Martin Kupka

Martin Kupka v rozhovoru mluví o zapojení českého průmyslu do pořízení amerických stíhaček F-35, které nahradí nyní používané gripeny. Konkrétně zmiňuje částku 15,3 miliard korun, což je podle něj celková hodnota 14 projektů, na kterých se mají podílet české firmy a univerzity.

Zapojení českých firem

Už v září 2023, kdy vláda Petra Fialy plán na nákup letounů schválila, Ministerstvo obrany uvádělo, že součástí dohod o nákupu bude zapojení českého průmyslu v oblasti výroby a univerzit do výzkumu a vývoje. Průmyslová spolupráce s americkou stranou pak byla smluvně uzavřena během letošního ledna, vzápětí nato resort obrany podepsal i celý kontrakt na pořízení stíhaček.

Připraveno je 11 projektů s výrobcem letadel F-35 Lockheed Martin a další tři projekty s firmou Pratt&Whitney v celkové hodnotě 15,3 miliardy korun. Na projektech se bude podílet celkem 13 českých podniků a univerzit, které se zapojí do čtyř oblastí – do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a do údržby, servisu a oprav nakoupených letounů.

Doplňme, že o těchto 14 projektech ministerstvo obrany mluvilo i v jednom z dokumentů z loňského roku (.pdf) a už tehdy vyjmenovávalo třináct firem a univerzit, se kterými dojednalo spolupráci:

• V dodavatelském řetězci budou hrát roli společnosti Ray Service, Honeywell Aerospace Olomouc, PBS, One3D a Centrum HiLase.
• V oblasti vývoje pro obranné projekty amerických firem budou působit Aero Vodochody Aerospace a Aerotech Czech. V oblasti výzkumu resort počítal se zapojením ČVUT, VUT a státního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
• Do výcviku pilotů bude zapojen státní podnik LOM a firma VRGineers.
• Údržbu a servis zajistí společnost VR Group (.pdf).

Pro úplnost je vhodné dodat, že některé firmy jsou zapojeny do více oblastí. Podle informací ze září 2023 by se spolupráce měla dále týkat např. kosmických technologií, kybernetiky, umělé inteligence nebo robotiky.

Závěr

V souvislosti s nákupem amerických letounů F-35 je tedy připraveno celkem 14 projektů v celkové hodnotě 15,3 miliard Kč, na kterých se bude podílet 13 českých firem a univerzit. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o pořízení 24 letounů F-35 od USA. Podle Kupky jak Jana Černochová, tak i Armáda ČR opakovaně vysvětlovaly veřejnosti i opozici, proč k tomuto nákupu přistoupily. V našem odůvodnění jsme se tedy zaměřili na to, zda ke Kupkou zmíněným krokům ze strany Jany Černochové a armády opravdu došlo.

Uveďme, že nákup stíhaček Fialova vláda schválila v září 2023. Ministryně obrany Jana Černochová společně s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem na konci letošního ledna podepsala memorandum o jejich koupi. Náklady na pořízení vyjdou na 150 miliard korun, dalších 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz letounů do konce jejich životnosti. První F-35 armáda dostane v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Informování veřejnosti

Ministryně Černochová o modernizaci českého letectva hovořila již od začátku svého mandátu. V červenci 2022, po zahájení vyjednávání o nákupu F-35 s USA, mluvila o těchto strojích jako o „nejsofistikovanější zbrani, která je na trhu“. Uvedla také, že „je v zájmu Česka i obou organizací (NATO a Evropské unie, pozn. Demagog.cz), abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.“

Po schválení nákupu v září 2023 Černochová na tiskové konferenci vlády uvedla (video, čas: 4:16), že nákup F-35 byl učiněn „v naprosté koaliční shodě“. Výdaje do roku 2034, tedy 150 miliard korun, podle ní každého občana vyjdou na 700 korun ročně. Částku přirovnala například k ceně „dvojky vína nebo osmi cigaretám na občana měsíčně,“ anebo k nákupu „jedné basy plzeňského piva, rodinné vstupenky do ZOO nebo kina“.

