Petr Fiala

Předseda vlády Petr Fiala mluví o tom, že i středně velká země jako Česko může podpořit Ukrajinu v boji proti Rusku. Vyzdvihuje především českou muniční iniciativu, která má pro Ukrajinu zajistit dodávky dělostřelecké munice. V této souvislosti Fiala parafrázuje Tomáše Garriguea Masaryka a přiznává, že se nejedná o přesný citát. V odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli lze podobnou myšlenku v Masarykově díle najít.

Problém malého národa

Masaryk napsal publikaci s názvem „Problém malého národa“, ve které se zamýšlí nad českým vlastenectvím a popisuje postavení českého národa ve světě. V textu například definuje češství, které se podle něj jako národní vědomí vyvinulo ze slovanství. Dále se zaměřuje na humanitní pojetí národnosti a vymezuje se proti nacionalismu postaveném na nenávisti k jinému národu (.pdf, str. 16). V neposlední řadě zmiňuje potřebu vytvoření národního státu (.pdf, str. 14).

Humanitní pojetí národnosti Masaryk zmiňuje například i v práci„Ideály humanitní“ (.pdf, str. 67). Odvolává se přitom na slova Karla Havlíčka Borovského: „Napřed buď každý našinec sám přičinlivý, vzdělaný, čestný člověk a pak teprv vlastenec" (.pdf, str. 67). Masaryk tedy odmítá romantické pojetí národního vědomí, které se opírá o svou minulost (.pdf, str. 7), a vyzdvihuje soukromé pojetí: „Otázka cti národa je otázka cti každého jednotlivce.“ (.pdf, str. 15).

Přímo velikosti národa se Masaryk věnuje v první zmíněné publikaci v kapitole „Prostředky národa malého“ (.pdf, str. 26–29). V této části odmítá, aby český národ k vlastnímu prosazení používal násilí jako to udělalo například Německo. Oproti tomu vyzdvihuje intenzivní práci a propagaci české kultury v zahraničí: „Cizina se o nás doví jen z toho, co se o nás píše ve Vídni. Jaký je to národ, když se sám o sebe nestará?“ (.pdf, str. 28–29).

Závěr

Petr Fiala se odkazuje na Tomáše Garriguea Masaryka slovy, že jde o to být národem slušným spíše než velkým. Masaryk se tomuto tématu skutečně věnoval ve svém textu „Problém malého národa“. V něm píše, že důležitější než velikost je píle a sebeprezentace. V jiné části se věnuje vlastenectví, které má podle něj být založeno na slušnosti jednotlivce, nikoli na nenávisti k jiným národům. 

Masaryk sice nepoužil stejnou formulaci jako premiér Fiala, který ale upozorňuje na to, že se nejedná o doslovnou citaci. Fialova parafráze obsahově odpovídá několika částem Masarykova díla, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v kontextu výroku mluví o české muniční iniciativě, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle slov premiéra Fialy má česká iniciativa přislíbené příspěvky na nákup munice v hodnotě 1,6 miliardy eur.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů”.

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). Třetí pilíř tvoří právě probíraná muniční iniciativa.

Přislíbené finance

Premiér Petr Fiala již na konci května mluvil o částce 1,6 miliardy eur, kterou přislíbilo poskytnout celkem 15 zemí. Uvedl to při příležitosti jednání o bezpečnosti s dalšími evropskými státníky. Ačkoliv samotná částka zazněla z úst Petra Fialy, u jednání nechyběli zástupci Dánska, Lotyšska, Polska a Nizozemska (.pdf) a schůzky se účastnili i premiér Ukrajiny Denys Šmyhal a americký náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti James O'Brien. 

Obdobně se na začátku června vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský, podle kterého se podařilo získat závazky na poskytnutí financí zhruba ve výši 1,7 miliardy eur od 15 zemí. To by podle něj mělo vystačit na nákup půl milionu kusů munice (video, čas 5:55).

Celkovou výši příspěvků, které země na iniciativu poslaly, ale většinou není možné zjistit z oficiálních zdrojů. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly. Důvodem je i tlak ze strany Ruska na třetí země, ze kterých munice pochází.

