Martin Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. SSHR dle www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-189#p2">zákona o nouzových zásobách ropy vytváří a udržuje hmotné rezervy ropy a ropných produktů „ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku“. Další skupiny hmotných rezerv tvoří také průmyslové suroviny nebo zemědělské a potravinářské komodity.

Vláda Petra Fialy v utajeném režimu již v dubnu 2022 rozhodla, že stát vůbec poprvé nakoupí zemní plyn do státních hmotných rezerv, přestože zemní plyn (Příloha A, bod 3.2) nepatří mezi položky, které SSHR standardně nakupuje (Příloha A, bod 3.4). SSHR tak nakoupila 2,4 TWh plynu, což v přepočtu odpovídá zhruba 230 milionům metrů krychlových, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela pak množství nakoupeného plynu popisoval jako „necelých 240 milionů metrů krychlových“.

Dodávka plynu, kterou zajišťovala společnost ČEZ, už byla podle SSHR dokončena. „Tím došlo k naplnění úkolu od vlády pořídit do nouzových zásob novou komoditu a zvýšit energetickou bezpečnost ČR,“ řekl k tomu na začátku července předseda SSHR Pavel Švagr.

Pro kontext dodejme, že přidáním plynu do státních hmotných rezerv se vláda připravuje na případné zastavení dodávek ruského plynu, na kterém je Česká republika závislá.

K přerušení dodávek ruského plynu do ČR v minulosti došlo v lednu roku 2009, kdy Ukrajina odmítla splatit dluh za plyn ruské společnosti Gazprom. Spor trval necelých 14 dní, poté se zástupci ruské a ukrajinské strany dohodli na nových cenách plynu.

Na podzim téhož roku se ve veřejném prostoru řešilo, zda je Česká republika připravena na další případný výpadek dodávek plynu. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (v úřednické vládě Jana Fischera) v pořadu České televize zmínil (video, čas 54:45), že zařazení plynu do státních hmotných rezerv je pouze jedno dlouhodobé opatření, které se však netýká roku 2009 nebo 2010. Zemní plyn v roce 2009 do státních hmotných rezerv zařazen nebyl a tehdejší vláda k jeho nákupu nepřistoupila.

Na závěr uveďme, že vláda skutečně rozhodla o nákupu přibližně 230 milionů metrů krychlových zemního plynu. Dle květnového vyjádření předsedy SSHR Pavla Švagra je plyn „nově přidanou položkou“ státních hmotných rezerv. O zařazení plynu do těchto rezerv se uvažovalo již v roce 2009, nicméně k tomu tehdy nedošlo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

V České republice existují čtyři společnosti, které provozují (.pdf, str. 19) podzemní zásobníky plynu: největší z nich je RWE Gas Storage CZ se šesti podzemními zásobníky o objemu přes 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalšími jsou MND Energy Storage vlastnící dvě skladovací struktury o objemu 320 milionů metrů krychlových a Moravia Gas Storage s jedním zásobníkem o objemu 448 milionů metrů krychlových.

Na českém území – v Dolních Bojanovicích (.pdf, str. 58) v těsné blízkosti slovenských hranic – se také nachází jeden zásobník společnosti SPP Storage. Ten však slouží (.pdf, str. 9) primárně pro potřeby Slovenska a není připojený k české plynárenské soustavě (.pdf, str. 19), do výpočtů v našem hodnocení ho proto nezahrnujeme. Dohromady má tedy Česká republika k dispozici kolem 3,468 miliardy metrů krychlových na uskladnění plynu.

Než začneme uvádět konkrétní množství uloženého plynu, je třeba zmínit, že zdroje, na které odkazujeme, plyn uvádí v jednotkách využitelné energie, tedy kilowatthodinách (kWh), respektive v MWh či TWh. Základní koeficient pro přepočet z metrů krychlových na kilowatthodiny je 10,62; 1 metr krychlový se tedy rovná přibližně 10,62 killowatthodiny.

RWE Gas Storage CZ mělo k 21. srpnu 2022 ve svých zásobnících uloženo 2,458 miliardy metrů krychlových plynu. MND Energy Storage mělo ke stejnému datu uskladněno 280 milionů metrů krychlových plynu a Moravia Gas Storage mělo uskladněno 152 milionů m³. V den rozhovoru bylo tedy v zásobnících dohromady uloženo 2,89 miliardy metrů krychlových plynu, což je zhruba 83 % celkové kapacity. Jelikož odchylka činí v konečném důsledku přibližně jedno procento, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na svém Twitteru v červnu napsal, že se státu ve spolupráci se skupinou ČEZ podařilo zajistit kapacitu v nizozemském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Bližší podrobnosti tehdy Síkela neuvedl. Na začátku července pak nizozemský velvyslanec v České republice oznámil, že Česko by mělo získat přibližně tři miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně třetinu naší roční spotřeby.

