Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu diskuze o české úhradové vyhlášce, která stanovuje výši úhrad za zdravotnické služby proplácené zdravotními pojišťovnami. V rámci této debaty poukázal na rozdíl mezi českým systémem a systémem v západních státech. Západní státy na rozdíl od ČR podle něj nemají svobodnou volbu lékaře a pacientům je lékař přidělen.

Možnost volby lékaře v Česku

V České republice mají pacienti právo si vybrat poskytovatele ambulantní péče a mohou si tedy zvolit, u kterého praktického lékaře, zubaře atp. se zaregistrují. Lidé si také mohou vybrat ambulantního specialistu, např. kardiologa či ortopeda. Ke specialistovi mohou jít v některých případech i bez doporučení od registrujícího lékaře. Pokud pacient požaduje léčbu či vyšetření, která lékař (včetně specialisty) neindikoval jako potřebná, z veřejného zdravotného pojištění hrazena nejsou.

Situace v západních zemích

Zbyněk Stanjura ve výroku zmiňuje západní země. Podívali jsme se proto na situaci v zemích západní Evropy, Kanady a USA. Jak ukazuje přehled níže, možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Lidé si v této zemi mohou zvolit konkrétního praktického lékaře, ale jen z oblasti svého bydliště. Ve Švédsku pacienti nemají automatické právo vybrat si konkrétního praktického lékaře (.pdf, str. 2; .pdf, str. 17), řada zdravotních středisek nicméně tuto volbu umožňuje.

V některých státech lidé nemají svobodnou volbu specialisty. V Irsku a většině částí Spojeného království je specializovaný lékař pacientům přidělován. V Itálii si sice občané mohou vybrat zdravotní středisko, kde jim bude specializovaná péče poskytnuta, ne ale jméno specialisty. Ve Švédsku je situace v případě výběru specialistů stejná jako v případě praktických lékařů – volba není zaručena, ale pacient může o konkrétního specialistu požádat.

Závěr

Analýza zdravotních systémů zemí západní Evropy, USA a Kanady ukazuje, že možnost volby praktického lékaře je částečně omezena v Portugalsku. Ve Švédsku si lidé mohou vybrat zdravotní středisko a nemají automatické právo si vybrat konkrétního praktika, řada středisek však výběr umožňuje. Podobně je to ve Švédsku i v případě výběru specialistů. Volba specialistů je omezena také v Itálii, kde si pacienti mohou zvolit jen zdravotní středisko, ale ne jméno specializovaného lékaře. V Irsku a většině částí Spojeného království jsou specialisté lidem přidělováni. Z jednadvaceti sledovaných západních zemí tedy určitá omezení při výběru lékařů platí pouze v pěti státech, přímé přidělování přitom funguje jen ve dvou z nich. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako nepravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu regionálního rozvoje zdravotnictví a nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Poukazuje na úspěšné zřízení lékařské fakulty v Ostravě jako na dlouhodobý strategický plán a zároveň tvrdí, že toto opatření má pozitivní dopad na udržení absolventů v regionu.

Lékařská fakulta

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla v roce 2010. Univerzita nejprve v květnu 2009 předložila Ministerstvu zdravotnictví tzv. akreditační spis oboru Všeobecné lékařství (.pdf, str. 4) a v dubnu 2010 skutečně akreditaci pro tento obor získala od tehdejší Akreditační komise. V květnu 2010 poté MŠMT dalo definitivní souhlas se vznikem Lékařské fakulty. V té době vládl úřednický kabinet Jana Fischera, nikoli vláda ODS. 

Během vlády Mirka Topolánka, kterou tvořila ODS, KDU-ČSL a Zelení, ovšem resort školství přidělil Ostravské univerzitě 1,8 milionu Kč na „přípravu vzniku Lékařské fakulty“ (.pdf, str. 23). Dokument, který informaci o podpořeném projektu obsahuje, pochází (podle metadat souboru) už z ledna 2009 (.xlsx), tedy z posledních měsíců Topolánkovy vlády.

