Petr Fiala

Ministr zemědělství Marek Výborný před volbami oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021 v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun. Tato částka podle vyjádření Výborného zahrnuje nejen národní dotace, ale velkou část tvoří také tzv. nárokové (přímé) dotace z evropských fondů, jejichž výše se odvíjí od výměry obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství zpětné vymáhání dotací zdůvodňuje tím, že byl podle něj Andrej Babiš v dané době ve střetu zájmů, a Agrofert tak na ně tehdy neměl nárok.

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

Ministerstvo zemědělství nyní uvádí, že Agrofert získal dotace neoprávněně, včetně těch nárokových, a odkazuje se na to, že to potvrzují rozhodnutí soudů. Dříve naopak resort dotace vymáhat nechtěl a argumentoval tím, že se soudní verdikty týkaly jen případů, kdy se firmy soudily kvůli neproplaceným dotacím, a nešlo tedy o případy dotací už vyplacených. Redaktoři serveru iROZHLAS.cz zároveň letos v srpnu upozornili, že podle jejich zjištění dosavadní rozsudky explicitně nezmiňovaly neoprávněnost nárokových dotací. Tím ostatně argumentují i zástupci holdingu Agrofert. Výborný se ve vyjádření pro iROZHLAS.cz odkazoval na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám ale dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje.

Částka 7 miliard, kterou chce Ministerstvo zemědělství od firem holdingu Agrofert vymáhat zpět, zahrnuje i několik miliard tzv. nárokových dotací. Na základě veřejně dostupných zdrojů ale nelze s určitostí stanovit, zda byly tyto nárokové dotace vyplaceny neoprávněně. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala v debatě kandidátů na premiéra kritizuje Andreje Babiše za to, že se obohatil v době, kdy byl sám ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky a následně premiérem v první a druhé vládě Andreje Babiše. Zisky koncernu Agrofert můžeme dohledat ve výročních zprávách, ovšem majetek Andreje Babiše, včetně tržní hodnoty jeho majetkových podílů, je obtížně měřitelný. Přibližně ho však sleduje např. časopis Forbes ve svých žebříčcích miliardářů.

Zisky Agrofertu

Za dobu Babišova působení ve vládě se zisky Agrofertu nezdvojnásobily. V roce 2014 činil zisk 6,14 mld. Kč (.pdf, str. 13), zatímco v roce 2021 to bylo 5,8 mld. Kč (.pdf, str. 17). Nejvyššího ročního zisku během let 2014 až 2024 Agrofert dosáhl v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. Jeho výše tehdy dosáhla téměř 13 mld. Kč (.pdf, str. 17). Zvýšený zisk koncernu přitom pocházel zejm. z jeho zahraničních firem věnujících se chemické výrobě.

Tržby Agrofertu

Tržby Agrofertu se za Babišova působení ve vládě držely na podobné úrovni. V letech 2014 (.pdf, str. 4) až 2021 (.pdf, str. 8) stouply z 166,8 mld. Kč na 184,8 mld. Kč. Naproti tomu v letech 2022–2024, kdy byl Babiš v opozici, dosáhl Agrofert vyšších tržeb – zejména v roce 2022, kdy dosáhly 245,1 mld. Kč (.pdf, str. 8).

Babišův majetek

Výroční zprávy Agrofertu nakonec uvádějí i majetek společnosti, který nicméně není přesným ukazatelem její tržní hodnoty pro majitele podílů, a tedy hodnoty koncernu v rámci majetku Andreje Babiše. Ani majetek Agrofertu se ale mezi lety 2014 (.pdf, str. 12) a 2021 (.pdf, str. 16), kdy končila Babišova vláda, nezdvojnásobil. 

Podle odhadů publikovaných časopisem Forbes, který vychází z výsledků firem i řady dalších indikátorů, byla hodnota majetku Andreje Babiše v roce 2014 přibližně 60 mld. korun a v roce 2021 celkem 74,9 mld. korun, narostla tedy o cca 25 %. Z grafu níže je patrné, že zejména v posledních letech se odhady Babišova jmění rychle měnily, včetně výrazného růstu i poklesu.

Závěr

Konsolidované zisky a tržby Agrofertu ani odhady výše majetku Andreje Babiše se během jeho působení ve vládě nezdvojnásobily. Koncern Agrofert naopak dosáhl výrazně vyšších hospodářských výsledků zejména v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. V následujícím roce výrazně narostl i odhad jeho majetku. Výrok Petra Fialy hodnotíme jako nepravdivý.

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze 23. června 2025 zrušil dřívější osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, který loni vydal prvoinstanční Městský soud v Praze. Podle usnesení vrchního soudu jednání Babiše a Nagyové naplňuje znaky trestných činů. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet (.pdf, str. 21–22) na základě judikatury ústavního soudu. Zároveň ale platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Ještě před námi ověřovanou debatou Deník N zveřejnil zprávu, podle které Městský soud určité nové důkazy dostal. O tom, zda jsou tyto důkazy dostatečné, budou soudy teprve rozhodovat. Jestli Andrej Babiš odejde od soudu s trestem, nebo bez trestu, tedy není předem dané. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako nepravdivý.