Na tiskové konferenci 19. července 2022 ministr průmyslu a obchodu oznámil detaily uzavřené dohody. Plovoucí terminál u nizozemského Eemshavenu by měl začít fungovat v září a ČEZ v něm má podle Síkely a generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše pronajatou kapacitu na zpětné zplynování LNG ze 30 tankerů. ČEZ také údajně zajistil kapacitu v přepravních trasách do Česka.

Jozef Síkela také řekl, že stát, respektive ČEZ zatím nemá zajištěné samotné dodávky LNG do nizozemského terminálu. O těch ČEZ zatím vyjednává, Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu na svém webu uvedlo: „Pracujeme také na tom, abychom do tohoto terminálu zajistili dostatek dodávek LNG. Ministr Síkela v červnu navštívil Katar, kde spolu s dalšími českými ministry jednal o dodávkách LNG i s tamním emírem. MPO také zprostředkovalo českým obchodníkům jednání se zástupci Ománu či Ázerbájdžánu“.

Martin Kupka kritizuje Tomia Okamuru, protože se podle něj v minulosti přátelil s politiky, které podporoval ruský režim. V naší analýze se proto zaměříme na to, jestli se Tomio Okamura s takovými lidmi opravdu stýkal a obrazně řečeno „objímal“.

Političkou, jež bývá spojována s podporou z Ruska, je francouzská krajněpravicová bývalá prezidentská kandidátka Marine Le Pen. Ta dlouhodobě kritizuje Evropskou unii a je odpůrkyní Severoatlantické aliance. Le Pen podle francouzského deníku Le Monde opakovaně podporovala Putinův režim v Rusku.

V roce 2014 Národnímu sdružení (tehdy se strana jmenovala Národní fronta a její šéfkou byla právě Le Pen) ruská soukromá banka s vazbami na stát podle ČTK půjčila devět milionů eur, které měly podle Washington Post mj. dopomoci Marine Le Pen k vítězství v prezidentských volbách v roce 2017. Před volbami se v Moskvě dokonce setkala s ruským prezidentem.

Samotný Tomio Okamura mluví o Le Pen jako o své „dlouholeté přítelkyni“. Otevřeně ji podporuje dlouhodobě, v dubnu letošního roku ji pak jel do Paříže podpořit při sčítání výsledků druhého kola prezidentských voleb.

Dalším významným politikem s údajnými ruskými vazbami je italský bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, který otevřeně obdivoval ruského prezidenta – svými názory se chlubil i tričkem s Putinovým obličejem. Salviniho strana Liga byla již v roce 2019 vyšetřována, zda nedostávala peníze z Ruska, které podle webu BuzzFeed News sloužily k financování kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Tomio Okamura označuje Salviniho za svého přítele a v posledních letech se několikrát setkali.

Marine Le Pen i Matteo Salvini skutečně čelí důvodným obviněním z toho, že jejich politické aktivity podporovaly ruský režim. Zároveň je pravda, že se s nimi Tomio Okamura opakovaně stýká a označuje je za své přátele. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Martina Kupky lze vzhledem k nejasnému vyznění (čas 40:38) interpretovat dvěma způsoby. Jednak tak, že premiér uvedl, že Jaroslav Faltýnek nechce dělat práci předsedy poslaneckého klubu ještě před tím, než v Lidových novinách vyšla reportáž o Faltýnkových poznámkách. Výrok však lze interpretovat také tím způsobem, že premiér své tvrzení uvedl v Lidových novinách, a to ještě předtím, než vyšla reportáž o Faltýnkových poznámkách. V odůvodnění se proto zaměříme na obě možné interpretace.

V pondělí 5. dubna 2021 v 18:00 vydal server Seznam Zprávy článek, ve kterém investigativní reportér Janek Kroupa tvrdí, že se redakci podařilo získat poznámky předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Na základě těchto poznámek poté Seznam Zprávy začaly vydávat sérii reportáží, které poznámky a zápisky blíže představují.

První z těchto reportáží byla zveřejněna 6. dubna 2021 v 6:00. Poznámky by podle serveru Seznam Zprávy měly obsahovat plány týkající se ovlivňování zakázek a výběrových řízení nebo záznamy o skrytém vlastnictví firem. 

Připomeňme, že veřejný funkcionář má podle § 10 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, povinnost pravdivě informovat státní orgány o svém majetku. A to jak o majetku, „který vlastní ke dni, který předcházel zahájení výkonu jeho funkce“, tak o majetku, který získal přímo v průběhu funkce.