Vznik Lékařské fakulty Ostravské univerzity podporoval i Moravskoslezský kraj a město Ostrava, které univerzitě poskytlo grant na vznik přípravného týmu (.pdf, str. 5). O tomto pětimilionovém grantu rozhodla Ostrava v roce 2008, kdy radu města tvořila koalice ČSSD a ODS. Ve stejném roce také město Ostrava převedlo do vlastnictví Ostravské univerzity pavilon bývalé porodnice v Ostravě-Zábřehu, který byl vybrán jako sídlo nové lékařské fakulty (ČT 1, 11 února 2008, Report 18:00). Moravskoslezský kraj vyjádřil podporu vzniku nové fakulty např. v usnesení z února 2008, kdy ještě v čele kraje stál Evžen Tošenovský (ODS). 

Absolventi

Někdejší děkan ostravské lékařské fakulty Arnošt Martínek v roce 2019 uvedl, že podle průzkumu míří zhruba 70 % absolventů po odchodu z fakulty na pracovní místa v Moravskoslezském kraji. Současný děkan Rastislav Maďar později v roce 2023 zmiňoval, že hodnota dosahuje 80 %.

Závěr

Naprostá většina absolventů ostravské lékařské fakulty po získání titulu zůstává v Moravskoslezském kraji. Fakulta získala akreditaci v roce 2010, tedy až během úřednické vlády Jana Fischera. Ke vzniku fakulty přispěla ovšem i předcházející vláda Mirka Topolánka, složená z ODS, lidovců a Strany zelených. Ta Ostravské univerzitě v roce 2009 přidělila finanční prostředky na projekt, který se zabýval „přípravou vzniku“ lékařské fakulty. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho ze čtenářů jsme opravili chybně uvedené názvy u výzkumných ústavů, které jsou financovány z prostředků státního rozpočtu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) reaguje na opakovaná slova Aleše Juchelky (ANO), podle kterého se v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 meziročně snížil rozpočet Ministerstva zemědělství o čtyři miliardy korun. Stanjura toto tvrzení následně koriguje a říká, že se pokles týká pouze dotací.

Rozpočet Ministerstva zemědělství

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství příští rok sníží na přibližně 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles přibližně o 3,7 miliardy Kč. 

V porovnání s rokem 2025 (.pdf, str. 32 ze 358) poklesnou v roce 2026 (.pdf, str. 24–25 z 57) Ministerstvu zemědělství jak příjmy, tak výdaje. Ačkoli se naprostá většina škrtů týká výdajů na dotace, návrh rozpočtu počítá např. také se snížením prostředků na výzkum, vývoj a inovace o necelých 82 milionů korun (.pdf, str. 32 ze 358; .pdf, str. 24–25 z 57). V reálném srovnání v cenách roku 2025 (.pdf, str. 3) tato podpora podle návrhu rozpočtu klesne zhruba o 9 %. Z těchto prostředků je mimo jiné financován Program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství (.pdf) nebo výzkumné instituce resortu zemědělství, jako je například Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu nebo Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy.

Závěr

Navržený rozpočet Ministerstva zemědělství na rok 2026 se v porovnání s předchozím rokem snížil o 3,7 mld. korun. Naprostou většinu poklesu tvoří dotace, škrty se ale týkají i některých jiných oblastí, např. prostředků na výzkum, vývoj a inovace, u kterých finanční prostředky podle návrhu klesnou o 82 mil. korun. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v kontextu výroku tvrdí, že hnutí ANO preferuje velké podniky, zatímco ODS a koalice SPOLU zastává názor, že se tito velcí hráči mají kontrolovat a menším společnostem by se mělo pomáhat.

Stanjura zjevně naráží na výrok Andreje Babiše z návštěvy Jihomoravského inovačního centra v září 2013. Babiš tehdy v Brně na předvolební návštěvě řekl: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ Šéf hnutí ANO později tvrdil, že je jeho výrok vytržený z kontextu, přestože jej v této podobě podle serveru iDNES.cz zachytilo více médií.

Později Andrej Babiš označil malé a střední podnikatele za důležitou součást ekonomiky a podpora malých a rodinných firem je zmíněna i v programu hnutí ANO do voleb (.pdf, str. 7). Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) svým výrokem opravuje předešlé tvrzení Jindřicha Rajchla (kandidujícího za SPD), který se odkazoval na studii Ostravské univerzity o tom, že každý třetí obyvatel Ostravy trpí energetickou chudobou. Podle něj se mělo jednat o 82 tisíc lidí. Stanjura upozorňuje, že Ostrava nemá 240 tisíc obyvatel a 80 tisíc lidí tedy nepředstavuje každého třetího obyvatele.

Podle údajů zveřejněných na webu města měla Ostrava k 1. červenci 2025 přibližně 293 tisíc obyvatel přihlášených k pobytu na jejím území (.pdf). Stanjurou zmíněných 80 tisíc lidí tak představuje přibližně 27 % obyvatel – v případě Rajchlem uváděných 82 tisíc necelých 28 % – zatímco třetina vychází na necelých 98 tisíc. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu, která vychází ze sčítání lidu prováděného v roce 2021 a každoroční bilance demografických událostí, měla Ostrava k 1. lednu 2025 přes 283 tisíc obyvatel. To je o něco méně, než kolik k tomuto datu uvádělo město (.pdf). Výsledný podíl by byl v tomto případě jen asi o 1 % vyšší než v případě předchozím. Třetina by vycházela na zhruba 93 tisíc obyvatel.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odpovídal na dotaz, zda antimonopolní úřad, tedy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), odvádí dobrou práci. Uvedl, že se současné vládě nepodařilo změnit legislativu tak, aby ÚOHS více chránil zákazníky. Podle něj se většina činnosti úřadu soustředí na veřejné zakázky, zatímco vláda usilovala o to, aby měl ÚOHS pravomoc zasahovat proti oligopolům.

V listopadu 2024 předložila vláda Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Podle tohoto návrhu by měl antimonopolní úřad disponovat nástroji, díky kterým by mohl zasáhnout i v případech, kdy dochází ke tvorbě oligopolního trhu nebo kde cenu vytváří jeden soutěžitel (.pdf, str. 13 z 60).

Ke dni vysílání námi ověřované debaty nedošlo v Poslanecké sněmovně ani k prvnímu čtení. Návrh měl za cíl posílit pravomoci ÚOHS tím, že by zavedl přestupek pro fyzické osoby za účast v kartelu (.pdf, str. 11 z 60) a zrušil 40% podíl pro předpoklad dominantního postavení, čímž by umožnil úřadu zasahovat i v případech, kdy menší dominantní hráč působí na roztříštěném trhu.

Závěr

Vláda předložila návrh novely zákona, která měla za cíl zvýšit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh v Poslanecké sněmovně ale neprošel ani prvním čtením. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Srovnání cen

Nejnověji (k datu pronesení výroku) se takovým porovnáním cen potravin zabýval server Aktuálně.cz. Dva dny před debatou zveřejnil článek, ve kterém srovnával ceny potravin v Česku a nejbližších zemích. Podle průzkumu serveru jsou v rámci těchto zemí potraviny levnější skutečně pouze v Polsku, a to o 9 % ve srovnání s českými. Dražší než v ČR jsou naopak v Maďarsku, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Právě Rakousko, s cenami potravin o 23 % vyššími než v ČR, vyšlo ve srovnání jako nejdražší.

Podobné srovnání provedly v srpnu Novinky, podle kterých se ceny mezi Českem a Německem příliš nelišily, zatímco nákup na Slovensku byl o 13,9 % levnější a v Polsku dokonce o 32,3 %. Více se rozdílům mezi cenami na Slovensku a v Česku věnoval v červenci server iDnes.cz, z jehož srovnávací tabulky vyplývalo, že ceny potravin byly o něco dražší na Slovensku.

V červnovém srovnání Seznam Zpráv, zahrnujícím převážně potravinové produkty a porovnávajícím pouze Německo, Česko a Polsko, vyšel nákup v Česku nejdráže. V Německu byl levnější o 3,2 %, v Polsku o 8,5 %. Naopak ve srovnání TN Nova ze srpna letošního roku vyšlo Německo skoro dvakrát dráže a Polsko o 12,3 % levněji.

Až na výjimky tak srovnávací průzkumy poukazují na dražší či srovnatelnou cenovou hladinu potravin ve většině okolních zemí, a to v Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Levněji potraviny vycházejí podle všech srovnání jen v Polsku.

