Ukrajina je země, kde byl demokraticky zvolený prezident a všechny další orgány, není legitimně zvolený Maduro.
Volbu ukrajinského prezidenta Zelenského uznaly mezinárodní organizace i cizí představitelé včetně těch ruských. Volbu Nicoláse Madura neuznala Evropská unie, Spojené státy ani řada dalších zemí.
Předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) odpovídá na dotaz, zda je možné, že by ruská vláda využila zatčení venezuelského prezidenta Madura Spojenými státy americkými pro legitimizaci vlastní invaze na Ukrajinu. Vystrčil vysvětluje, že obě situace jsou podle něj rozdílné, přičemž tvrdí, že ukrajinský prezident Zelenskyj byl zvolen legitimně, zatímco Nicolás Maduro nikoliv. Později nicméně uznává, že ruská propaganda by mohla využít zatčení Madura ze strany USA k legitimizaci ruské invaze.
Volodymyr Zelenskyj zvítězil v prezidentských volbách v dubnu roku 2019 a získal tak pětiletý mandát. Ve druhém kole svého oponenta a předchozího prezidenta Petra Porošenka porazil se ziskem 73 % hlasů za nadpoloviční volební účasti. Volby monitorovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta zmínila dílčí problémy, mezi které zařadila například zaujaté a nerovnoměrné pokrytí kandidátů v médiích. Dále zmínila možné zneužití státních financí během kampaní či některé koupené hlasy, což se týkalo převážně bývalého prezidenta Petra Porošenka (.pdf, str. 3–7 z 81). Celkově ale organizace označila volby za svobodné a demokratické.
Vítězství Zelenského uznal i tehdejší ruský premiér a bývalý prezident Dmitrij Medveděv, jenž Zelenskému pogratuloval na sociálních sítích. Ve svém vyjádření zmínil naději v narovnání vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem a v této souvislosti Zelenského nazval „novým lídrem Ukrajiny“. Ruský prezident Vladimir Putin sice podobné vyjádření nenabídl, ale v červenci 2019, tedy jen několik měsíců po zmíněných volbách, se Zelenským telefonicky vyjednával ohledně konfliktu na Donbase.
Zelenskyj pak jako nově zvolený ukrajinský prezident rozpustil parlament a vyvolal předčasné volby hned druhý den po svém jmenování. Zatímco někteří poslanci rozpuštění parlamentu uznali, jiní ho napadli u ústavního soudu, který však rozpuštění parlamentu a dřívější volby potvrdil. V předčasných volbách, které se konaly v červenci 2019, zvítězila se 43 % Zelenského strana Služebník lidu. Ta získala 254 mandátů v parlamentu ze 450, tedy nadpoloviční většinu.
Podobně jako v případě prezidentských voleb byly i ty parlamentní monitorovány ze strany OBSE. Ta vyslala na Ukrajinu za tímto účelem misi, které se účastnili i zástupci NATO a Evropského parlamentu. Mise dospěla k závěru, že ačkoliv docházelo během kampaní ke „zneužívání politických financí“, volební orgány zajistily „efektivní a profesionální“ volby, které „respektovaly základní svobody“ (.pdf, str. 1).
V reakci na ruskou invazi vyhlásila Ukrajina 24. února 2022 stanné právo. Tento zvláštní právní režim se používá zejména v případech napadení státu a na Ukrajině trvá od února 2022 nepřetržitě. Ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva mj. výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou jak prezidentské, tak ani parlamentní volby do ukrajinské Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015.
Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by konkrétně fungovala až doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“. Ústava dále říká, že pokud prezident Ukrajiny ve funkci neskončí předčasně, „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“.
Nicolás Maduro vyhrál venezuelské prezidentské volby v dubnu 2013 s 50,61 % hlasů. Svého soupeře Henriqua Caprilese porazil zhruba o 250 tisíc hlasů, výsledky ale napadla opozice. V roce 2015 se konaly parlamentní volby do Národního shromáždění, ve kterých byla strana Nicoláse Madura poražena opozicí. Nejvyšší soud ale následně postupně zbavil Národní shromáždění pravomocí. V roce 2017 se konaly volby do tzv. Ústavodárného shromáždění, které vzniklo jako alternativní parlament navzdory kritice opozice i zahraničních aktérů. Volby, které část mezinárodního společenství označila za zfalšované, opozice bojkotovala. Ústavodárné shromáždění následně získalo nadřazenou pozici vůči Národnímu shromáždění a potlačilo tak opozici. Řada států Ústavodárné shromáždění neuznává a Evropská unie kvůli němu uvalila na Venezuelu sankce.
V prezidentských volbách v roce 2018 opět zvítězil Nicolás Maduro. Těchto voleb se již opozice víceméně neúčastnila, hlavně kvůli tomu, že byla z voleb vyřazena tím, že bojkotovala předchozí volby starostů. Zahraniční země tyto volby kritizovaly a Evropská unie, Spojené státy americké nebo Austrálie označily volby za nelegitimní. Například Rusko, Čína, Írán nebo Nikaragua ale tyto volby uznávají.
V lednu 2019 se předseda parlamentu Juan Guaidó prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely na základě neplatných voleb z roku 2018. Evropská unie a Spojené státy americké mu vyjádřily podporu a označily jej za legitimního vůdce v přechodné době. Na konci roku 2022 ale byla prozatímní vláda Guaida, kterou uznalo přes 60 států, rozpuštěna opozicí.
V červenci 2024 proběhly další prezidentské volby, ve kterých byl Maduro již potřetí vyhlášen jako vítěz voleb. Oficiální výsledky zveřejňuje nejvyšší volební rada, která je však pod kontrolou Madurovy vlády. Podle průzkumů měla vyhrát opozice, avšak podle volební rady vyhrál Maduro s 51 %. Evropská unie však volby neuznala jako legitimní a např. Spojené státy uznaly výhru opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze, který měl podle předběžných průzkumů získat až 80 %.
Ukrajinské prezidentské a parlamentní volby z roku 2019 byly pozorujícími organizacemi uznány za svobodné a demokratické. V zemi platí v souvislosti s ruskou invazí stanné právo, které neumožňuje konání voleb. Podle tamní ústavy tak prezident i parlament vykonávají své funkce i po uplynutí standardní doby mandátu.
Oproti tomu legitimita prezidentských voleb ve Venezuele za doby vládnutí Madura byla zpochybněna opozicí i částí mezinárodního společenství včetně EU a USA. Část mezinárodního společenství také neuznává zřízení Ústavodárného shromáždění, které dominuje venezuelskému parlamentu a potlačuje tamní opozici. Například EU proto na Venezuelu uvalila sankce. Předseda Senátu Vystrčil tedy správně popisuje rozdíl mezi situací na Ukrajině a ve Venezuele. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