Informaci, že by Andrej Babiš před zveřejněním zmíněné reportáže v Lidových novinách či jinde uvedl, že Jaroslav Faltýnek nechce pokračovat ve funkci předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO, se nám ve veřejně dostupných zdrojích, ale ani v archivu mediální databáze Newton, nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na Martina Kupku, prozatím jsme však neobdrželi odpověď.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není vyloučeno, že Andrej Babiš o tom, že Jaroslav Faltýnek nechce dělat práci předsedy poslaneckého klubu, mluvil například na neveřejném jednání. Jelikož toto údajné tvrzení premiéra představuje stěžejní část výroku, drobnou nepřesnost v médiu, ve kterém měla být reportáž o Faltýnkových poznámkách zveřejněna, jsme do hodnocení nezahrnuli.

Vojtěch Filip hovoří o 10 miliardách, o které původně vládní koalice (na žádost KSČM) snížila rozpočet Ministerstva obrany pro rok 2021. Vláda postupně chybějících 10 miliard Ministerstvu obrany vrátila (.pdf, .pdf), což KSČM kritizuje.

Ministr obrany Lubomír Metnar v listopadu 2020 uvedl, že z plánovaného rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021, který odpovídal 85,4 miliardám korun, mělo jít 25 miliard na investice. Z této částky mělo ministerstvo vyhrazeno 15 miliard na splátky smluv, které již byly s dodavateli uzavřené a podepsané. Zbylá částka tak podle ministra obrany činí právě výše zmiňovaných deset miliard korun. Již v říjnu 2020 ministr Metnar uvedl, že krácení peněz požadované komunisty „by se rovnalo rezignaci na budování schopností a modernizaci naší armády“.

Ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany Jan Pejšek na náš dotaz dříve uvedl, že uváděných 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka, anebo (v případě menších nákupů) uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dále Jan Pejšek dodal, že chybějících 10 miliard by vedlo k pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Z veřejných zdrojů se nám nepovedlo dohledat, zda ministr obrany mluvil přímo o rizicích spojených s odložením placení záloh, což mu poslanec Filip navrhoval už v lednu 2021. Lubomír Metnar nicméně opravdu označil krácení obranného rozpočtu za rezignaci na modernizaci armády, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši cca 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard korun a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Na jednání vlády, které proběhlo 27. ledna 2021, bylo přijato usnesení číslo 77, kterým vláda schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany. Rozpočet ministerstva se tak navýšil na 80,4 miliardy korun.

Výbor pro obranu 3. února 2021 požádal (.pdf) vládu, aby nejpozději do konce února letošního roku vrátila zbylých 5 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Pokud by k tomuto kroku nedošlo, mělo by to dle usnesení „zásadní negativní dopad na plánované modernizační projekty, dojde k dalšímu nárůstu vnitřního dluhu resortu obrany, ohrožení modernizace Armády České republiky, ohrožení naší obranyschopnosti a závazků daných jak našim občanům, tak zahraničním spojencům.“

Pro úplnost doplňme, že Výbor pro obranu 17. března opět vyzval (.pdf) vládu, aby Ministerstvu obrany vrátila zbylých 5 miliard korun do konce března 2021. Pokud by se tak nestalo, dle usnesení by byla zásadně ohrožena obranyschopnost státu.

Dodejme, že na jednání 29. března 2021 vláda usnesením č. 336 schválila uvolnění 5 miliard do rozpočtu Ministerstva obrany.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním několika bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu.

Zástupci KSČM a ANO v posledních týdnech jednají o podmínkách tolerance vlády. 6. dubna 2021 pak většina členů Ústředního výboru KSČM hlasovala pro ukončení podpory vlády. Ministryně financí Schillerová v reakci uvedla (video, čas 31:21), že strany mají ještě v rámci dohodovacího řízení (.docx, str. 2) probrat jednotlivé body tzv. tolerančního patentu a jejich plnění zhodnotit. „Já věřím, že celou řadu bodů tam najdeme jako splněných nebo plněných. Myslím si, že by bylo potřeba si sednout k jednacímu stolu,“ dodala.

Ministryně Schillerová tedy opravdu sdělila, že vláda velkou část požadavků, kterými komunisté podmiňují toleranci vlády, plní.

Agenda digitalizace stavebního řízení spadá pod zeměměřičský zákon, jehož novela upravuje i podobu stavebního zákona. Novelu navrhla skupina poslanců včetně Martina Kupky. Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen 185 hlasy ze 188 přítomných. Proti se nevyslovil nikdo. Zákon byl vyhlášen v únoru 2020, účinný však bude (až na některé výjimky) až v roce 2023.

Stavební povolení dosud nebylo možné vyřídit kompletně digitální cestou, což zprostředkovává novela zákona. Kromě digitálního stavebního řízení novela zřizuje digitální technickou mapu pro katastrální účely.