko, ale ne jméno specializovaného lékaře. V Irsku a většině částí Spojeného království jsou specialisté lidem přidělováni. Z jednadvaceti sledovaných západních zemí tedy určitá omezení při výběru lékařů platí pouze v pěti státech, přímé přidělování přitom funguje jen ve dvou z nich. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako nepravdivý.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.

Společnosti spadající do holdingu Agrofert však v té době pobíraly řadu dotací. Některé vyplácelo Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo zemědělství, jiné proudily např. ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Závěr

V letech 2017 až 2021 čerpal Agrofert několik dotací od jednotlivých ministerstev či státních fondů. Podle soudních rozhodnutí však v tomto období holding fakticky ovládal Andrej Babiš, který současně zastával funkci premiéra. Zákon o střetu zájmů přitom od února 2017 zakazuje, aby společnosti, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, pobíraly státní dotace nebo se účastnily veřejných zakázek. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na kritiku Karla Havlíčka, podle něhož ministr financí Zbyněk Stanjura věděl o problémech spojených s bitcoinovým darem, ale žádné kroky proti jeho přijetí nepodnikl. Ministr Baxa poté zmiňuje, že hnutí ANO podle něj požadovalo, aby Stanjura úkoloval Finanční analytický úřad, což mu ale zákon neumožňuje.

Finanční analytický úřad

Na začátku června se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ptala ministra Stanjury na roli FAÚ při prověřování původu bitcoinů. Ministr se bránil, že podle zákona nemůže FAÚ úkolovat, což následně uznala i Schillerová. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš později v Poslanecké sněmovně řekl, že se měl Stanjura obrátit na FAÚ, aby podle jeho slov zakročil.

Finanční analytický úřad (FAÚ) plní funkci finanční zpravodajské jednotky. Cílem jeho práce je boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí. Úřad asistuje při vyšetřování hospodářských kauz, včetně tzv. bitcoinové kauzy. Na rozdíl od svého předchůdce, Finančního analytického útvaru, je FAÚ samostatný správní úřad s celostátní působností v rámci Ministerstva financí (.pdf, str. 18, 22). Jeho ředitel je jmenován na základě výběrového řízení dle zákona o státní službě a činnost úřadu kontroluje stálá komise Poslanecké sněmovny. Přestože zákon nijak nezakazuje úřadu a jeho řediteli komunikovat s ministerstvem o své činnosti, zákon zároveň nedává ministru pravomoc ukládat úřadu pokyny, např. aby vyšetřoval vybranou kauzu.

Závěr

Alena Schillerová z hnutí ANO položila Zbyňku Stanjurovi dotaz týkající se role FAÚ při prověřování bitcoinového daru. Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že se měl Stanjura na tento úřad obrátit. FAÚ je ovšem samostatný správní úřad a ministr financí skutečně nemá pravomoc FAÚ úkolovat. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa v kontextu výroku mluví o transparentnosti vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Naráží na vyjádření koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře o tom, že nenašel známky netransparentního jednání a že o časové ose ke kauze nejsou pochybnosti. Konkrétně Baxa reaguje na dotaz moderátorky ohledně toho, jestli by zpráva, kterou měl Uhlíř sepsat, nepřinesla nové informace. To odmítá a na výroku ilustruje, že byl resort spravedlnosti transparentní, což dle něj potvrdil i David Uhlíř.

Uhlíř a bitcoinová kauza

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1). Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil.

Nedlouho poté zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti Uhlířovo vyjádření o jeho konci. V něm uvedl, že mu resort neodepřel žádné podklady a zaměstnanci mu odpověděli na každý dotaz. Také dodal, že „neobjevil žádné další ‚kostlivce ve skříni ministerstva‘, které by chtěl před veřejností zatajovat“.

Na začátku srpna média zveřejnila Uhlířovo prohlášení, ve kterém mj. napsal, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat neměl, protože „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také uvedl, že „skutečnosti o nabídce daru, o následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti“, a dodal, že nezjistil informace, které by nebyly známé z veřejně dostupných zdrojů (.pdf).

Závěr

Někdejší koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř po svém konci uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné informace a že neobjevil žádné další „kostlivce“ resortu. Ve svém dalším vyjádření napsal, že časová osa potvrzuje skutečnosti o průběhu přijetí daru. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Audit k bitcoinové kauze

Ministerstvo spravedlnosti si v souvislosti s bitcoinovou kauzou nechalo vypracovat externí audit u firmy Grant Thornton ohledně přijetí daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského (.pdf, str. 18). Firma odevzdala první část auditu na konci července 2025. Resort tuto první část zveřejnil ve formě shrnutí nejprve na sociální síti X a následně i na svém webu (.pdf). 

Audit odhalil, že Ministerstvo spravedlnosti vědělo o okolnostech naznačujících riziko, že dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti. Podle auditorů tak k přijetí daru nemělo dojít (.pdf, str. 3). Resort podle auditu nepřistupoval k transakci s náležitou obezřetností a transakce zjevně nebyla centrálně koordinována ani posouzena z hlediska rizikovosti. Ministerstvo spravedlnosti také podle zprávy „nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci“ (.pdf, str. 3).

Závěr

Výsledky auditu společnosti Grant Thornton ohledně přijetí bitcoinového daru byly zveřejněny na konci července 2025. Ministerstvo spravedlnosti podle nich vědělo o tom, že dar může pocházet z trestné činnosti, a že je tak potenciálně rizikový. Bitcoiny tedy přijímat nemělo. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažkova slova

Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.

Vyjádření Fialy

Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.

Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.

Výroky Stanjury

Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.