Ekonomický stav Česka a střet zájmů Kupkovým pohledem

Martin Kupka (ODS) v rozhovoru reagoval na kritiku z řad nastupující vlády, která podle něj vykresluje Českou republiku jako zemi ve špatné ekonomické kondici. Tvrdí, že tento obraz neodpovídá realitě, a argumentuje tím, že HDP ve třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostlo o 2,8 %.

Meziroční růst HDP

ČSÚ 28. listopadu zveřejnil zpřesněný odhad vývoje HDP za třetí čtvrtletí letošního roku, který oproti předběžnému odhadu zahrnuje také informace o jednotlivých složkách HDP. Úřad uvádí, že HDP oproti třetímu čtvrtletí roku 2024 vzrostlo o 2,8 %, přičemž k růstu přispěly např. výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého kapitálu nebo saldo zahraničního obchodu.

Závěr

ČSÚ, který podle zákona postupuje nestranně, v den námi ověřovaného rozhovoru zveřejnil zpřesněný odhad vývoje HDP, podle něhož se HDP ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,8 %. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka (ODS) se v rozhovoru ohrazuje proti proslovu, který Andrej Babiš pronesl během mimořádné schůze Sněmovny o střetu zájmů. Podle Kupky líčí zástupci formující se vlády Česko jako spálenou zemi. Proti tomu Kupka namítá, že Česká republika pořád patří mezi nejvyspělejší evropské země. Zmiňuje, že Český statistický úřad (ČSÚ) 28. listopadu zveřejnil aktuální data o meziročním růstu HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku, a vzápětí upozorňuje, že česká ekonomika je třetí nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii.

Růst české ekonomiky

Podle předběžného odhadu ČSÚ z konce října hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,7 %. V den zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ vydal zpřesněný odhad, v němž vyčísluje, že se HDP meziročně zvýšilo o 2,8 %. Jednalo se tak o nejrychlejší meziroční růst od druhého čtvrtletí roku 2022, který nejvíce podpořila spotřeba domácností.

Svá data zpřesnil také unijní statistický úřad Eurostat, v jehož přehledech lze najít srovnání zemí EU. Podle předběžných odhadů Eurostatu z konce října ČR zaznamenala ve třetím čtvrtletí 2025 meziroční nárůst HDP o 2,7 %. V pomyslném žebříčku, ve kterém Eurostat srovnával data z 15 unijních států, se tak Česko umístilo na třetím místě za Irskem a Španělskem. Úřad pak 14. listopadu 2025 zveřejnil aktualizovanou verzi těchto odhadů, v níž uváděl data pro 21 zemí EU. V této novější statistice se meziroční nárůst HDP odhadovaný pro Česko ve třetím čtvrtletí 2025 nezměnil, změnilo se však pořadí Česka v žebříčku. Irsko zůstalo na pomyslném prvním místě, na druhé místo se zařadilo Polsko, na třetí Kypr a za ně Bulharsko a Španělsko. Česko se v tomto aktuálnějším přehledu umístilo až na šestém místě. Na stejnou příčku řadí Česko i později vydaný přehled, zveřejněný na začátku prosince.

Závěr 

V předběžné statistice Eurostatu z konce října 2025, která popisovala meziroční růst HDP ve třetím čtvrtletí roku 2025 v 15 zemích EU, Česko obsadilo pomyslnou třetí příčku. 14. listopadu, tedy ještě před námi ověřovaným rozhovorem, ale vyšla aktualizovaná statistika vývoje ve vybraných 21 zemích EU, ve které Eurostat Česko zařadil až na šesté místo. Výrok Martina Kupky tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Martin Kupka (ODS) v rozhovoru komentuje mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která se věnovala střetu zájmů Andreje Babiše. Babiš ve svém proslovu podle Kupky nadměrně kritizoval odcházející vládu a popisoval aktuální ekonomickou situaci v Česku mnohem hůře, než jaká je ve skutečnosti. Jako důkaz Kupka uvádí právě růst reálných mezd, růst HDP nebo stabilizaci inflace.

Reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Z nejaktuálnější zprávy za 3. čtvrtletí roku 2025 vyplývá, že mzdy tehdy reálně meziročně vzrostly o 4,5 %. Pokračují tak v růstu, který začal v prvním čtvrtletí roku 2024. Podle predikce (.pdf, str. 2) Ministerstva financí z listopadu 2025 budou růst i nadále.

Závěr

Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. Ve třetím čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 4,5 % a podle predikce Ministerstva financí budou v tomto trendu pokračovat i příští rok. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka (ODS) se v rozhovoru ohrazuje proti proslovu Andreje Babiše, který pronesl během mimořádné schůze sněmovny o střetu zájmů. Podle Kupky líčí zástupci formující se vlády a bývalé opozice Česko jako spálenou zemi. Poté vyjmenovává údaje, které podle něj ukazují opak – růst reálných mezd, zvyšování HDP či právě ustálení inflace na úrovni 2,5 %.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností.

V prosinci 2021, kdy skončilo funkční období vlády Andreje Babiše a moci se ujala vláda Petra Fialy, dosáhla meziroční míra inflace 6,6 %. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu během působení Fialovy vlády došlo v září 2022, kdy inflace podle dat ČSÚ činila 18 %. Od roku 2023 začala postupně klesat, až se v lednu 2024 dostala na 2,3 %. Od té doby se po většinu času pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. Nejnovější hodnota z října 2025 pak ukazuje nárůst cen o 2,5 % oproti říjnu 2024. Průměrná inflace za poslední rok pak k říjnu 2025 činí přibližně 2,6 %.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy v prosinci 2021 dosahovala meziroční inflace v Česku 6,6 %, přičemž se postupně navyšovala až na 18 %, kterých dosáhla v září 2022. Od ledna roku 2024 se její hodnota ustálila na úrovni okolo 2,5 %. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka (ODS) v rozhovoru komentuje mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která se věnovala střetu zájmů Andreje Babiše. Říká, že pokud by Babiš ve vládě nastavoval podmínky dotací a zároveň je čerpal skrze své firmy, mohlo by být Česko vnímáno jako netransparentní a mohlo by přijít o evropské dotace. Zmiňuje požadavek prezidenta, aby Andrej Babiš zveřejnil řešení svého střetu zájmů, a v této souvislosti uvádí, že se k roli a postupu prezidenta vyjadřuje rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2020.

Andrej Babiš a zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk.

Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš, protože vznikla jako reakce na vstup šéfa hnutí ANO a vlastníka Agrofertu Andreje Babiše do politiky. Sám Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných“. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Soudy ovšem později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády byl tedy ve střetu zájmů. K rozpuštění zmíněných fondů došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu z roku 2020

V roce 2017 napadl bývalý prezident Miloš Zeman novelu zákona o střetu zájmů u Ústavního soudu. Podobný podnět, který požadoval zrušení některých částí novely, tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Dle těchto podnětů byla novela namířena konkrétně proti zájmům Andreje Babiše a na základě majetku a postavení neprávem omezovala jeho přístup k veřejné funkci.

Ústavní soud se poslaneckým návrhem i návrhem Miloše Zemana začal zabývat v lednu 2020 a posléze je zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Soud ve svém nálezu mj. uvedl: ,,Je i povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejich členů), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popř. zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá.“ 

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse však může být člověk s potenciálním střetem zájmů i tak jmenován. Podle Preussova komentáře má prezident tuto skutečnost pouze zohlednit. Petr Pavel se na nález Ústavního soudu z roku 2020 odkázal při jednání s Andrejem Babišem v listopadu 2025, na kterém řešili právě možný Babišův střet zájmů.

Závěr

Ústavní soud se v roce 2020 zabýval návrhy na zrušení novely zákona o střetu zájmů, která v roce 2017 zpřísnila podmínky pro vstup do vládní funkce. Ve svém nálezu Ústavní soud uvedl, že prezident má při jmenování členů vlády povinnost přihlížet k tomu, zda jejich uvedením do funkce může vzniknout střet zájmů a zda bude z právního hlediska řešitelný. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle poslance Martina Kupky (ODS) Andrej Babiš na mimořádné sněmovní schůzi z 27. listopadu nevysvětlil, jak by v případě svého jmenování premiérem řešil střet zájmů. Kupka zdůraznil, že se Babiš tomuto problému musí postavit, protože se střetem zájmů nelze vládnout. Dodal, že někteří koaliční partneři existenci možného Babišova střetu zájmů zpochybňují.

