Příprava na prohru s Babišem

Redaktorka zjevně naráží na válku na Ukrajině a ptá se Zbyňka Stanjury (ODS), jestli bude koalice SPOLU ve volební kampani strašit válkou a tvrdit, že České republice hrozí zatažení do konfliktu. Stanjura to odmítá a dodává, že členové vlády nikdy netvrdili, že by Česko mohlo být do války vtaženo. Vysvětluje, že koalice pouze vyzdvihuje potřebu odstrašit potenciální agresory zvyšováním obranných výdajů.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Ve veřejných vystoupeních členů vlády Petra Fialy od února 2022 do dubna 2025 ani na jejich sociálních sítích jsme nenašli žádné vyjádření, ve kterém by kdokoliv z nich tvrdil, že Česká republika může být zatažena do války na Ukrajině. Po začátku konfliktu premiér Petr Fiala v březnu 2022 prohlásil (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války.“ Zároveň však odmítl možnost vojenského zapojení České republiky (čas 02:58): „Když se díváme na ty záběry, každého napadne: nemáme tam nějak zasáhnout? Nemáme něco udělat? Ale jakýkoliv další krok – a všichni ti státníci, kteří to zvažují (...), tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují – to je třetí světová válka.“

Vláda opakovaně vyloučila, že by České republice hrozilo zatažení do konfliktu. Např. Fiala v lednu 2023 zdůraznil, že „žádné zavlečení do války nepřipadá v úvahu“, když vysvětloval, že takové rozhodnutí přísluší parlamentu a vládě, nikoliv prezidentovi republiky (video, čas 4:58). Ministryně obrany Jana Černochová v únoru 2023 zase při obhajobě novely zákona o ozbrojených silách uvedla, že „nikdo nezatahuje Českou republiku do války na Ukrajině“.

Členové vlády několikrát upozorňovali na možné scénáře budoucího vývoje, kdy by v případě porážky Ukrajiny mohlo být ohroženo i další území v Evropě. Například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v prosinci 2023 zmínil, že „pokud Ukrajina padne, budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku – a to nesmíme připustit“. Nevyjádřil se ovšem v tom smyslu, že České republice hrozí zatažení do války.

Podobně v únoru 2024 Petr Fiala uvedl, že „pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další. (...) Nemá smysl si namlouvat, že Putinovi bude Ukrajina stačit. Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují“ (video, čas 1:19). V dubnu 2025 ministryně obrany Černochová mluvila o tom, že je připravena jednat o případném vyslání výcvikové mise na Ukrajinu, současně ale řekla, že v kampani před sněmovními volbami válkou strašit nebude.

Závěr

Ve veřejných vyjádřeních a prohlášeních členů vlády Petra Fialy z období od února 2022 do dubna 2025 jsme nedohledali žádný případ, kdy by kterýkoli člen vlády tvrdil, že České republice hrozí zatažení do války na Ukrajině. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) komentuje svou kandidaturu v Moravskoslezském kraji v nadcházejících sněmovních volbách. V kontextu výroku kritizuje předsedu hnutí ANO Andreje Babiše za to, že si pro kandidaturu vybral právě tento region, a ne svůj domácí kraj. Dodává, že si Andrej Babiš vybírá kraje, které se podle Stanjury kloní spíše k levici. Následně říká, že někdejší vysoký volební zisk SOCDEM a KSČM se hnutí ANO podařilo koncentrovat do jednoho bloku. 

Výsledky sněmovních voleb v Moravskoslezském kraji 

Před rokem 2000 bylo členění republiky jiné a Moravskoslezský kraj spadal do tehdejšího kraje Severomoravského. První volby do Poslanecké sněmovny proběhly v roce 1996 a Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) – která se v roce 2023 přejmenovala na Sociální demokracii (SOCDEM) – a Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) v nich získaly v součtu 43,99 %. O dva roky později již v tomto kraji dohromady získaly 50,24 %. 

Dnešní Moravskoslezský kraj vznikl ústavním zákonem 1. ledna 2000. V následujících sněmovních volbách 2002 zde ČSSD a KSČM celkem dosáhly na 57,19 % a Stanjurou zmiňovanou hranici 50 % v součtu překonaly i v roce 2006. Ve volbách roce 2010 sice podpora obou stran poklesla a dosáhla pouze hodnoty 41,74 %, hranici 50 % by nicméně překonaly v součtu s výsledky stran Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) a Suverenita – Blok J. Bobošíkové (Suveren.), se kterými tehdy soupeřily o levicové voliče. 