Některé země nicméně samy zveřejnily, kolik peněz na českou iniciativu přispějí. Velkou částku poskytne Německo, které na začátku dubna přislíbilo celkem 576 milionů eur. Ke dni vysílání námi ověřované debaty zveřejnilo výši příspěvku dalších 12 členských států EU a také Kanada. Jak je vidět na následující tabulce, podařilo se nám dohledat příspěvky ve výši přibližně 1,5 miliardy eur. Patnáctým státem, který přispěl, je Polsko. Tamní ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že polská vláda rozhodla o zdvojnásobení sumy, konkrétní částku ale neprozradil.

Kromě toho na nákup munice finančně přispívá i Česko. Přesná částka ale není známá, protože se na ní Fialův kabinet shodl v utajeném režimu. Premiér Fiala pouze opakovaně uvedl, že se jedná o vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15) a dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala mluvil o příspěvku 1,6 miliardy eur do české muniční iniciativy již na konci května po boku dalších evropských státníků. Ministr zahraničí Jan Lipavský později řekl, že na nákup munice Česko získalo 1,7 mld. eur. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů částky a přispívající země nezveřejňuje. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ale podařilo dohledat příspěvek 14 zemí EU a NATO. Celkově se jedná o 1,5 miliardy eur. Výsledná částka se tak vejde do naší 10% tolerance, a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala v duelu mluví o pomoci Ukrajině ve formě dodávek munice a vyzdvihuje, že v českém zájmu je, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Andreje Babiše kritizuje za jeho vyjádření v České televizi, kde řekl, že by neposlal české vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení spojenců v NATO. 

Vyjádření v televizi

Babišův výrok zazněl v předvolebním duelu ČT s Petrem Pavlem před druhým kolem prezidentských voleb 2023. Jedním z témat debaty byla bezpečnost. Mír a válka přitom byly častými motivy Babišovy prezidentské kampaně, ve které se vymezoval vůči vládě Petra Fialy a používal slogany jako „Nezavleču Česko do války“.

Moderátor duelu Martin Řezníček se Andreje Babiše zeptal, zda by měla Česká republika splnit spojenecké závazky a poslat své vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě jejich napadení (video, čas 52:00). Na tuto otázku Babiš odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ (video, 53:10)

Česko je k vzájemné pomoci v případě napadení partnera zavázáno členstvím v NATO. Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že útok na jednoho člena je útokem na celou alianci a členská země v případě ohrožení pomůže napadeným partnerům nutnými způsoby, v mezním případě tedy i za použití vojenské síly.

Babišova reakce

Andrej Babiš se svůj výrok později snažil vzít zpět. Na svém účtu na síti X napsal, že by článek 5 Severoatlantické smlouvy dodržel, pokud by to bylo potřeba. Alena Schillerová či Klára Dostálová z ANO následně Babiše obhajovaly tím, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku. To samé na síti X psal i samotný Andrej Babiš.

Závěr

Petr Fiala má tedy pravdu, že Andrej Babiš v televizi řekl, že by jako prezident neposlal napadeným státům NATO pomoc. Babiš však později svá slova vzal zpět a potvrdil, že by jako velitel ozbrojených sil dodržel článek 5 smlouvy o NATO, který členské státy k pomoci zavazuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala reaguje na Andreje Babiše, který kritizuje českou muniční iniciativu a kauzu Podnikatelské družstevní záložny, ve které měl nepřiznaný podíl i Fiala a další členové ODS. Předseda vlády se ohrazuje tržbami koncernu Agrofert v roce 2022, ke kterým měla podle jeho slov přispět ekonomická a energetická krize.

Koncern Agrofert podle výroční zprávy o hospodaření za rok 2022 dosáhl konsolidovaného zisku po zdanění ve výši 12,97 miliard korun (.pdf, str. 8). Tato částka tvořila dokonce dvojnásobek zisku z roku 2021, kdy firma vydělala 5,8 mld. Kč. Podle zprávy mělo na zvýšení zisků podíl hlavně chemické odvětví v zahraničí, odkud pocházela více než polovina tržeb.

Úspěch navzdory krizi

Předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša k tržbám za rok 2022 uvedl, že zisky v zemědělství rostly díky vysokým cenám komodit. Redaktor Jan Brož z Hospodářských novin si úspěch Agrofertu vysvětluje tak, že se společnosti podařilo promítnout zdražení plynu do koncových cen hnojiv. Brož zároveň upozorňuje na to, že vysoké ceny energií se podařilo využít více podnikům, které byly úspěšné navzdory krizi.