Postoj koaličních partnerů

Poslanec Miroslav Ševčík (SPD) tvrdil, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů, protože nezastává žádnou funkci v představenstvu, dozorčí radě ani jiných orgánech Agrofertu a je pouze vlastníkem akcií (video, čas 1:03:50). Obdobně se vyjadřoval i poslanec Jindřich Rajchl (PRO), podle kterého Babišovy firmy nemohou pobírat státní dotace a samotný Babiš by tak ani jako premiér ve střetu zájmů nebyl (video, čas 01:50). 

K tématu střetu zájmů se z hnutí ANO vyjádřil např. místopředseda hnutí Radek Vondráček, podle kterého by jmenování Babiše premiérem představovalo problém především pro Agrofert. Vondráček uvedl, že je samozřejmé, že by se společnost v době Babišovy vlády neúčastnila veřejných zakázek ani nečerpala dotace. Podle poslance ANO Patrika Nachera samotná majetková účast ve firmě nepředstavuje střet zájmů, pouze omezuje možnost Babišových firem pobírat státní dotace a ucházet se o veřejné zakázky (video, čas 23:15).

Situaci komentoval také předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný, který označil mimořádnou schůzi Sněmovny svolanou nastupující opozicí kvůli Babišovu střetu zájmů za zbytečnou a dodal, že Babiš v danou chvíli v žádném střetu zájmů nebyl. Mimořádnou schůzi považoval za zbytečnou také předseda Motoristů Petr Macinka (video, čas 20:50).

Závěr

Poslanec zvolený za SPD Miroslav Ševčík uvedl, že Andrej Babiš podle něj není ve střetu zájmů, protože nemá žádnou funkci v představenstvu či jiných orgánech Agrofertu. Poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher pak tvrdil, že majetková účast ve firmě nepředstavuje střet zájmů, jen znemožňuje Agrofertu čerpat státní dotace a získávat veřejné zakázky. Podobně se vyjádřil také Jindřich Rajchl. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Martin Kupka (ODS) obhajuje svolání mimořádné schůze Sněmovny z 27. listopadu, která se týkala možného střetu zájmů Andreje Babiše. Podle Kupky jde o problém, kterému se opozice musí věnovat. Kupka tuto potřebu dokládá soudními rozhodnutími z týdne před 28. listopadem, podle kterých má Andrej Babiš vrátit dotace získané v době, kdy byl premiérem.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Rozsudky potvrzující střet zájmů

Soudy opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš v době, kdy působil jako premiér, Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Podle soudních rozhodnutí tak Agrofert neměl právo během působení Babišovy vlády čerpat tzv. nenárokové dotace ani se účastnit veřejných zakázek. První rozsudek se týkal Střední odborné školy Bruntál, která v rámci schváleného dotačního projektu koupila traktor od firmy z holdingu Agrofert v době, kdy byl Babiš premiérem. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením následující vlády kvůli střetu zájmů odmítlo dotaci zřizovateli školy vyplatit. Záležitostí se následně zabýval Městský soud v Praze, který potvrdil, že smlouva na koupi traktoru byla kvůli střetu zájmů neplatná.

Druhý rozsudek z března 2025 vydal rovněž Městský soud v Praze a týkal se případu, kdy se podnik Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert domáhal vyplacení dříve schválené dotace ve výši 75 milionů korun. Dle rozsudku na ni ale neměl nárok. Soud shledal, že i po dobu existence svěřenských fondů byl Babiš ve střetu zájmů. Stejný závěr konstatoval také například rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 31. října 2025 (.pdf, str. 1–3, 22, 24 z 29), který řešil podobný případ neproplacených dotací.