V roce 2012 založil Andrej Babiš politické hnutí ANO, které navázalo na občanské sdružení Akce nespokojených občanů. Hnutí ANO ve svých prvních sněmovních volbách v roce 2013 získalo v Moravskoslezském kraji 18,07 % hlasů, zatímco ČSSD a KSČM obdržely dohromady 43,91 %. V letech 2017 a 2021 pak podpora těchto stran výrazně poklesla a k 50% hranici se již nepřiblížila.

Závěr

Strany ČSSD a KSČM hranici 50 % ve sněmovních volbách v součtu překročily v roce 1998 ještě v předchůdci Moravskoslezského kraje, kraji Severomoravském. V současném Moravskoslezském kraji tuto hodnotu překonaly v letech 2002 a 2006. Ve volbách v roce 2010, posledních před vznikem hnutí ANO, byl jejich zisk o něco nižší, hodnoty by nicméně dosáhly v součtu s výsledky dalších stran zaměřených na levicové voliče. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr Stanjura mluví o podpoře levicových stran v Moravskoslezském kraji, která je zde podle něj tradiční. Uvádí, že je připraven v tomto kraji v nadcházejících volbách prohrát, stejně jako zde dle jeho slov prohrál ve volbách do Poslanecké sněmovny tehdejší předseda pravicové ODS Václav Klaus proti tehdejšímu předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi, když v kraji oba jako pražští politici kandidovali.

Volby 1996

Současné členění České republiky na čtrnáct krajů vzniklo až v roce 2000. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 se ještě volilo v osmi volebních krajích. Dnešnímu Moravskoslezskému kraji svou geografickou polohou nejvíce odpovídal tehdejší Severomoravský kraj.

V tomto kraji kandidovali tehdejší předsedové dvou nejsilnějších stran, za ČSSD Miloš Zeman a za ODS Václav Klaus, který od roku 1992 stál v čele vlády. I před svým působením ve funkci premiéra žil Václav Klaus většinu života v Praze. Také Miloš Zeman působil v 90. letech převážně v hlavním městě a před svým zvolením předsedou ČSSD vedl její pražskou organizaci. Přesto již dříve oba politici kandidovali mimo Prahu – ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění v červnu 1992 byl Miloš Zeman zvolen na kandidátce Jihočeského a Václav Klaus na kandidátce Severomoravského kraje.

Ve volbách v roce 1996 získal Miloš Zeman v Severomoravském kraji skoro 70 tisíc preferenčních hlasů, čímž dosáhl nejlepšího stranického výsledku v rámci kraje a byl zvolen poslancem. Václav Klaus kandidoval ve stejném kraji, kde získal necelých 55 tisíc hlasů. Těmto výsledkům odpovídaly také výsledky stran – v Severomoravském kraji vyhrála ČSSD a na druhém místě skončila ODS. V celostátním součtu však zvítězila ODS s 29,62 % hlasů, následovaná ČSSD se ziskem 26,44 %.

Závěr

Jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 skutečně coby pražští politici kandidovali v Severomoravském kraji, tedy předchůdci dnešního Moravskoslezského kraje. Klaus s přibližně 55 tisíci preferenčními hlasy skončil až za Milošem Zemanem, který získal skoro 70 tisíc hlasů. ČSSD v regionu zároveň volby vyhrála a ODS skončila druhá. Výrok ministra Stanjury hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dostal otázku, proč se v Česku nedaří zmenšit rozsah byrokratického státu, i když se o tom neustále mluví. Redaktorka se ho konkrétně zeptala, zda omezení byrokracie vůbec někdo chce. Stanjura odpověděl, že zmenšit byrokratický stát podle něj chtějí všichni, ale nikdo ne u sebe.

Rušení poboček finančních úřadů

Zbyněk Stanjura je ministrem financí od prosince 2021. Během jeho funkčního období došlo k rušení pracovišť finančních úřadů pouze jednou, a to v roce 2023. Zrušení celkem 77 poboček oznámilo Ministerstvo financí v dubnu 2023 a k jejich uzavření došlo 1. července 2023. Z celkového počtu 201 pracovišť jich tak resort zachoval 124. Ze 77 zrušených poboček jich už 56 dříve fungovalo v omezeném režimu 2 + 2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů na pracoviště přijížděli na dva dny v týdnu.

