Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 61 výroků
Energetika 21 výroků
Evropská unie 18 výroků
Sociální politika 17 výroků
Koronavirus 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 15 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Zemědělství 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Regiony 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 339 výroků
Nepravda 33 výroků
Zavádějící 31 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2023 33 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 25 výroků

Petr Fiala

Ceny benzínu jsou na předválečných číslech, ale hlavně jsme se vyhnuli jeho nedostatku, který potkal jiné země.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ceny benzínu se na začátku dubna opravdu vrátily na předválečnou hodnotu, tedy přibližně na 37 korun za litr. V ČR nedostatek benzínu nenastal, s nedostatkem pohonných hmot se v minulém roce potýkalo např. Maďarsko.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“, a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Ceny benzínu pak uvádí jako příklad, kdy se vládní strategie ukázala jako správná, jelikož dle jeho tvrzení stojí nyní benzín stejně jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Navíc se dle Fialy Česko nepotýkalo s nedostatkem benzínu jako jiné země.

Cena benzínu

Vývoj cen benzínu zveřejňuje např. server Kurzy.cz, který vychází z dat společnosti CCS. Ta se zaměřuje mj. na poskytování tzv. tankovacích karet, které využívají především firmy, živnostníci a dopravci. Podle statistik CCS cena benzinu ještě na začátku prosince 2021 činila 37,03 korun za litr, na začátku února pak 36,36 Kč. Na začátku března 2022 – tedy již po zahájení ruské invaze – se zvýšila na 38,9 Kč/l. Upřesněme, že nejvyšších hodnot dosáhla cena benzínu v polovině března, v červnu a červenci, kdy se v některých dnech dokonce vyšplhala nad 47 Kč.

Jak nicméně ukazuje následující graf, začala cena během léta a podzimu klesat. Na začátku letošního dubna pak stál jeden litr benzínu 37,02 korun, tedy méně než např. na začátku prosince 2021, kdy cena dosahovala 37,03 korun za litr.

 

Dodejme, že podobný vývoj lze vidět také v přehledu CCS pro ceny nafty. Ty klesly pod hranici 35 korun za litr, nafta je tedy ještě levnější než v období před válkou.

Průměrné ceny benzínu zveřejňuje také Český statistický úřad (ČSÚ), který každý týden zjišťuje (.docx, str. 24) ceny u hlavních distributorů pohonných hmot v Česku. Podle jeho statistik činila průměrná cena Naturalu 95 v 15. týdnu letošního roku (tj. v pondělí 10. dubna) 37,55 Kč/l, o týden dříve to bylo rovných 37 Kč. Podobné hodnoty přitom cena benzínu dosahovala i na konci listopadu 2021 (v 47. týdnu), konkrétně se jednalo o 37,2 Kč/l.

Nedostatek benzínu v ostatních státech

V České republice opravdu nedocházelo k nedostatku pohonných hmot, který nastal v některých jiných zemích. Např. v Maďarsku byl benzín během loňského listopadu nedostatkový na čtvrtině čerpacích stanic. Na začátku prosince se pak maďarská ropná společnost MOL potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot téměř v celé své síti čerpacích stanic v zemi.

Příčinou nedostatku paliv v Maďarsku byl nízký dovoz způsobený cenovým stropem, který tamní vláda zavedla již v listopadu 2021 kvůli pandemii covidu-19 a také kvůli blížícím se volbám. Dodejme, že Maďarsko cenový strop na benzín a naftu zrušilo k 6. prosinci 2022.

Doplňme, že s nedostatkem pohonných hmot se na podzim 2022 potýkala například také Francie. Zde nicméně k nedostatku benzínu přispěla stávka zaměstnanců v rafineriích provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil. K podobné situaci došlo i v březnu letošního roku.

Závěr

Ceny benzínu v Česku byly na začátku dubna skutečně na podobné úrovni jako před začátkem války na Ukrajině, jak uvádí Petr Fiala. Ještě v prosinci 2021 dosahovaly 37,03 Kč za litr. Před vypuknutím invaze na začátku února 2022 činila cena 36,36 Kč za litr. Po následném růstu klesla v dubnu 2023 na 37,02 Kč. V České republice navíc nedošlo k nedostatku benzínu, který nastal např. v Maďarsku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

 

Petr Fiala

U řady potravin už ceny klesají, meziměsíční inflace se také v podstatě zastavila.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Meziměsíční inflace se v březnu snížila na pouhou 0,1 procenta. Ceny některých potravin opravdu klesají – jde například o cukr, máslo, vejce či sýry.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními tak snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“ a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Dále uvádí, že některé potraviny již zlevňují, přičemž celková meziměsíční inflace se měla zastavit.

