Tam (na Ukrajině, pozn. Demagog.cz) je standardní režim, který vznikl na základě svobodných voleb, tak v Rusku tomu tak není.
Podle pozorovatelů OBSE zachovávaly poslední ukrajinské volby politickou soutěž a proběhly svobodně. K těm ruským organizace nebyla přizvána, dle analýz je přitom doprovázely masivní podvody. V zemi zároveň neexistuje skutečná politická soutěž a opozice je dlouhodobě umlčována.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reagoval na novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Vystrčil v rozhovoru vysvětloval, proč považuje Okamurova slova za problematická a proč podle něj nahrávají ruské propagandě. V této souvislosti zdůraznil rozdíl mezi politickým systémem Ukrajiny a Ruska. Uvedl, že Ukrajina má legitimní vládu vzešlou ze svobodných voleb, zatímco v Rusku podle něj demokratický režim neexistuje.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a pod ní spadající Úřad pro demokracii a lidská práva (ODIHR), který sleduje volby, potvrzuje, že poslední prezidentské (.pdf, str. 1) i parlamentní (.pdf, str. 1) volby na Ukrajině v roce 2019 proběhly svobodně a soutěživě, i když s mnohými nedostatky. Nové volby mají proběhnout po skončení války.
Index BTI, který zpracovává německý think-tank Bertelsmann Stiftung, hodnotí míru politické transformace, fungování institucí a kvalitu demokratických mechanismů. Sestává ze 17 kritérií, která posuzují například schopnost státu vymáhat právo, férovost voleb nebo rozvinutost občanské společnosti. Podle transformačního indexu BTI usiluje Ukrajina o posilování demokracie a realizuje reformní kroky v oblasti justice, médií a boje proti korupci. Podle BTI indexu dosahuje v případě Ukrajiny politická transformace skóre 7,8, což znamená, že se voleb na Ukrajině podle BTI mohou účastnit různorodé strany i kandidáti nebo že je zde snaha vytvořit systém brzd a protiváh.
V reakci na ruskou invazi bylo na Ukrajině 24. února 2022 vyhlášeno stanné právo. Jde o zvláštní právní režim, který se vyhlašuje zejména v případech napadení státu a dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou ani prezidentské volby, ani volby do ukrajinského parlamentu – Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015. Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by fungovala až do doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.
OBSE k posledním parlamentním volbám v roce 2021 pozorovatele nevyslala. Ty se konaly poté, co Rusko – oficiálně kvůli pandemii covidu-19 – omezilo počet jejích případných zástupců na pouhých 60. Podle šéfky Parlamentního shromáždění OBSE Margarety Cederfelt takový počet nestačil k tomu, aby mohla organizace práci pozorovatelů vykonávat dostatečně kvalitně. K prezidentským volbám v roce 2024, ve kterých zvítězil Vladimír Putin, pak organizace vůbec přizvána nebyla.
Putinův režim dlouhodobě znemožňuje kandidaturu skutečně opozičních stran, z posledních prezidentských voleb byli Putinovi oponenti vyřazeni. Volby zároveň provázely podvody. Podle analýzy ruského fyzika Sergeje Špilkina dalo v roce 2021 Putinovi blízkému Jednotnému Rusku ve skutečnosti hlas pouze 31–33 % voličů, nikoliv téměř polovina, jak tvrdila ústřední volební komise. Podle analýzy serveru Novaja Gazeta Jevropa, založené na Špilkinově metodě, byla během prezidentských voleb v roce 2024 podvržena zhruba polovina hlasů.
BTI hodnotí politický systém Ruska jako režim směřující od volebního autoritářství k autokracii. BTI zdůrazňuje, že moc je silně centralizována v rukou prezidenta a vládního aparátu, svoboda projevu a organizování je potlačována a pluralitní soutěž politických stran je značně omezená.
Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) proběhly poslední ukrajinské prezidentské i parlamentní volby v roce 2019 svobodně, přičemž zachovávaly princip politické soutěže. V případě ruských parlamentních voleb v roce 2021 Rusko omezilo počet pozvaných pozorovatelů OBSE na hodnotu, která podle organizace nebyla pro dohlížení na volby dostačující. Kvůli tomu nakonec žádné pozorovatele nevyslala. K posledním ruským prezidentským volbám v roce 2024 pak organizace pozvána nebyla. Ruský režim je označován za autoritářský až autokratický, ve volbách podle organizací i datových analytiků neprobíhá řádná politická soutěž a jsou u nich evidovány masivní podvody. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.
