Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Ministr dopravy
222
Zobrazit filtry
Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

My jsme, a v tom směru i ministerstvo pro místní rozvoj tomu velmi napomohlo, přišli jsme a podařilo se prosadit digitalizaci stavebního řízení. Před Vánoci se podařilo ve třetím čtení ten komplexní pozměňovací návrh schválit.
Události, komentáře, 8. ledna 2020
Pravda
Na schůzi Poslanecké sněmovny 4. prosince 2019 byla ve třetím čtení schválena novela zákona o zeměměřičství a 6. ledna 2020 byla postoupena Senátu, který o ní teprve bude hlasovat. Ministerstvo pro místní rozvoj se podílelo na prosazení digitalizace stavebního řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj spolupracuje s ICT UNIÍ a specialisty na e-government na projektu digitalizace stavebního řízení. Zmiňovaná novela (.pdf, str. 1) zákona o zeměměřičství, stavebního zákona a dalších byla navržena skupinou poslanců a podle vyjádření ministryně Dostálové pro server euro.cz se na jejím obsahu podílelo i Ministerstvo pro místní rozvoj.

K projednávání této novely v Poslanecké sněmovně došlo v druhé polovině roku 2019. Ve třetím čtení, které proběhlo 4. prosince 2019, byla novela zákona Poslaneckou sněmovnou schválena, a to včetně komplexního pozměňovacího návrhu, u jehož přípravy (.pdf, str. 5) bylo i Ministerstvo pro místní rozvoj. Novela byla 6. ledna 2020 poslána do Senátu, který o ní bude teprve jednat. Podle důvodové zprávy k předložené novele hy jedním z přínosů uvedené novely mělo být „zrychlení přípravy, umisťování a povolování staveb v České republice“ (.pdf, str. 12).

Tato novela by měla umožnit vznik geoportálu územního plánování a mělo by být možné elektronické povolování staveb. Mimo jiné je do zákona přidán paragraf 4b–4d. Paragraf 4b se věnuje digitální technické mapě kraje. Určuje, kdo ji spravuje a které prvky v ní mají být zahrnuty. Podle odstavce 4 paragrafu 4b (.doc, str. 1–2) „obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o:

a)       druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,

b)       umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území“.

Paragraf 4c (.doc, str. 3) se věnuje digitálním mapám obcí a 4d (.doc, str. 3) digitální mapě veřejné správy. Digitální mapy města budou spravovat obce v samostatné působnosti. Digitální mapa veřejné správy „bude tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů“.

Součástí novely je také změna (.doc, str. 6–7) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona o základních registrech č. 111/2009 Sb. Celkově má vzniknout tzv. portál stavebníka, ve kterém budou obsaženy informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník.

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Ta tabulka je pro nás velmi nepříznivá. To zdržení, ke kterému dochází v posledních šesti let, v posledních šesti letech nás staví opravdu za africké země.
Události, komentáře, 8. ledna 2020
Pravda
Během posledních 6 let se délka stavebního řízení dle žebříčku „Doing Business“ prodloužila ze 120 na 246 dní. Česko se tak skutečně řadí za některé africké země. V roce 2020 to byl např. Kamerun nebo Pobřeží slonoviny. Celkově je v žebříčku ČR na 157. místě.

Jak plyne z kontextu rozhovoru, tabulkou je v tomto případě myšlen žebříček zemí „Dealing with Construction Permits“ („Řešení stavebních povolení“) v průzkumu Světové banky „Doing Business Report 2020“. V tomto žebříčku jsou zjednodušeně řečeno srovnány jednotlivé země světa podle snadnosti získání stavebního povolení v dané zemi. Česká republika se umístila se skóre (.pdf, str. 12) 56,2 na 157. místě.

V roce 2015 byla Česká republika v žebříčku (.pdf, str. 181) na 139. místě s indexem 62,91. V letech 2016 (.pdf, str. 197), 2017 (.pdf, str. 202) a 2018 (.pdf, str. 156) se index udržoval na stejné hranici až do roku 2019, kdy index klesl (.pdf, str. 166) na hodnotu 56,20. Stejnou hodnotu Česká republika získala (.pdf, str. 12) i v roce 2020.