Meziměsíční inflace vyjadřuje procentní změnu spotřebitelských cen v porovnání s předešlým měsícem. Upřesněme, že při výpočtu indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) vychází z cen výrobků a služeb tzv. spotřebního koše, jehož část tvoří právě i potraviny (.pdf, str. 16–17; .pdf, str. 1).

V březnu meziměsíční inflace činila 0,1 %, přičemž v únoru spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, a v lednu dokonce o 6 %. V kontextu prvních tří měsíců letošního roku tak lze říci, že se meziměsíční inflace „v podstatě zastavila“, jak uvádí Petr Fiala. Jak je však vidět na následujícím grafu, meziměsíční inflace se zcela zastavila také v prosinci 2022. Je vhodné doplnit, že následný nárůst na zmíněných 6 % byl podle ČSÚ významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu, tj. příspěvků na náklady za energie, jejichž cena se do indexu spotřebitelských cen také promítá.

Co se týče ceny potravin, v březnu oproti předchozímu měsíci stoupla např. cena zeleniny o 5 %. U většiny základních potravin, u kterých Český statistický úřad (.pdf, str. 16–17, 35) průměrnou cenu monitoruje, se ovšem cena snížila. Jak ukazuje následující tabulka, jde např. o vepřovou pečeni, jogurt, vejce či máslo a sýry.

Celková meziměsíční inflace se tedy téměř zastavila – oproti únoru vzrostl index spotřebitelských cen v březnu pouze o 0,1 %. Ceny některých potravin pak podle ČSÚ skutečně poklesly. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Výdaje státu jsme v loňském roce snížili o osmdesát miliard.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Rozpočet 2022
Zavádějící
Oproti jejich plánované výši na rok 2022 se sice Fialově vládě podařilo snížit státní výdaje o necelých 80 mld. Kč, v porovnání s rokem 2021 ale výdaje rostly. Předchozí Babišova vláda navíc původně navrhovala nižší výdaje, než později navrhoval a prosadil Fialův kabinet.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru uvedl, že jeho kabinet převzal veřejné finance po předchozí vládě Andreje Babiše v „katastrofálním stavu“. Dále řekl, že současná vláda snížila výdaje státního rozpočtu během roku 2022 o 80 miliard korun. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda Fialova vláda státní výdaje o tuto částku skutečně snížila.

Nejprve zmiňme, že minulá vláda Andreje Babiše plánovala na rok 2022 rozpočet s deficitem 376,6 miliard a s výdaji ve výši 1,928 bilionu Kč (.pdf, str. 4). Sněmovnou nicméně nakonec prošel až návrh státního rozpočtu, který předložil dolní komoře v únoru 2022 současný kabinet Petra Fialy. Ten přitom počítal s deficitem ve výši 280 mld. Kč a s výdaji, které dosahovaly 1,893 bilionu korun (.pdf, str. 4).

Fialova vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1) a výdaje na 2,008 bilionu Kč. Výsledný deficit, který Sněmovna schválila na podzim 2022, nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Plánované výdaje se přitom zvýšily na 2,053 bilionu Kč. Po dalších dílčích změnách se předpokládaná částka vyšplhala až na 2,061 bilionu (.xlsx, list Tiskové tab3).

Zdroj dat: Ministerstvo financí (.xlsx), Poslanecká sněmovna (.pdf; .pdf; .pdf)

Podle výsledku hospodaření za loňský rok dosáhly státní výdaje nakonec výše 1,985 bilionu korun, což je skutečně o přibližně 80 miliard Kč méně oproti rozpočtovému plánu (.xlsx, list Tiskové tab3). Výdaje se v tomto případě snížily o 76,17 mld. Kč. Podle Ministerstva financí nastala úspora výdajů kvůli menší realizaci společných programů Evropské unie a Česka a také kvůli nízké výplatě „podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích“.

Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že jeho vláda oproti konečnému rozpočtovému plánu na rok 2022 snížila výdaje takřka o 80 mld. korun. V porovnání s rokem 2021, ve kterém ještě působila Babišova vláda, nicméně celkové výdaje vzrostly o 77,9 miliard korun (.xlsx, list Tiskové tab3). Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2022 navrhovala dokonce nižší výdaje než Fialova vláda ve verzi rozpočtu z července 2022, což předseda vlády opomíjí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Jsme za minulý rok snížili celkové daňové zatížení zhruba o třicet miliard korun.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Současná vláda prosadila během roku 2022 několik opatření, jejichž dopad má podle odhadů Ministerstva financí snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy přibližně o 30 miliard korun.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard korun letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiérministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce 6,3 miliard a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 20232025 (.pdf, str. 3).

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. 

Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Petr Fiala

My jsme vlastně nechali lidem sedm procent čisté mzdy navíc (díky zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz).
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Díky zrušení superhrubé mzdy v rámci daňového baličku z roku 2020 si zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč polepšil o téměř 7 %.

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Máme pivo v několika sazbách a točené pivo je v desetiprocentní sazbě.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Balené alkoholické pivo podléhá základní sazbě DPH, která činí 21 %. Točené pivo konzumované v restauračních zařízeních se řadí do druhé snížené sazby, tedy 10 %.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Právo hovořil mimo jiné o tom, jak je v současnosti nastaven systém daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto kontextu kritizoval vládu Andreje Babiše, která podle něj přesouvala položky mezi různými sazbami náhodně a chaoticky. Některé položky jsou pak dle premiéra Fialy dokonce ve více sazbách, na což poukazuje na příkladu piva.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Do 10% (druhé snížené) sazby spadají mimo jiné také stravovací služby a podávání nápojů. Do této kategorie nejsou zařazeny alkoholické nápoje. Výjimku nicméně tvoří právě točené pivo (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10: pivo ze sladu v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů), které tedy podléhá 10% sazbě DPH, pokud je konzumováno v restauračním zařízení. Nicméně pokud si točené pivo chce zákazník odnést domů, platí na něj 21% daň.

Do základní 21% sazby patří také balené pivo. Nealkoholické pivo se pak, jako ostatní nealkoholické nápoje, řadí do první snížené sazby (15 %), pokud není podáváno v restauračním zařízení. Nealkoholické pivo podávané v restauraci je zařazeno do druhé snížené sazby (10 %).

Doplňme, že novelu, která točené pivo konzumované v restauracích přesunula do druhé snížené sazby, předložila v červnu 2018 vláda Andreje Babiše.

Na závěr shrňme, že alkoholické i nealkoholické pivo spadá do dvou sazeb DPH, přičemž točené pivo konzumované v restauračních zařízeních skutečně podléhá snížené 10% sazbě. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

(...) i program ODS, kdy jsme my dlouhodobě usilovali o jednu sazbu DPH.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
ODS ve svých volebních programech dlouhodobě uváděla úmysl zavést jednotnou sazbu DPH. Už před sněmovními volbami v letech 2002 a 2006 např. slibovala zavést jednotnou 15 % sazbu DPH. Před volbami v roce 2010 pak obdobný příslib zmínil také tehdejší předseda strany Topolánek.

Petr Fiala mluví o možnosti změn v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) a zmiňuje, že se vede veřejná debata o možném zjednodušení systému. V této souvislosti také poukazuje na postoj ODS z minulosti: „Možná bych mohl připomenout i program ODS, kdy jsme my dlouhodobě usilovali o jednu sazbu DPH kvůli zjednodušení daňového systému. Pak jsme uznali, že v našich podmínkách to je těžko realizovatelné, ale pořád si stojíme za tím, že sazby DPH mají být přehledné a srozumitelné, aby si s nimi pořád někdo nehrál.“ V následujících odstavcích se proto zaměříme nato, jestli ODS v minulosti skutečně usilovala o zavedení jediné sazby DPH.

ODS navrhovala (.pdf, str. 9) sjednotit sazby daně z přidané hodnoty do jedné 15 % sazby už v programovém prohlášení před volbami do Poslanecké sněmovny v červnu 2002. Kromě DPH ODS zamýšlela sjednotit také daň z příjmu právnických a fyzických osob, a to rovněž na 15 %. Tento záměr se následně opakuje (.pdf, str. 16) v Resortní koncepci ODS „Modrá šance pro Českou republiku“ z prosince 2004.

Jednotnou 15 % sazbu DPH a daň z příjmu právnických a fyzických osob slibovala ODS (.pdf, str. 5) i v programovém prohlášení před sněmovními volbami v roce 2006. Po těchto volbách se ODS dostala do vlády a tento slib se jí následně podařilo částečně splnit, když kabinet Mirka Topolánka v dubnu 2007 představil daňovou reformu, která vstoupila v účinnost v lednu 2008 jako zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Součástí tohoto zákona byla rovná 15 % daň z příjmu právnických a fyzických osob, namísto předchozích 12–32 %.