Armáda také opakovaně vysvětlovala informace týkající se nákupu stíhaček F-35 veřejnosti. V září 2023 se uskutečnilo setkání novinářů s představiteli Generálního štábu, kdy armáda zároveň odtajnila část dokumentu nazvaného Podoba taktického letectva AČR po roce 2027. Armáda tyto kroky podnikla kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevovaly informace, které podle ní nebyly pravdivé.

Ministerstvo obrany se také vyjádřilo k některým nepravdivým a zavádějícím informacím kolujícím ve veřejném prostoru. Kromě toho Armáda zveřejnila dva podcasty s názvem Neviditelné stíhačky, věnované právě nákupu stíhaček F-35, kdy se první z nich zaměřil na technické výhody stroje a druhý na samotný průběh nákupu.

Debata s hnutím ANO

V srpnu 2023 se Jana Černochová pro Seznam Zprávy vyjádřila, že hodlá s opozičním hnutím ANO sdílet některé informace o nákupu F-35, zároveň ovšem upozornila na to, že část z nich může být pod přísným průmyslovým embargem. V září 2023 se uskutečnila schůzka generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o pořízení letounů. Té se účastnili i zástupci opozičního hnutí ANO, např. Pavel Růžička, Lubomír Metnar nebo Roman Kubíček.

Ministr dopravy Kupka ve výroku mluví o tom, že Jana Černochová nákup F-35 opozičním poslancům z hnutí ANO představila dvakrát během jednání jejich poslaneckého klubu. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale tyto informace nedohledali. Obrátili jsme se proto na zástupce vlády i hnutí ANO, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. Jak nicméně vyplývá z předchozích řádků, opoziční politici byli o pořízení letounů informováni.

Dodejme, že právě opozice se dlouhodobě staví proti nákupu. Nelíbí se jí především cena letounů a jejich provozní náklady. Z hnutí ANO se v této věci vyjádřil negativně např. již zmíněný Lubomír Metnar, podle kterého měla vláda jednat minimálně se dvěma dodavateli, aby měla možnost porovnat nabídky. Podle Pavla Růžičky částky na nákup a provoz letounů uvedené vládou nejsou důvěryhodné. Karel Havlíček se pak obává, že si pořízení letounů Česká republika nemůže dovolit.

Sněmovní výbory a odborné semináře

Nákup letounů F-35 se projednával také ve sněmovních výborech. Ve Výboru pro obranu se tak stalo např. už v srpnu 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě Jana Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se účastnili Lubomír Metnar a Pavel Růžička a také další poslanci z hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský (.pdf, str. 1).

Po zmíněné tiskové konferenci v září 2023 byl uspořádán odborný seminář ve Kbelích (video). Semináře se zúčastnila Jana Černochová spolu s Karlem Řehkou a prostor byl věnován také dotazům z řad novinářů (video, čas: 48:09). V říjnu 2023 místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček uspořádali seminář (.pdf) s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?“, na kterém se podíleli jak zástupci resortu obrany, tak i armády.

Závěr

Jak ministryně obrany Jana Černochová, tak jiní zástupci Ministerstva obrany a české armády nákup amerických stíhaček F-35 vysvětlovali veřejnosti prostřednictvím tiskových konferencí, odborných seminářů nebo také jiných vystoupení v médiích. Debata probíhala i s představiteli opozičního hnutí ANO, a to buď v rámci speciálních seminářů nebo v rámci sněmovních výborů pro obranu a pro bezpečnost. Ačkoliv se nám nepodařilo potvrdit, jestli ministryně Černochová vysvětlovala pořízení nových stíhaček i přímo na jednání poslaneckého klubu ANO, celá řada poslanců opozičního hnutí se účastnila zmíněných jednání výborů, kde Jana Černochová nákup prezentovala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o nákupu 24 amerických stíhacích letounů F-35, který na konci ledna podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Samotné pořízení těchto letadel vláda schválila už v září 2023. Podle Kupky tak podpis Černochové nebyl překvapivý, protože ona sama dříve zmiňovala, že smlouvu musí podepsat do konce letošního března.