Faktory ovlivňující ceny potravin v Polsku

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je důvodem, proč jsou potraviny v Polsku levnější, odlišná struktura trhu, konkrétně vyšší konkurence a větší počet menších firem. Oba faktory uvádějí jako důvod nižších cen i analytici v oblasti zemědělství.

Vedle toho nicméně uvádějí i další důvody nižších cen potravin v Polsku. Jedním z nich jsou podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka dotace pro zemědělce. Roli také hraje nižší daň z přidané hodnoty (DPH) na potraviny. Polsko totiž nyní uplatňuje 5 % DPH na základní a 8 % na ostatní potraviny, což jsou nejnižší sazby v regionu. V Česku vláda na začátku roku 2024 v rámci konsolidačního balíčku sjednotila potravinové sazby DPH z 10 % a 15 % na současných 12 %.

Nákup potravin v Polsku byl v posledních letech ještě výhodnější než nyní. Několik let totiž platila nulová DPH na základní potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence). Polsko ji zavedlo v únoru 2022 a platila až do dubna 2024. Nákupy v Polsku se vyplatily i díky nižší hodnotě zlotého. Na počátku roku 2023 se kurz polské měny pohyboval kolem 5 Kč za 1 PLN, zatímco o dva roky později byl přibližně o korunu vyšší.

Shrnutí

Z nejnovějších průzkumů vyplývá, že levnější potraviny má z okolních zemí konzistentně skutečně pouze Polsko. Nakupování potravin v Německu, Rakousku, Maďarsku i na Slovensku v mnohých srovnáních naopak vychází jako dražší. Důvodem levnějších potravin v Polsku však není pouze větší počet menších zemědělců a vyšší konkurence mezi nimi, ale i nižší sazba DPH na základní potraviny. Podle mluvčího Potravinářské komory hrají roli i dotace zemědělcům. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka mluví o vládním programu dostupného bydlení a ptá se ministra financí Zbyňka Stanjury, co dalšího by ODS v oblasti bydlení chtěla udělat. Stanjura zmiňuje pozměňovací návrh, který by zrovnoprávnil podmínky družstevního bydlení. Moderátorka se ministra ptá, proč se tento návrh nepodařilo prosadit dřív. Na to Stanjura odpovídá, že Ministerstvo pro místní rozvoj, které má oblast bydlení na starosti, vedla ODS za patnáct let jen asi deset měsíců. Dodává, že hnutí ANO naproti tomu vedlo resort osm let. 

Vedení Ministerstva pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vzniklo 1. listopadu 1996 a v jeho čele se od té doby vystřídalo 21 ministrů. Jan Černý, který resort vedl téměř sedm měsíců v roce 1998, sice byl nejdříve členem ODS, několik dní po převzetí úřadu však přestoupil do poslaneckého klubu Unie svobody. Přímo za ODS stál v čele MMR jen Petr Gandalovič, který byl ministrem čtyři měsíce, od začátku října 2006 do začátku ledna 2007. Zástupci hnutí ANO oproti tomu resort vedli od ledna 2014 do prosince 2021, tedy skoro osm let. 

Závěr

Hnutí ANO vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj téměř osm let v kuse mezi roky 2014 a 2021. ODS byla v čele ministerstva čtyři měsíce v letech 2006–2007. V roce 1998 řídil ministerstvo téměř sedm měsíců Jan Černý, který sice byl nejprve členem ODS, krátce po nástupu do funkce ministra ale přestoupil do Unie svobody. Zbyněk Stanjura nicméně správně uvádí, že hnutí ANO vedlo MMR znatelně delší dobu než ODS. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na poznámku redaktorky ohledně výhrad k pomalé konsolidaci financí. Argumentuje tím, že je v mezinárodním kontextu rychlá, a zdůrazňuje, že Fialova vláda zvyšuje výdaje na obranu. Poté poukazuje na obranné rozpočty minulých vlád, které podle jeho názoru byly nízké a upřesňuje, že tvořily jen 1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Alianční závazek

Ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili závazek vydávat 2 % HDP na obranu v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Výdaje na obranu mezi lety 2014 a 2021

Andrej Babiš byl ministrem financí v Sobotkově vládě od ledna 2014 do května 2017. V prosinci 2017 se stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021 i přesto, že jeho vláda nejprve nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018tak působila pouze v demisi. 