Analytik Radim Dohnal zisky Agrofertu odůvodnil vysokými světovými cenami výrobků: „To bylo dáno válkou, panikou a náběhem energetické krize. Naopak ceny vstupů v České republice měly zemědělské subjekty spíše nízké. Jako doběh staré doby byly zafixované.“ Agrární analytik Petr Havel však upozorňuje na to, že ačkoli byla nominální výše zisků vyšší, procento zisků z celkové ceny mohlo být stejné kvůli vyšším nákladům.

Závěr

Zisky Agrofertu za rok 2022 skutečně dosáhly téměř 13 miliard korun, a to především díky chemickým továrnám v zahraničí. V porovnání s předchozím rokem se jedná o více než dvojnásobek. Analytici vysvětlují, že do nárůstu zisků se promítly vyšší ceny komodit způsobené energetickou krizí. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku zmiňuje, že se jakožto předseda vlády snaží posilovat bezpečnost českých občanů, pro kterou je podle něj důležité, aby Česko pomáhalo Ukrajině ve válce s Ruskem. Uvádí, že součástí této pomoci je také přijetí ukrajinských uprchlíků, kteří se podle jeho názoru úspěšně integrují do české společnosti, a to i s přihlédnutím k tomu, že jich 120 tisíc pracuje.

Situace uprchlíků z Ukrajiny

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v dubnu 2024 oznámilo, že dle dat pracuje v Česku přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě o něco vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po námi ověřované debatě, stojí, že jich bylo již zhruba 121 tisíc (.pdf, str. 2).

Dřívější závěry výzkumné organizace PAQ Research ukazují, že v Česku pracuje 72 % z ekonomicky aktivní populace ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 22). Společnost mezi ekonomicky aktivní populaci řadí všechny uprchlíky starší 17 let, kteří aktuálně pracují v Česku nebo na Ukrajině či jsou nezaměstnaní (.pdf, str. 4). Ukrajinští uprchlíci většinou pracují na hůře placených pozicích, kdy čtyři z deseti pracujících vykonávají manuální a pomocné práce a dokonce dvě třetiny pracují pod svou kvalifikací (.pdf, str. 22–23).

Závěr

Podle posledních dat MPSV a Úřadu práce v Česku v dubnu 2024 pracovalo zhruba 120 tisíc ukrajinských uprchlíků. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jakým způsobem ovlivní českou politiku rozhodnutí ukrajinského Ministerstva obrany, že všichni Ukrajinci, kteří se nacházejí v zahraničí a je jim více než 17 let, se budou muset vrátit na Ukrajinu a zaregistrovat se tam. Předseda vlády odpověděl, že si přeje, aby Ukrajinu bránili všichni, kdo mohou. Zároveň ale dodal, že česká ekonomika potřebuje ukrajinské uprchlíky, kteří u nás pracují. V tomto kontextu zdůraznil, že osoby, které mají dočasnou ochranu, podle něj česká vláda nemůže vyhostit z politické vůle.

Dočasná ochrana

Dočasnou ochranu na evropské úrovni upravuje směrnice z roku 2001, která byla do českého právního řádu později zapracována zákonem o dočasné ochraně cizinců. Rada EU dočasnou ochranu popisuje jako „krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob“. 

Tuto směrnici musí aktivovat Rada EU na návrh Komise (.pdf, str. 3–4). Poprvé se tak stalo v březnu 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Rada EU kromě toho rozhoduje o prodloužení dočasné ochrany a jejím ukončení. Vláda Petra Fialy následně přijala (.pdf) návrh tzv. Lex Ukrajina, který poté schválil Parlament a podepsal prezident. Tento zákon stanovil, že lidé s udělenou dočasnou ochranou mají oprávnění k pobytu na území Česka.

Odejmutí dočasné ochrany

V případě neudělení nebo odebrání dočasné ochrany se rozhodnutí řídí zmíněným zákonem o dočasné ochraně cizinců. V něm stojí, že povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany nesmí být uděleno nebo musí být odebráno v případě, že žadatel o její poskytnutí představuje bezpečnostní ohrožení státu, dopustil se zločinu proti lidskosti, válečného zločinu, zločinu proti míru nebo se provinil činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. 

Povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také může být odepřeno či odejmuto, pakliže byl žadatel odsouzen za zvlášť závažný zločin a zároveň je kvůli tomu stále nebezpečný pro společnost. Dalším případem, kdy může být oprávnění k pobytu odepřeno, je důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činu na území jiného státu nebo uvedení nepravdivých údajů či zamlčení skutečnosti klíčových pro zjištění stavu věci.

Závěr

Lidem, kteří obdrželi povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany, lze toto povolení odebrat jen z výše vyjmenovaných závažných důvodů. Nelze je tedy poslat zpět do země původu bezdůvodně pouze z politického rozhodnutí. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Řekl, že toto rozhodnutí záleží na nich samotných a že ukrajinští uprchlíci podle něj na českém pracovním trhu přispívají více, než kolik z něj obdrží ve formě pomoci. Kromě toho pochválil i českou společnost za přijetí a integraci ukrajinských uprchlíků.

Pracující uprchlíci z Ukrajiny přispívají do státního rozpočtu a zároveň české ekonomice pomáhají tím, že zaplňují neobsazená pracovní místa. V našem odůvodnění se ale zaměříme jen na to, jestli jejich příspěvky do státního rozpočtu převyšují částku, kterou stát na podporu ukrajinských uprchlíků v Česku vynakládá.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům

Stát ukrajinským uprchlíkům pomáhá především ve formě humanitárních dávek. Tím se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Podle Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu 2022, činila humanitární dávka původně 5 000 Kč za měsíc (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. Následně si o příspěvek mohli žádat opakovaně po dobu pěti kalendářních měsíců.

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč.

Od začátku července 2023 došlo ke zpřísnění podmínek pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Částky související s bydlením jsou poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů pod názvem Lex Ukrajina 5. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly zvýšit účast Ukrajinců na hrazení životních nákladů (.pdf).

Příjmy převyšují výdaje

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že podle dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po odvysílání námi ověřované debaty, stojí, že jich bylo již zhruba 121 000 (.pdf, str. 2). Pracující uprchlíci do rozpočtu přispívají odvody z výdělků, daní z přidané hodnoty a spotřební daní.

V lednu 2024 MPSV uvedlo, že za daný měsíc přinesli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu více něž dvojnásobek toho, na kolik vyšly humanitární příspěvky (.pdf). Podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, zatímco z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy. Z tiskové zprávy vyplývá, že trend v příjmech a výdajích na uprchlíky se změnil již ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy příjmy přesáhly výdaje (.pdf, str. 2).

Podle analytičky MPSV Magdaleny Klimešové stát vyplatil za první čtvrtletí roku 2024 na podporu ukrajinských uprchlíků zhruba 3,5 miliardy korun, zatímco příspěvky Ukrajinců do státní kasy činily přibližně 6,4 miliardy korun. Mnoho uprchlíků ale stále pracuje na pozicích pod svou kvalifikací. Problémem je zejména složité uznávání diplomů a případná neznalost českého jazyka.

Shrnutí

Podle MPSV bylo v dubnu 2024 na českém pracovním trhu přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Obdobný údaj uvádí i Úřad práce. České ekonomice tito pracující uprchlíci přispívají více způsoby. Kromě toho, že zaplňují neobsazená pracovní místa, přispívají do státního rozpočtu odvody a daněmi. Příjmy, které stát z těchto odvodů a daní získal, překročily výdaje na pomoc uprchlíkům v ČR poprvé v polovině roku 2023. V prvním čtvrtletí roku 2024 přispěli ukrajinští uprchlíci téměř dvojnásobek oproti vyplacené pomoci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na tvrzení Andreje Babiše, který v debatě uvedl, že Fiala na své jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě přivedl zbrojaře Michala Strnada (video, čas 1:03:47). Ten je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku.

Fialova návštěva Bílého domu

Premiér Petr Fiala se s Joem Bidenem v Bílém domě setkal v rámci své třídenní návštěvy USA, která probíhala od 14. do 16. dubna 2024. S americkým prezidentem měl Fiala schůzku v pondělí 15. dubna. Po úvodní řeči před novináři pokračovala bilaterální jednání mezi představiteli obou států bez přítomnosti médií. 

Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval. Podle Staška o podobě týmu, který se jednání účastnil, „rozhoduje americká strana, která stanovuje formát jednání“. 

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se jednání také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková.  

Premiér Petr Fiala o průběhu jednání novinářům řekl, že s prezidentem Bidenem mluvili především o ruské invazi na Ukrajinu, české muniční iniciativě nebo vzájemných ekonomických vztazích. Tématem podle předsedy vlády byla i přítomnost českých firem na americkém trhu a možnost posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dodávek zkapalněného zemního plynu. 

