Místopředseda ODS Martin Kupka komentuje změnu, kterou u svých nominací na ministry provedli Motoristé sobě na konci listopadu. Jejich tehdejší návrh, aby se Filip Turek nestal ministrem zahraničí, ale ministrem životního prostředí, podle Kupky neřeší Turkovy problematické výroky nebo údajné hajlování. Za zvlášť závažné Kupka označuje i Turkovy spekulace o 17. listopadu, které podle něj představují „úplné nesmysly“ a „plivnutí do tváře“ lidem, kteří se postavili totalitě.

Výroky Filipa Turka na Národní třídě

Filip Turek, nově zvolený poslanec za stranu Motoristé sobě a možný kandidát na ministra životního prostředí ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů, navštívil 17. listopadu 2025 pietní místo na pražské Národní třídě. Na místě poskytl několik rozhovorů médiím, kde se vyjádřil k povaze sametové revoluce.

V rozhovoru pro CNN Prima News Filip Turek prohlásil (video, čas 5:44): „Přijde mi zvláštní ta naivita, že si lidi opravdu myslí, že tu revoluci udělali studenti, a ne Gorbačov, KGB a spol., protože je jasné, že to byla řízená věc.“ V dalším rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, že svátek 17. listopadu je pro něj významný den, ale současně dodal: „I když vím, že ta historie byla trošičku jinak a že ta revoluce byla nějakým způsobem řízená, že StB nastrčila zemřelého studenta a tak dále. A že potom komunistický parlament zvolil Václava Havla prezidentem velmi hladce, tak je zjevné, že ta věc byla organizována.“

Sametová revoluce a fáma o mrtvém studentovi

Demonstrace 17. listopadu 1989 byla povolenou pietní akcí k připomínce úmrtí studenta Jana Opletala a padesátému výročí uzavření vysokých škol nacisty. Svolali ji studenti z Nezávislého studentského sdružení Stuha (.pdf, str. 4) spolu s prorežimním Socialistickým svazem mládeže (SSM). Shromáždění začalo v 16 hodin na pražském Albertově a po zhruba čtyřiceti minutách se účastníci za skandování protikomunistických hesel vydali na Vyšehrad, kde povolený pietní akt u hrobu Karla Hynka Máchy později skončil. Lidé se poté ovšem vydali do centra města a došli až na Národní třídu, kde dav zastavily a obklíčily bezpečnostní složky. Demonstrace pak byla násilně rozehnána.

Po demonstraci se objevila fáma, že při policejním zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd, přičemž tato mylná informace byla předána i zahraničním médiím. Šmíd se sice demonstrace účastnil, odešel ale ještě před policejním zásahem. Naživu byl i druhý student matematicko-fyzikální fakulty v Praze se stejným jménem. S tímto výmyslem přišla Drahomíra Dražská, která později sama přiznala, že šlo o lež, a také popřela své údajné spojení se Státní bezpečností.

K šíření fámy nepřímo přispěl i Ludvík Zifčák, agent Státní bezpečnosti infiltrovaný mezi studenty. Mnozí účastníci demonstrace ho totiž viděli ležet nehybného na zemi. Později tvrdil, že úmyslně hrál mrtvého na pokyn nadřízených, ale parlamentní vyšetřovací komise jeho tvrzení na začátku 90. let označila za nevěrohodná. Podle komise bylo naopak pravděpodobné, že Zifčák omdlel v důsledku psychického a fyzického vypětí poté, co byl zasažen obuškem do předloktí.

Závěr

Filip Turek 17. listopadu 2025 na Národní třídě v rozhovorech pro média prohlásil, že za sametovou revolucí nestáli studenti, ale Gorbačov a KGB a že šlo o řízenou věc. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.