Stanjura v dubnu 2023 označil za tři hlavní důvody pro uzavření územních pracovišť (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Spolu s oznámením o rušení poboček Stanjura také zmínil, že by tyto kroky měly ušetřit až 150 milionů korun. Skutečné výdaje na zabezpečení úkolů Finanční správy podle státních závěrečných účtů mezi lety 2023 a 2024 poklesly, na rok 2025 už jsou ale schválené výdaje vyšší než v roce 2023. Oproti roku 2023 rovněž narostly celkové výdaje Ministerstva financí (.pdf, str. 13 ze 61).

Závěr

Za dobu působení Zbyňka Stanjury v čele resortu financí došlo k rušení územních pracovišť finančních úřadů pouze v roce 2023, kdy jich bylo skutečně uzavřeno 77. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Počet zaměstnanců na Ministerstvu financí

Ministerstvo financí (MF) je jedním ze čtrnácti ministerstev zřízených kompetenčním zákonem. Kromě ústředního orgánu pod něj spadá také několik organizací přímo zřízených ministerstvem. Jedná se o Celní správu, Finanční správu, Finanční analytický úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní tiskárnu cenin a Státní pokladnu Centrum sdílených služeb.

Informace o počtu zaměstnanců v jednotlivých resortech jsou k nalezení ve státních závěrečných účtech, které připravuje Ministerstvo financí. Podle těchto údajů mělo MF v roce 2021 celkem 24 846 schválených systemizovaných pracovních míst (.pdf, str. 25 ze 64). V roce 2022 to bylo 24 239 míst (.pdf, str. 25 z 52) a v roce 2023 pak 23 878 míst (.pdf, str. 39 ze 71).

Státní závěrečný účet za roky 2024 a 2025 nebyl ke dni publikace námi ověřovaného rozhovoru ve veřejných zdrojích dostupný. S dotazem ohledně počtu pracovních pozic na Ministerstvu financí jsme se proto obrátili přímo na resort. Ten v odpovědi uvedl, že v roce 2024 měl 23 458 schválených systemizovaných míst a na rok 2025 je počet schválených systemizovaných míst stanoven na 23 309. Ve srovnání s rokem 2021 tedy došlo ke snížení celkem o 1537 systemizovaných pracovních pozic.

Státní závěrečné účty uvádějí i skutečný počet zaměstnanců. V roce 2021 činil 23 298 (.pdf, str. 25 ze 64), v roce 2022 se snížil na 22 558 (.pdf, str. 25 z 52) a mírný pokles pokračoval i v roce 2023, kdy MF mělo 22 027 zaměstnanců (.pdf, str. 39 ze 71). Z později vydaného státního závěrečného účtu za rok 2024 vyplývá, že v roce 2024 bylo na resortu financí 21 605 zaměstnanců (.pdf, str. 40 ze 73). Údaj za rok 2025 ke dni publikace námi ověřovaného rozhovoru nebyl dostupný.

Závěr

Mezi lety 2021 a 2025 se počet schválených systemizovaných pracovních míst na Ministerstvu financí celkově snížil o 1537. Skutečný počet zaměstnanců mezi roky 2021 a 2024 poklesl o 1693, údaj za rok 2025 zatím není dostupný. Výrok ministra financí Zbyňka Stanjury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku odpovídá na otázku redaktorky, zda současní občanští demokraté skutečně chtějí a dokáží naplňovat původní ideály strany o omezení byrokracie a menším státu. Stanjura uvádí, že v letošním roce je méně státních zaměstnanců než v roce 2015, a ilustruje tak, že se velikost státu daří omezovat.

Zaměstnanci státu

Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Veřejný sektor podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Pouze necelá polovina z nich byla placena ze státního rozpočtu. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Podle IDEA mezi státní zaměstnance, tj. osoby placené ze státního rozpočtu, patří zaměstnanci v regionálním školství, ve sborech (policie, hasiči, Celní správa a Vězeňská služba) nebo příslušníci armády.