Ve volbách do dolní komory v roce 2010 ODS slibovala (.pdf, str. 16) zjednodušení daňového systému. O změně DPH se program nezmiňoval. Tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek nicméně v lednu 2010 uvedl, že v případě volebního vítězství chce ODS prosazovat jednu sazbu DPH, a to ve výši 17 %.

Vláda Petra Nečase poté na začátku roku 2011 navrhovala zavést 20 % jednotnou sazbu DPH. V březnu se pak vládní koalice složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodla, že od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení DPH do jedné sazby ve výši 17,5 %. Namísto jednotné sazby se však od tohoto data zvedly tehdejší dvě 14 % a 20 % sazby o jeden procentní bod z důvodu nestabilní ekonomické situace.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013, po kterých vládu sestavila ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL, ODS ve svém programovém prohlášení jednotnou sazbu DPH neprosazovala. Naopak uvedla, že nepovažuje žádné změny v DPH za nutné (.pdf, str. 4). V roce 2014 ODS pouze v dokumentu s názvem Čtrnáct tezí zmínila úmysl snížit základní sazbu DPH (.pdf, str. 1). Nutno dodat, že od ledna 2015 se ke stávajícím dvěma sazbám přidala ještě druhá snížená 10 % sazba, kterou prosadila tehdejší vládní koalice.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 ODS ve svém programovém prohlášení neměla záměr prosadit jednotnou sazbu DPH (.pdf). Uvedla jen, že v případě výhry ve volbách zavede dvě sazby DPH: 10 % na potraviny a vybrané služby a 19 % na ostatní zboží a služby (.pdf, str. 6). Tyto volby však vyhrálo hnutí ANO a ODS zůstala v opozici.

Do posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 šla ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 v koalici SPOLU. V programovém prohlášení (.pdf) není zmíněný záměr zavést jednotnou sazbu DPH. Program pouze hovoří o snížení DPH na ekologické výroby (str. 9) a u výstavby či rekonstrukce bytů (str. 27).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) od letošního ledna hovoří o reformě daně z přidané hodnoty, která by sjednotila 10 % a 15 % sazbu daně na 13 nebo 14 %. S tímto plánem souhlasila TOP 09, ostatní členové vládní koalice měli vůči návrhu zdrženlivý postoj. Česká televize poté v dubnu informovala, že Zbyněk Stanjura připravil návrh daňové reformy, podle kterého by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

ODS tedy v minulosti ve svých programových prohlášeních slibovala zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty. Takový závazek obsahoval např. program před sněmovními volbami v roce 2002 a 2006. Před volbami do dolní komory v roce 2010 se program o jednotné sazbě DPH nezmiňoval, ovšem slib učinil tehdejší předseda strany Topolánek. Od té doby již ODS o sjednocení sazby DPH neusiluje. Petr Fiala však v kontextu výroku zmiňuje, že strana později uznala, že by sjednocení sazby bylo nerealizovatelné, zjevně tak naráží na starší minulost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

O tom, které konkrétní pobočky (České pošty, pozn. Demagog.cz) to jsou, rozhoduje Český telekomunikační úřad a Česká pošta.
Právo, 15. dubna 2023
Regiony
Pravda
Snížení počtu provozoven České pošty vládě navrhl Český telekomunikační úřad (ČTÚ). O tom, které konkrétní pobočky budou zrušeny, skutečně rozhodla Česká pošta v návaznosti na nové parametry, které ČTÚ upravil.

Premiér Petr Fiala mluví o rušení poboček České pošty, které vláda schválila 12. dubna. Česká pošta zruší 300 poboček (.xlsx) ze současných 3 200. K uzavření vybraných poboček pak dojde 1. července 2023 a dotkne se převážně obcí, které mají poboček České pošty vícero.

Návrh na snížení počtu provozoven vládě předložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který snížení odůvodňoval trvale klesajícím zájmem o poštovní služby. Dodejme, že už ve výroční zprávě za rok 2021 ČTÚ psal, že úřad „dlouhodobě eviduje pokles počtu poštovních zásilek a poštovních poukázek podaných v rámci základních služeb“ (.pdf, str. 34). ČTÚ následně podle zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách, navrhl zrušení určitých poboček.