Před Českou republiku se v rámci tohoto žebříčku opravdu řadí některé africké státy. S indexem 56,5 se před ČR umístil v letošním roce např. Kamerun, s indexem 57,4 Pobřeží slonoviny a Tanzánie s 57,9 body. V každém roce za posledních 6 let se před ČR umístil některý z afrických států. V roce 2015 (.pdf, str. 186) to byl např. Gabon s indexem 74,36, v roce 2016 (.pdf, str. 199) např. Egypt s indexem 65,97, v roce 2017 (.pdf, str. 239) např. Jihoafrická republika s indexem 68,21, v roce 2018 (.pdf, str. 157) např. Džibuti s indexem 68,48 a v roce 2019 (.pdf, str. 181) to byla např. Keňa s indexem 63,49. Od roku 2015 tedy vždy některý z afrických států byl v rámci indexu řešení stavebních povolení před Českou republikou a staví to Českou republiku za některé africké země.

Mezi lety 2011–2014 byla délka stavebního řízení poměrně stálá poté, co klesla na hodnotu 120 dnů ve zprávě z roku 2012 (.pdf, str. 91). V roce 2015 (.pdf, str. 181) stoupla délka na 143 dnů, avšak od roku 2016 (.pdf, str. 197) vzrostla délka řízení až na 247 dnů, na nichž se drží dodnes. V průzkumu z roku 2020 (.pdf, str. 4) se délka oproti roku 2019 (.pdf, str. 166) nezměnila a k většímu posunu tedy ani tento rok nedošlo (viz tabulka).

Údaje za rok 2011 (.pdf, str. 159), 2013 (.pdf, str. 159) a 2014 (.pdf, str. 187).

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Andrej Babiš si nedávno na Facebooku stěžoval, že mu nějaký úředník z ministerstva dopravy zastavil dálnici.
Události, komentáře, 8. ledna 2020
Nepravda
Andrej Babiš často píše na svém facebookovém profilu o pomalosti výstavby dopravní infrastruktury a upozorňuje, že problém je i na straně úřadů, v nedávné době si ale nestěžoval na úředníka, který by mu zastavil výstavbu dálnice.


Andrej Babiš píše na svém facebookovém profilu opakovaně o pomalosti výstavby dopravní infrastruktury. Například 22. prosince 2019 cituje slova šéfa Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla:


„Věřte, že bych stavěl nejradši vše a hned. Od toho tady jsem. Ale prostě to v ČR nejde, všichni se neustále odvolávají a blokují, úřady nefungují, na 4 roky se zastavila příprava, propadly EIA a normálně připravovat můžeme tak od roku 2017. Příklad za všechny, D1 u Přerova. Už teď vím, že dřív než za 2 roky stavět nebudu, a to mám vše nachystané. Budu čekat na úřady... Beznaděj. (...) S těmi odpůrci se sejdu, bavím se s nimi – je mi jedno kdy a kde, klidně celou noc. Ale oni stejně řeknou – nikdy nedopustím, aby ta dálnice tady byla. A přes všechny ty úřednické boje se jim to podaří zablokovat. A ta byrokracie – dříve mělo ÚR na dálnici 15 stran a teď má 300 stran – a v tom vždy někdo něco podělá.“

O práci úřadů se vyjádřil Andrej Babiš v jiném facebookovém příspěvku 8. prosince 2019 v souvislosti s novelou stavebního zákona:



„Určitě se taky nemůžete dočkat, až začne nový stavební zákon platit. Státní úředníci budou muset dodržovat lhůty, stejně jako je musí dodržovat občan vůči státu. Už si nebudou moct přehazovat občana mezi sebou, ale budou většinu věcí řešit za něj a elektronicky. Už se nebudou moct vymlouvat na dovolenou nebo nemoc, ale v nově nastaveném systému jim budou umět vypomoct kolegové na jiném úřadě. Už se nestane, že by významné stavby, jako třeba dálniční obchvat, řešily malé stavební úřady, které na to nemají lidi ani zkušenosti.“

Na úředníka z ministerstva dopravy si Andrej Babiš před nedávnem stěžoval ve svém příspěvku ze dne 24. listopadu 2019. Jednalo se však podle jeho slov o nečinnost ve věci zákazu předjíždění kamionů.