Michal Strnad v USA

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání mezi Fialou a Bidenem. Strnad se neobjevuje ani na žádné fotografii z premiérovy návštěvy Bílého domu. Ve Washingtonu se sice v dubnu 2024 nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která proběhla 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři pořádal spolek Jagello 2000, který se věnuje oblasti české zahraniční bezpečnostní politiky a členství ČR v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři seděl u stejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle ředitele odboru komunikace Smolky Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace premiéra“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Petr Fiala vyvrací tvrzení Andreje Babiše, že s sebou na jednání do Bílého domu vzal zbrojaře Michala Strnada. Podle veřejně dostupných informací se Strnad jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem opravdu nezúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. Z dostupných zdrojů vyplývá, že se schůzky neúčastnil ani jiný český zbrojař. Z těchto důvodů hodnotíme výrok premiéra Petra Fialy jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, kdy se česká veřejnost dozví, kolik peněz Česko přispívá do muniční iniciativy pro Ukrajinu. Předseda vlády odpověděl, že již v minulosti řekl, že jde o vyšší stovky milionů korun. Přesnou částku prý ale v tuto chvíli říct nemůže, protože se jedná o utajené informace. Zároveň dodal, že veřejnost se přesnou částku dozví, až to bude možné.

Vyjádření Petra Fialy

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce s třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Český návrh se podle prezidenta Petra Pavla k polovině dubna 2024 rozhodlo podpořit 20 států. 

Přesná částka, kterou Česko na nákup munice vyčlenilo, není známá, protože její výši vláda přijala v utajeném režimu. Premiér uvedl, že toto rozhodnutí podle něj bylo správné kvůli bezpečnosti lidí, kteří na muniční iniciativě pracují. 

Petr Fiala na začátku dubna v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News řekl, že na nákup munice pro Ukrajinu dá Česká republika vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15). Dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Muniční iniciativa

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). 

Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa, v rámci které chce Česko Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Konkrétní ambicí je dodat Ukrajině 800 000 nábojů do konce roku 2024. Petr Fiala před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v Praze na konci května řekl, že do iniciativy už přispělo 15 zemí částkou 39,5 miliardy korun.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala dříve opravdu řekl, že česká vláda na pomoc Ukrajině v rámci muniční iniciativy vyčlení vyšší stovky milionů korun. Vyjádřil se tak na začátku dubna na CNN Prima News. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v debatě zmiňoval, že je v zájmu České republiky, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruské agresi. Podle jeho slov se jedná o „jedinou cestu k míru“, a proto je dle něj důležité, aby Česko Ukrajině pomáhalo. Uvádí, že v rámci této pomoci Česko organizuje iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu, a tvrdí, že se do této iniciativy spolu s ČR zapojilo 15 států.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy.

Počet států zapojených do muniční iniciativy

Jednotlivé státy se mohou k iniciativě oficiálně připojit podepsáním memoranda o porozumění s Českou republikou. Podle informací dostupných před ověřovanou debatou, které ministryně obrany Jana Černochová uvedla koncem května, se k iniciativě připojilo celkem 18 států. Stejné číslo zmínil předtím i náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Jednotlivé státy v rámci iniciativy přislíbí konkrétní částku, kterou následně pošlou České republice. Ke konci května 2024 peníze přišly jenom od pěti států, konkrétně od Kanady, Dánska, Nizozemska, Portugalska a také od Německa. Konkrétní částku ale přislíbilo i Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Lucembursko a Belgie. Polsko rovněž Česku přislíbilo konkrétní částku, kterou posléze dokonce zdvojnásobilo, její výše nicméně není z veřejných zdrojů dohledatelná. Vedle toho slíbilo i logistickou pomoc.

Připojení k iniciativě deklarovala i Francie, která ovšem neuvedla, zda poskytne finanční prostředky. Ve veřejně dostupných zdrojích je možné naopak dohledat jen zmínky o tom, že se Francie podílí na vyhledávání dostupných zásob munice a střelného prachu. Řecko se rozhodlo zapojit tím, že prodá iniciativě munici ze svých zásob.

Závěr

Podle informací, které byly veřejně dostupné v době debaty, se zavázalo poslat peníze na českou muniční iniciativu celkem 15 zemí, 5 z nich už tehdy finanční prostředky Česku přímo zaslalo. Některé další státy, např. Řecko, se rozhodly do českého projektu zapojit jiným způsobem. Dle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové z konce května se tak do iniciativy zapojilo celkově 18 států. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.