Seznam konkrétních poboček, které budou zrušeny, zveřejnila Česká pošta na konci března. Ta zrušené provozovny vybrala v návaznosti na parametry upravené ČTÚ, a to „podle návštěvnosti klientů, podle počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability svého provozu a podle kritérií, jež jsou důležitá z pohledu klienta, jako jsou např. bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD.“ Kabinet Petra Fialy na základě návrhu ČTÚ rozhodl o snížení počtu poboček České pošty až později, konkrétně 12. dubna (.pdf).

Podle České pošty byly vybrány ty pobočky, jejichž zrušení neohrozí pokrytí základních služeb tak, jak je definuje ČTÚ. Tyto parametry jsou pak stanoveny ve vyhlášce 464/2012 Sb., která například přikazuje přítomnost pošt v obcích nad 2 500 obyvatel, či maximální dojezdovou vzdálenost k poště na 10 km.

Předseda vlády Petr Fiala tedy správně uvádí, že seznam rušených pošt nevytváří vláda, ale Česká pošta ve spojení s Českým telekomunikačním úřadem, který poštovní trh reguluje. Návrh na snížení počtu poboček pak Fialově kabinetu předložil ČTÚ. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

(Za předcházející vlády, pozn. Demagog.cz) že tam narůstá dluh (České pošty, pozn. Demagog.cz).
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Česká pošta se v rámci svého hospodaření dostala do červených čísel poprvé v roce 2018. Od té doby, s výjimkou roku 2021, se ztráta společnosti jen prohlubovala.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá na otázku, co je dle jeho mínění největší problém České pošty. Podle něj si stát „dobře nedefinoval, co od ní chce, a to, co definoval, dostatečným způsobem neplatí“. Dále tvrdí, že podniku narůstá dluh, se kterým si nedokáže poradit, a kritizuje předchozí vládu Andreje Babiše, která dle Fialy tuto situaci ignorovala.

Česká pošta se v rámci svého hospodaření dostala poprvé do minusu v roce 2018, kdy vykázala ztrátu 275 milionů korun (.pdf, str. 10). V tomto případě se jednalo o celkový (konsolidovaný) výsledek hospodaření České pošty včetně dalších společností, které vlastní (.pdf, str. 57). Jan Hamáček (ČSSD) jako tehdejší ministr vnitra, do jehož gesce Česká pošta spadá, označil za důvod propadu nízkou výši plateb, které poště odvádí stát. Hamáček tehdy konstatoval, že stát by měl za tzv. základní poštovní služby platit více. Podle Hamáčkova vyjádření byl problém s příliš nízkou platbou ze strany státu dlouhodobý. 

Mezi další důvody finanční ztráty patřil také meziroční propad výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o dalších 226 milionů korun.

Jak ukazuje následující graf, v dalších letech se hospodářský výsledek dále propadal, s výjimkou roku 2021. Jak uvádí Česká pošta ve své zprávě o hospodářském výsledku za rok 2021, meziročně lepší výsledek, ačkoliv stále ve vysokých červených číslech, byl způsoben mj. prodejem dalšího dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje majetku se totiž meziročně zvýšily z 490 milionů korun na 812 milionů korun. Podle České pošty se jednalo převážně o nepotřebné nemovitosti, například v Praze nebo na brněnském hlavním nádraží. S o něco lepším hospodářským výsledkem souvisí také fakt, že v roce 2021 pošta snížila počet kmenových zaměstnanců o 8,5 %. Na rozdíl od předcházejícího roku (.pdf, str. 11) pošta také v roce 2021 rozpustila část svých rezerv (.pdf, str. 8).

Zdroje dat: 2017 (.pdf, str. 10), 2018 (.pdf, str. 10), 2019 (.pdf, str. 10), 2020 (.pdf, str. 10), 2021 (.pdf, str. 7), 2022.

Obecně hospodaření pošty uškodila také pandemie onemocnění covid-19. Proto také pozorujeme více něž miliardový meziroční propad mezi rokem 2019 a 2020. Ačkoli pošta zaznamenala nárůst příjmů z vnitrostátních balíků z e-shopů zejména kvůli uzavření kamenných obchodů, tak se ale zároveň snížily výnosy z mezinárodních zásilek. Důvodem bylo omezení letecké přepravy. K poklesu pak došlo i v rámci tradičních služeb, například vnitrostátních listovních zásilek. Pandemie také zasáhla poštu skrze nutnost nákupu ochranných a desinfekčních prostředků nebo omezení provozu poboček. Je ale důležité zmínit, že pošta si v roce 2020 vedla lépe, než se původně předpokládalo. Očekávaná ztráta měla být až 1,77 miliardy korun, nakonec však dosáhla o 400 milionů lepšího výsledku. 