„Určitě se teď ptáte, proč máme dosud zákaz předjíždění kamionů jen na 54 kilometrech? Za to poděkujte zákonu o státní službě. Představte si, že i když já jako premiér v této zemi na to tlačím, a se mnou ministr dopravy, nějaký úředník pod ním to už tři měsíce ignoruje. Prostě to neřeší a nejsou na něj žádné páky.“

Andrej Babiš tedy často píše na svém facebookovém profilu o pomalosti výstavby dopravní infrastruktury (např. i v příspěvku z 1. prosince 2019 nebo v příspěvku z 5. ledna 2020) a upozorňuje, že problém je i na straně úřadů. V nedávné době si ale nestěžoval na úředníka, který by mu zastavil výstavbu dálnice. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

No, já především poznamenám, že jak komunistická strana, tak sociální demokracie v těch volbách (2017, pozn. Demagog.cz) získala historicky málo procent.
Události, komentáře, 27. června 2018
Pravda

KSČM skutečně ve volbách dosáhla nejhoršího výsledku od svého založení v roce 1921. Data jsou dostupná v námi již dříve zpracovaném výroku (volby mezi lety 1946 a 1990 pochopitelně neuvádíme, nešlo o volby svobodné).

Sociální demokraté v podzimních volbách dosáhli na nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Po listopadu 1989 dosáhli na horší výsledek v obou volbách (do České národní rady), které se konaly ještě za federace.

(data k volebním výsledkům jsou ručně posbírána z webu Volby.cz a z jednotlivých volebních výsledků z období 1. a 3. Československé republiky)

Za první republiky sociální demokraté (pod značkou Československá sociálně demokratická strana dělnická) dosahovali vždy lepších výsledků, než kolik získali na podzim 2017 (tj. 7,3 %). Stejně tak ve volbách 1946, ovšem zde je nutno dodat, že šlo o volby s limitovaným počtem stran.

Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Vláda v demisi, jak víme, intenzivně objíždí kraje. (...) Co všechno se už dozvěděli? Že bude nová interna s centrálním příjmem v Baťově nemocnici za 1,5 mld., že se zrevitalizuje Vojenský prostor Ralsko, že se vybuduje Centrum urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec, že se odkoupí Ještěd, že bude nový zimní stadion v Brně a taky že bude rychlobruslařský stadion a také nová koncertní síň v Praze. Suma sumárum dělají všechny ty sliby určitě mnohem víc než 100 mld. korun.
Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť jednak konkrétní sliby v krajích na jednotlivé místní projekty, o nichž Kupka mluví, nepřesahují částku 100 miliard, a navíc u všech takto popisovaných staveb nelze říci, že by se vláda přímo zavázala k tomu, že je kompletně zaplatí ze státního rozpočtu.

Server iROZHLAS.cz v dubnu vytvořil seznam slíbených investic během vládních návštěv krajů, který skutečně dosahuje na částku okolo 110 miliard korun. Mnoho příkladů, které uvádí Martin Kupka, však v těchto „investičních záměrech“, jak sliby nazval premiér Andrej Babiš, není. Navíc tento přehled obsahuje i částky jako jsou navyšování důchodů, snížení daní nebo zvýšení platů učitelů. V celkovém objemu závazků jde o největší položky, tedy Kupkou zmiňované místní investice rozhodně nedosahují částky převyšující 100 miliard.

Nová interna v Baťově nemocnici by měla stát zhruba 4 miliardy, na které by kraj rád získal podporu i od státu. Andrej Babiš žádnou konkrétní částku neslíbil, pouze ale uvedl, že třetinové spolufinancování státem by „bylo fér“.