Rozsudky v druhé polovině listopadu

Nejnovější rozsudek ohledně Babišova střetu zájmů je z 27. listopadu 2025. Nejvyšší správní soud v něm zamítl kasační stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert, která usilovala o proplacení dotace, na niž měla smlouvu z roku 2018. NSS potvrdil, že podnik na dotaci neměl nárok, protože „Andrej Babiš ovládal společnost AGROFERT, a.s., nepřímo prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž vložil kmenové akcie této společnosti“. V daném období už žádná další rozhodnutí vydána nebyla.

Vracení dotací

Soudní rozsudky přímo neříkají, že Agrofert má dotace vracet, pouze potvrzují, že Agrofert během působení Babišovy vlády neměl na (nenárokové) dotace nárok (.pdf, str. 13–15, 21 z 24). Soudy přezkoumávaly rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Ministerstva zemědělství, které dotace zastavily nebo nepřiznaly, a daly těmto úřadům za pravdu (.pdf, str. 12 z 24). O tom, zda bude Agrofert vracet již vyplacené peníze, ale rozhoduje Ministerstvo zemědělství v samostatném správním řízení.

Závěr

V druhé polovině listopadu padlo ohledně dotací pro firmy koncernu Agrofert jediné rozhodnutí, které navíc posuzovalo jen to, jestli má společnost Kostelecké uzeniny nárok na neproplacené dotace. Nejvyšší správní soud během roku 2025 zamítl několik dalších kasačních stížností Babišových firem, které se podobně jako Kostelecké uzeniny domáhaly proplacení zastavených dotací. Tyto rozsudky potvrzují, že koncern Agrofert kvůli střetu zájmů Andreje Babiše neměl na dotace nárok, přímo se ale nezabývaly otázkou, jestli má holding dotace vracet. O případném vracení peněz rozhoduje Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředseda ODS Martin Kupka komentuje změnu, kterou u svých nominací na ministry provedli Motoristé sobě na konci listopadu. Jejich tehdejší návrh, aby se Filip Turek nestal ministrem zahraničí, ale ministrem životního prostředí, podle Kupky neřeší Turkovy problematické výroky nebo údajné hajlování. Za zvlášť závažné Kupka označuje i Turkovy spekulace o 17. listopadu, které podle něj představují „úplné nesmysly“ a „plivnutí do tváře“ lidem, kteří se postavili totalitě.

Výroky Filipa Turka na Národní třídě

Filip Turek, nově zvolený poslanec za stranu Motoristé sobě a možný kandidát na ministra životního prostředí ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů, navštívil 17. listopadu 2025 pietní místo na pražské Národní třídě. Na místě poskytl několik rozhovorů médiím, kde se vyjádřil k povaze sametové revoluce.

V rozhovoru pro CNN Prima News Filip Turek prohlásil (video, čas 5:44): „Přijde mi zvláštní ta naivita, že si lidi opravdu myslí, že tu revoluci udělali studenti, a ne Gorbačov, KGB a spol., protože je jasné, že to byla řízená věc.“ V dalším rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, že svátek 17. listopadu je pro něj významný den, ale současně dodal: „I když vím, že ta historie byla trošičku jinak a že ta revoluce byla nějakým způsobem řízená, že StB nastrčila zemřelého studenta a tak dále. A že potom komunistický parlament zvolil Václava Havla prezidentem velmi hladce, tak je zjevné, že ta věc byla organizována.“

Sametová revoluce a fáma o mrtvém studentovi

Demonstrace 17. listopadu 1989 byla povolenou pietní akcí k připomínce úmrtí studenta Jana Opletala a padesátému výročí uzavření vysokých škol nacisty. Svolali ji studenti z Nezávislého studentského sdružení Stuha (.pdf, str. 4) spolu s prorežimním Socialistickým svazem mládeže (SSM). Shromáždění začalo v 16 hodin na pražském Albertově a po zhruba čtyřiceti minutách se účastníci za skandování protikomunistických hesel vydali na Vyšehrad, kde povolený pietní akt u hrobu Karla Hynka Máchy později skončil. Lidé se poté ovšem vydali do centra města a došli až na Národní třídu, kde dav zastavily a obklíčily bezpečnostní složky. Demonstrace pak byla násilně rozehnána.