Hospodaření České pošty nepomohla ani situace ohledně státní platby za základní poštovní služby. Mezi roky 2018 a 2020 se český stát dostal do situace, kdy dlužil České poště 4,5 miliardy korun. Toto číslo dále stoupalo až na 6,8 miliard Kč, které stát České poště uhradil v roce 2022. Nutno podotknout, že aby stát mohl svůj dluh zaplatit, potřeboval schválení ze strany Evropské komise, která posuzovala, jestli tyto kompenzace za základní poštovní služby neporušovaly pravidla EU. Konkrétně Komise zkoumala, jestli daná státní podpora nezvýhodňovala Českou poštu před jinými společnostmi.

Někdejší premiér Andrej Babiš v roce 2019 původně předpokládal, že stát dluh splatí už během roku 2020. Kvůli tomu, že stát České poště peníze neposílal, si tento podnik musel u bank sjednat úvěry. Pošta později v roce 2022 oznámila, že po obdržení státních peněz bude moci tyto úvěry splatit. Pro úplnost doplňme, že podle České pošty částka až 1,5 miliardy Kč ročně, na kterou má ze zákona od státu nárok, podniku zcela nepokrývá náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb.

Co se tedy týče přímo vývoje zadluženosti České pošty, nejen vývoje ročních ztrát, je popis situace složitější. Zatímco v letech 2017 (.pdf, str. 55) až 2019 (.pdf, str. 58) neměla pošta žádné závazky k úvěrovým institucím (mimo svěřených prostředků třetích stran, .pdf, str. 36), v roce 2020 už se jednalo o 1,5 miliardy Kč (.pdf, str. 58) a v roce 2021 o více než 4 miliardy Kč (.pdf, str. 53). Tyto závazky souvisely především právě s úvěry, které si Česká pošta musela vzít kvůli výše zmiňovaným pozastaveným platbám od státu. Z veřejně dostupných zdrojů není zcela jasné, jakou část celkových úvěrů Česká pošta v roce 2022 přesně splatila. Na začátku dubna 2023 prozatímní ředitel České pošty Miroslav Štěpán řekl, že pošta „klíčové dluhy“ již zaplatila, a dodal, že stávající dluhy podle něj podnik nyní zvládá splácet.

Na závěr je dobré shrnout, že Česká pošta v letech 2018 až 2022 vždy hospodařila se ztrátou. Upřesněme, že i ztrátu lze zjednodušeně označit za „dluh“, který společnost musí nějakým způsobem vyrovnat. S výjimkou roku 2021 se roční ztráta v meziročním srovnání vždy prohlubovala. Dle odhadů má např. za rok 2022 finanční ztráta podniku činit o přibližně miliardu korun více než v předešlém roce. 

Co se týče přímo dluhů České pošty, velkou roli zde hrál fakt, že si pošta musela u úvěrových společností vypůjčit několik miliard korun především kvůli pozastaveným platbám od státu. V roce 2020 tak měla pošta závazky vůči úvěrovým institucím ve výši 1,5 mld. Kč, o rok později už zhruba 4 mld. Kč. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý. Z vyjádření prozatímního ředitele pošty Miroslava Štěpána vyplývá, že po zpětném obdržení peněz od státu v roce 2022 podnik „klíčové dluhy“ splatil, stále má však další nesplacené úvěry. 

Petr Fiala

V březnu byl deficit (státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz) 166 miliard.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Rozpočet 2023
Pravda
Schodek státního rozpočtu skutečně za období leden–březen 2023 činí 166,2 miliardy Kč. Jedná se o nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku České republiky.

Ministerstvo financí na začátku dubna zveřejnilo zprávu o plnění státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku. V průběhu března 2023 opravdu celkový (kumulovaný) deficit vystoupal na 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku České republiky. Doplňme, že v březnu loňského roku kumulovaný schodek rozpočtu dosáhl pouze 59,1 mld. Kč.

Za meziročním zhoršením deficitu stál podle Ministerstva financí především „nárůst výdajů v sociální oblasti (+44,3 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 mld. Kč), vyšší investiční aktivita (+20,1 mld. Kč)“ a mj. i obsluha státního dluhu „navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,4 mld. Kč)“. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že očekává zlepšení hospodaření ve druhé polovině roku.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů