Poslanec Martin Kupka (ODS) reaguje na zmínku o tom, že Piráti na své tiskové konferenci uvedli, že dle nich by Andrej Babiš buď neměl být premiérem, nebo by měl prodat svou společnost Agrofert. Odpověď na otázku, jestli existují i jiné varianty řešení Babišova střetu zájmů, je dle Kupky na právnících. V této souvislosti pak Kupka zmiňuje, že podle nálezu Ústavního soudu z roku 2022 existuje možnost slepých fondů, využívaných v zahraničí. 

Klasické svěřenské fondy nestačily

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš.

Krátce před nabytím účinnosti novely se tehdejší ministr financí Andrej Babiš snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Pravidla fungování svěřenských fondů, která obsahuje český občanský zákoník, ale přímo nestanovují, že správci tohoto druhu fondů musí být nezávislí na zakladateli. Andrejem Babišem zřízené svěřenské fondy tak spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy ve střetu zájmů byl. K rozpuštění obou svěřenských fondů nakonec došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu a slepé fondy

Novelu zákona o střetu zájmů v roce 2017 napadl tehdejší prezident Miloš Zeman u Ústavního soudu a podobný podnět na zrušení některých částí novely tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud v únoru 2020 tyto návrhy zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Kromě toho nález Ústavního soudu zmiňuje i způsoby, jak střet zájmů řeší legislativa v zahraničí. Konkrétně uvádí příklad občanského zákoníku z Québecu, který pracuje s pojmem slepý svěřenský fond (tzv. blind trust) (.pdf, str. 80).

Podle quebecké legislativy má majitel firmy možnost vložit aktiva právě do slepého fondu, který musí splňovat zvláštní podmínky místního zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 80). To znamená, že slepý fond musí být pod kontrolou nezávislého správce, který je zároveň pod pravidelnou kontrolou zvláštního úřadu. Funkci tohoto zvláštního úřadu zpravidla zastává bývalý soudce, „kterého jmenuje po konzultaci se všemi parlamentními stranami a konfirmaci parlamentem guvernér“. K aktivům uloženým ve slepém fondu nemá jeho zakladatel přístup a informace dostává jen přes komisaře (.pdf, str. 80).

Kromě Kanady mají slepé fondy tradici v USA či ve Velké Británii. Česká legislativa ale tento pojem skutečně nezná. V minulosti tak někteří právní experti uváděli, že by Andrej Babiš mohl vytvořit slepý fond v zahraničí.

Závěr

Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě, Spojených státech či Spojeném království. České právo pojem slepý fond nezná a stanovuje jen podmínky fungování klasických svěřenských fondů, u kterých nezávislost správců nevyžaduje. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.