Ministryně obrany už v polovině prosince řekla, že by k podpisu memoranda mělo dojít přibližně na přelomu ledna a února. Současně uvedla, že smlouvu musí podepsat do konce března, „protože tou nabídkou, kterou Česko obdrželo, jsou Spojené státy vázány do konce března“ (video, čas 16:22).

O termínu, kdy musí dojít k podpisu, mluvila Jana Černochová také v lednu tohoto roku, kdy v Partii na CNN Prima NEWS zmínila, že „jsme vázáni do konce března tu smlouvu uzavřít“ (video, čas 1:06). V lednu se obdobně vyjádřil např. i mluvčí Ministerstva obrany Karel Čapek (Právo, 12. ledna 2024).

Na plénu Poslanecké sněmovny Jana Černochová hovořila o F-35 hned několikrát, například v kontextu nabídky od společnosti Gripen nebo během porovnávání ceny českého a izraelského nákupu těchto strojů. O samotném podpisu však ve svých proslovech nemluvila.

Ministryně obrany Černochová tedy ve veřejném prostoru vícekrát zmínila, že smlouva k nákupu amerických stíhaček F-35 bude stvrzena do konce letošního března. Na půdě Sněmovny ale o podpisu nemluvila, výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 a uvádí, že první stroje má Česko obdržet v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který bude jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Na začátku února 2023 se pak představitelé české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace o způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

V dubnu 2023 se v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), které se dle Ministerstva obrany „týkalo všech aspektů potenciální akvizice“. Český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak se zástupci firmy Lockheed Martin. V červnu loňského roku pak prodej stíhaček schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Vláda Petra Fialy nákup za celkem 150 miliard korun schválila ke konci září (.pdf).

Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení letounů F-35, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí. Podle Ministerstva obrany by první stroje do České republiky měly být dodány v roce 2031, poslední kusy dorazí v roce 2035. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka v kontextu výroku obhajuje nákup amerických stíhacích letounů F-35. Tvrdí, že se jedná o jediné dostupné stroje páté generace, což byl podle něj jeden z hlavních důvodů, proč si Česko vybralo právě tento typ letounů.

Pátá generace

Uveďme, že pátá generace stíhacích letounů se oproti předchozí generaci liší zejména v oblasti technologie stealth (také označována jako obtížná zjistitelnost), jejímž cílem je skrýt letoun v radarové a infračervené oblasti. Kromě toho by letouny páté generace měly být také rychlejší a lépe ovladatelné než starší stroje, a to převážně díky novým digitálním systémům.

Prvním letounem této generace byl americký F-22 Raptor, který poprvé vzlétl v roce 1997. Následně byl nahrazen právě nově nasmlouvanými F-35A Lightning II. Oba tyto stroje vyvinula americká společnost Lockheed Martin. Na jejich výrobu zareagovaly Rusko a Čína, které vyvinuly vlastní letouny se stealth technologií. Konkrétně se jedná o ruskou stíhačku Suchoj Su-57 a čínskou Čcheng-tu J-20. Čína ale tyto stroje neprodává ostatním státům, a u ruských strojů panují pochybnosti ohledně efektivnosti stealth technologie. Také není k dispozici dostatek informací, na základě kterých by ruské stíhačky šlo jednoznačně zařadit do páté generace.

Jediným dostupným strojem nejnovější generace jsou tak americké F-35, jak dříve uvedla i česká armáda. Dodejme, že u některých jiných typů letadel se vede debata, zdali splňují parametry páté generace. Jde např. o Eurofighter Typhoon, který má digitální asistenci a technologii stealth. Za konkurencí ovšem zaostává, a je tak častěji popisován jako letoun generace 4,5.

Závěr

Jedinými dostupnými letouny páté generace jsou v současnosti pouze americké stíhačky F-35. Čína sice disponuje letounem páté generace, ale neprodává ho ostatním státům. U ruských strojů pak existují pochybnosti ohledně jejich zařazení do této generace. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka kritizuje Tomia Okamuru, protože se podle něj v minulosti přátelil s politiky, které podporoval ruský režim. V naší analýze se proto zaměříme na to, jestli se Tomio Okamura s takovými lidmi opravdu stýkal a obrazně řečeno „objímal“.

Političkou, jež bývá spojována s podporou z Ruska, je francouzská krajněpravicová bývalá prezidentská kandidátka Marine Le Pen. Ta dlouhodobě kritizuje Evropskou unii a je odpůrkyní Severoatlantické aliance. Le Pen podle francouzského deníku Le Monde opakovaně podporovala Putinův režim v Rusku.

V roce 2014 Národnímu sdružení (tehdy se strana jmenovala Národní fronta a její šéfkou byla právě Le Pen) ruská soukromá banka s vazbami na stát podle ČTK půjčila devět milionů eur, které měly podle Washington Post mj. dopomoci Marine Le Pen k vítězství v prezidentských volbách v roce 2017. Před volbami se v Moskvě dokonce setkala s ruským prezidentem.

Samotný Tomio Okamura mluví o Le Pen jako o své „dlouholeté přítelkyni“. Otevřeně ji podporuje dlouhodobě, v dubnu letošního roku ji pak jel do Paříže podpořit při sčítání výsledků druhého kola prezidentských voleb.

Dalším významným politikem s údajnými ruskými vazbami je italský bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, který otevřeně obdivoval ruského prezidenta – svými názory se chlubil i tričkem s Putinovým obličejem. Salviniho strana Liga byla již v roce 2019 vyšetřována, zda nedostávala peníze z Ruska, které podle webu BuzzFeed News sloužily k financování kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Tomio Okamura označuje Salviniho za svého přítele a v posledních letech se několikrát setkali.

Marine Le Pen i Matteo Salvini skutečně čelí důvodným obviněním z toho, že jejich politické aktivity podporovaly ruský režim. Zároveň je pravda, že se s nimi Tomio Okamura opakovaně stýká a označuje je za své přátele. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na svém Twitteru v červnu napsal, že se státu ve spolupráci se skupinou ČEZ podařilo zajistit kapacitu v nizozemském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Bližší podrobnosti tehdy Síkela neuvedl. Na začátku července pak nizozemský velvyslanec v České republice oznámil, že Česko by mělo získat přibližně tři miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně třetinu naší roční spotřeby.

Na tiskové konferenci 19. července 2022 ministr průmyslu a obchodu oznámil detaily uzavřené dohody. Plovoucí terminál u nizozemského Eemshavenu by měl začít fungovat v září a ČEZ v něm má podle Síkely a generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše pronajatou kapacitu na zpětné zplynování LNG ze 30 tankerů. ČEZ také údajně zajistil kapacitu v přepravních trasách do Česka.

Jozef Síkela také řekl, že stát, respektive ČEZ zatím nemá zajištěné samotné dodávky LNG do nizozemského terminálu. O těch ČEZ zatím vyjednává, Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu na svém webu uvedlo: „Pracujeme také na tom, abychom do tohoto terminálu zajistili dostatek dodávek LNG. Ministr Síkela v červnu navštívil Katar, kde spolu s dalšími českými ministry jednal o dodávkách LNG i s tamním emírem. MPO také zprostředkovalo českým obchodníkům jednání se zástupci Ománu či Ázerbájdžánu“.

V České republice existují čtyři společnosti, které provozují (.pdf, str. 19) podzemní zásobníky plynu: největší z nich je RWE Gas Storage CZ se šesti podzemními zásobníky o objemu přes 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalšími jsou MND Energy Storage vlastnící dvě skladovací struktury o objemu 320 milionů metrů krychlových a Moravia Gas Storage s jedním zásobníkem o objemu 448 milionů metrů krychlových.

