Z dalšího pokračování vyjádření europoslance Polčáka vyplývá, že důvody, proč nepovažuje svěřenský fond za skutečně oddělený, jsou především personálního charakteru, konkrétně uvádí: „Je tam prostě ta rada protektorů, která je prostě z rodiny, je tam jeho manželka, jsou tam jeho dvorní právníci, s kterými prostě podniká třicet let.“

Podle § 1453 odst. 1 občanského zákoníku může být svěřenským správcem každý svéprávný člověk. Andrej Babiš tedy mohl jmenovat kohokoliv, i nezávislé osoby. Na tento post však jmenoval své blízké spolupracovníky a přátele. Svěřenským správcem fondu AB private thrust I byl jmenován Zbyněk Průša, který nahradil Andreje Babiše v čele představenstva Agrofertu a ve statutárních orgánech jeho firem se objevuje od roku 1999. Alexej Bílek, se kterým se Andrej Babiš přátelí již 25 let, je pak svěřenským správcem fondu AB private thrust II.

V tzv. radě protektorů, která na činnost svěřenského správce dohlíží, se pak, kromě výše zmíněných (Zbyněk Průša jako člen rady protektorů fondu AB private thrust II a Alexej Bílek jako člen rady protektorů fondu AB private thrust I) objevuje i manželka Andreje Babiše Monika Babišová a právník Václav Knotek, který působil v šestnácti Babišových firmách, a dokonce Andreje Babiše i zastupoval na jednání jeho firem. Zákon přitom ani zde nestanoví žádné podmínky pro osoby vykonávající dohled nad svěřenským správcem. Je tedy pravdou, že Andrej Babiš mohl svěřenské fondy AB private thrust I a AB private thrust II od své osoby více oddělit tím, že by do jednotlivých funkcí dosadil osoby, ke kterým nemá tak úzký vztah.

Andrej Babiš mohl také teoreticky vložit svůj majetek do tzv. slepého trustu.

Podle stránek společnosti Trusty.cz je blind trust (slepý trust) „typ svěřenského fondu, kam klient vloží svůj majetek, aby pro něj byl spravován. Po dobu trvání svěřenského fondu, nebude mít klient nad tímto majetkem kontrolu, ani nebude vědět, jakým způsobem je spravován. Plnou kontrolu nad majetkem v blind trustu bude mít nezávislý správce, který klientovi nebude sdělovat žádné informace o tom, co bylo nakoupeno nebo prodáno. Jakmile klient svou politickou funkci ukončí, svěřenský fond bude ukončen také a veškerý majetek se navrátí přímo klientovi nebo jeho rodině,“ a „Plná kontrola nad správou majetku v blind trustu je v rukou nezávislého správce (většinou jím bude investiční manažer nebo privátní bankéř). Jiná společnost navíc obsadí roli dohlížitele, nahradí tak roli klienta v tom, aby zajišťoval, že majetek bude investován řádně a v souladu s cíli klienta. Dohlížitel zároveň zajišťuje kontrolu jednání správce a má pravomoc jej nahradit, pokud by svou činnost nevykonával dobře.“ V případě vložení svého majetku do slepého trustu by premiér nemohl ovlivňovat spravování svého majetku.

Odborníci oslovení redakcí Aktuálně.cz se však neshodují na tom, zdali je vůbec možné slepý svěřenský fond v Česku založit. „Hrušková se domnívá, že parametry fondu lze nastavit tak, aby jeho definici splňoval. Kolář je však opačného názoru, české zákony podle něj dávají zakladateli právo požadovat po správci předložení vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci, což založení slepého fondu vylučuje.“ Zda tedy Andrej Babiš mohl, či nemohl založit svěřenský fond jiným způsobem, již nelze hodnotit.