Miloš Vystrčil
Předseda Senátu, místopředseda ODS
Nemohou být (prezidentské volby na Ukrajině, pozn. Demagog.cz). Ukrajinská ústava říká, že prezidentem je do doby, než bude zvolen nový prezident. A dokud nebudou volby, tak prezidentem je Zelenskyj.
Na Ukrajině kvůli ruské invazi platí stanné právo nepřetržitě od února 2022. Během jeho platnosti se v zemi dle tamní ústavy nesmí pořádat volby a prezident vykonává svou funkci až do nástupu nově zvolené hlavy státu. Zelenskyj tedy zůstává prezidentem až do konání dalších voleb.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reaguje na novoroční projev Tomia Okamury (SPD). Ten v něm kritizoval ukrajinské vedení kolem prezidenta Volodymyra Zelenského (video, čas 4:25). Vystrčil podotýká, že na Ukrajině režim vzešel ze svobodných voleb. Moderátor poté poznamenal, že Zelenskému sice mandát skončil, ale volby ani být nemohou. S tím předseda horní komory Parlamentu souhlasí a vysvětluje, proč je Zelenskyj stále hlavou státu.
Prezidentské volby na Ukrajině
Podle ukrajinské ústavy je tamní prezident volen na pět let. Volodymyr Zelenskyj byl zvolen v dubnu 2019 a prezidentského úřadu se ujal po složení slibu 20. května 2019. Za běžných okolností se tak měly další řádné prezidentské volby konat v březnu 2024. Zelenského funkční období by v takovém případě skončilo v květnu téhož roku.
Stanné právo
Stanné právo je zvláštní právní režim upravený zákonem, který se na Ukrajině vyhlašuje v případě ozbrojené agrese nebo vážného ohrožení státu. Umožňuje dočasně omezit některá práva a přijmout mimořádná opatření. Vyhlašuje jej prezident Ukrajiny a jeho platnost schvaluje parlament.
Ukrajina nicméně v reakci na ruskou invazi z 24. února 2022 vyhlásila stanné právo a to je k datu, kdy byl výrok vysloven, stále platné. Podle ukrajinského zákona o právním režimu stanného práva není možné v době jeho trvání pořádat prezidentské, parlamentní ani jiné volby a referenda.
Ukrajinská ústava sice v této souvislosti vymezuje práva, která jsou neomezitelná v mimořádném režimu – např. rovnost občanů před zákonem, právo na život či právo na svobodu. Právo volit a být volen ani konání voleb však do tohoto výčtu nepatří. Během stanného práva platí i zákaz změn ústavy. Ukrajinské zákony rovněž počítají s tím, že po ukončení stanného práva dojde k zahájení nového volebního procesu do jednoho měsíce.
Ústavní kontinuita za stanného práva
Také situaci, kdy se nemohou nové volby konat, tedy např. během stanného práva, upravuje ukrajinská ústava. Ta výslovně uvádí, že pokud by funkční období tamního parlamentu skončilo během stanného práva, jeho pravomoci trvají až do dne prvního zasedání parlamentu zvoleného po zrušení tohoto práva.
U prezidentské funkce ústava stanovuje, že prezident Ukrajiny „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Výkon funkce tak nutně nekončí uplynutím pětiletého funkčního období, ale až okamžikem, kdy se úřadu ujme prezidentův nástupce. S tímto výkladem v únoru 2025 souhlasila ve svém usnesení i Nejvyšší rada Ukrajiny.
Závěr
Ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb v době, kdy v zemi platí stanné právo. To bylo na Ukrajině vyhlášeno v únoru 2022 v reakci na ruskou invazi a k datu vyslovení výroku je stále v účinnosti. Ústava dále upravuje, že hlava státu vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta. Protože tedy není legálně možné konat volby, prezident Zelenskyj ve své funkci pokračuje i po uplynutí standardního pětiletého mandátu. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.