Na českém území – v Dolních Bojanovicích (.pdf, str. 58) v těsné blízkosti slovenských hranic – se také nachází jeden zásobník společnosti SPP Storage. Ten však slouží (.pdf, str. 9) primárně pro potřeby Slovenska a není připojený k české plynárenské soustavě (.pdf, str. 19), do výpočtů v našem hodnocení ho proto nezahrnujeme. Dohromady má tedy Česká republika k dispozici kolem 3,468 miliardy metrů krychlových na uskladnění plynu.

Než začneme uvádět konkrétní množství uloženého plynu, je třeba zmínit, že zdroje, na které odkazujeme, plyn uvádí v jednotkách využitelné energie, tedy kilowatthodinách (kWh), respektive v MWh či TWh. Základní koeficient pro přepočet z metrů krychlových na kilowatthodiny je 10,62; 1 metr krychlový se tedy rovná přibližně 10,62 killowatthodiny.

RWE Gas Storage CZ mělo k 21. srpnu 2022 ve svých zásobnících uloženo 2,458 miliardy metrů krychlových plynu. MND Energy Storage mělo ke stejnému datu uskladněno 280 milionů metrů krychlových plynu a Moravia Gas Storage mělo uskladněno 152 milionů m³. V den rozhovoru bylo tedy v zásobnících dohromady uloženo 2,89 miliardy metrů krychlových plynu, což je zhruba 83 % celkové kapacity. Jelikož odchylka činí v konečném důsledku přibližně jedno procento, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. SSHR dle www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-189#p2">zákona o nouzových zásobách ropy vytváří a udržuje hmotné rezervy ropy a ropných produktů „ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku“. Další skupiny hmotných rezerv tvoří také průmyslové suroviny nebo zemědělské a potravinářské komodity.

Vláda Petra Fialy v utajeném režimu již v dubnu 2022 rozhodla, že stát vůbec poprvé nakoupí zemní plyn do státních hmotných rezerv, přestože zemní plyn (Příloha A, bod 3.2) nepatří mezi položky, které SSHR standardně nakupuje (Příloha A, bod 3.4). SSHR tak nakoupila 2,4 TWh plynu, což v přepočtu odpovídá zhruba 230 milionům metrů krychlových, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela pak množství nakoupeného plynu popisoval jako „necelých 240 milionů metrů krychlových“.

Dodávka plynu, kterou zajišťovala společnost ČEZ, už byla podle SSHR dokončena. „Tím došlo k naplnění úkolu od vlády pořídit do nouzových zásob novou komoditu a zvýšit energetickou bezpečnost ČR,“ řekl k tomu na začátku července předseda SSHR Pavel Švagr.

Pro kontext dodejme, že přidáním plynu do státních hmotných rezerv se vláda připravuje na případné zastavení dodávek ruského plynu, na kterém je Česká republika závislá.

K přerušení dodávek ruského plynu do ČR v minulosti došlo v lednu roku 2009, kdy Ukrajina odmítla splatit dluh za plyn ruské společnosti Gazprom. Spor trval necelých 14 dní, poté se zástupci ruské a ukrajinské strany dohodli na nových cenách plynu.

Na podzim téhož roku se ve veřejném prostoru řešilo, zda je Česká republika připravena na další případný výpadek dodávek plynu. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (v úřednické vládě Jana Fischera) v pořadu České televize zmínil (video, čas 54:45), že zařazení plynu do státních hmotných rezerv je pouze jedno dlouhodobé opatření, které se však netýká roku 2009 nebo 2010. Zemní plyn v roce 2009 do státních hmotných rezerv zařazen nebyl a tehdejší vláda k jeho nákupu nepřistoupila.

Na závěr uveďme, že vláda skutečně rozhodla o nákupu přibližně 230 milionů metrů krychlových zemního plynu. Dle květnového vyjádření předsedy SSHR Pavla Švagra je plyn „nově přidanou položkou“ státních hmotných rezerv. O zařazení plynu do těchto rezerv se uvažovalo již v roce 2009, nicméně k tomu tehdy nedošlo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.