Podle zákona o státní službě se označení státní zaměstnanec používá pro užší skupinu osob, které jsou ve služebním poměru a jejich služba zahrnuje např. přípravu návrhů právních předpisů a mezinárodních smluv, ochranu utajovaných informací nebo realizaci dotační politiky. Specifickou skupinu státních zaměstnanců představují státní úředníci, mezi které patří „zaměstnanci ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“ (.pdf, str. 3)

Vývoj počtu státních zaměstnanců

Vzhledem k tomu, že Zbyněk Stanjura mluví o státních zaměstnancích, zaměříme se právě na zaměstnance, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. V různých zdrojích se jejich počty mohou lišit – studie IDEA například do své statistiky nezapočítává neobsazená místa (.pdf, str. 5), dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují.

Stejně tak se může lišit i skutečný a schválený počet státních zaměstnanců a úředníků. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). Reálný počet zaměstnanců podle zákona o státní službě státní závěrečné účty neuvádějí, sledují pouze náklady na jejich platy (.pdf, str. 9 z 71; .pdf, str. 10 ze 73).

Jak je vidět na následujícím grafu, počet státních zaměstnanců podle státních závěrečných účtů měl v posledním desetiletí vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2015 jich bylo 422 445, v roce 2024 toto číslo vzrostlo na 487 087. Skutečný počet pro rok 2025 nebyl ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru k dispozici, podle návrhu státního rozpočtu je ale letos státních zaměstnanců ještě víc, a to konkrétně 488 961. Poklesl pouze počet státních úředníků, kterých bylo v roce 2015 o 879 více než v roce 2024.

Závěr

Skutečný počet státních zaměstnanců se podle státních závěrečných účtů od roku 2015 zvyšoval. Zatímco v roce 2015 bylo státních zaměstnanců asi 422 tisíc, v roce 2024 už jich bylo cca 487 tisíc. V porovnání s rokem 2015 jich tak přibylo zhruba 65 tisíc. Snížil se pouze počet státních úředníků, který začal klesat od roku 2022, a v roce 2024 jich bylo o 879 méně než v roce 2015. Zbyněk Stanjura nicméně mluví o státních zaměstnancích, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Prognózy v roce 2022

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začaly prudce zdražovat pohonné hmoty a průměrná cena benzínu a nafty se blížila k hranici 50 korun za litr. Právě v období několika měsíců po zahájení invaze se objevovaly některé predikce vývoje cen pohonných hmot. Například TN.cz v červenci 2022 citovala hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu, který hovořil o tom, že ceny pohonných hmot mohou dosáhnout 80 až 100 Kč za litr. Tento předpoklad odůvodnil ruskou odpovědí na západní sankce a posílením dolaru.

O potenciálních vysokých cenách mluvil o několik dní později i energetický expert Vladimír Štěpán pro CNN Prima News, když predikoval, jaké dopady by mohlo mít přerušení dodávek z ropovodu Družba. Podle něj se cena za litr pohonných hmot mohla vyšplhat na 50 až 70 korun a v případě prodloužení přerušení se mohla dostat až na 90 nebo 100 korun. Ve veřejném prostoru se objevily i predikce stabilnějšího vývoje cen pohonných hmot – např. spolumajitel Tank ONO Jiří Ondra už v březnu 2022 odhadoval, že se cena benzínu bude dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 50 korunami.

Vývoj cen pohonných hmot

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že ceny nafty a benzínu v roce 2022 nejprve dosahovaly přibližně 35 Kč za litr, následně ale vzrostly a téměř až do konce roku se pohybovaly mezi 40 a 50 korunami za litr. Následovalo zlevnění, kdy ceny po většinu roku 2023 nepřesáhly 40 korun za litr. V dubnu 2025, kdy vyšel námi ověřovaný rozhovor se Zbyňkem Stanjurou, se ceny nafty a benzínu pohybovaly okolo 35 Kč za litr.

Závěr

V roce 2022 někteří experti predikovali nárůst cen nafty a benzínu na 50 až 100 korun, ačkoliv ceny pohonných hmot takových hodnot nikdy nedosáhly. Jmenovitě se takto vyjádřili např. ekonom Lukáš Kovanda nebo energetický expert Vladimír Štěpán. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na dotaz, zda se ODS obsazením kandidátky nestraníkem a někdejším Pirátem Janem Lipavským nesnaží v Praze sebrat hlasy liberálním stranám. Uvádí, že ODS má jak konzervativnější kandidáty, jako je Marek Benda, tak i liberální. Dodává, že ODS se vždy profilovala jako konzervativně-liberální strana.