Po demonstraci se objevila fáma, že při policejním zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd, přičemž tato mylná informace byla předána i zahraničním médiím. Šmíd se sice demonstrace účastnil, odešel ale ještě před policejním zásahem. Naživu byl i druhý student matematicko-fyzikální fakulty v Praze se stejným jménem. S tímto výmyslem přišla Drahomíra Dražská, která později sama přiznala, že šlo o lež, a také popřela své údajné spojení se Státní bezpečností.

K šíření fámy nepřímo přispěl i Ludvík Zifčák, agent Státní bezpečnosti infiltrovaný mezi studenty. Mnozí účastníci demonstrace ho totiž viděli ležet nehybného na zemi. Později tvrdil, že úmyslně hrál mrtvého na pokyn nadřízených, ale parlamentní vyšetřovací komise jeho tvrzení na začátku 90. let označila za nevěrohodná. Podle komise bylo naopak pravděpodobné, že Zifčák omdlel v důsledku psychického a fyzického vypětí poté, co byl zasažen obuškem do předloktí.

Závěr

Filip Turek 17. listopadu 2025 na Národní třídě v rozhovorech pro média prohlásil, že za sametovou revolucí nestáli studenti, ale Gorbačov a KGB a že šlo o řízenou věc. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Martin Kupka (ODS) reaguje na zmínku o tom, že Piráti na své tiskové konferenci uvedli, že dle nich by Andrej Babiš buď neměl být premiérem, nebo by měl prodat svou společnost Agrofert. Odpověď na otázku, jestli existují i jiné varianty řešení Babišova střetu zájmů, je dle Kupky na právnících. V této souvislosti pak Kupka zmiňuje, že podle nálezu Ústavního soudu z roku 2022 existuje možnost slepých fondů, využívaných v zahraničí. 

Klasické svěřenské fondy nestačily

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš.

Krátce před nabytím účinnosti novely se tehdejší ministr financí Andrej Babiš snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Pravidla fungování svěřenských fondů, která obsahuje český občanský zákoník, ale přímo nestanovují, že správci tohoto druhu fondů musí být nezávislí na zakladateli. Andrejem Babišem zřízené svěřenské fondy tak spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy ve střetu zájmů byl. K rozpuštění obou svěřenských fondů nakonec došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu a slepé fondy

Novelu zákona o střetu zájmů v roce 2017 napadl tehdejší prezident Miloš Zeman u Ústavního soudu a podobný podnět na zrušení některých částí novely tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud v únoru 2020 tyto návrhy zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Kromě toho nález Ústavního soudu zmiňuje i způsoby, jak střet zájmů řeší legislativa v zahraničí. Konkrétně uvádí příklad občanského zákoníku z Québecu, který pracuje s pojmem slepý svěřenský fond (tzv. blind trust) (.pdf, str. 80).

Podle quebecké legislativy má majitel firmy možnost vložit aktiva právě do slepého fondu, který musí splňovat zvláštní podmínky místního zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 80). To znamená, že slepý fond musí být pod kontrolou nezávislého správce, který je zároveň pod pravidelnou kontrolou zvláštního úřadu. Funkci tohoto zvláštního úřadu zpravidla zastává bývalý soudce, „kterého jmenuje po konzultaci se všemi parlamentními stranami a konfirmaci parlamentem guvernér“. K aktivům uloženým ve slepém fondu nemá jeho zakladatel přístup a informace dostává jen přes komisaře (.pdf, str. 80).

Kromě Kanady mají slepé fondy tradici v USA či ve Velké Británii. Česká legislativa ale tento pojem skutečně nezná. V minulosti tak někteří právní experti uváděli, že by Andrej Babiš mohl vytvořit slepý fond v zahraničí.

Závěr

Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě, Spojených státech či Spojeném království. České právo pojem slepý fond nezná a stanovuje jen podmínky fungování klasických svěřenských fondů, u kterých nezávislost správců nevyžaduje. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.