K Centru urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec se podle hejtmana Půty vláda během návštěvy kraje vyjádřila takto: „Vláda konstatovala, že chce vytvořit fond ve zdravotnictví, který bude financovat podobné záležitosti.“

Ohledně Ještědu premiér Babiš (video, cca 0:25) uvedl: „Bylo by nejlepší, kdyby to kraj odkoupil, a v rámci našeho programu investic do kulturního dědictví bychom mohli s tím pomoci.“

Ostatní položky, které Martin Kupka zmiňuje, jsou na již jmenovaném seznamu serveru iROZHLAS.cz, a započítávají se tak do celkové položky. Částka však není zcela přesná, jelikož např. u stavby silnic a dálnic žádná konkrétní suma nepadla, pouze bylo zmíněno, že se na to „musí najít peníze“.

Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Vezměme si třeba sliby hnutí ANO právě v té zmíněné Praze. Jen pro příklad. V roce 2014 slib dobudování severní části Pražského okruhu a železnice z centra na letiště. Co z toho zbylo? A to jsou mimochodem státní investice, nikoliv investice hlavního města Prahy. Státní investice. Nejen že se nic nedobudovalo, ale výstavba se neposunula ani o píď.
Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť sliby hnutí ANO v této věci dodrženy nebyly. Doplňme drobnou výhradu k hodnocení, a to v tom, že část budoucího železničního spojení Prahy s Kladnem je brána i jako výstavba spojení na letiště a v této věci se jisté kroky podnikly. Nejde ovšem o rychlodráhu, jak bylo slibováno.

„Zasadíme se o dobudování severní varianty Pražského okruhu a rychlodráhy spojující Letiště Václava Havla s centrem metropole.“ Tento slib pochází přímo z volebního programu hnutí ANO do zastupitelstva Prahy z roku 2014.

Projekt společnosti na spojení Prahy přes tehdejší letiště Ruzyně s Kladnem se objevil již v 90. letech. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004, projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. Nyní je situace taková, že projekt spojení centra Prahy a letiště čeká na schválení všech úřadů. Zda se výstavba uskuteční, není jisté, protože není dosud hotová aktualizace studie proveditelnosti, která má ukázat, jestli je ekonomické novou trať stavět.

Výstavba železničního spojení na pražské letiště a do Kladna začala v polovině roku 2017 zahájením rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde ale jen o jednu z mnoha plánovaných rekonstrukcí týkajících se spojení centra a letiště. Oprava Negrelliho viaduktu vyjde na téměř 1,5 miliardy korun - bezmála miliarda poputuje z unijních fondů. Celá rekonstrukce potrvá přes tři roky.

V pozici investora vystupuje Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), která vznikla dne 1. 1. 2003 na základě zákona č. 77/2002 Sb. Jedná se tak o státní investici a nikoliv investici hlavního města Prahy.

Co se týče dobudování severní části Pražského okruhu, stále se vybírá vhodná varianta a zahájení stavebních prací se nadále odkládá.

Martin Kupka
ODS

Martin Kupka

Jenom já si připomenu nebo připomenu vám, to zaznělo jako slib po zimní olympiádě v roce 2014, jak bude rychlobruslařský stadion. Zaznělo to v mnoha médiích. A kde nic, tu nic.
Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018
Pravda

Po zimní olympiádě se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil při návštěvě Vysočiny takto:

„Je představa, a mně se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty.“ Andrej Babiš jako ministr financí chtěl postavit rychlobruslařskou halu v Brně, kde se setkal s trenérem Martiny Sáblíkově a primátorem Petrem Vokřálem. Od nápadu však upustil, Kraji Vysočina byla totiž v té době přidělena dotace 40 miliónů právě na výstavbu haly v rámci olympijského centra na Vysočině. Stavba olympijského centra a stejně tak rychlobruslařské haly do dnešního dne nezačala.