Andrej Babiš měl výdaje na obranu jedno procento HDP.
Výdaje na resort obrany se po dobu působení Andreje Babiše na ministerské pozici podle dat Ministerstva obrany a NATO pohybovaly okolo 1 % HDP. Během jeho působení na postu předsedy vlády ale obranné výdaje v poměru k HDP postupně rostly a v roce 2021 dosáhly 1,39 % HDP.
Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na poznámku redaktorky ohledně výhrad k pomalé konsolidaci financí. Argumentuje tím, že je v mezinárodním kontextu rychlá, a zdůrazňuje, že Fialova vláda zvyšuje výdaje na obranu. Poté poukazuje na obranné rozpočty minulých vlád, které podle jeho názoru byly nízké a upřesňuje, že tvořily jen 1 % hrubého domácího produktu (HDP).
Ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili závazek vydávat 2 % HDP na obranu v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Andrej Babiš byl ministrem financí v Sobotkově vládě od ledna 2014 do května 2017. V prosinci 2017 se stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021 i přesto, že jeho vláda nejprve nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018tak působila pouze v demisi.
Jak je vidět na následujícím grafu, během období, kdy stál Andrej Babiš v čele resortu financí, se výdaje na obranu pohybovaly okolo 1 % HDP. V době, kdy byl předsedou vlády, už ale výdaje postupně rostly a v posledním roce jeho vládnutí se dostaly na 1,39 % HDP (.xlsx).
Data Ministerstva obrany a data Severoatlantické aliance se v některých letech vzájemně mírně liší. Rozdíl je zjevně způsoben odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).
Co se týče nominálních výdajů na obranu, na grafu níže lze vidět, že během Babišova působení na Ministerstvu financí se rozpočet na obranu v některých letech zvyšoval. Pro rok 2014 bylo Ministerstvu obrany vyhrazeno 42 mld. (.pdf, str. 7 z 42), zatímco v roce 2017, tedy na konci Babišova ministerského působení, se jednalo o 52,5 mld. Kč (.pdf, str. 33 z 254).
Rozpočet se navyšoval i během Babišova působení na pozici předsedy vlády. V roce 2018 bylo pro Ministerstvo obrany vyhrazeno 58,9 mld. Kč (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 mld. Kč.
Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 mld. Kč. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun.
Během let, kdy Andrej Babiš zastával post ministra financí, činily výdaje na resort obrany zhruba 1 %. V průběhu jeho působení v premiérském křesle už ale rozpočet Ministerstva obrany kontinuálně rostl a zvyšoval se i jeho podíl na HDP, který v roce 2021 činil 1,39 % HDP. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.