Vyjádření členů ODS

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy uvádí „svobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“. V textu dále stojí, že strana klade důraz na „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Někdejší předseda ODS Václav Klaus ve svém úvodním projevu na stranické ideové konferenci už v roce 1999 mluvil o tom, že v ODS se mísí prvky liberalismu a konzervatismu. Konkrétně ve svém proslovu zmiňoval „specifickou, nedogmatickou mixáž“ liberalismu a konzervatismu, „tak typickou pro ODS.“

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující pravicové strany IDU (International Democracy Union). V rámci Evropského parlamentu je ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

Poté, co Václav Klaus v roce 2019 ODS kritizoval kvůli tomu, že členové strany dle jeho názoru nedodržují původní ideály, napsal premiér a předseda ODS Petr Fiala, že „ODS byla založena jako konzervativně liberální strana s jasným prozápadním směřováním. Tak jsem ODS vždy vnímal“. Podobně se vyjádřil také v květnu 2023.

V červenci 2023 se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Někteří představitelé se vyjádřili následovně:

„Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní.“ 

„ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana.“

„Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“

Poslanec Marek Benda v červenci 2023 v rozhovoru pro iROZHLAS.cz tuto anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější.“ Předseda vlády Petr Fiala pro Deník N v červnu 2024 uvedl, že „ODS je i po odchodu Václava Klause strana, která je součástí konzervativně-liberálního proudu.“

Závěr

ODS se sama prezentuje jako liberálně konzervativní strana, což potvrzují i někteří její členové, včetně premiéra Petra Fialy a ministra Martina Kupky. O tom, že se ve straně spojují konzervativní i liberální prvky, mluvil už Václav Klaus na konci 90. let. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval na dotaz redaktorky, jestli nezkresluje a nenadhodnocuje data spojená se státním rozpočtem. Redaktorka zároveň poznamenala, že podle některých voličů k rozpočtu přistupuje podobně jako jeho předchůdkyně Alena Schillerová. Stanjura tuto kritiku odmítá s tím, že za ním stojí konkrétní výsledky, a poukazuje na schodek rozpočtu v roce 2023, který byl podle něj nakonec nižší, než bylo původně plánováno.

Schodek státního rozpočtu v roce 2023

Ministerstvo financí původně plánovalo, že schodek státního rozpočtu na rok 2023 dosáhne 270 miliard korun. Po změnách v návrhu rozpočtu se plánovaný deficit vyšplhal na 295 mld. Kč poté, co výdaje oproti původnímu návrhu vzrostly o 204 mld. Kč, zejména vzhledem k zastropování cen plynu a elektřiny, a zároveň se zvýšily příjmy o 179 mld. Kč. Poslanecká sněmovna rozpočet s deficitem 295 mld. Kč později schválila.

Schodek státního rozpočtu za celý rok 2023 dosáhl 288,5 mld. Kč, a byl tedy o 6,5 miliardy nižší, než s jakým se v původně schváleném rozpočtu počítalo. Meziročně klesl o 72 mld. Kč, k čemuž podle resortu financí přispěly např. příjmy z daně z neočekávaných zisků. Např. výběr sociálního pojištění poté vzrostl a finanční situaci napomohly i příjmy z EU. Mezi položkami, u kterých se výdaje meziročně nejvíce zvýšily, byly výplaty důchodů nebo mimořádná opatření přijatá kvůli vysokým cenám energií.

Predikce o 470 miliardách

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny se Schillerová ohradila vůči avizovanému schodku ve výši 295 mld. Kč s tím, že po přičtení příjmů a výdajů bude deficit pravděpodobně 470 mld. Kč. O tomto čísle mluvila i po jednání stínové vlády. Jako nereálný viděl plánovaný schodek také tehdejší místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, který v listopadu řekl, že deficit přesáhne 300 mld. Kč. Ve stejném duchu se v dubnu 2023 vyjádřili i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a expremiér Jiří Rusnok.