Jak je vidět na následujícím grafu, během období, kdy stál Andrej Babiš v čele resortu financí, se výdaje na obranu pohybovaly okolo 1 % HDP. V době, kdy byl předsedou vlády, už ale výdaje postupně rostly a v posledním roce jeho vládnutí se dostaly na 1,39 % HDP (.xlsx).

Data Ministerstva obrany a data Severoatlantické aliance se v některých letech vzájemně mírně liší. Rozdíl je zjevně způsoben odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Nominální výdaje na obranu

Co se týče nominálních výdajů na obranu, na grafu níže lze vidět, že během Babišova působení na Ministerstvu financí se rozpočet na obranu v některých letech zvyšoval. Pro rok 2014 bylo Ministerstvu obrany vyhrazeno 42 mld. (.pdf, str. 7 z 42), zatímco v roce 2017, tedy na konci Babišova ministerského působení, se jednalo o 52,5 mld. Kč (.pdf, str. 33 z 254).

Rozpočet se navyšoval i během Babišova působení na pozici předsedy vlády. V roce 2018 bylo pro Ministerstvo obrany vyhrazeno 58,9 mld. Kč (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 mld. Kč.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 mld. Kč. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun.

Závěr

Během let, kdy Andrej Babiš zastával post ministra financí, činily výdaje na resort obrany zhruba 1 %. V průběhu jeho působení v premiérském křesle už ale rozpočet Ministerstva obrany kontinuálně rostl a zvyšoval se i jeho podíl na HDP, který v roce 2021 činil 1,39 % HDP. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval na dotaz redaktorky, jestli nezkresluje a nenadhodnocuje data spojená se státním rozpočtem. Redaktorka zároveň poznamenala, že podle některých voličů k rozpočtu přistupuje podobně jako jeho předchůdkyně Alena Schillerová. Stanjura tuto kritiku odmítá s tím, že za ním stojí konkrétní výsledky, a poukazuje na schodek rozpočtu v roce 2023, který byl podle něj nakonec nižší, než bylo původně plánováno.

Schodek státního rozpočtu v roce 2023

Ministerstvo financí původně plánovalo, že schodek státního rozpočtu na rok 2023 dosáhne 270 miliard korun. Po změnách v návrhu rozpočtu se plánovaný deficit vyšplhal na 295 mld. Kč poté, co výdaje oproti původnímu návrhu vzrostly o 204 mld. Kč, zejména vzhledem k zastropování cen plynu a elektřiny, a zároveň se zvýšily příjmy o 179 mld. Kč. Poslanecká sněmovna rozpočet s deficitem 295 mld. Kč později schválila.

Schodek státního rozpočtu za celý rok 2023 dosáhl 288,5 mld. Kč, a byl tedy o 6,5 miliardy nižší, než s jakým se v původně schváleném rozpočtu počítalo. Meziročně klesl o 72 mld. Kč, k čemuž podle resortu financí přispěly např. příjmy z daně z neočekávaných zisků. Např. výběr sociálního pojištění poté vzrostl a finanční situaci napomohly i příjmy z EU. Mezi položkami, u kterých se výdaje meziročně nejvíce zvýšily, byly výplaty důchodů nebo mimořádná opatření přijatá kvůli vysokým cenám energií.

Predikce o 470 miliardách

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny se Schillerová ohradila vůči avizovanému schodku ve výši 295 mld. Kč s tím, že po přičtení příjmů a výdajů bude deficit pravděpodobně 470 mld. Kč. O tomto čísle mluvila i po jednání stínové vlády. Jako nereálný viděl plánovaný schodek také tehdejší místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, který v listopadu řekl, že deficit přesáhne 300 mld. Kč. Ve stejném duchu se v dubnu 2023 vyjádřili i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a expremiér Jiří Rusnok.

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2023 plánovala schodek ve výši 295 mld. Kč. Podle Aleny Schillerové bylo ale toto číslo nereálné a deficit odhadovala na 470 mld. Kč. Výsledný deficit nakonec činil 288,5 mld. Kč. Jde tedy o nižší částku, než byla ta, se kterou návrh původně počítal. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.