Ohledně povolební spolupráce s hnutím Stačilo!, jehož součástí je mj. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), se Andrej Babiš v minulosti vyjádřil protichůdně. V říjnu 2024 uvedl, že koalice se Stačilo! nepřipadá v úvahu. O pár dní později však vládní spolupráci nevyloučil: „Nás bude zajímat jejich program. A pokud budou mít s námi totožný program, tak proč ne“ (video, čas 26:30–28:05). Během předvolební kampaně v září 2025 znovu otočil a spolupráci se Stačilo! odmítl: „Mají úplně jiný program než my, takže tam by to nefungovalo“.

Spolupráci s hnutím SPD Andrej Babiš vyloučil v letech 2023 a 2024. V červnu 2025 však na předvolebním meetingu řekl, že s SPD mají na některé věci podobný názor a povolební koalici neodmítl. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v minulosti řekla, že by nechtěla být s Tomiem Okamurou ve vládě. Později uvedla, že si nedovede představit vládu s SPD nebo s kýmkoli, kdo by chtěl odejít z NATO nebo EU. Spolupráci s SPD naopak nevyloučil místopředseda hnutí Karel Havlíček nebo Radek Vondráček.

Shrnutí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti několikrát vyloučil vládu s hnutím Stačilo a poukazoval při tom na programové neshody. Spolupráci s SPD přímo nevyloučilo několik představitelů ANO, ale například Alena Schillerová se stavěla proti, kvůli otázce o vystoupení z EU nebo NATO. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Rozpočet na rok 2021, který v roce 2020 předložila Sněmovně menšinová vláda Andreje Babiše, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 mld. Kč (.pdf, str. 16 z 754). KSČM, jejíž hlasy Babišův kabinet pro prosazení rozpočtu potřeboval, ale podmínila podporu návrhu tím, že se Ministerstvu obrany odebere 10 mld., které se místo toho přesunou do rozpočtové rezervy. Pozměňovací návrh komunistů (.pdf, str. 31) poté schválila Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a dvou nezařazených poslanců.

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2021 tak nakonec bylo pro Ministerstvo obrany vyčleněno 75,4 mld. Kč. Zmiňovaných 10 miliard Babišova vláda do rozpočtu obrany později v průběhu roku 2021 postupně vrátila.

Andrej Babiš obvinil Petra Fialu z toho, že jeho voliče označuje za nedemokratické, již během prezidentských voleb v roce 2023. Fiala tehdy po prvním kole voleb řekl: „Na jedné straně budou populismus, lži a příklon k Rusku, na druhé demokracie, respekt k ústavě a jasná prozápadní orientace.“ (video, čas 1:00) Přímo o Babišových voličích se Fiala kriticky nevyjadřoval.

Výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, okomentoval slovním spojením „demokratičtí voliči“ pro popis těch, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla podle koalice SPOLU preferovaná a odpovídala tomu, „jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice“. Fiala ale přímo neřekl, že by voliči Andreje Babiše byli nedemokratičtí.

Fiala v minulosti opakovaně označil samotné opoziční strany za populistické a extremistické a řekl, že ANO v Česku „oslabuje demokratickou politickou kulturu“. Své výroky přitom mínil jako varování pro voliče. O nich samotných však nemluvil, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle nejnovějších dat Eurostatu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) Česka za druhé čtvrtletí 2025 meziročně o 2,4 %. Ekonomika eurozóny rostla meziročně o 1,4 %. Německo pak zaznamenalo růst HDP o 0,4 % a Rakousko pouze o 0,1 %. Petr Fiala se zjevně vyjadřuje pouze přibližně, hodnotu růstu HDP za Eurozónu nicméně výrazně zaokrouhluje směrem dolů a mírně zveličuje rozdíl oproti ČR. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala (ODS) v debatě reagoval na obvinění, že údajně označil voliče opozice za nedemokratické. Fiala uvedl, že nemluvil o voličích, ale naopak o Andreji Babišovi. Následně citoval slova Andreje Babiše, který se měl nevybíravě vyjádřit o voličích současných vládních stran. Babiš skutečně na předvolebním mítinku v Táboře v srpnu 2022 na adresu jeho odpůrců řekl (video, čas 0:28): „To jsou fašisti a nacisti, (...) to jsou voliči SPOLU a PirSTANu, to jsou lidi, kteří jsou nebezpeční“.

Zdroj: Deník.cz

Petr Fiala se k povolebnímu vyjednávání vyjádřil např. v rozhovoru pro iDNES.cz, který vyšel v den námi ověřované debaty. Premiér v rozhovoru označil za úspěch, pokud by po volbách pokračovala jeho vláda, případně vláda na „nějakém podobném půdorysu“. Připustil přitom i sestavování vlády s Piráty, „když tak voliči rozdají karty“. Podobně se vyjádřil i v dřívější debatě na ČT z 28. září 2025, kde navíc Piráty nazval prozápadní stranou s podobnými hodnotami, jaké zastává SPOLU. Už v době odvolání ministra Ivana Bartoše, po kterém Piráti vládu opustili, Fiala řekl, že stojí o další spolupráci.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ v srpnu 2025 meziročně ceny vzrostly o 2,5 %.

Inflaci pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Podle měření Eurostatu dosáhla meziroční inflace v Česku v srpnu 2,4 %.

Podle ČSÚ činila meziroční inflace v srpnu 2,5 %. Dle Eurostatu pak šlo o 2,4 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.