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2023 plánovala schodek ve výši 295 mld. Kč. Podle Aleny Schillerové bylo ale toto číslo nereálné a deficit odhadovala na 470 mld. Kč. Výsledný deficit nakonec činil 288,5 mld. Kč. Jde tedy o nižší částku, než byla ta, se kterou návrh původně počítal. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na poznámku redaktorky ohledně výhrad k pomalé konsolidaci financí. Argumentuje tím, že je v mezinárodním kontextu rychlá, a zdůrazňuje, že Fialova vláda zvyšuje výdaje na obranu. Poté poukazuje na obranné rozpočty minulých vlád, které podle jeho názoru byly nízké a upřesňuje, že tvořily jen 1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Alianční závazek

Ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili závazek vydávat 2 % HDP na obranu v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Výdaje na obranu mezi lety 2014 a 2021

Andrej Babiš byl ministrem financí v Sobotkově vládě od ledna 2014 do května 2017. V prosinci 2017 se stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021 i přesto, že jeho vláda nejprve nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018tak působila pouze v demisi. 

Jak je vidět na následujícím grafu, během období, kdy stál Andrej Babiš v čele resortu financí, se výdaje na obranu pohybovaly okolo 1 % HDP. V době, kdy byl předsedou vlády, už ale výdaje postupně rostly a v posledním roce jeho vládnutí se dostaly na 1,39 % HDP (.xlsx).

Data Ministerstva obrany a data Severoatlantické aliance se v některých letech vzájemně mírně liší. Rozdíl je zjevně způsoben odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Nominální výdaje na obranu

Co se týče nominálních výdajů na obranu, na grafu níže lze vidět, že během Babišova působení na Ministerstvu financí se rozpočet na obranu v některých letech zvyšoval. Pro rok 2014 bylo Ministerstvu obrany vyhrazeno 42 mld. (.pdf, str. 7 z 42), zatímco v roce 2017, tedy na konci Babišova ministerského působení, se jednalo o 52,5 mld. Kč (.pdf, str. 33 z 254).

Rozpočet se navyšoval i během Babišova působení na pozici předsedy vlády. V roce 2018 bylo pro Ministerstvo obrany vyhrazeno 58,9 mld. Kč (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 mld. Kč.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 mld. Kč. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun.

Závěr

Během let, kdy Andrej Babiš zastával post ministra financí, činily výdaje na resort obrany zhruba 1 %. V průběhu jeho působení v premiérském křesle už ale rozpočet Ministerstva obrany kontinuálně rostl a zvyšoval se i jeho podíl na HDP, který v roce 2021 činil 1,39 % HDP. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka mluví o vládním programu dostupného bydlení a ptá se ministra financí Zbyňka Stanjury, co dalšího by ODS v oblasti bydlení chtěla udělat. Stanjura zmiňuje pozměňovací návrh, který by zrovnoprávnil podmínky družstevního bydlení. Moderátorka se ministra ptá, proč se tento návrh nepodařilo prosadit dřív. Na to Stanjura odpovídá, že Ministerstvo pro místní rozvoj, které má oblast bydlení na starosti, vedla ODS za patnáct let jen asi deset měsíců. Dodává, že hnutí ANO naproti tomu vedlo resort osm let. 

Vedení Ministerstva pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vzniklo 1. listopadu 1996 a v jeho čele se od té doby vystřídalo 21 ministrů. Jan Černý, který resort vedl téměř sedm měsíců v roce 1998, sice byl nejdříve členem ODS, několik dní po převzetí úřadu však přestoupil do poslaneckého klubu Unie svobody. Přímo za ODS stál v čele MMR jen Petr Gandalovič, který byl ministrem čtyři měsíce, od začátku října 2006 do začátku ledna 2007. Zástupci hnutí ANO oproti tomu resort vedli od ledna 2014 do prosince 2021, tedy skoro osm let. 

Závěr

Hnutí ANO vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj téměř osm let v kuse mezi roky 2014 a 2021. ODS byla v čele ministerstva čtyři měsíce v letech 2006–2007. V roce 1998 řídil ministerstvo téměř sedm měsíců Jan Černý, který sice byl nejprve členem ODS, krátce po nástupu do funkce ministra ale přestoupil do Unie svobody. Zbyněk Stanjura nicméně správně uvádí, že hnutí ANO vedlo MMR znatelně delší dobu než ODS. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.