Martin Kupka (ODS) v rozhovoru komentuje mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která se věnovala střetu zájmů Andreje Babiše. Říká, že pokud by Babiš ve vládě nastavoval podmínky dotací a zároveň je čerpal skrze své firmy, mohlo by být Česko vnímáno jako netransparentní a mohlo by přijít o evropské dotace. Zmiňuje požadavek prezidenta, aby Andrej Babiš zveřejnil řešení svého střetu zájmů, a v této souvislosti uvádí, že se k roli a postupu prezidenta vyjadřuje rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2020.

Andrej Babiš a zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk.

Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš, protože vznikla jako reakce na vstup šéfa hnutí ANO a vlastníka Agrofertu Andreje Babiše do politiky. Sám Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných“. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Soudy ovšem později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády byl tedy ve střetu zájmů. K rozpuštění zmíněných fondů došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu z roku 2020

V roce 2017 napadl bývalý prezident Miloš Zeman novelu zákona o střetu zájmů u Ústavního soudu. Podobný podnět, který požadoval zrušení některých částí novely, tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Dle těchto podnětů byla novela namířena konkrétně proti zájmům Andreje Babiše a na základě majetku a postavení neprávem omezovala jeho přístup k veřejné funkci.

Ústavní soud se poslaneckým návrhem i návrhem Miloše Zemana začal zabývat v lednu 2020 a posléze je zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Soud ve svém nálezu mj. uvedl: ,,Je i povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejich členů), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popř. zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá.“ 

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse však může být člověk s potenciálním střetem zájmů i tak jmenován. Podle Preussova komentáře má prezident tuto skutečnost pouze zohlednit. Petr Pavel se na nález Ústavního soudu z roku 2020 odkázal při jednání s Andrejem Babišem v listopadu 2025, na kterém řešili právě možný Babišův střet zájmů.

Závěr

Ústavní soud se v roce 2020 zabýval návrhy na zrušení novely zákona o střetu zájmů, která v roce 2017 zpřísnila podmínky pro vstup do vládní funkce. Ve svém nálezu Ústavní soud uvedl, že prezident má při jmenování členů vlády povinnost přihlížet k tomu, zda jejich uvedením do funkce může vzniknout střet zájmů a zda bude z právního hlediska řešitelný. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.